Pro správné fungování tohoto webu využíváme soubory cookies. Budete-li pokračovat v jeho prohlížení, souhlasíte s používáním souborů cookies.Pokračovat Více informací    
Jídelny.cz
15 let informací pro hromadné stravování

Poradna, strana 2


V nařízení ES č. 852/2004 jsem se dočetla, že hrubou přípravu lze oddělit polopříčkou, prosím specifikujte nám, jak si to vykládají hygienici. (28.11.2006)

Zásadní změnou oproti předchozí právní úpravě, kterou přináší nařízení ES č. 852/2004 o hygieně potravin, je flexibilita pro provozovatele stravovacích služeb a s tím související možnost přijímání variantních přístupů a řešení. Cílem je splnění základního požadavku potravinového práva, což je bezpečnost potravin a pokrmů. Při rozhodování o tom, zda je příslušný požadavek nutný, adekvátní nebo dostatečný k dosažení cílů nařízení je třeba vzít do úvahy rovněž povahu konkrétní potraviny a její zamýšlené použití. Připomínáme, že provozovatel může zdůvodnit svou volbu pomocí postupů vycházejících z principů HACCP.

Pokud bude hrubá přípravna oddělena polopříčkou, musí být provedena taková opatření, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci. Toto řešení je však z hlediska prevence křížové kontaminace pro některé druhy potravin méně vhodné, protože např. při zpracovávání syrové zeleniny a brambor nelze úplně vyloučit kontaminaci ovzduší kontaminanty z těchto potravin ( např. mechanické nečistoty ).

Brání z hlediska hygieniků něco tomu, aby si učitelé odnášeli obědy v jídlonosičích? (21.11.2006)

Možnost odnášení jídla ze školní jídelny v jídlonosičích není žádným předpisem upravena.
Manipulace s jídlonosiči představuje však při výdeji jídla nebo při jejich plnění riziko mikrobiální kontaminace (vnášené nebezpečí), které je možné zvládnout přijmutím vhodných opatření v rámci systému HACCP.
Na druhé straně je v § 2 odst. 7 vyhlášky  č. 107/2005 Sb., o školním stravování, uvedeno, že jídla podávaná v rámci školního stravování konzumují strávníci v provozovnách školního stravování. Výdej do jídlonosičů by tak měl být ojedinělou záležitostí při respektování požadavků na zajištění bezpečnosti potravin a ochrany potravinářských prostor před kontaminací.

Jsme MŠ, kam chodí žáci ZŠ na oběd. Kdo je povinen zajistit dozor nad žáky ZŠ? V kterém zákoně či vyhlášce je ustanoveno, kdo musí zajistit dozor nad žáky. Je povinností MŠ dozorovat nad cizími žáky? Měla by být uzavřena smlouva mezi Mš a Zš o dozoru? Může to být i učitelka ze ZŠ a kdo jí pak finančně ohodnotí? (14.11.2006)

Tady bych chtěla odkázat na podrobný výklad MŠMT „K vykonávání dohledu nad dětmi a nezletilými žáky v zařízení školního stravování“ , který je uveřejněn na www.msmt.cz -dokumenty v právních výkladech 1/2005. Z tohoto výkladu vyplývá, že právnické osoby, které vykonávají činnost zařízení školního stravování odpovídají za škody způsobené žákům a jsou povinny nad nimi vykonávat přechodný dohled. Podle metodického pokynu MŠMT čj. 37014/2005-25 „ K zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT“ , který lze také aplikovat na školy zřizované obcemi a kraji, pak podle článku 10 bod 3: „ Zajištění dozoru nad žáky- strávníky v zařízení školního stravování přísluší vždy té právnické osobě, která vykonává činnost zařízení školního stravování. Způsob, jakým tento dohled bude zajištěn, je na rozhodnutí ředitele tohoto zařízení školního stravování“.
Vyhláška č.107/2005 Sb., o školním stravování v §2 odst. 5 pak říká, že v ujednání o zajištění školního stravování (tj. v dohodě mezi vašimi oběma školami) bude také uveden způsob zajištění dozoru nad nezletilými strávníky. Budete se tedy muset se ZŠ dohodnout. Pokud vám nepomůže, budete muset zajistit dozor vlastními pracovníky. Pak bych vám radila pokusit se po náležité argumentaci získat od krajského úřadu zvýšení rozpočtu na příslušný úvazek pracovníka, který bude dozor vykonávat. Kuchařky to asi těžko mohou dělat.

Naše vedoucí ŠJ má šestihodinovou pracovní dobu. Já tvrdím, že v knize docházky musí evidovat půl hodinu na oběd a odcházet po šesti a půl hodinách. Jako zaměstnanec nemůže rozhodnout, že nebude čerpat přestávku na jídlo. Ona tvrdí, že nemusí přestávku čerpat, jídlo si odnese domů v jídlonosiči a odchází po šesti hodinách. Ostatní zaměstnankyně - její podřízené jsou v práci těch šest a půl hodiny. (3.11.2006)

Přestávka na oběd se poskytuje zaměstnancům během pracovní směny, ne až po jejím skončení. Z toho tedy vyplývá, že zaměstnanec, pokud je zaměstnavatelem stanovena přestávka na oběd v délce 30 min., musí tuto přestávku napracovat. Paní vedoucí by měla mít stejné podmínky jako mají ostatní pracovníci.

Mám dotaz ohledně provařenosti ve školní jídelně k 31.12. Je to v nějakém předpisu stanoveno nebo stačí uvést ve vnitřní směrnice, např. + - 50,- Kč. Slyšela jsem, že musí být co nejblíže nule, ale je stanovena nějaká částka a nebo musí být prostě nula? (19.10.2006)

V žádném předpisu toto není uvedeno a případnou maximální výši rozdílu mezi vybraným stravným a skutečností ke konci kalendářního roku by měla skutečně řešit vnitřní směrnice organizace. Z logiky věci však vyplývá, že by tento rozdíl měl být co nejmenší.

Náklady na závodní a školní stravování mají být vedeny odděleně. Když kuchařky vše vaří dohromady, jak procentuálně dělit mzdové náklady? (25.9.2006)

Jedná-li se o stravování zaměstnanců vlastních, tj. školy, jejíž součástí je školní jídelna, pak je to činnost hlavní a není podle mého názoru nutné náklady rozpočítávat, protože jsou hrazeny z rozpočtu na hlavní činnost školy stejně jako školní stravování. Pokud byste přece jen chtěli tyto náklady zvlášť uvádět, pak není nic snazšího: veškeré mzdové náklady ( samozřejmě včetně odvodů atd.) rozpočtete v poměru počtu obědů vydaných v rámci školního stravování a počtu obědů vydaných v rámci závodního stravování.

Zaměstnanci jsou vedeni ve výdejce s cizími strávníky za cenu potravin a měsíčně se vyčísluje ekonomce školy, kolik zaměstnanců mělo obědy. Ona z dotací obce připočte do hospodářské činnosti režijní náklady a ze státních peněz mzdové? (18.9.2006)

Pokud se jedná o stravování zaměstnanců školy ve školní jídelně, která je součástí školy, pak se jedná o činnost hlavní a ne doplňkovou (hospodářskou). Veškeré náklady na provoz (mzdové a provozní) hradí v plné výši podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky organizace, a to z nákladů na hlavní činnost. Na doplňkovou činnost není možné převádět finanční prostředky určené na hlavní činnost organizace.

Snažím se zjistit, jestli bych někde nevyštrachala peníze pro kuchařky na závodní stravování, abych nemusela brát jen z krajských na mzdy. (11.9.2006)

Tady lze jen těžko poradit. Pokud jste zřízení obcí nebo krajem, pak tyto samosprávné celky mohou (není to ale jejich povinnost) přispět svým organizacím i na jiné náklady, než jim ukládá zákon, tedy např. i na mzdy , na které dostávají školy a školská zařízení finanční prostředky ze státního rozpočtu. Takže zkuste požádat zřizovatele.

Někdy by snad bylo možné požádat o nenormativní navýšení rozpočtu z rezervy kraje, ale to byste skutečně musela mít podloženo, že máte např. velký počet strávníků v závodním stravování proti počtu žáků. Taková mimořádná situace bývá např. na učilištích, kde se stravují všichni zaměstnanci a jen malé procento žáků. Ale ani v tomto případě kraj nemá povinnost vám vyhovět. Zkusit se ale může všechno, někdy to může vyjít.

Může zaměstnavatel vymáhat zpětně příspěvky z FKSP na obědy v době nemoci za celý předešlý rok, když mě předem neinformoval o vyhlášce, podle které mi tyto příspěvky z FKSP na obědy v době nemoci nenáleží? (31.8.2006)

Vyhláška č.84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky stanoví v  § 3 odst. 4, že organizace poskytuje zaměstnanci jedno hlavní jídlo za sníženou cenu (náklady na suroviny minus příspěvek z FKSP) pouze tehdy, jestliže odpracoval pracovní směnu v délce minimálně 3 hodiny. Totéž platí podobně i tam, kde jsou obědy zajištěny u jiné organizace, a to podle § 5 odst.2. Vyhláška ani jiný zákonný předpis již od doby platnosti této vyhlášky tj.od 1. března 2005 neumožňuje, jak tomu bylo dříve, sjednat si v kolektivní smlouvě možnost závodního stravování i v době omluvené nepřítomnosti v práci.

Organizace o této skutečnosti měla zaměstnance včas informovat a ve vnitřním řádu tato nová pravidla upravit. Tam by mělo být uvedeno, jak se bude postupovat, když zaměstnanec včas neodhlásí oběd z důvodu onemocnění nebo když jej neoprávněně odebere. Ve vašem případě záleží na tom, zda prokážete, že jste nebyla o této skutečnosti vinou organizace informována. Pak by zřejmě zpětné vymáhání plné ceny obědů odebraných v době nemoci nebylo na místě. Faktem je, že už v některých případech kontrolní orgány při kontrole správnosti financování závodního stravování požadovaly, aby takto neprávem odebrané obědy byly uhrazeny v plné ceně.

Syrové kosti z masa a případné odřezky ze syrového masa jsou prý nebezpečným odpadem a kvůli tomu se údajně musí nějak složitě uchovávat a likvidovat. Co když je povařím (jak dlouho)? Bude to pak normální odpad? (30.6.2006)

Kosti z masa, vyskytující se v objektech veřejného stravování popř. jiných podobných objektech, patří do kategorie "odpad ostatní". Syrové kosti z masa, případně odřezky, však mohou vykazovat některou z nebezpečných vlastností (např. infekčnost), čímž by byla splněna podmínka pro zařazení takovéhoto odpadu do kategorie odpad nebezpečný. Nebezpečných vlastností je možné se zbavit splněním dále uvedených podmínek: surovina by musela být zpracována při teplotě 130 -140 oC, pod tlakem 0,3 MPa po dobu minimálně 20 minut. Jedná se však o podmínky, které není možné v běžném stravovacím zařízení snadno zajistit, proto se upřednostňuje předání tohoto typu odpadu oprávněné osobě. Než však dojde k předání takovéto osobě je žádoucí kosti skladovat odděleně od ostatních druhů odpadů, vytříděné, zbavené zbytku masa, vaziva a kůže a zajistit jejich náležité zabezpečení a označení.

Jídelny.cz, s.r.o.  |  Farského 638/14  |  326 00 Plzeň - Východní předměstí  |  Česká republika
Telefon: +420 731 331 095  |  E-mail: info@jidelny.cz
Zobrazit plnou verzi