Stravovaní v mateřské škole podle programu Zdravá abeceda (2)

Příprava a servírování pomazánek ke svačině slouží v mateřské škole Korálek v LIberci nejen pro stravování dětí, plní také významnou roli výchovnou. Tuto činnost nám představuje vedoucí stravování Hana Zahradníková.

Pomazánky a dětské svačiny

Jaké máte výsledky s luštěninovými pomazánkami?

Začali jsme dělat pomazánky s luštěninami, cizrnovou, fazolovou, čočkovou, a není problém. Čočková a cizrnová jdou asi nejlíp. U nás si ale v rámci Zdravé abecedy děti servírují pomazánky samy. Dostanou na stoleček misku s pomazánkou, k tomu nakrájenou zeleninu, minimálně tři druhy, aby si mohly vybrat, a nakrájené pečivo. Samy si svačinku připraví a kdo co chce, tím si chleba ozdobí. Některé si namažou hodně, jiné míň, velmi se osvědčila motivace učitelek „veselé chleby“, kdy si děti ze surovin vyrobí na chlebu obličej, nebo nějaké zvířátko a podobně. Toto děláme každý den na každou snídani.

A to dělají i nejmenší děti?

Do samostatné přípravy svačin, včetně zdobení zeleninou se zapojují všechny děti, i tříleté. Zpočátku potřebují podporu a pomoc učitelky a starších dětí, se kterými sedí u stolečku a které jim zpočátku pomáhají namazat si pečivo, později jim poradí, jak si udělat například „veselý chleba“. Během prvního měsíce toto vše již mladší děti zpravidla zvládají. Také se touto metodikou zvýšila spotřeba zeleniny a ovoce, děti nemají problém jíst všechny druhy zeleniny.

Tedy pomazánky připravuje kuchařka v kuchyni a děti si je jen servírují.

Ano, v kuchyni připravíme snídani pro všechny, třeba tu pomazánku. Na vozíky do třídy dáme košíky s pečivem, mističky s pomazánkami a zeleninou, děvčata vše rozvezou do tříd a děti si jídlo samy naservírují. U nás nemáme společnou jídelnu, děti jedí ve třídách, kde jsou celý den.

Konzultovali jste podávání svačin s hygienickou stanicí?

Ano, a řekli nám, že HACCP pro tento případ zpracovaný být nemusí, že to už není výroba pokrmů, ale konzumace a spotřeba. Využíváme tak metodiku Zdravé abecedy „Jak se dělá jídlo“ a prožitkové učení manipulace se surovinami a potravinami již probíhá v rámci vzdělávacího programu.

Když si děti samy mažou pomazánky na chleba, poučujete je o nějakém bezpečném chování, o hygieně rukou apod.?

Metodiku Zdravé abecedy jsme zaváděli postupně. Při přípravě jednoduchých pokrmů se nejvíc řešilo krájení a strouhání, ale za těch 8 let, co takto pracujeme, se nestal jediný úraz. Děti například pečou jablečný koláč, loupou jablíčka, krájejí si je, dělají si zeleninový nebo ovocný salát, uvaří si dýňovou polévku… Učitelky vždy poučí děti o možném riziku při práci s nožíky, škrabkou nebo struhadlem. Učitelky jsou proškoleny v rámci BOZP o rizikách práce dětí s nástroji. Je to v podstatě stejné, jako když děti používají například nůžky.

Jak se vaše děti chovají k zelenině na chlebu? Často ji sundávají, vyrypují…

Tím, že si děti samy chystají svačinku, mají možnost volby – co si na chleba dají jako zeleninovou ozdobu a v podstatě se učí ochutnávat. Je velký rozdíl mezi dětmi, které jsou z domova na zeleninu a pomazánky zvyklé, a těmi, které jí pouze suché pečivo. U těchto dětí se postupuje pomalu, učitelky dětem nabízejí, dávají volbu, ochutnej. Nikdy do jídla děti nenutí, ony samy postupně získají odvahu ochutnat. Učitelky musí děti motivovat, hovořit s nimi o jídle a právě tím, že děti s jídlem pracují, se naučí i jídlo konzumovat.

To ale znamená, že u vás musí velmi dobře fungovat spolupráce s učitelkami.

Je to jeden z bodů programu Zdravé školní jídelny a zároveň metodika Zdravé abecedy. Oba tyto programy jsou propojené. Jde jednak o výzdobu tříd, ale také o používání pyramidy zdravé výživy – děti si po jídle u pyramidy poví, co jedly a na jakém patře se potravina či surovina nachází. Učitelky si s dětmi povídají o tom, co se ten den jí. Velká motivace je, když děti po ochutnávání pomazánek mají uhodnout, co pomazánka obsahuje, z čeho je vyrobená. Prostě to funguje.

Děti si samy připravují jídlo

Situace, kdy si děti samostatně připravují pomazánky i další jídla, přibližuje ředitelka mateřské školy Korálek Vlaďka Jurigová.

Kdy a jak jídlo děti připravují?

Ve třídách máme malé kuchyňské linky, vyrobené dětem na míru, a na nich si děti v rámci výuky občas připravují jídlo. Linky jsou vybavené náčiním, struhadly, malými noži, jsou v nich schované i malé indukční vařiče a jsou v nich i dřezy, aby si děti mohly po sobě umýt nádobí.

Postupujeme tak, že před každou činností paní učitelky děti nejprve poučí o možných rizicích. Děti prostě dostanou informaci a musí ji zpracovat. Celý postup je vytvořený na bázi prožitkového učení, co si zkusím, tomu porozumím. Děti pracují i se skutečnými noži a nikdy se nám nestalo, že by došlo k nějakému úrazu.

Jak učitelka uhlídá třídu dětí s noži?

Děti pracují ve skupinkách po 3-4 a každá provádí jinou činnost, tzn. že nedostanou všechny děti nože a krájejte. Paní učitelky musí u dětí být, kontrolují je. Jedna skupinka třeba krájí potravinu na malé kousky. Paní učitelky musí dětem ukázat ostří a tupou část, poučit je pozor, tady je nebezpečí, ukázat jim techniku krájení, nůž musí být kolmo, děti si vše vyzkouší a postupně se to všichni naučí. U druhého stolečku zase strouhají. Opět jsou poučeny o rizicích, že struhadlo je ostré, sáhnou si na něho. Učitelkám u těchto činností pomáhají provozní pracovnice.

Takovou spolupráci učitelek a provozních pracovníků bych chtěl velice ocenit, protože nebývá samozřejmá.

Jestliže má mít naše práce smysl a má naplnit cíl vzdělávacího programu, musíme týmově spolupracovat. Na práci se musí podílet celý kolektiv pracovníků. Jednou z oblastí Zdravé abecedy je zdravé prostředí a vnitřní pohoda. Děti si v prostředí v propojení s badatelským vyučováním učí vážit práce lidí. Mají možnost pozorovat paní kuchařku při práci, nebo paní uklízečku, a ty pracovnice to vědí. Vzájemně si vážíme své práce, pomáháme si a učíme děti k úctě. Děti vidí, že paní kuchařka má práci s tím, když připravuje jídlo, a ony samy si tuto činnost mohou zkusit.

Vy je vodíte i do kuchyně, když paní kuchařka vaří?

Na začátku roku se děti seznamují s prostředím školky. Mají možnost vstoupit i do kuchyně, po skupinkách a samozřejmě za dozoru učitelek, vidí tam kuchařky při práci. Další věcí je, že kuchyň je přímo v prostoru školky, kudy děti procházejí. Děti do ní nahlížejí, vidí, že se tam pracuje, peče, vaří a berou to jako úplně přirozenou součást budovy a života v našem zařízení. Když si pak samy něco připravují, tak postupují podobně jako kuchařka, používají u sebe ve třídách malé indukční vařiče, nebo po skupinkách jdou za doprovodu učitelky dát do kuchyně do konvektomatu, co připravily k pečení.

Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz