Pro správné fungování tohoto webu využíváme soubory cookies. Budete-li pokračovat v jeho prohlížení, souhlasíte s používáním souborů cookies.Pokračovat Více informací    
Jídelny.cz
15 let informací pro hromadné stravování

Konference Dialogem ke zdraví

13.11.2017 162 1 Pavel Ludvík
Netradiční a méně obvyklé informace o výživě nabídl další ročník konference Dialogem ke zdraví. Úskalí užívání doplňků stravy, hladovění, půst, diety – to byla některá témata konference. Diskutovalo se ale také, jaké výhody a nevýhody mají průmyslově zpracované potraviny. Můžeme se jim ve stravování vyhnout?

V neděli 5. listopadu 2017 se v Praze konala čtvrtá konference Dialogem ke zdraví, pořádaná společností STOB – Stop obezitě, která se zaměřuje na hubnutí, a to trvalou změnou životních návyků, cestou bez diet a striktních omezení. Účast byla skutečně velká: kolem dvou set účastníků, mezi nimiž byly převážně nutriční terapeutky a výživové poradkyně, zcela naplnilo kongresový sál Institutu klinické a experimentální medicíny v pražské Krči.

Konference Dialogem ke zdraví mají velmi netradiční strukturu. V programu je vždy několik témat, o nichž hovoří dva přednášející, ovšem každý z jiného pohledu, většinou s jinými či dokonce protichůdnými názory. V docela přísně dodržovaném časovém harmonogramu je pamatováno na dotazy posluchačů, přičemž otázky si vzájemně mohou klást i oba přednášející. Pochopitelně to mezi nimi může jiskřit.

Výživové doplňky

Jiskření se na letošní konferenci projevilo hned v úvodu, kdy na téma Výživové doplňky vystoupili dva lékaři s poněkud odlišnými názory. MUDr. Petr Hlavatý Ph.D. se zabýval nejrozšířenějšími doplňky určenými k redukci hmotnosti a jejich předpokládanými mechanismy účinku a vlivy na zdraví člověka. Řekl, že doplňky stravy často nemají zcela prokázanou účinnost, naopak mívají nežádoucí účinky. MUDr. Ondřej Nývlt uvedl, že tyto preparáty nejsou náhradou za stravu, ale pouze jejím doplňkem, mají význam při zvýšené spotřebě, při sníženém příjmu nebo deficitu a že všechny „spalovače tuků“ by měly být doprovázeny úpravou stravování a pohybové aktivity. Největší rozdíl v postojích obou přednášejících byl v tom, na základě jakých kritérií tyto doplňky zájemcům doporučovat.

Průmyslově zpracované potraviny

Ačkoli výživové doplňky letí už i mezi nejmladší generací (mezi středoškoláky určitě), z hlediska školního stravování bylo na konferenci nejzajímavější téma Průmyslově zpracované potraviny. Margit Slimáková jako jedna z přednášejících srovnávala různé výživové pyramidy a rozvinula svou myšlenku, že bychom měli jíst pokud možno „skutečné“ potraviny, tedy rostlinné potraviny pěstované na kvalitních půdách, nebo živočišné potraviny ze zvířat, která byla správně krmena. Jako příklad vhodných potravin uvedla ovoce a zeleninu, pocházející přímo z polí a zahrad, jako opačný příklad uvedla průmyslově zpracované mléko, z něhož je odstraňován tuk, nebo obiloviny po odstranění slupek. Varovala před používáním vysoce průmyslově upravených potravin, které jsou sice trvanlivé, levné, ale také návykové.

Prof. Jana Dostálová z VŠCHT Praha ve svém vystoupení řekla, že průmyslové zpracování potravin má celou řadu výhod, že tyto potraviny jsou například mikrobiologicky a chemicky bezpečné. Svá tvrzení dokumentovala na řadě praktických příkladů. Syrové mléko ze dvora je nutno doma svařit, což nikdy nedokážeme tak šetrně, jako při průmyslovém tepelném ošetření. Průmyslově vyráběné sýry jsou mnohem bezpečnější než některé sýry farmářské připravované z neošetřeného mléka. Používání dusitanů při průmyslovém zpracování masa má značný konzervační účinek, díky němuž můžeme takový výrobek uchovávat delší dobu. Podíl rakovinotvorných látek, které se dostávají do masa při průmyslovém uzení, je mnohem nižší než při klasickém uzení doma. Rafinovaný cukr neobsahuje různé antinutriční látky, které nacházíme v cukru přírodním. Rafinace v olejích odstraňuje chemické kontaminanty a produkty žluknutí.

V závěrečné diskusi Margit Slimáková musela upřesňovat, co chápe pod pojmem „skutečné“ potraviny (a jak se ukázalo, rozlišit, kdy potravina „skutečná“ je a kdy není, je dosti obtížné), zatímco Jana Dostálová čelila dotěrným otázkám na moderní rostlinné tuky, palmový olej apod.

Střevní mikrobiom

Po obědové pauze měl samostatné vystoupení prof. Radkin Honzák, který hovořil o vztahu střevního mikrobiomu a jeho vztahu k psychice. Potvrdil pověst člověka, který o vážných věcech dokáže mluvit s velkým nadhledem a s velmi svérázným humorem. Střevní mikrobiom dítě dostává při porodu od matky. Jeho stav je ovlivněn způsobem porodu, během života na něho má významný vliv stravování člověka. Profesor Honzák upozornil, že na formování prostředí střev se velmi  pozitivně podílí mléko, jogurty, luštěniny, vláknina a že si ho často poškozujeme neuváženou stravou a používáním léků. Pro mnoho účastníků bylo překvapující, že střevní mikrobiom má prokázaný vliv na chování mozku, na psychiku a imunitu člověka.

Hladovění, půst, diety

Příkladem dvojice lektorů, která pojala své téma nikoli konfrontačně, ale spíše z naprosto jiného pohledu byla MUDr. Dana Maňasková a Mgr. Martin Jelínek. Oba hovořili o půstu a hladovění, tedy tématu pro školní jídelny dosti vzdáleném. Zatímco MUDr. Maňasková se zamýšlela nad problematikou zejména ze zdravotního hlediska, Mgr. Jelínek akcentoval spíše duchovní a psychologický přístup a na základě vlastních zkušeností upozorňoval na úskalí, které s sebou nese příprava na hladovění a posléze návrat do normálního stravovacího režimu.

Závěr odpolední části obstaralo téma Ketogenní diety, tedy diety s vysokým obsahem tuků, přiměřeným množstvím bílkovin a omezeným množstvím sacharidů, pojednané Mgr. et Bc. Martinou Daňkovou a výživovou specialistkou Martinou Dvořákovou. Celý program zakončil doc. Jan Piťha z IKEM Praha.

Oblast školního stravování se objevila v přednášených referátech jen okrajově, nejvíce ve vystoupení prof. Dostálové, ale hlavní organizátorka konference PhDr. Iva Málková si je významu školní stravy dobře vědoma. S povděkem kvitovala, že portál Jídelny.cz se o konferenci a celou oblast výživy zajímá. Řekla: „Školní jídelny mají dlouholetou tradici a myslím, že ve srovnání se světem máme být na co pyšní. Každý člověk by si měl hlídat, aby plnil ve svém jídelníčku výživová doporučení a už je na něm, jak si jídelníček vytvoří tak, aby mu zároveň chutnal. Děti mají výběr z jídel, která splňují požadavky spotřebního koše a kuchařky mají těžký úkol, aby také uspokojily chuťové preference dětí, které jsou různorodé především dle toho, na co jsou zvyklé z domova. Školní jídelny tedy nabízí ve velké většině dětem pestrou vyváženou stravu, ale zároveň je leckdy učí rozmanitými pokrmy si obohacovat svůj domácí jídelníček.“

Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz

Tisk   |   E-mail Hodnocení článku: 
Diskuse k článku:
NadpisAutor Datum               
konferenceRendula113.11.2017 08:47
Zobrazit diskusní příspěvky
Jídelny.cz, s.r.o.  |  Farského 638/14  |  326 00 Plzeň - Východní předměstí  |  Česká republika
Telefon: +420 731 331 095  |  E-mail: info@jidelny.cz
Zobrazit plnou verzi