Pro správné fungování tohoto webu využíváme soubory cookies. Budete-li pokračovat v jeho prohlížení, souhlasíte s používáním souborů cookies.Pokračovat Více informací    
Jídelny.cz
15 let informací pro hromadné stravování

Poradna, strana 3


Jsou skořápky z vajec opravdu nebezpečný odpad? Jak je správně skladovat, jak je likvidovat? Jaké číslo v katalogu odpadů máme použít pro vaječné skořápky? (3.6.2006)

Skořápky z vajec patří do kategorie "odpad ostatní" (v katalogu odpadů pod katalogovým číslem 20 01 08), ale z důvodu možných nebezpečných vlastnosti (např. infekčnost) je vhodnější jejich klasifikace jako "odpad nebezpečný". Je nezbytné je skladovat v nádobách speciálně určených k tomuto účelu. Nádoby je nutné zřetelně označit, náležitě zabezpečit a zajistit. V případě vaječných skořápek se používají pro oddělené shromažďování jednorázové plastové obaly (doporučené vyhláškou č. 451/2002 Sb.), které se vyznačují velmi dobrými vlastnosti co se týče propustnosti. Vaječné skořápky, jež patří mezi rizikové potraviny z důvodu možné kontaminace povrchu salmonelózou, je proto žádoucí je skladovat v chladném prostředí a oddělovat od ostatních potravin.

 

Musíme mít písemné přihlášky ke stravování? (16.5.2006)

Nemusíte, ale je velmi užitečné je mít. Např. z důvodu vytváření školských matrik. Je to v podstatě písemná smlouva mezi rodičem a jídelnou, v niž se rodič zavazuje k plnění určitých povinností, např. k placení obědů. Může to mít význam při řešení případných sporů.

Olej ze smažení se údajně má nějak zvlášť uchovávat a likvidovat. Můžete to upřesnit? (11.5.2006)

Nejlepší variantou je zvlášť separovat jednotlivé druhy oleje tak, aby nedošlo k jejich smíchání. Použité potravinářské oleje z restaurací a jídelen, potravinářských výroben a provozoven stravovacích služeb je možnost odstraňovat (likvidovat) ve spolupráci se specializovanou firmou. Původce tohoto druhu odpadu uzavře s vybranou firmou smlouvu o sběru použitého oleje.

Tyto firmy poskytnou původci odpadu nádoby ke shromažďování oleje o požadovaném objemu a následně pak v dohodnutých termínech provedou odvoz. Staré stolní oleje je po vytřídění možné použít jako surovinu pro výrobu čistících prostředků, kosmetických přípravků a motorové bionafty.

Co se může hradit z věcné režie od cizích strávníků? Chápu energii, vodu, atd., ale může se z toho pořídit třeba PC? (27.4.2006)

Příjem z doplňkové činnosti je příjmem organizace a ta jej může použít k hrazení svých nákladů. Důležité je, aby na doplňkovou činnost nebyly použity finanční prostředky z činnosti hlavní. Pokud Vám zbude na PC, nevidím důvod, proč by se nemohl koupit. Faktem je, že rozhodující slovo a pravidla použití finančních prostředků by měl mít ředitel školy, pokud jste její součástí, nebo zřizovatel.

 

Byli jsme požádáni školskou inspekcí, která v nejbližších dnech navštíví naši školu o zajištění obědů. Nevíme, jak postupovat s vyúčtováním. Jídelna ani škola nemá doplňkovou činnost. (20.3.2006)

Těmto kontrolním pracovníkům nemůžete poskytnout obědy za tu cenu, kterou mají Vaši zaměstnanci. Je nutné, aby za své stravování zaplatili plnou cenu včetně všech režií. Jsou to totiž zaměstnanci jiného právního subjektu, který s Vámi nemá uzavřenu smlouvu o závodním stravování. Příjem za tyto plně hrazené obědy, pokud jim vyhovíte  a nemáte zřizovatelem povolenou doplňkovou činnost, by snad bylo možné zanést v účetnictví jako příjem z "jiných zdrojů".

Jsme jídelna MŠ, kde stravujeme i studenty SŠ. Denně nevydáme 10 -15 porcí, protože strávníci prostě na oběd nepřijdou. Mohli jsme si jako zaměstnanci nevydané obědy odkoupit za zvýhodněnou cenu, ale krajskou metodičkou bylo doporučeno, abychom tento prodej zrušili, že jsou to 2x zaplacené obědy a je problém i účetně. My jsme za příjem z nevydaných obědů nakupovali zařízení do jídelny. Prosím o radu, co s tím. (7.3.2006)

To je velký problém, který se nepodařilo jednoznačně vyřešit za celou dobu existence školního stravování. Já sama (L.V.) bych Vám radila stejně, jako Vaše krajská metodička. Zbývající obědy by bylo asi lepší koncem výdeje vydat formou přídavků dětem, nebo pokud se jedná o pravidelné procento nevydaných obědů, počítat s tím při normování.
Pokud by Vám přesto ředitel školy, nebo pokud jste právní subjekt tak vedoucí jídelny stanovil nějaká pravidla pro odkupování nevydaných porcí, pak si to bere na svoji zodpovědnost. Měl by zároveň stanovit jakým způsobem tento příjem zanést do účetnictví a jak jej použít. Doporučovala bych získat i souhlas zřizovatele.

Potřebuji poradit, podle jakého zákona či vyhlášky existuje na naší ZŠ stravovací komise. Co všechno taková komise může chtít po mně jako po vedoucí ŠJ. Co mi může nakázat, zakázat, přikázat. Kdo by měl v komisi být, jen učitelé, nebo i rodiče, a kdo je volí nebo jmenuje? (28.2.2006)

Žádný zákon ani vyhláška nestanovuje povinnost zřizovat ve škole stravovací komisi. Ta může být zřízena např. jako poradní orgán školské rady na základě pokynu buď zřizovatele nebo ředitele školy, kteří by pak měli stanovit vnitřním předpisem pravidla její činnosti. Tento vnitřní předpis však nesmí překračovat meze zákona. Mám např. na mysli zákaz přístupu osob bez zdravotního průkazu do kuchyně apod. Členy komise by měla volit školská rada z rodičů a přihlížet přitom k tomu, aby se jednalo pokud možno o osoby, které mají odpovídající znalosti v oblasti společného stravování.

Může jídelna, která nemá doplňkovou činnost, stravovat vyjímečně po dobu 1 týdne zaměstnance cizích právních subjektů (školek)? (6.2.2006)

To je dost problematické, protože v tomto případě bude obtížné zakalkulovat příjem od zaměstnavatele stravovaných zaměstnanců jiné školy. Domnívám se však, že není problém, aby Vám zřizovatel umožnil dodatkem ke zřizovací listině doplňkovou činnost, i když ji budete vykonávat pouze nárazově. Doporučuji, aby pro případ stravování zaměstnanců jiných škol a školských zařízení, bylo ve zřizovací listině (nebo jejím doplňku) uvedeno, že pro tuto kategorii strávníků nebude jídelna doplňkovou činnost provádět za účelem zisku. Pak byste ani nepotřebovali živnostenský list.

Kde (jakým předpisem) je stanoveno, co vše je možno hradit z ONIV? (31.1.2006)

Na co vše se poskytují finanční prostředky ze státního rozpočtu, je dáno § 160 školského zákona, kde je uvedeno mimo jiné, že jsou poskytovány finanční prostředky na ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů. To jsou vlastně ony ONIV. Nikde není přímo taxativně stanoveno, co se tím rozumí. Pro pracovníky školních jídelen jsou to např. osobní ochranné pracovní prostředky, může z toho být hrazeno další potřebné vzdělávání, cestovné, odborná literatura, cestovné a např. i částečné hrazení závodního stravování.

Vaříme pro MŠ, která je jiný právní subjekt. Máme MŠ fakturovat režijní náklady za děti v MŠ? Jak je to s věcnými náklady (energie apod.). Máme je MŠ fakturovat nebo ne? (24.1.2006)

Mzdové náklady na děti z jiné MŠ dostanete normativně na základě statistického výkazu prostřednictvím krajského úřadu. Jedná-li se o MŠ jiného zřizovatele, než je ten Váš, pak budete této škole věcné náklady (ne mzdové) za stravování jejích dětí fakturovat. Jedná-li se o školy stejného zřizovatele, pak záleží na tom, zda se v příspěvku na provoz Vaší MŠ od Vašeho zřizovatele už nepočítá se zajištěním stravování dětí i té druhé školy. Pak byste této škole neměli fakturovat za děti žádné náklady. Je třeba to zjistit u Vašeho zřizovatele.

Jídelny.cz, s.r.o.  |  Farského 638/14  |  326 00 Plzeň - Východní předměstí  |  Česká republika
Telefon: +420 731 331 095  |  E-mail: info@jidelny.cz
Zobrazit plnou verzi