Hygienická opatření v jídelnách mimo ohniska žloutenky

Kdo v září 2008 sledoval český denní tisk, musel získat pocit, že Českou republikou se nezadržitelně valí nebezpečná epidemie žloutenky (virová hepatitida A, zkratka VHA). Pohlédněte na novinové titulky:
12.9. Žloutence se daří
16.9. Žloutenka pronikla ve středních Čechách už i do škol
19.9. Žoutenka se šíří, očkovací vakcína ale chybí
22.9. Nemocných žloutenkou i nadále přibývá
29.9. Epidemie žloutenky stále nabírá na síle
Nepoučený čtenář podléhá panice a vedoucí jídelen ředitelům škol, kteří zpřísňují běžná hygienická opatření.

Fakta
Aktuální, přesná a hodnověrná fakta byla uvedena na tiskové konferenci Hlavního hygienika MUDr. M. Víta z 29.9.2008. Zde jsou

• Před rokem 1996 byl obvyklý výskyt kolem 1000 případů ročně
• Po roce 1999 klesal tento počet až na 128 případů v roce 2007
• V letošním roce evidují hygienici 602 případů
• V letošní epidemii byl první patrný nárůst zaznamenán v červnu, největší nárůst v srpnu. Meziměsíční nárůst mezi srpnem a zářím již není tak strmý

Počty případů za rok 2008

Kraj

1.-39. týden

na 100 tis. obyv.

Praha

346

29,41

Středočeský

83

7,47

Jihočeský

7

1,12

Plzeňský

11

1,99

Karlovarský

6

1,97

Ústecký

11

1,33

Liberecký

10

2,33

Královehradecký

9

1,63

Pardubický

23

4,51

Vysočina

14

2,69

Jihomoravský

8

0,70

Olomoucký

31

4,84

Zlínský

8

1,34

Moravskoslezský

35

2,73

• Ohnisky nákazy je zejména Praha, střední Čechy, Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Další nárůst lze očekávat až do začátku listopadu.
• Letošní případy vykazují naprosto atypickou závislost ně věku. Největší výskyt onemocnění je ve věkové skupině 24-35 let, mezi školními dětmi je nemocnost poměrně nízká.
• V současné době je v ČR do 6 let věku nemocných 15 dětí (z toho 14 dětí mimo kolektivní zařízení)
• Ve věku do 15 let tj. školní věk  onemocnělo 25 dětí
• Onemocnělo dle našich údajů 13 zaměstnanců v „ potravinářské profesi“ (z nichž 6 případů jsou rodinné kontakty)

Z těchto údajů je patrné, že situace je sice vážná ale zdaleka není tak dramatická, jak se snaží novinové titulky namluvit. Rozhodně není třeba plošně zavádět krizová opatření. Jak se vůbec k této problematice stavějí hygienici?

Jídelny mimo ohniska nákazy
Jídelnám v zasažených oblastech nařídili hygienici speciální režim. Co však ostatní, která jsou mimo ohniska nákazy? Ty by měly důsledně zachovávat běžné hygienické postupy a nepodléhat tlakům neodborníků, kteří by rádi a bez znalosti věcí zaváděli zbytečně opatření přísnější.

Státní zdravotní ústav na svých stránkách

uvádí, že „Škola by měla provádět řádnou desinfekci (virucidním desinfekčním prostředkem) všech sociálních zařízení ve školách (desinfekce prkénka, stahovadla, kliky). ….Nad rámec vyhlášky č. 410/2005 Sb. se doporučuje vybavení toalet prostředky určenými k desinfekci rukou. Tato opatření by se měla týkat též sociálních zařízení při školních jídelnách…“

Na oddělení HDM KHS Zlín považují dodatečná hygienická opatření typu oplachování rukou v dezinfekčním roztoku za zbytečná a řekli nám, že personálu v jídelnách postačí striktně dodržovat běžné a obvyklé zásady osobní hygieny. Při mytí rukou používat tekoucí teplou vodu a tekuté mýdlo, ručníky na jednorázové použití, dbát na čistotu pracovního pláště a pokrývky hlavy.

Školy ve Zlínském kraji dostávají z KHS Zlín metodické doporučení, v němž je přímo pro školní jídelny tato informace: „Vzhledem k tomu, že může být paní kuchařka infekční a neví o tom, je důležitá přísná osobní hygiena. Při nedostatečné osobní hygieně lze kontaminovat potraviny a pitnou vodu. Viry mohou v potravině určitou dobu přežívat (ale nerozmnožují se) a mohou vyvolat onemocnění u dalších osob.“

Ing. Janotová z pražské firmy Uniconsulting, působící v oblasti poradenství a konzultací pro potravinářské provozy, má tento názor: „Pokud jídelna není v ohnisku nákazy, není nutné uplatňovat zvláštní zpřísněná opatření typu mytí rukou v dezinfekčním roztoku. Dostačující prevencí je důsledné dodržování osobní a provozní hygieny (důkladné mytí rukou, sanitace, příp. zvýšená frekvence mytí rukou).“

MUDr. Eva Lysá z KHS Brno uvedla, že pro pracovníky i strávníky jídelny, které nejsou v ohniscích nákazy, jsou dezinfekce rukou zbytečné. Rovněž zdůraznila úzkostlivé dodržování osobní hygieny, důsledné mytí rukou, následný oplach pitnou vodou s použitím baterie bez  ručního ovládání uzavírání (tzv. bezdotykových baterií). „Rozhodně nepoužívejte látkové ručníky!“ dodává. V případě použití dezinfekčních prostředků je potřeba dávat pozor na to, který je vhodný na ruce a který ne (Savo).

Ředitel KHS Brno MUDr. Mareček obeslal všechny školy v kraji s dopisem, v němž uvádí, že „Infekční žloutenka se přenáší zejména znečištěnýma rukama.“ Dále upozorňuje na vyhlášku č. 410/2005 Sb. a doporučuje zajistit „vybavení sociálních zařízení mýdlem, ručníky k jednorázovému použití, toaletním papírem. Současně je nutné provádět a pravidelně kontrolovat kvalitu úklidu a úklidové desinfekce prostor sociálních zařízení ve školách“.

Obsáhlá doporučení zveřejnila na svých stránkách KHS Plzeň. Doporučená opatření „…přísná osobní hygiena – mytí rukou po WC, před jídlem, pitím, kouřením, osoby kolem jídla nejlépe očkované, poučené, přísná hygiena rukou, celého provozu kuchyně a jídelny.“
Materiál KHS Plzeň dává mimo jiné tuto praktickou radu: „Nešetřit časem na poučení osob v kuchyních a také uklízeček“

Anonymní hygienička v diskuzi na portálu Jídelny.cz připomíná: „Sebemenší změny zdravotního stavu u sebe hlásit (nedělat hrdinky, že je pátek a já to nějak vydržím a doma si přes víkend lehnu).“

Používání desinfekčních prostředků
Pokud jídelny použijí desinfekční prostředky, měly by rozlišovat, které jsou vhodné na ruce a které na předměty a plochy.
Výše uvedený materiál ze stránek KHS Plzeň se dezinfekcí široce zabývá. Např. nedoporučuje na desinfekci rukou používat CHloramin a Chloramin T – jsou určeny na desinfekci ploch. Často používané Savo není dostatečně virucidní a z důvodu agresivity také není vhodné na oplach rukou
V KHS Zlín zdůrazňují, že pokud už jídelna nad rámec běžných opatření přistoupí k častější desinfekci, měla by ji provádět podle návodů, aby se desinfekce nestala zbytečnou prací.

Co je žloutenka
Materiály Státního zdravotního ústavu uvádí:

Virová hepatitida typu A, dříve nazývaná infekční žloutenka, je vyvolána virem hepatitidy A. Tento virus je velmi odolný vůči vlivům zevního prostředí, přežívá týdny při pokojové teplotě, léta ve zmraženém stavu. Zničen je např. po pětiminutovém varu, po deseti hodinách při teplotě 60 °C, po působení dezinfekčních prostředků (chlorových preparátů, kyseliny peroctové aj.). Inkubační doba, tedy doba od nákazy člověka do rozvinutí příznaků onemocnění,  je 14 – 50 dní, nejčastěji 30 dní. Již koncem inkubační doby bývají přítomny necharakteristické příznaky. Nejčastěji se jedná o projevy chřipkové (tj. zvýšená teplota, bolesti hlavy, bolesti svalů, únava, rýma, kašel, zánět spojivek), žaludeční a střevní (nechutenství, nevolnost, zvracení, průjem, jindy naopak zácpa, říhání, nadýmání, tlak v pravém podžebří). Vzácněji dochází k projevům kloubním (bolestem, otokům), kožním (svědění, někdy i vyrážce), nervovým (bolestem hlavy, zánětlivým postižením jednoho i více nervů). Po této fázi ohlašující příchod nemoci nastupuje vlastní fáze onemocnění, kdy dochází ke zhoršení potíží a často se objevuje „žloutenka“. Současně s ní má pacient tmavší moč, světlou stolici a svědění kůže. Někdy výše uvedené necharakteristické příznaky chřipkové, žaludeční a střevní nemusí být přítomny vůbec a nemocného přivádí k lékaři žluté zbarvení kůže a bělma oka. Přenos stolicí infikovaného člověka hraje nejzávažnější roli, ať už se jedná o přenos přímý od osoby k osobě, např. špinavýma rukama, ale i nepřímý, znečištěnou (kontaminovanou) vodou nebo potravinami a znečištěnými předměty. V případě vody se nejedná pouze o její pití, ale nebezpečné jsou např. i saláty, ovoce nebo jiné tepelně nezpracované potraviny, které byly znečištěnou vodou před jídlem omyty. Nebezpečné jsou např. i kostky ledu, připravené ze závadné vody. Přenos krví je vzácný.

Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz