Doporučení k postupu zaměstnavatelů při změně platových tarifů

Zpracoval: Mgr. Ing. V. Berka
Dne: 18. 2. 2009

Doporučení k postupu zaměstnavatelů při změně platových tarifů pro nepedagogické zaměstnance RgŠ s účinností od 1. 4. 2009

1) Změna nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Změna nařízení vlády č. 564/2006 Sb. spočívá v uplatnění stupnice platových tarifů, uvedené v dosavadní příloze č. 2,  k tomuto vládnímu nařízení rovněž pro nepedagogické zaměstnance v regionálním školství. Toto opatření představuje zvýšení platových tarifů v průměru o cca 16 %. Ke zvýšení tarifů dochází na základě právního předpisu. Práv a povinností  plynoucích z pracovního poměru se tato změna nijak nedotýká. Zvýšení tarifů se přímo vztahuje na zaměstnance v pracovním poměru.
Pokud je v pracovní smlouvě (§ 34 zákoníku práce) nebo v  písemné informaci o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru (§ 37 zákoníku) uvedena stupnice platových tarifů podle dřívější (zrušené) úpravy, je nutno provést změnu do konce dubna (§ 37 odst. 1 zákoníku). Zanedbání této povinnosti ovšem nijak neruší právo zaměstnance na platový tarif podle novelizovaného vládního nařízení.

2) Při změně platového tarifu nebo ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu (např. osobní příplatek) je zaměstnavatel povinen postupovat podle ustanovení § 136 zákoníku práce o platovém výměru.
Platový výměr je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vydat při vzniku pracovního poměru a při změnách platu zaměstnance, resp. jeho jednotlivých složek v platovém výměru uvedených. Není přitom významné, zda k  takové změně dojde z důvodu rozhodnutí zaměstnavatele (např. o změně – snížení, zvýšení – osobního příplatku) nebo z důvodu změn právních předpisů (např. zvýšení platových tarifů provedené novelou nařízení vlády). V případě změny platu (některé z jeho složek) lze vydat dodatek k platovému výměru nebo nový platový výměr; obojí postup je splněním povinnosti zaměstnavatele podle § 136 odst. 2 zákoníku práce, tj. písemně oznámit změny skutečností uvedených v platovém výměru. Vydává-li zaměstnavatel zaměstnanci platový výměr z důvodu změny platu, je povinnou náležitostí platového výměru i odůvodnění této změny. V případě souběžné změny platového tarifu a osobního příplatku je nutné odůvodnit obě tyto změny. Platový výměr vydá zaměstnavatel zaměstnanci nejpozději v den, kdy změna platu nabývá účinnosti – v daném případě v den 1. dubna 2009. Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele (v RgŠ příspěvkové organizace),  vydá platový výměr zřizovatel, tedy obec či kraj.
Vydání platového výměru je jednostranné opatření zaměstnavatele, kterým informuje zaměstnance a nevyžaduje se proto žádné vyjádření souhlasu zaměstnance. Podpisem vydaného platového výměru zaměstnanec pouze potvrzuje, že byl se změnami platu seznámen.

3) Častým případem při realizaci změny provedené novelou nařízením vlády č. 564/2006 Sb., bude tzv. restrukturalizace platu. To znamená, že u jednotlivých zaměstnanců dojde ke zvýšení tarifu při souvztažném snížení osobního příplatku. S tímto způsobem finančního zajištění nárůstu tarifů (to je úhrada ze značné části na úkor nenárokových složek) se počítalo již při přípravě opatření. Obě souběžné platové změny je nutno promítnout do platového výměru podle bodu 2). Uvedený postup není v rozporu s platnou právní úpravou.

4) Zvýšení platových tarifů se rovněž promítá do výše některých složek platu, které se z tarifů odvozují. Jde o tyto případy:
§ 124 odst. 3 a 4 příplatek za vedení:
Výše příplatku za vedení (u vedoucích zaměstnanců i zaměstnanců, kteří nejsou vedoucími) je stanovena jako rozpětí % z platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen (např. rozpětí 5-15 %). Pokud  by dosavadní příplatek nedosahoval výše odvozené ze spodní hranice rozpětí a nové úrovně tarifu, vzniká zaměstnanci právo na odpovídající zvýšení příplatku.

§ 127 odst. 1 – plat za práci přesčas:
Za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnanci mimo jiné část platového tarifu připadající na jednu hodinu práce v příslušném kalendářním měsíci. Tato alikvotní část tarifu připadající na jednu hodinu práce přesčas bude vypočítávána od 1. 4. 2009 již ze zvýšeného platového tarifu.

§ 131 – osobní příplatek:
Zaměstnanci může (při splnění stanovených podmínek) zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50 % nebo i 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Zvýšením platových tarifů se posunuje i výše osobního příplatku, které může zaměstnanec dosáhnout. V žádném případě však nedochází ke vzniku práva zaměstnance na zvýšení dosud přiznaného osobního příplatku.

5) Podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 564/2006 Sb., může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy zaměstnanci zařazenému do první až páté platové třídy.  Toto ustanovení není novelou vládního nařízení dotčeno. Pro zaměstnance, u nichž byla tato možnost uplatněna, však nevzniká právo na zvýšení takto určeného platového tarifu, pokud se přiznaný tarif „vejde“ do rozpětí nově určené výše platových tarifů. K tomu je však vhodné poznamenat, že v preambuli k vyhlášení rozvojového programu pro nepedagogické zaměstnance MŠMT uvádí, že jde o program „za účelem posílení úrovně odměňování nepedagogických pracovníků“. Ve smyslu uvedeného záměru lze doporučit, aby i zaměstnancům, jimž je platový tarif určen v rozpětí dle § 6 odst. 1 vládního nařízení, byl platový tarif adekvátně navýšen.

6) Novelou nařízení vlády č. 564/2006 Sb., znamenající přiznání zvýšené platové stupnice nepedagogickým pracovníkům v RgŠ se nijak nemění obsah pracovního poměru těchto zaměstnanců. To znamená, že v pracovní smlouvě zůstávají v platnosti  ujednání  o druhu práce (z něhož vyplývá i zařazení do platové třídy), délce pracovní doby a další podmínky, které mají vliv na výši platu. Nemění se ani  podmínky pro zařazení zaměstnance do platového stupně – tedy zápočty praxe.  Zaměstnanec zůstává ve stejné platové třídě, ve stejném platovém stupni, se stejným rozsahem pracovní doby, se stejnými příplatky a dalšími rozhodnými skutečnostmi pro stanovení platu.

7) V některých případech nelze  vyloučit vnik ekonomických problémů (zajištění dostatečného objemu prostředků na platy) při realizaci změn platových předpisů spočívajících ve zvýšení tarifů. Tyto problémy je nutno řešit ekonomickými nástroji. V žádném případě nelze připustit a tolerovat porušování pracovněprávních předpisů, zejména § 40 odst. 1 zákoníku práce, kde se m.j. stanoví: „Obsah pracovního poměru je možno změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Změnu pracovní smlouvy  je nutné provést písemně“. Platná právní úprava tedy nepřipouští, aby byly případné potíže ekonomického charakteru řešeny porušováním právních předpisů – to je např. přeřazováním zaměstnanců do nižších platových tříd, zkracováním pracovní doby, odebíráním nárokových příplatků atd. bez dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, příp. aby byly vyvíjeny nepřípustné formy nátlaku na zaměstnance k prosazení zájmů zaměstnavatele.

8) U zaměstnavatelů, u nichž působí odborová organizace, je nutno postupovat podle ustanovení zákoníku práce upravujících oprávnění odborů. V daném případě jde zejména o § 287 odst. 2 písm. d) a g), kde se stanoví, že zaměstnavatel je povinen projednat s odborovou organizací
– systém odměňování a hodnocení zaměstnanců
– další opatření týkající se většího počtu zaměstnanců.