Pro správné fungování tohoto webu využíváme soubory cookies. Budete-li pokračovat v jeho prohlížení, souhlasíte s používáním souborů cookies.Pokračovat Více informací    
Jídelny.cz
15 let informací pro hromadné stravování

Poradna, strana 8


Jsme škola, jejíž součástí je školní jídelna, zřizovatel je ÚSC. V jídelně se kromě vlastních zaměstnanců stravují i zaměstnanci dvou dalších škol stejného zřizovatele.Podle nové vyhlášky o stravování budou posuzováni jako cizí a to buď vedeni v doplňkové činnosti - potom cena jídla je s kalkulovaným ziskem- nebo mohou být vedeni v hlavní činnosti bez ziskové přirážky? Je tento postup správný? Je to tak? (4.4.2005)

Nejsprávnější by bylo, kdyby stravování vlastních zaměstnanců školy v její školní jídelně bylo vedeno jako jeden z předmětů hlavní činnosti a mzdové náklady na stravování těchto zaměstnanců by podle stanoviska MŠMT byly financovány ze mzdových prostředků školy. Stravování zaměstnanců jiných škol by mělo probíhat podle § 4 a 5 vyhlášky č.84/2005 Sb., a to jako doplňková činnost, jejíž náklady uhradí jídelně plně jejich zaměstnavatel z prostředků ONIV, které by tyto školy měly mít posíleny. Podle § 3 odst.9 vyhlášky č.84/2005 Sb., poskytuje-li organizace jídla na základě smlouvy o závodním stravování jiné organizaci, pak musí dohodou sjednaná cena jídla krýt veškeré náklady spojené s jeho pořízením. Nemusí však účtovat zisk. Podle mého názoru, pokud by poskytování závodního stravování jiným školám bylo uvedeno ve zřizovací listině sice jako doplňkové, ale ne za účelem podnikání (se ziskem), pak by zisk nemusel být účtován. Bohužel v současné době mají různí finanční poradci v této záležitosti nejednotná stanoviska.

Můžeme strávníkům z jiného právního subjektu fakturovat i zisk? (4.4.2005)

Jedná-li se o doplňkovou činnost- podnikání na základě živnostenského zákona, pak v zásadě ano. Ale nestyděli byste se v rámci rezortu školství inkasovat  zisk od jiné školy? Cena obědů bude součástí dohody o závodním stravování – musí samozřejmě zahrnout veškeré náklady, ale nemusí v ní být zisk. Jiný právní subjekt by pak asi hledal jiné možnosti stravování, pokud by cena obědů byla příliš vysoká. Domnívám se, že v tomto případě by se mělo jednat o neziskovou záležitost, která by měla být ošetřena ve zřizovací listině.

Zaměstnanci školní jídelny byli nuceni za leden a únor 2005 platit vyšší cenu za obědy prý kvůli nové vyhlášce. Od března budou mít obědy opět levnější. Byla škola oprávněna zvednout cenu oběda za tyto měsíce a mají zaměstnanci nárok na vrácení rozdílu? (31.3.2005)

Zaměstnavatel může ale nemusí závodní stravování zajistit. Pokud byste měli podle  kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu toto stravování zajištěné i v těchto měsících, pak by měla škola rozdíl vrátit.

Máme dva cizí strávníky, kteří hradí veškeré náklady na pořízení jídla. Je správné je zařadit do doplňkové činnosti, když je nestravujeme za účelem zisku nebo stačí jen uzavřít smlouvu? Musíme stravování cizích zaměstnanců uvést ve zřizovací listině? (25.3.2005)

Ve zřizovací listině - zcela určitě je nutno mít doplňkovou činnost, kde zřizovatel připadně uvede, pro jaký okruh strávníků jídelna zajišťuje stravování neziskově (důchodci, zaměstnanci OÚ nebo i zaměstnanci škol). Stravování ostatních cizích strávníků je klasická doplňková činnost za účelem zisku - pak musí být i živnostenský list.

Musí být zaměstnanci z jiných škol, kteří chodí do naší školní jídelny na obědy a mají stejného zřizovatele jako naše škola, vedeni pod doplňkovou činností? (24.3.2005)

Domnívám se, že pokud Vám dal zřizovatel do zřizovací listiny, že jídelna v hlavní činnosti zajišťuje závodní stravování zaměstnanců škol a školských zařízení (právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení), pak by to mělo být v hlavní činnosti.
Neoficiální názor autorky předpisu o závodním stravování z Ministerstva financí však je ten, že závodní stravování zaměstnanců jiných právních subjektů (i když se jedná o školy) je pro jídelnu doplňková činnost, která bude plně hrazena  na základě smlouvy o závodním stravování podle § 4 a 5 vyhlášky č. 84/2005 Sb.
Ještě asi chvíli potrvá, než bude v těchto záležitostech zcela jasno.

Škola zřídila od 1. 1. 2005 doplňkovou činnost na stravování zaměstnanců školy, zaměstnanci o tom nevěděli a byli stravováni za cenu potravin. Nyní škola vyžaduje, aby zaměstnanci doplatili plnou cenu za tyto měsíce. Má na to právo? (21.3.2005)

Pokud se zaměstnanci školy stravují ve vlastní jídelně (a to je i školní jídelna pokud je součástí  školy), pak se jedná o činnost hlavní. Doplňková činnost nesmí být ztrátová, ani se na ni nemohou vydávat prostředky z hlavní činnosti. Lze to chápat tak, že Vám škola nezajistila v lednu a v únoru závodní stravování? Pak jste ale o tom měli vědět a svobodně se rozhodnout, zda budete platit plnou cenu. Zpětně to ale od Vás může škola těžko požadovat, když jste se v dobré víře stravovali podle pravidel pro závodní stravování.

Jak účtovat náklady na stravování školských zaměstnanců za leden a únor 2005? Podle jakých předpisů? (17.3.2005)

V návrhu vyhlášky MF č.84/2005 Sb., o financování závodního stravování se dokonce uvažovalo, že tam bude ustanovení, že účtovat podle této vyhlášky se bude od 1.1.2005, i když bude platit až později. Toto ustanovení pak bylo sice vypuštěno, ale domnívám se, že pokud budou náklady na závodní stravování takto účtovány od ledna, tak by nemělo dojít k závažnému pochybení. Tady byste měli kontaktovat svého zřizovatele a postupovat podle jeho rozhodnutí.

Kdo platí věcnou a mzdovou režii za zaměstnance škol, když jsou vedeni a) v hlavní činnosti, b) ve vedlejší činnosti? (15.3.2005)

Pokud jsou to zaměstnanci školy a mají normální pracovní smlouvu, pak samozřejmě nezáleží na druhu práce, kterou vykonávají a všichni mají stejné podmínky i práva. Věcnou i mzdovou režii za všechny zaměstnance hradí jejich organizace (zaměstnavatel) z rozpočtu své hlavní činnosti tak, jak je vysvětleno v předchozích dotazech.

Je možné, aby škola poskytovala svým zaměstnancům, kteří mají omluvenou absenci (nemoc, volno, dovolená apod.), stravování za zvýhodněných podmínek, jako když jsou v práci? (10.3.2005)

Ne, novela zákona č. 250/2000 Sb., zákonem č. 557/2004 Sb., vložila do zákona nový § 33 b, který již zvýhodněné stravování zaměstnanců v době jejich omluvené nepřítomnosti v práci neumožňuje.

Jestliže jídelna ZŠ stravuje pracovníky jiného školského zařízení, platí ohledně vykazování a účtování nákladů pro ně stejná pravidla jako pro vlastní učitele? (8.3.2005)

Obdobně jak u předchozích otázek.

Předchozí1 ... 678Další
Jídelny.cz, s.r.o.  |  Farského 638/14  |  326 00 Plzeň - Východní předměstí  |  Česká republika
Telefon: +420 731 331 095  |  E-mail: info@jidelny.cz
Zobrazit plnou verzi