Abeceda výživy

Makrobiotika je celosvětově rozšířený životní styl úzce spjatý s výživou. V makrobiotice se potraviny odlišují rozdílným obsahem dvou protichůdných a vzájemně doplňujících sil jin a jang. Právě poměr sil určuje hodnotu každé potraviny. Ideální poměr se nachází v obilném zrnu, proto základem makrobiotické stravy jsou obiloviny. Ve velké míře se do makrobiotického jídelníčku zařazuje zelenina a luštěniny. Během týdne se konzumuje také rybí maso, čerstvé nebo sušené ovoce mírného pásma, olejnatá semena, ořechy a ke slazení se používají obilné slady. Makrobiotika doporučuje vyhýbat se masu, mléku a mléčným výrobkům, rafinovanému cukru, medu, tropickému ovoci, bílé mouce a výrobkům z ní, potravinám uměle přibarvovaným, konzervovaným, chemicky ošetřeným či zmraženým. Rizikem makrobiotiky je nedostatečný příjem energie, železa, zinku, vitaminu B₁₂, kvalitních bílkovin a nadbytečný příjem vlákniny.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Vegetariánství, Veganství, Vitariánství, Energie, Železo, Zinek, Vitamin B12, Bílkoviny, Vláknina

Aktualizováno: 16. září 2013

Med je jedno z nejstarších známých přírodních sladidel. Jedná se o produkt včel získaný sběrem, zahušťováním a zráním sladkých šťáv květů rostlin (nektaru) v plástech. Samotný termín med označuje pravý včelí med, do kterého se nesmí přidávat žádné jiné látky. Přidání cukru, škrobového sirupu či potravinových aditiv znamená falšování medu. Kvalita medu je v současné době velmi aktuální téma. Požadavky na jakost medu uvádí vyhláška č. 76/2003 Sb., oddíl 2 Med. Med je doporučeno skladovat v suchu, temnu, při teplotách do 15 °C. V takových podmínkách vydrží až dva roky bez známek zhoršení kvality. Krystalizace medu nepředstavuje vadu, je to přirozený děj závislý na poměru obsažených sacharidů. Kromě sacharidů obsahuje med některé vitaminy skupiny B, minerální látky (železo, vápník, měď, hořčík), enzymy, přírodní barviva s antioxidačními vlastnostmi a další. Vzhledem k obsahu fruktózy není med doporučován pacientům s rozvinutým onemocněním diabetes mellitus.

Existuje mnoho druhů medu dělených dle jejich původu (květový, medovicový) nebo dle způsobu získávání a úpravy (vykapaný, lisovaný, plástečkový). Důležitým pojmem je tzv. pekařský med. Jedná se o med určený pro průmyslové zpracování, ne pro přímou konzumaci. Od konzumního medu se liší mírně horšími jakostními parametry (např. vyšší obsah vody, vyroben ze starších surovin). Takový med je levnější a musí být jasně označen, že je určen pouze na pečení či jiné zpracování.

Oblast: Potraviny

Příbuzné: Sacharidy, Fruktóza, Vitaminy skupiny B, Minerální látky, Železo, Vápník, Hořčík, Antioxidanty, Diabetes mellitus, Melasa

Aktualizováno: 16. září 2013

Melasa je vedlejší produkt, který vzniká při výrobě cukru z cukrové řepy nebo cukrové třtiny. Obsahuje asi 50 % cukru, avšak pro velký obsah příměsí ho nelze běžnými prostředky získat. Vzhledově je to sirupovitá kapalina, která se natahuje jako med. Na dotek je velmi mazlavá a lepkavá. V potravinářství má široké využití – slouží pro výrobu lihu, droždí a organických kyselin. Je vhodným alternativním sladidlem pro ochucování nápojů i různých pokrmů.

Z nutričního hlediska je melasa ceněna pro významné množství vitaminů skupiny B a některých minerálních látek (draslík, vápník, hořčík, fosfor, zinek, železo). Při problémech se zácpou se doporučuje ráno nalačno vypít vlažný nápoj s melasou.

Oblast: Potraviny

Příbuzné: Med, Vitaminy skupiny B, Minerální látky, Draslík, Vápník, Hořčík, Fosfor, Zinek, Železo

Aktualizováno: 16. září 2013

Lidské tělo se skládá z prvků organických (uhlík, vodík, kyslík a dusík) a anorganických (minerální látky). Minerální látky jsou stavebními kameny různých enzymů a chemických sloučenin zajišťujících průběh reakcí v našem těle. V těle plní každá z nich svou specifickou funkci. Protože si je sami neumíme vytvořit, musíme je přijímat potravou. Podle potřeby dělíme minerální látky na dvě skupiny – minerální látky a stopové prvky. Zatímco denní potřeba minerálních látek se pohybuje řádově v miligramech, potřeba stopových prvků je menší, tj. řádově v mikrogramech. Mezi minerální látky patří vápník, fosfor, hořčík, sodík, draslík a chlor. Do skupiny stopových prvků řadíme železo, zinek, selen, jód, měď, mangan, fluor, chrom a molybden.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Živiny, Vápník, Železo, Zinek, Jód, Hořčík, Sodík, Draslík, Fosfor, Chrom, Selen

Aktualizováno: 16. září 2013

Monosacharidy neboli jednoduché cukry patří do skupiny sacharidů a obsahují jednu cukernou jednotku. Hlavními zástupci monosacharidů jsou glukóza (hroznový cukr), fruktóza (ovocný cukr) a galaktóza. Glukóza je nejrozšířenější cukr v přírodě. Pro organismus představuje rychlý zdroj energie. Společně s fruktózou tvoří disacharid sacharózu, používanou jako běžné sladidlo (řepný cukr). Monosacharidy mají sladkou chuť a vyskytují se převážně v medu, ovoci, džusech či ve vínu.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Sacharidy, Glukóza, Fruktóza, Disacharidy, Sacharóza, Med

Aktualizováno: 16. září 2013