Chytré řeči dětí u okýnka

Dětské názory a postřehy patří mezi to nejcennější, co máme a co nám dělá radost. Jejich osobitá logika je častokrát plná nejen humoru, ale i jednoduché a hluboké upřímnosti. Sesbírala jsem několik skvělých výroků našich strávníků.

Začneme mým oslovením, se kterým mají hlavně menší děti problém. Jsou vynalézavé a jejich oslovení je mnohdy úsměvné: paní ředitelka obědů, paní vrchní, paní zezdola (kancelář mám dole a vydáváme oběd na poschodí), teta od hrnců, teta z jídelny, paní ředitelová, ale ta druhá. Top oslovení roku: „Hledám tu tetu od šeků.“ „Jakou tetu od šeků?“ – ptá se pobaveně kuchařka. „No tu blondýnu, tu šekovou blondýnu.“

• Poprvé vaříme lasagne a chci vědět, jestli děti znají lasagne a jak jim chutnají. O slovo se přihlásí Piere: „Nejlepší jsou ty z Tesca.“ „Tyto nejsou z Tesca, připravily je naše paní kuchařky. Ochutnej a potom mi řekneš.“ Odpověděl: „ Ty tescové nemají chybu, protože mamka mi jich dá, kolik sním, a kuchařka mi dá, jenom kolik mi patří.“
• Mám besedu s družinami a vysvětluji potravinovou pyramidu způsobem jejich věku přijatelným. Pyramida má poschodí. První poschodí – obývá rodina obilninová (chléb, rýže, těstoviny…). Druhé poschodí – obývají dvě rodiny – ovocná a zeleninová atd. Na druhý den přijde druhačka Bianka na oběd a kuchařka jí nabízí, ať si vezme k polévce chléb. Holčička se na ni podívá a oznámí: „Dnes první poschodí vynechávám.“
• Máme strávníka Doriana, který každou větu začíná slovy „já si myslím…“. Jednou přišel k obědu, se skleničkou v ruce stojí před nápojovým automatem a rozumuje: „Já si myslím, že čistá voda je zdravá, dám si malinovku, protože já jsem také zdravý.“
• K obědu máme špecle. Dětem říkám, jaká je to těstovina, a ptám se: „Tak co máme dnes na oběd?“ Z hloučku stojících dětí se ozve hlas: „Fecle.“
• „Isabelo, proč jsi smutná?“ ptám se malé copaté prvačky. Se slzičkama mi oznamuje, že jí zemřela její Lolita (pejsek) a maminka řekla, že odešla na druhý svět. Její kamarádka smutnící s ní zachraňovala situaci se slovy „Iso, neplač, však druhý svět je jen zahraničí, i tam lítají letadla.“
• U okýnka: „Jste ty nejlepší kuchařky na světě.“ A dodatek, který nemusel být, ale byl: „Ale oběd dneska nebyl světový.“
• „Jsi v jídelně, nekřič tak.“ Odpověď: „Já nekřičím, to taťkův silný hlas se projevuje.“
• „Z které jsi třídy?“ Odpověď: „Já ani nevím, každý rok se to mění.“
• Na oběd máme dýňovou polévku. „Vezmi si polévku,“ vyzývá kuchařka strávníka. „Nechci, protože moje babička taky vařila dýni z polévky a nechutnala mi“.
• Znáte příběh vajíčka, kterému se zprotivilo doma vysedávat a čekat, až ho někdo přidá jako surovinu do buchet? Ne? No přece se rozhodlo jít na vandr. Toto je jeden z vtipů našeho „vtipálka“ Denise.

Doufám, že přečtení vyvolalo i na Vašich tvářích úsměv. S úsměvem si oddychněte a příjemně prožijte letní dovolené.

Janka Kuricová, vedoucí ŠJ G. Dusíka, Galanta, Slovensko