„Nepřípustná“ éčka
Myslím, že tohleto žádná vyhláška nestanovuje. Éčka jsou v každém případě látky uměle přidané do potravin, většinou asi také uměle připravené (možná ne vždy). O jejich vlivu na lidský organismus si myslím své. U dětí se snažím vyhýbat zejména těm všelijakým stabilizátorům, glutamanu a barvivům. Podívejte se, co např. obsahují ty sladké perníky pro děti! Nezatěžujme zbytečně dětský organismus těmito látkami, už tak toho musí snášet dost.
„Nepřípustná“ éčka
Myslím, že tohleto žádná vyhláška nestanovuje. Éčka jsou v každém případě látky uměle přidané do potravin, většinou asi také uměle připravené (možná ne vždy). O jejich vlivu na lidský organismus si myslím své. U dětí se snažím vyhýbat zejména těm všelijakým stabilizátorům, glutamanu a barvivům. Podívejte se, co např. obsahují ty sladké perníky pro děti! Nezatěžujme zbytečně dětský organismus těmito látkami, už tak toho musí snášet dost.
„Nepřípustná“ éčka
Myslím, že tohleto žádná vyhláška nestanovuje. Éčka jsou v každém případě látky uměle přidané do potravin, většinou asi také uměle připravené (možná ne vždy). O jejich vlivu na lidský organismus si myslím své. U dětí se snažím vyhýbat zejména těm všelijakým stabilizátorům, glutamanu a barvivům. Podívejte se, co např. obsahují ty sladké perníky pro děti! Nezatěžujme zbytečně dětský organismus těmito látkami, už tak toho musí snášet dost.
Program Přísady do potravin
Program poskytuje základní přehled o vlastnostech a nebezpečnosti potravinářských přísad – tzv. „éček“ (např. E123, E322). Stačí zadat číslo přísady, které naleznete na obalu výrobku, a hned víte, na čem jste. Program je určen pro Windows 9x/ME/NT/2000/XP a je ke stažení na internetové adrese http://rave.webpark.cz/files/prisady.zip . Jeho velikost je 0,1 MB, tedy stažitelná i přes modemové připojení po telefoní lince.Odkaz jsem nalezl v časopisu Computer 7/03 na starně 46.
Knížka „Víme co jíme?“
Pro ty co se s počítači až tak nekamarádí a je pro ně papír zatím pořád přijatelnější než nějaký program (viz. minulý příspěvek), jsem od svého kamaráda – ekologa Marina Bláhy získlal tip na tuto hnihu:VýmE 954, co jímE 551? aneb průvodce „Éčky“ v potravinách. Napsala jí Dr. Teraza VRBOVÁ (TVrbova@lycos.com) a vydalo jí nakladatelství EcoHouse v roce 2001 – Luděk Šťastný (LStastny@mailcity.com). ISBN: 80-238-7504-3
Program Přísady do potravin
Program poskytuje základní přehled o vlastnostech a nebezpečnosti potravinářských přísad – tzv. „éček“ (např. E123, E322). Stačí zadat číslo přísady, které naleznete na obalu výrobku, a hned víte, na čem jste. Program je určen pro Windows 9x/ME/NT/2000/XP a je ke stažení na internetové adrese http://rave.webpark.cz/files/prisady.zip . Jeho velikost je 0,1 MB, tedy stažitelná i přes modemové připojení po telefoní lince.Odkaz jsem nalezl v časopisu Computer 7/03 na starně 46.
Knížka „Víme co jíme?“
Pro ty co se s počítači až tak nekamarádí a je pro ně papír zatím pořád přijatelnější než nějaký program (viz. minulý příspěvek), jsem od svého kamaráda – ekologa Marina Bláhy získlal tip na tuto hnihu:VýmE 954, co jímE 551? aneb průvodce „Éčky“ v potravinách. Napsala jí Dr. Teraza VRBOVÁ (TVrbova@lycos.com) a vydalo jí nakladatelství EcoHouse v roce 2001 – Luděk Šťastný (LStastny@mailcity.com). ISBN: 80-238-7504-3
Program Přísady do potravin
Program poskytuje základní přehled o vlastnostech a nebezpečnosti potravinářských přísad – tzv. „éček“ (např. E123, E322). Stačí zadat číslo přísady, které naleznete na obalu výrobku, a hned víte, na čem jste. Program je určen pro Windows 9x/ME/NT/2000/XP a je ke stažení na internetové adrese http://rave.webpark.cz/files/prisady.zip . Jeho velikost je 0,1 MB, tedy stažitelná i přes modemové připojení po telefoní lince.Odkaz jsem nalezl v časopisu Computer 7/03 na starně 46.
Knížka „Víme co jíme?“
Pro ty co se s počítači až tak nekamarádí a je pro ně papír zatím pořád přijatelnější než nějaký program (viz. minulý příspěvek), jsem od svého kamaráda – ekologa Marina Bláhy získlal tip na tuto hnihu:VýmE 954, co jímE 551? aneb průvodce „Éčky“ v potravinách. Napsala jí Dr. Teraza VRBOVÁ (TVrbova@lycos.com) a vydalo jí nakladatelství EcoHouse v roce 2001 – Luděk Šťastný (LStastny@mailcity.com). ISBN: 80-238-7504-3
Éčka
Do potravinářských výrobků jsou přidávány tzv. přídatné látky, které mají za úkol zkvalitnit výrobek, např. prodloužit jeho údržnost, zlepšit senzorickou hodnotu (barvu, vzhled, vůni, konzistenci) atd. Tyto látky byly dlouhodobě testovány, jsou evidované Evropskou komisí pro zdravé potraviny a jako zdravotně nezávadné je lze používat při výrobě potravin. Přitom je naší potravinovou legislativou určeno, kolik a jakým způsobem může být té které látky při výrobě potravin použito. Symbol E s následujícím číslem (troj či čtyřmístným) se používá proto, že slovní název jednotlivých přídatných látek je delší než symbol a jeho umístění na povinné informativní nálepce na výrobku je proto obtížné. Je to také upozornění pro spotřebitele, že použitá látka je ve výrobku obsažena, je ověřena a bezpečná. Všechny látky označené symbolem E jsou testovány a možnost jejich použití platí obecně pro všechny spotřebitele, tedy i pro strávníky ve školních jídelnách. Pokud konzumace některé látky obsažené v potravinách nepříznivě působí na specifické skupiny spotřebitelů, např. na kojence, děti předškolního věku, při onemocnění určitou chorobou apod., musí to být ze zákona na výrobku jasně označeno. To platí obecně. Jako příklad můžeme uvést upozornění, která jsou uvedena na etiketách výrobků obsahujících aspartam, škodící postiženým metabolickou poruchou fenylketonurií, nebo na výrobcích obsahujících lepek v případě, že to nepochybně nevyplývá z povahy výrobku. E. Šulcová
Koření
Koření až na výjimky nemá pro běžného občana negativní účinky, pokud jeho zdravotní stav nevyžaduje zvláštní opatření. Koření je důležitou součástí všech pokrmů nejen u nás. Jsou země, kde je užíváno mnohem více druhů, mnohem ostřejších a v mnohem větším množství . Je koření vhodné pro děti? Ano, ale důležitý je výběr a míra. Ve školních jídelnách mateřských škol kořeníme běžným kořením české kuchyně: kmínem, majoránkou, sladkou paprikou, muškátovým oříškem a květem, zázvorem, anýzem, fenyklem atd. Vynecháváme ostré koření – pepř, čili, pálivou papriku, kari apod. Děti je většinou vnímají jako nepříjemné, pálivé a navíc je pro děti zbytečně dráždivé. Dáváme přednost zeleným bylinkám – pažitce, bazalce, majoránce, libečku, oreganu (dobromysli), kopru, rozmarýnu a podobným druhům. V jídelnách pro starší žáky a zejména pro studenty respektujeme zásadu, že méně je více, ale při vědomí, že tito strávníci jsou na chuť pokrmů náročnější. Jsou na ni zpravidla zvyklí z rodiny a v mnoha případech také z tzv. „fast food“ (rychlého občerstvení). Vedle zeleného bylinkového koření můžeme používat s mírou i ostřejší koření jako je pepř, karí, čili. Jak je to s dochucovacími omáčkami a přísadami? Vegeta, Podravka, Maggi a další přísady s výjimkou Solčanky obsahují dost soli a kyselinu glutamovou. Nepoužíváme je pro děti mladší 6 let a pro ostatní jen omezeně, spíše na dochucení pokrmů. Na přípravky s vyšším obsahem soli, koření a zejména přípravků s obsahem kyseliny glutamové si děti snadno vytvoří návyk a přestanou vnímat méně výrazné chuti potravin, o nichž víme, že by je měly v zájmu vlastního zdraví konzumovat. Sójovou omáčku nepoužívejte pro děti mladší než 6 let, v ostatních případech jen občas. Bez worcesterské omáčky (správně se čte vustr) se lze obejít stejně jako bez dalších podobných. Pokrmy připravované s přidáním alkoholu – piva, vína, brandy, rumu apod. ve školních jídelnách nemají co dělat. Tyto zásady jsou uvedeny v publikaci Receptury pokrmů pro školní stravování I. část od Karla Karáska, II. upravené vydání Společnosti pro výživu z r. 1996. Popsány jsou také ve Zpravodaji školního stravování č. 3/2000. Je obecně známo, že školní stravování se neřídí striktními normami, které představují do jisté míry brzdu dalšího rozvoje. Proto je ponechán všem tvořivým pracovníkům školních jídelen prostor pro uplatnění vlastní iniciativy a dobrých nápadů v důvěře ve Vaše znalosti a odpovědnost. Pokud si při inovaci receptáře nejste zcela jisti a chcete se poradit, obraťte se na příslušný odbor školství, hygienickou službu nebo na Společnost pro výživu.
Éčka
Do potravinářských výrobků jsou přidávány tzv. přídatné látky, které mají za úkol zkvalitnit výrobek, např. prodloužit jeho údržnost, zlepšit senzorickou hodnotu (barvu, vzhled, vůni, konzistenci) atd. Tyto látky byly dlouhodobě testovány, jsou evidované Evropskou komisí pro zdravé potraviny a jako zdravotně nezávadné je lze používat při výrobě potravin. Přitom je naší potravinovou legislativou určeno, kolik a jakým způsobem může být té které látky při výrobě potravin použito. Symbol E s následujícím číslem (troj či čtyřmístným) se používá proto, že slovní název jednotlivých přídatných látek je delší než symbol a jeho umístění na povinné informativní nálepce na výrobku je proto obtížné. Je to také upozornění pro spotřebitele, že použitá látka je ve výrobku obsažena, je ověřena a bezpečná. Všechny látky označené symbolem E jsou testovány a možnost jejich použití platí obecně pro všechny spotřebitele, tedy i pro strávníky ve školních jídelnách. Pokud konzumace některé látky obsažené v potravinách nepříznivě působí na specifické skupiny spotřebitelů, např. na kojence, děti předškolního věku, při onemocnění určitou chorobou apod., musí to být ze zákona na výrobku jasně označeno. To platí obecně. Jako příklad můžeme uvést upozornění, která jsou uvedena na etiketách výrobků obsahujících aspartam, škodící postiženým metabolickou poruchou fenylketonurií, nebo na výrobcích obsahujících lepek v případě, že to nepochybně nevyplývá z povahy výrobku. E. Šulcová
Koření
Koření až na výjimky nemá pro běžného občana negativní účinky, pokud jeho zdravotní stav nevyžaduje zvláštní opatření. Koření je důležitou součástí všech pokrmů nejen u nás. Jsou země, kde je užíváno mnohem více druhů, mnohem ostřejších a v mnohem větším množství . Je koření vhodné pro děti? Ano, ale důležitý je výběr a míra. Ve školních jídelnách mateřských škol kořeníme běžným kořením české kuchyně: kmínem, majoránkou, sladkou paprikou, muškátovým oříškem a květem, zázvorem, anýzem, fenyklem atd. Vynecháváme ostré koření – pepř, čili, pálivou papriku, kari apod. Děti je většinou vnímají jako nepříjemné, pálivé a navíc je pro děti zbytečně dráždivé. Dáváme přednost zeleným bylinkám – pažitce, bazalce, majoránce, libečku, oreganu (dobromysli), kopru, rozmarýnu a podobným druhům. V jídelnách pro starší žáky a zejména pro studenty respektujeme zásadu, že méně je více, ale při vědomí, že tito strávníci jsou na chuť pokrmů náročnější. Jsou na ni zpravidla zvyklí z rodiny a v mnoha případech také z tzv. „fast food“ (rychlého občerstvení). Vedle zeleného bylinkového koření můžeme používat s mírou i ostřejší koření jako je pepř, karí, čili. Jak je to s dochucovacími omáčkami a přísadami? Vegeta, Podravka, Maggi a další přísady s výjimkou Solčanky obsahují dost soli a kyselinu glutamovou. Nepoužíváme je pro děti mladší 6 let a pro ostatní jen omezeně, spíše na dochucení pokrmů. Na přípravky s vyšším obsahem soli, koření a zejména přípravků s obsahem kyseliny glutamové si děti snadno vytvoří návyk a přestanou vnímat méně výrazné chuti potravin, o nichž víme, že by je měly v zájmu vlastního zdraví konzumovat. Sójovou omáčku nepoužívejte pro děti mladší než 6 let, v ostatních případech jen občas. Bez worcesterské omáčky (správně se čte vustr) se lze obejít stejně jako bez dalších podobných. Pokrmy připravované s přidáním alkoholu – piva, vína, brandy, rumu apod. ve školních jídelnách nemají co dělat. Tyto zásady jsou uvedeny v publikaci Receptury pokrmů pro školní stravování I. část od Karla Karáska, II. upravené vydání Společnosti pro výživu z r. 1996. Popsány jsou také ve Zpravodaji školního stravování č. 3/2000. Je obecně známo, že školní stravování se neřídí striktními normami, které představují do jisté míry brzdu dalšího rozvoje. Proto je ponechán všem tvořivým pracovníkům školních jídelen prostor pro uplatnění vlastní iniciativy a dobrých nápadů v důvěře ve Vaše znalosti a odpovědnost. Pokud si při inovaci receptáře nejste zcela jisti a chcete se poradit, obraťte se na příslušný odbor školství, hygienickou službu nebo na Společnost pro výživu.
Éčka
Do potravinářských výrobků jsou přidávány tzv. přídatné látky, které mají za úkol zkvalitnit výrobek, např. prodloužit jeho údržnost, zlepšit senzorickou hodnotu (barvu, vzhled, vůni, konzistenci) atd. Tyto látky byly dlouhodobě testovány, jsou evidované Evropskou komisí pro zdravé potraviny a jako zdravotně nezávadné je lze používat při výrobě potravin. Přitom je naší potravinovou legislativou určeno, kolik a jakým způsobem může být té které látky při výrobě potravin použito. Symbol E s následujícím číslem (troj či čtyřmístným) se používá proto, že slovní název jednotlivých přídatných látek je delší než symbol a jeho umístění na povinné informativní nálepce na výrobku je proto obtížné. Je to také upozornění pro spotřebitele, že použitá látka je ve výrobku obsažena, je ověřena a bezpečná. Všechny látky označené symbolem E jsou testovány a možnost jejich použití platí obecně pro všechny spotřebitele, tedy i pro strávníky ve školních jídelnách. Pokud konzumace některé látky obsažené v potravinách nepříznivě působí na specifické skupiny spotřebitelů, např. na kojence, děti předškolního věku, při onemocnění určitou chorobou apod., musí to být ze zákona na výrobku jasně označeno. To platí obecně. Jako příklad můžeme uvést upozornění, která jsou uvedena na etiketách výrobků obsahujících aspartam, škodící postiženým metabolickou poruchou fenylketonurií, nebo na výrobcích obsahujících lepek v případě, že to nepochybně nevyplývá z povahy výrobku. E. Šulcová
Koření
Koření až na výjimky nemá pro běžného občana negativní účinky, pokud jeho zdravotní stav nevyžaduje zvláštní opatření. Koření je důležitou součástí všech pokrmů nejen u nás. Jsou země, kde je užíváno mnohem více druhů, mnohem ostřejších a v mnohem větším množství . Je koření vhodné pro děti? Ano, ale důležitý je výběr a míra. Ve školních jídelnách mateřských škol kořeníme běžným kořením české kuchyně: kmínem, majoránkou, sladkou paprikou, muškátovým oříškem a květem, zázvorem, anýzem, fenyklem atd. Vynecháváme ostré koření – pepř, čili, pálivou papriku, kari apod. Děti je většinou vnímají jako nepříjemné, pálivé a navíc je pro děti zbytečně dráždivé. Dáváme přednost zeleným bylinkám – pažitce, bazalce, majoránce, libečku, oreganu (dobromysli), kopru, rozmarýnu a podobným druhům. V jídelnách pro starší žáky a zejména pro studenty respektujeme zásadu, že méně je více, ale při vědomí, že tito strávníci jsou na chuť pokrmů náročnější. Jsou na ni zpravidla zvyklí z rodiny a v mnoha případech také z tzv. „fast food“ (rychlého občerstvení). Vedle zeleného bylinkového koření můžeme používat s mírou i ostřejší koření jako je pepř, karí, čili. Jak je to s dochucovacími omáčkami a přísadami? Vegeta, Podravka, Maggi a další přísady s výjimkou Solčanky obsahují dost soli a kyselinu glutamovou. Nepoužíváme je pro děti mladší 6 let a pro ostatní jen omezeně, spíše na dochucení pokrmů. Na přípravky s vyšším obsahem soli, koření a zejména přípravků s obsahem kyseliny glutamové si děti snadno vytvoří návyk a přestanou vnímat méně výrazné chuti potravin, o nichž víme, že by je měly v zájmu vlastního zdraví konzumovat. Sójovou omáčku nepoužívejte pro děti mladší než 6 let, v ostatních případech jen občas. Bez worcesterské omáčky (správně se čte vustr) se lze obejít stejně jako bez dalších podobných. Pokrmy připravované s přidáním alkoholu – piva, vína, brandy, rumu apod. ve školních jídelnách nemají co dělat. Tyto zásady jsou uvedeny v publikaci Receptury pokrmů pro školní stravování I. část od Karla Karáska, II. upravené vydání Společnosti pro výživu z r. 1996. Popsány jsou také ve Zpravodaji školního stravování č. 3/2000. Je obecně známo, že školní stravování se neřídí striktními normami, které představují do jisté míry brzdu dalšího rozvoje. Proto je ponechán všem tvořivým pracovníkům školních jídelen prostor pro uplatnění vlastní iniciativy a dobrých nápadů v důvěře ve Vaše znalosti a odpovědnost. Pokud si při inovaci receptáře nejste zcela jisti a chcete se poradit, obraťte se na příslušný odbor školství, hygienickou službu nebo na Společnost pro výživu.
Re: Receptury od Karla Karáska
Zatím nikde. Je to beznadějně rozebrané a zatím se dotisk nechystá. Vařte si podle čeho chcete. Nejlepší informace k publikacím vám podá ve Společnosti pro výživu paní Voldánová.
Re: Receptury od Karla Karáska
Zatím nikde. Je to beznadějně rozebrané a zatím se dotisk nechystá. Vařte si podle čeho chcete. Nejlepší informace k publikacím vám podá ve Společnosti pro výživu paní Voldánová.
Re: Receptury od Karla Karáska
Zatím nikde. Je to beznadějně rozebrané a zatím se dotisk nechystá. Vařte si podle čeho chcete. Nejlepší informace k publikacím vám podá ve Společnosti pro výživu paní Voldánová.
éčka
Dobrý den,chtěla bych se zeptat jak je to s polotovary,pol. ze sáčku,inst.nápoje atd. je to vhodné dávat dětem ve ŠJ. Naše kuchyň tak vaří a pokud to není vhodné tak mi prosím poraďte kam se mám obrátit,zřizovateli to nevadí.
Re: éčka
Zřejmě ve Vaší ŠJ nemají dostatek pracovních sil, což je často běžné, a tak jim nic jiného ani nezbývá. Vařit pro stovky lidí „JAKO OD MAMINKY“ a mít na to „tři“ síly, to opravdu není možné. Občas tak řešíme i velkou nemocnost v kuchyni. Další problém může být v kvalifikaci kuchařek. Sehnat šikovnou vyučenou kuchařku, která bude pracovat za pár korun je velký problém. Také je na diskusi, jaké to jsou polotovary.
Bramborové knedlíky v prášku jsou také „polotovar“….. Dále si myslím, že není nutné hned běhat za zřizovatelem, ale promluvte si rovnou s vedoucí jídelny, určitě Vám ráda objasní, proč a co vaří. Já osobně (to myslím bez ironie) ráda vítám náměty od strávníků a z kritiky se také poučím.
Re: éčka
Naše sousedka vobčas donese něco z jídelny, pro rejpaly vklídku -normálka to musí cvakat. Ale chci říct, že přinesla nějaký takový válečky plněný špenátem. Lidi bomba! Super gáblík! Prej je to taky polotovar. Já bych to neřešil, stejně si harantíci koupěj za rohem diskýtočokýto nebo jim daj mámy na sváču colu s křupkama a ty větší pobafaj travku. Za nás se sbírali „céčka“ dneska frčej „éčka“.
Re: éčka
Honzo máte úplnou pravdu, že děti když jdou ze školy si nakoupí balíček chipsů někdy dokonce 2 ks různé oplatky a bonbóny. Ale to je samozřejmě chyby rodičů, kteří své děti nevedou ke zdravé výživě a hlavně ani svým dětem nechystají svačiny!! To jim dají peníze ať si dítě něco koupí. Já svým dětem i když chodím do práce chystám celozrnné rohlíky, chleby s pomazánkou i plát. sýrem a kousek zeleniny nebo ovocem. Neubráním se však tomu, když mému dítěti nabídne spolužák nějakou sladkost a dokonce i chipsy. Vstávají mi vlasy na hllavě, když slyším co si nosí někte¨ří spolužáci na svačiny.Koly,chipsy, čokolády a pak světe div se proč jsou naše děti tak tlusté, alergické mají ekzémy aj. nemoci, které jsme my v tak velkém rozsahu neměli. Ale to je tou „moderní dobou“. Bude vůbec dost penez ve zdravotnictví na léčbu těchto dětí?
Autor: Rena
Re: éčka
Pracovních sil máme dostatek i kvalifikovaných,jen se změnil vedoucí kuchyně,dříve se vařilo dobře.Když jsem se ptala na změnu jídelníčku,tak mi bylo řečeno že vaří zdravě a dětem to chutná, nic víc nechce slyšet.Jsem zaměstnanec školy a vím z čeho se vaří.Knedlíky v prášku mi nevadí,spíše polévky,omáčky,různé karbanátky,inst.nápoje po kterých mají barevné pusy ještě odpolede.Často k nám jezdí zástupci různých firem a vaří jejich speciality jako třeba VITANA…atd..
Re: éčka
Dobrý den reaguji na váš dotaz polotovary ve školním stravování. Jak všichni víme školní stravování je velice specifická forma stravování, tudíž ji jen tak nemůžeme zařadit mezi veřejné stravování, kde by se provozovny bez polotovarů neobešly a to díky faktorům, které ovlivňují výrobu, jak už bylo předesláno je to například kvalifikovanost a velikost personálu ale i díky jiným.
Jídelny, zvlášť ty „vesnické“ připravují denně 500 až 400 porcí. Kdo je znalý v oboru, tak ví že takové množství porcí se jen tak za 4 hodiny nepřipraví, do toho musíte připravit ještě „svačinky“ pro MŠ a další… Proto ve školních kuchyních dochází k využívání pokrmů, kde se příprava pokrmu zlehčí a zrychlí, v takovém to množství je to někdy nevyhnutelné. Jen zkuste sama připravit rajskou omáčku klasickým způsobem a třeba zrovna 500x a dejme ještě třeba 20kg knedlíků. I když máte veškeré vybavení a personál, který čítá 4-5 lidí….., hm…těžký oříšek. Moderním trendem je rychlé, chutné a hlavně výživné a zdravé vaření je až nakonec, pro někoho bohužel, ale je to tak. Zamysleme se nad tímto, před třináctileté dítě postavíme dva rozličné pokrmy:
1) Dušenou mrkvičku s hráškem a vařenými brambory
2) Kuřecí nugetky s vařenými brambory a oblohou
Co myslíte že si dítě vybere?? Můj názor je jasný – číslo 2! K utváření jídelního lístku je třeba také vžít se do dnešního „moderního dítěte“ a odhadnout čemu asi tak dává přednost a co se stane pro dítě „stravitelným“, v tom případě se alespoň snažme dítěti co nejvíce pokrm zpříjemnit. To je můj názor.
Každá jídelna určitě dětem nabízí různé ovoce, zdravé tvarohové a müssli tyčinky a jiné výrobky, které dítěti dodají potřebné živiny.
Rád bych viděl váš jídelníček, jestli je opravdu tak nevhodný pro dětské žaludky a je prorostlí „éčkama“ od pondělka až do pátku.
Polotovary obsahují „éčka“ ať chceme či nechceme. Obsahují obrovská většina výrobků na našem trhu a „éčkám“ se již v dnešní době nevyhneme asi nikdo.
Autor: Alighiery
Re: éčka
Pokud se rodičům nelíbí stravování jejich dětí ve Vaší jídelně zkuste první situaci probrat s odpovědným vedoucím kuchyně, ten vám jistě poradí.
Pokud se vám nezdají pokrmy dost zdravé, je tu možnost použití biopotravin, jste si ale určitě vědoma že cena obědu vzroste o šílené procento, které asi jen tak obyčejná rodina se středním příjmem nebude za oběd ochotna investovat. Rozhodně nevhodné řešení je prvotní jednání se zřizovatelem tj. buď město nebo obec a ti Vám asi se zdravou výživou moc neporadí.
Vaří v jídelně speciality od Vitany?? Moc rád bych věděl co si představujete pod pojmem specialita?? Ano Vitana a jiné firmy nabízejí své produkty jak podnikatelům veřejného stravování tak i školnímu stravování dealerskou formou. Jejich sortiment obsahuje i luštěniny, těstoviny a ne jen polotovary na přípravu omáček a polévek.
Pokud budete mít pochybnosti o pokrmu, bylo by dobré se zeptat kuchařek na technologický postup, možná budete sama překvapena kolik zdravých a svěžích věcí pokrm obsahuje 🙂
Autor: Efka
Re: éčka
Je zajímavé srovnat vaření před 15 ti lety, kdy nebylo tolik polotovarů, sypkých směsí pomocných přísad a žádné moderní vybavení kuchyní šlehacími stroji, škrabacím zařízením aj. A naše kuchařky to skvěle zvládaly i při větším počtu žáků. Dnes je mnohem míň dětí !! Zdá se mi to pouze jen bysnys prodejců. Když jsem slyšela v pořadu Čt o nalezení účinného léku k zničení virů a bakterií v těle, aby člověk nemusel brát léky tak to farmaceutická firma nechce vyrábět neboť by přišla o prodej „svých antibiotik“ a to je celý problém i s používáním eček. Ne všechna éčka jsou škodlivá, ale je třeba se v nich orientovat a ne jak někteří při pohledu na balení konstatují:“tam je éčko to já nechci“.
Autor: Mája
Re: éčka
Velice obezřetní bychom měli být u stravy dětí předškolního věku, u kterých mohou některá éčka (díky tomu, že jedinec roste) způsobit poměrně značné škody v organismu.
Re: éčka
Získala jsem tabulku z nějakých novin, kde jsou všechna éčka vypsaná a podle toho, jak je které číslo méně či více škodlivé pro člověka. Tak vás všechny můžu uklidnit, že i v kompotu i v džusu i ve spoustě dalších běžných potravinách, používaných v jídelnách, jsou éčka vysoce školdlivá pro lidské tělo. Opravdu bychom s emuseli chodit asi pást, abychom si neničili tělo.
Re: éčka
Jsem vedoucí na vesnické jídelně, která vaří pro školu, dvě školky a 80 dospělých – máme tedy strávníky od 2 do 90 let. Právě před rokem obecní zastupitelstvo řešilo podnět, že jídelna vaří špatně, nezdravě a používá nadbytek polotovarů. Tato stížnost šla přímo na obec, nikdo mě ani nenaznačil, že není s jídlem spokojený. Ředitele to namíchlo možná ještě víc než mě, ať to stojí co to stojí, poslal na hygienu jídelní lístky a výdejky za 1 měsíc, aby udělali zhodnocení. Jejich výsledkem je to, že nepoužíváme hovězí maso, máme zvýšit spotřebu mléčných výrobků a použité polotovary /1x bramboráčky, 1x pečená kuřecí rolka, 1x květákové řízečky, 2x bramborové těsto/ neovlivňují skladbu jídel. Mně to hlavně zamrzelo, že někdo tahá takové věci před zastupitele, aniž by třeba zašel nebo zavolal ke mně. U nás se vůbec nepoužívají polévky, omáčky, plněné knedlíky i houskové si motáme sami, saláty z čerstvé zeleniny – prostě co se kuchařky namakají… A když uděláme čínské kuřecí nudličky a k nim koupíme bramboráčky a uděláme salát, tak to přeci nikoho neohrozí. Polotovary používáme jedině ke zpestření jídelníčku nebo při nedostatku pracovních sil.
Re: éčka
Ještě k obchodním zástupcům – pro „Renu“: obchodní zástupci nás navštěvují také. Jak jinak bych se dozvěděla o slevách nebo akcích jednotlivých firem. Nemohu celý den brouzdat po internetu a zjišťovat ceny.
Re: éčka
Nesouhlasím s „renou“, protože i u nás používáme polotovary a to v přiměřené míře. I u nás občas vaří Vitana, je to něco nového jak pro kuchařky, tak pro strávníky. Takový „mexický den“ měl u nás ohromný úspěch a děti přímo zbožňují tortily. Beru nápoje od Vitany a nikdo po nich nemá obarvená ústa, různé druhy omáček a polévek beru jako dochucovadlo ke klasice, takže když vaříme rajskou omáčku,tak přidáme 2 sáčky pytlíkové a omáčka má dobrou chuť. myslím si , že máte vůči novému kuchaři nějakou averzi, spíš by se měl podpořit v jeho práci a nápadech.
éčka
Autor: Věra
éčka
Která „éčka“ (obsažená v potravinách) jsou ve školním stravování nepřípustná a jsou koření, která školní jídelny nesmí používat?
Autor: Wuldigová
„Nepřípustná“ éčka
Myslím, že tohleto žádná vyhláška nestanovuje. Éčka jsou v každém případě látky uměle přidané do potravin, většinou asi také uměle připravené (možná ne vždy). O jejich vlivu na lidský organismus si myslím své. U dětí se snažím vyhýbat zejména těm všelijakým stabilizátorům, glutamanu a barvivům. Podívejte se, co např. obsahují ty sladké perníky pro děti! Nezatěžujme zbytečně dětský organismus těmito látkami, už tak toho musí snášet dost.
Autor: Wuldigová
„Nepřípustná“ éčka
Myslím, že tohleto žádná vyhláška nestanovuje. Éčka jsou v každém případě látky uměle přidané do potravin, většinou asi také uměle připravené (možná ne vždy). O jejich vlivu na lidský organismus si myslím své. U dětí se snažím vyhýbat zejména těm všelijakým stabilizátorům, glutamanu a barvivům. Podívejte se, co např. obsahují ty sladké perníky pro děti! Nezatěžujme zbytečně dětský organismus těmito látkami, už tak toho musí snášet dost.
Autor: Wuldigová
„Nepřípustná“ éčka
Myslím, že tohleto žádná vyhláška nestanovuje. Éčka jsou v každém případě látky uměle přidané do potravin, většinou asi také uměle připravené (možná ne vždy). O jejich vlivu na lidský organismus si myslím své. U dětí se snažím vyhýbat zejména těm všelijakým stabilizátorům, glutamanu a barvivům. Podívejte se, co např. obsahují ty sladké perníky pro děti! Nezatěžujme zbytečně dětský organismus těmito látkami, už tak toho musí snášet dost.
Autor: Barda
Program Přísady do potravin
Program poskytuje základní přehled o vlastnostech a nebezpečnosti potravinářských přísad – tzv. „éček“ (např. E123, E322). Stačí zadat číslo přísady, které naleznete na obalu výrobku, a hned víte, na čem jste. Program je určen pro Windows 9x/ME/NT/2000/XP a je ke stažení na internetové adrese http://rave.webpark.cz/files/prisady.zip . Jeho velikost je 0,1 MB, tedy stažitelná i přes modemové připojení po telefoní lince.Odkaz jsem nalezl v časopisu Computer 7/03 na starně 46.
Autor: sýkora
Re: Program Přísady do potravin
na uvedenou internetovou adresu se nelze dostat. není tam někde chyba?
Autor: Anonymous
Knížka „Víme co jíme?“
Pro ty co se s počítači až tak nekamarádí a je pro ně papír zatím pořád přijatelnější než nějaký program (viz. minulý příspěvek), jsem od svého kamaráda – ekologa Marina Bláhy získlal tip na tuto hnihu:VýmE 954, co jímE 551? aneb průvodce „Éčky“ v potravinách. Napsala jí Dr. Teraza VRBOVÁ (TVrbova@lycos.com) a vydalo jí nakladatelství EcoHouse v roce 2001 – Luděk Šťastný (LStastny@mailcity.com). ISBN: 80-238-7504-3
Autor: Barda
Program Přísady do potravin
Program poskytuje základní přehled o vlastnostech a nebezpečnosti potravinářských přísad – tzv. „éček“ (např. E123, E322). Stačí zadat číslo přísady, které naleznete na obalu výrobku, a hned víte, na čem jste. Program je určen pro Windows 9x/ME/NT/2000/XP a je ke stažení na internetové adrese http://rave.webpark.cz/files/prisady.zip . Jeho velikost je 0,1 MB, tedy stažitelná i přes modemové připojení po telefoní lince.Odkaz jsem nalezl v časopisu Computer 7/03 na starně 46.
Autor: sýkora
Re: Program Přísady do potravin
na uvedenou internetovou adresu se nelze dostat. není tam někde chyba?
Autor: Anonymous
Knížka „Víme co jíme?“
Pro ty co se s počítači až tak nekamarádí a je pro ně papír zatím pořád přijatelnější než nějaký program (viz. minulý příspěvek), jsem od svého kamaráda – ekologa Marina Bláhy získlal tip na tuto hnihu:VýmE 954, co jímE 551? aneb průvodce „Éčky“ v potravinách. Napsala jí Dr. Teraza VRBOVÁ (TVrbova@lycos.com) a vydalo jí nakladatelství EcoHouse v roce 2001 – Luděk Šťastný (LStastny@mailcity.com). ISBN: 80-238-7504-3
Autor: Barda
Program Přísady do potravin
Program poskytuje základní přehled o vlastnostech a nebezpečnosti potravinářských přísad – tzv. „éček“ (např. E123, E322). Stačí zadat číslo přísady, které naleznete na obalu výrobku, a hned víte, na čem jste. Program je určen pro Windows 9x/ME/NT/2000/XP a je ke stažení na internetové adrese http://rave.webpark.cz/files/prisady.zip . Jeho velikost je 0,1 MB, tedy stažitelná i přes modemové připojení po telefoní lince.Odkaz jsem nalezl v časopisu Computer 7/03 na starně 46.
Autor: sýkora
Re: Program Přísady do potravin
na uvedenou internetovou adresu se nelze dostat. není tam někde chyba?
Autor: Anonymous
Knížka „Víme co jíme?“
Pro ty co se s počítači až tak nekamarádí a je pro ně papír zatím pořád přijatelnější než nějaký program (viz. minulý příspěvek), jsem od svého kamaráda – ekologa Marina Bláhy získlal tip na tuto hnihu:VýmE 954, co jímE 551? aneb průvodce „Éčky“ v potravinách. Napsala jí Dr. Teraza VRBOVÁ (TVrbova@lycos.com) a vydalo jí nakladatelství EcoHouse v roce 2001 – Luděk Šťastný (LStastny@mailcity.com). ISBN: 80-238-7504-3
Autor: E. Šulcová
Éčka
Do potravinářských výrobků jsou přidávány tzv. přídatné látky, které mají za úkol zkvalitnit výrobek, např. prodloužit jeho údržnost, zlepšit senzorickou hodnotu (barvu, vzhled, vůni, konzistenci) atd. Tyto látky byly dlouhodobě testovány, jsou evidované Evropskou komisí pro zdravé potraviny a jako zdravotně nezávadné je lze používat při výrobě potravin. Přitom je naší potravinovou legislativou určeno, kolik a jakým způsobem může být té které látky při výrobě potravin použito. Symbol E s následujícím číslem (troj či čtyřmístným) se používá proto, že slovní název jednotlivých přídatných látek je delší než symbol a jeho umístění na povinné informativní nálepce na výrobku je proto obtížné. Je to také upozornění pro spotřebitele, že použitá látka je ve výrobku obsažena, je ověřena a bezpečná. Všechny látky označené symbolem E jsou testovány a možnost jejich použití platí obecně pro všechny spotřebitele, tedy i pro strávníky ve školních jídelnách. Pokud konzumace některé látky obsažené v potravinách nepříznivě působí na specifické skupiny spotřebitelů, např. na kojence, děti předškolního věku, při onemocnění určitou chorobou apod., musí to být ze zákona na výrobku jasně označeno. To platí obecně. Jako příklad můžeme uvést upozornění, která jsou uvedena na etiketách výrobků obsahujících aspartam, škodící postiženým metabolickou poruchou fenylketonurií, nebo na výrobcích obsahujících lepek v případě, že to nepochybně nevyplývá z povahy výrobku. E. Šulcová
Autor: Společnost pro výživu
Koření
Koření až na výjimky nemá pro běžného občana negativní účinky, pokud jeho zdravotní stav nevyžaduje zvláštní opatření. Koření je důležitou součástí všech pokrmů nejen u nás. Jsou země, kde je užíváno mnohem více druhů, mnohem ostřejších a v mnohem větším množství . Je koření vhodné pro děti? Ano, ale důležitý je výběr a míra. Ve školních jídelnách mateřských škol kořeníme běžným kořením české kuchyně: kmínem, majoránkou, sladkou paprikou, muškátovým oříškem a květem, zázvorem, anýzem, fenyklem atd. Vynecháváme ostré koření – pepř, čili, pálivou papriku, kari apod. Děti je většinou vnímají jako nepříjemné, pálivé a navíc je pro děti zbytečně dráždivé. Dáváme přednost zeleným bylinkám – pažitce, bazalce, majoránce, libečku, oreganu (dobromysli), kopru, rozmarýnu a podobným druhům. V jídelnách pro starší žáky a zejména pro studenty respektujeme zásadu, že méně je více, ale při vědomí, že tito strávníci jsou na chuť pokrmů náročnější. Jsou na ni zpravidla zvyklí z rodiny a v mnoha případech také z tzv. „fast food“ (rychlého občerstvení). Vedle zeleného bylinkového koření můžeme používat s mírou i ostřejší koření jako je pepř, karí, čili. Jak je to s dochucovacími omáčkami a přísadami? Vegeta, Podravka, Maggi a další přísady s výjimkou Solčanky obsahují dost soli a kyselinu glutamovou. Nepoužíváme je pro děti mladší 6 let a pro ostatní jen omezeně, spíše na dochucení pokrmů. Na přípravky s vyšším obsahem soli, koření a zejména přípravků s obsahem kyseliny glutamové si děti snadno vytvoří návyk a přestanou vnímat méně výrazné chuti potravin, o nichž víme, že by je měly v zájmu vlastního zdraví konzumovat. Sójovou omáčku nepoužívejte pro děti mladší než 6 let, v ostatních případech jen občas. Bez worcesterské omáčky (správně se čte vustr) se lze obejít stejně jako bez dalších podobných. Pokrmy připravované s přidáním alkoholu – piva, vína, brandy, rumu apod. ve školních jídelnách nemají co dělat. Tyto zásady jsou uvedeny v publikaci Receptury pokrmů pro školní stravování I. část od Karla Karáska, II. upravené vydání Společnosti pro výživu z r. 1996. Popsány jsou také ve Zpravodaji školního stravování č. 3/2000. Je obecně známo, že školní stravování se neřídí striktními normami, které představují do jisté míry brzdu dalšího rozvoje. Proto je ponechán všem tvořivým pracovníkům školních jídelen prostor pro uplatnění vlastní iniciativy a dobrých nápadů v důvěře ve Vaše znalosti a odpovědnost. Pokud si při inovaci receptáře nejste zcela jisti a chcete se poradit, obraťte se na příslušný odbor školství, hygienickou službu nebo na Společnost pro výživu.
Autor: E. Šulcová
Éčka
Do potravinářských výrobků jsou přidávány tzv. přídatné látky, které mají za úkol zkvalitnit výrobek, např. prodloužit jeho údržnost, zlepšit senzorickou hodnotu (barvu, vzhled, vůni, konzistenci) atd. Tyto látky byly dlouhodobě testovány, jsou evidované Evropskou komisí pro zdravé potraviny a jako zdravotně nezávadné je lze používat při výrobě potravin. Přitom je naší potravinovou legislativou určeno, kolik a jakým způsobem může být té které látky při výrobě potravin použito. Symbol E s následujícím číslem (troj či čtyřmístným) se používá proto, že slovní název jednotlivých přídatných látek je delší než symbol a jeho umístění na povinné informativní nálepce na výrobku je proto obtížné. Je to také upozornění pro spotřebitele, že použitá látka je ve výrobku obsažena, je ověřena a bezpečná. Všechny látky označené symbolem E jsou testovány a možnost jejich použití platí obecně pro všechny spotřebitele, tedy i pro strávníky ve školních jídelnách. Pokud konzumace některé látky obsažené v potravinách nepříznivě působí na specifické skupiny spotřebitelů, např. na kojence, děti předškolního věku, při onemocnění určitou chorobou apod., musí to být ze zákona na výrobku jasně označeno. To platí obecně. Jako příklad můžeme uvést upozornění, která jsou uvedena na etiketách výrobků obsahujících aspartam, škodící postiženým metabolickou poruchou fenylketonurií, nebo na výrobcích obsahujících lepek v případě, že to nepochybně nevyplývá z povahy výrobku. E. Šulcová
Autor: Společnost pro výživu
Koření
Koření až na výjimky nemá pro běžného občana negativní účinky, pokud jeho zdravotní stav nevyžaduje zvláštní opatření. Koření je důležitou součástí všech pokrmů nejen u nás. Jsou země, kde je užíváno mnohem více druhů, mnohem ostřejších a v mnohem větším množství . Je koření vhodné pro děti? Ano, ale důležitý je výběr a míra. Ve školních jídelnách mateřských škol kořeníme běžným kořením české kuchyně: kmínem, majoránkou, sladkou paprikou, muškátovým oříškem a květem, zázvorem, anýzem, fenyklem atd. Vynecháváme ostré koření – pepř, čili, pálivou papriku, kari apod. Děti je většinou vnímají jako nepříjemné, pálivé a navíc je pro děti zbytečně dráždivé. Dáváme přednost zeleným bylinkám – pažitce, bazalce, majoránce, libečku, oreganu (dobromysli), kopru, rozmarýnu a podobným druhům. V jídelnách pro starší žáky a zejména pro studenty respektujeme zásadu, že méně je více, ale při vědomí, že tito strávníci jsou na chuť pokrmů náročnější. Jsou na ni zpravidla zvyklí z rodiny a v mnoha případech také z tzv. „fast food“ (rychlého občerstvení). Vedle zeleného bylinkového koření můžeme používat s mírou i ostřejší koření jako je pepř, karí, čili. Jak je to s dochucovacími omáčkami a přísadami? Vegeta, Podravka, Maggi a další přísady s výjimkou Solčanky obsahují dost soli a kyselinu glutamovou. Nepoužíváme je pro děti mladší 6 let a pro ostatní jen omezeně, spíše na dochucení pokrmů. Na přípravky s vyšším obsahem soli, koření a zejména přípravků s obsahem kyseliny glutamové si děti snadno vytvoří návyk a přestanou vnímat méně výrazné chuti potravin, o nichž víme, že by je měly v zájmu vlastního zdraví konzumovat. Sójovou omáčku nepoužívejte pro děti mladší než 6 let, v ostatních případech jen občas. Bez worcesterské omáčky (správně se čte vustr) se lze obejít stejně jako bez dalších podobných. Pokrmy připravované s přidáním alkoholu – piva, vína, brandy, rumu apod. ve školních jídelnách nemají co dělat. Tyto zásady jsou uvedeny v publikaci Receptury pokrmů pro školní stravování I. část od Karla Karáska, II. upravené vydání Společnosti pro výživu z r. 1996. Popsány jsou také ve Zpravodaji školního stravování č. 3/2000. Je obecně známo, že školní stravování se neřídí striktními normami, které představují do jisté míry brzdu dalšího rozvoje. Proto je ponechán všem tvořivým pracovníkům školních jídelen prostor pro uplatnění vlastní iniciativy a dobrých nápadů v důvěře ve Vaše znalosti a odpovědnost. Pokud si při inovaci receptáře nejste zcela jisti a chcete se poradit, obraťte se na příslušný odbor školství, hygienickou službu nebo na Společnost pro výživu.
Autor: E. Šulcová
Éčka
Do potravinářských výrobků jsou přidávány tzv. přídatné látky, které mají za úkol zkvalitnit výrobek, např. prodloužit jeho údržnost, zlepšit senzorickou hodnotu (barvu, vzhled, vůni, konzistenci) atd. Tyto látky byly dlouhodobě testovány, jsou evidované Evropskou komisí pro zdravé potraviny a jako zdravotně nezávadné je lze používat při výrobě potravin. Přitom je naší potravinovou legislativou určeno, kolik a jakým způsobem může být té které látky při výrobě potravin použito. Symbol E s následujícím číslem (troj či čtyřmístným) se používá proto, že slovní název jednotlivých přídatných látek je delší než symbol a jeho umístění na povinné informativní nálepce na výrobku je proto obtížné. Je to také upozornění pro spotřebitele, že použitá látka je ve výrobku obsažena, je ověřena a bezpečná. Všechny látky označené symbolem E jsou testovány a možnost jejich použití platí obecně pro všechny spotřebitele, tedy i pro strávníky ve školních jídelnách. Pokud konzumace některé látky obsažené v potravinách nepříznivě působí na specifické skupiny spotřebitelů, např. na kojence, děti předškolního věku, při onemocnění určitou chorobou apod., musí to být ze zákona na výrobku jasně označeno. To platí obecně. Jako příklad můžeme uvést upozornění, která jsou uvedena na etiketách výrobků obsahujících aspartam, škodící postiženým metabolickou poruchou fenylketonurií, nebo na výrobcích obsahujících lepek v případě, že to nepochybně nevyplývá z povahy výrobku. E. Šulcová
Autor: Společnost pro výživu
Koření
Koření až na výjimky nemá pro běžného občana negativní účinky, pokud jeho zdravotní stav nevyžaduje zvláštní opatření. Koření je důležitou součástí všech pokrmů nejen u nás. Jsou země, kde je užíváno mnohem více druhů, mnohem ostřejších a v mnohem větším množství . Je koření vhodné pro děti? Ano, ale důležitý je výběr a míra. Ve školních jídelnách mateřských škol kořeníme běžným kořením české kuchyně: kmínem, majoránkou, sladkou paprikou, muškátovým oříškem a květem, zázvorem, anýzem, fenyklem atd. Vynecháváme ostré koření – pepř, čili, pálivou papriku, kari apod. Děti je většinou vnímají jako nepříjemné, pálivé a navíc je pro děti zbytečně dráždivé. Dáváme přednost zeleným bylinkám – pažitce, bazalce, majoránce, libečku, oreganu (dobromysli), kopru, rozmarýnu a podobným druhům. V jídelnách pro starší žáky a zejména pro studenty respektujeme zásadu, že méně je více, ale při vědomí, že tito strávníci jsou na chuť pokrmů náročnější. Jsou na ni zpravidla zvyklí z rodiny a v mnoha případech také z tzv. „fast food“ (rychlého občerstvení). Vedle zeleného bylinkového koření můžeme používat s mírou i ostřejší koření jako je pepř, karí, čili. Jak je to s dochucovacími omáčkami a přísadami? Vegeta, Podravka, Maggi a další přísady s výjimkou Solčanky obsahují dost soli a kyselinu glutamovou. Nepoužíváme je pro děti mladší 6 let a pro ostatní jen omezeně, spíše na dochucení pokrmů. Na přípravky s vyšším obsahem soli, koření a zejména přípravků s obsahem kyseliny glutamové si děti snadno vytvoří návyk a přestanou vnímat méně výrazné chuti potravin, o nichž víme, že by je měly v zájmu vlastního zdraví konzumovat. Sójovou omáčku nepoužívejte pro děti mladší než 6 let, v ostatních případech jen občas. Bez worcesterské omáčky (správně se čte vustr) se lze obejít stejně jako bez dalších podobných. Pokrmy připravované s přidáním alkoholu – piva, vína, brandy, rumu apod. ve školních jídelnách nemají co dělat. Tyto zásady jsou uvedeny v publikaci Receptury pokrmů pro školní stravování I. část od Karla Karáska, II. upravené vydání Společnosti pro výživu z r. 1996. Popsány jsou také ve Zpravodaji školního stravování č. 3/2000. Je obecně známo, že školní stravování se neřídí striktními normami, které představují do jisté míry brzdu dalšího rozvoje. Proto je ponechán všem tvořivým pracovníkům školních jídelen prostor pro uplatnění vlastní iniciativy a dobrých nápadů v důvěře ve Vaše znalosti a odpovědnost. Pokud si při inovaci receptáře nejste zcela jisti a chcete se poradit, obraťte se na příslušný odbor školství, hygienickou službu nebo na Společnost pro výživu.
Autor: Roman Neudeker
Receptury od Karla Karáska
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat kde by se dala objednat kniha od Karla Karáska – Receptury pokrmů pro školní stravování ? Děkuji.
S pozdravem
Neudeker Roman
Autor: Wiky
Re: Receptury od Karla Karáska
Pane Romane mrknu se v knize jaké to je nakladatelství.
Autor: Anonymní
Re: Receptury od Karla Karáska
Zatím nikde. Je to beznadějně rozebrané a zatím se dotisk nechystá. Vařte si podle čeho chcete. Nejlepší informace k publikacím vám podá ve Společnosti pro výživu paní Voldánová.
Autor: Roman Neudeker
Receptury od Karla Karáska
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat kde by se dala objednat kniha od Karla Karáska – Receptury pokrmů pro školní stravování ? Děkuji.
S pozdravem
Neudeker Roman
Autor: Wiky
Re: Receptury od Karla Karáska
Pane Romane mrknu se v knize jaké to je nakladatelství.
Autor: Anonymní
Re: Receptury od Karla Karáska
Zatím nikde. Je to beznadějně rozebrané a zatím se dotisk nechystá. Vařte si podle čeho chcete. Nejlepší informace k publikacím vám podá ve Společnosti pro výživu paní Voldánová.
Autor: Roman Neudeker
Receptury od Karla Karáska
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat kde by se dala objednat kniha od Karla Karáska – Receptury pokrmů pro školní stravování ? Děkuji.
S pozdravem
Neudeker Roman
Autor: Wiky
Re: Receptury od Karla Karáska
Pane Romane mrknu se v knize jaké to je nakladatelství.
Autor: Anonymní
Re: Receptury od Karla Karáska
Zatím nikde. Je to beznadějně rozebrané a zatím se dotisk nechystá. Vařte si podle čeho chcete. Nejlepší informace k publikacím vám podá ve Společnosti pro výživu paní Voldánová.
Autor: Rena
éčka
Dobrý den,chtěla bych se zeptat jak je to s polotovary,pol. ze sáčku,inst.nápoje atd. je to vhodné dávat dětem ve ŠJ. Naše kuchyň tak vaří a pokud to není vhodné tak mi prosím poraďte kam se mám obrátit,zřizovateli to nevadí.
Autor: Romana
Re: éčka
Zřejmě ve Vaší ŠJ nemají dostatek pracovních sil, což je často běžné, a tak jim nic jiného ani nezbývá. Vařit pro stovky lidí „JAKO OD MAMINKY“ a mít na to „tři“ síly, to opravdu není možné. Občas tak řešíme i velkou nemocnost v kuchyni. Další problém může být v kvalifikaci kuchařek. Sehnat šikovnou vyučenou kuchařku, která bude pracovat za pár korun je velký problém. Také je na diskusi, jaké to jsou polotovary.
Bramborové knedlíky v prášku jsou také „polotovar“….. Dále si myslím, že není nutné hned běhat za zřizovatelem, ale promluvte si rovnou s vedoucí jídelny, určitě Vám ráda objasní, proč a co vaří. Já osobně (to myslím bez ironie) ráda vítám náměty od strávníků a z kritiky se také poučím.
Autor: Honza
Re: éčka
Naše sousedka vobčas donese něco z jídelny, pro rejpaly vklídku -normálka to musí cvakat. Ale chci říct, že přinesla nějaký takový válečky plněný špenátem. Lidi bomba! Super gáblík! Prej je to taky polotovar. Já bych to neřešil, stejně si harantíci koupěj za rohem diskýtočokýto nebo jim daj mámy na sváču colu s křupkama a ty větší pobafaj travku. Za nás se sbírali „céčka“ dneska frčej „éčka“.
Autor: Efka
Re: éčka
Honzo máte úplnou pravdu, že děti když jdou ze školy si nakoupí balíček chipsů někdy dokonce 2 ks různé oplatky a bonbóny. Ale to je samozřejmě chyby rodičů, kteří své děti nevedou ke zdravé výživě a hlavně ani svým dětem nechystají svačiny!! To jim dají peníze ať si dítě něco koupí. Já svým dětem i když chodím do práce chystám celozrnné rohlíky, chleby s pomazánkou i plát. sýrem a kousek zeleniny nebo ovocem. Neubráním se však tomu, když mému dítěti nabídne spolužák nějakou sladkost a dokonce i chipsy. Vstávají mi vlasy na hllavě, když slyším co si nosí někte¨ří spolužáci na svačiny.Koly,chipsy, čokolády a pak světe div se proč jsou naše děti tak tlusté, alergické mají ekzémy aj. nemoci, které jsme my v tak velkém rozsahu neměli. Ale to je tou „moderní dobou“. Bude vůbec dost penez ve zdravotnictví na léčbu těchto dětí?
Autor: Rena
Re: éčka
Pracovních sil máme dostatek i kvalifikovaných,jen se změnil vedoucí kuchyně,dříve se vařilo dobře.Když jsem se ptala na změnu jídelníčku,tak mi bylo řečeno že vaří zdravě a dětem to chutná, nic víc nechce slyšet.Jsem zaměstnanec školy a vím z čeho se vaří.Knedlíky v prášku mi nevadí,spíše polévky,omáčky,různé karbanátky,inst.nápoje po kterých mají barevné pusy ještě odpolede.Často k nám jezdí zástupci různých firem a vaří jejich speciality jako třeba VITANA…atd..
Autor: Alighiery
Re: éčka
Dobrý den reaguji na váš dotaz polotovary ve školním stravování. Jak všichni víme školní stravování je velice specifická forma stravování, tudíž ji jen tak nemůžeme zařadit mezi veřejné stravování, kde by se provozovny bez polotovarů neobešly a to díky faktorům, které ovlivňují výrobu, jak už bylo předesláno je to například kvalifikovanost a velikost personálu ale i díky jiným.
Jídelny, zvlášť ty „vesnické“ připravují denně 500 až 400 porcí. Kdo je znalý v oboru, tak ví že takové množství porcí se jen tak za 4 hodiny nepřipraví, do toho musíte připravit ještě „svačinky“ pro MŠ a další… Proto ve školních kuchyních dochází k využívání pokrmů, kde se příprava pokrmu zlehčí a zrychlí, v takovém to množství je to někdy nevyhnutelné. Jen zkuste sama připravit rajskou omáčku klasickým způsobem a třeba zrovna 500x a dejme ještě třeba 20kg knedlíků. I když máte veškeré vybavení a personál, který čítá 4-5 lidí….., hm…těžký oříšek. Moderním trendem je rychlé, chutné a hlavně výživné a zdravé vaření je až nakonec, pro někoho bohužel, ale je to tak. Zamysleme se nad tímto, před třináctileté dítě postavíme dva rozličné pokrmy:
1) Dušenou mrkvičku s hráškem a vařenými brambory
2) Kuřecí nugetky s vařenými brambory a oblohou
Co myslíte že si dítě vybere?? Můj názor je jasný – číslo 2! K utváření jídelního lístku je třeba také vžít se do dnešního „moderního dítěte“ a odhadnout čemu asi tak dává přednost a co se stane pro dítě „stravitelným“, v tom případě se alespoň snažme dítěti co nejvíce pokrm zpříjemnit. To je můj názor.
Každá jídelna určitě dětem nabízí různé ovoce, zdravé tvarohové a müssli tyčinky a jiné výrobky, které dítěti dodají potřebné živiny.
Rád bych viděl váš jídelníček, jestli je opravdu tak nevhodný pro dětské žaludky a je prorostlí „éčkama“ od pondělka až do pátku.
Polotovary obsahují „éčka“ ať chceme či nechceme. Obsahují obrovská většina výrobků na našem trhu a „éčkám“ se již v dnešní době nevyhneme asi nikdo.
Autor: Alighiery
Re: éčka
Pokud se rodičům nelíbí stravování jejich dětí ve Vaší jídelně zkuste první situaci probrat s odpovědným vedoucím kuchyně, ten vám jistě poradí.
Pokud se vám nezdají pokrmy dost zdravé, je tu možnost použití biopotravin, jste si ale určitě vědoma že cena obědu vzroste o šílené procento, které asi jen tak obyčejná rodina se středním příjmem nebude za oběd ochotna investovat. Rozhodně nevhodné řešení je prvotní jednání se zřizovatelem tj. buď město nebo obec a ti Vám asi se zdravou výživou moc neporadí.
Vaří v jídelně speciality od Vitany?? Moc rád bych věděl co si představujete pod pojmem specialita?? Ano Vitana a jiné firmy nabízejí své produkty jak podnikatelům veřejného stravování tak i školnímu stravování dealerskou formou. Jejich sortiment obsahuje i luštěniny, těstoviny a ne jen polotovary na přípravu omáček a polévek.
Pokud budete mít pochybnosti o pokrmu, bylo by dobré se zeptat kuchařek na technologický postup, možná budete sama překvapena kolik zdravých a svěžích věcí pokrm obsahuje 🙂
Autor: Efka
Re: éčka
Je zajímavé srovnat vaření před 15 ti lety, kdy nebylo tolik polotovarů, sypkých směsí pomocných přísad a žádné moderní vybavení kuchyní šlehacími stroji, škrabacím zařízením aj. A naše kuchařky to skvěle zvládaly i při větším počtu žáků. Dnes je mnohem míň dětí !! Zdá se mi to pouze jen bysnys prodejců. Když jsem slyšela v pořadu Čt o nalezení účinného léku k zničení virů a bakterií v těle, aby člověk nemusel brát léky tak to farmaceutická firma nechce vyrábět neboť by přišla o prodej „svých antibiotik“ a to je celý problém i s používáním eček. Ne všechna éčka jsou škodlivá, ale je třeba se v nich orientovat a ne jak někteří při pohledu na balení konstatují:“tam je éčko to já nechci“.
Autor: Mája
Re: éčka
Velice obezřetní bychom měli být u stravy dětí předškolního věku, u kterých mohou některá éčka (díky tomu, že jedinec roste) způsobit poměrně značné škody v organismu.
Autor: simi
Re: éčka
Získala jsem tabulku z nějakých novin, kde jsou všechna éčka vypsaná a podle toho, jak je které číslo méně či více škodlivé pro člověka. Tak vás všechny můžu uklidnit, že i v kompotu i v džusu i ve spoustě dalších běžných potravinách, používaných v jídelnách, jsou éčka vysoce školdlivá pro lidské tělo. Opravdu bychom s emuseli chodit asi pást, abychom si neničili tělo.
Autor: Zdenka
Re: éčka
Jsem vedoucí na vesnické jídelně, která vaří pro školu, dvě školky a 80 dospělých – máme tedy strávníky od 2 do 90 let. Právě před rokem obecní zastupitelstvo řešilo podnět, že jídelna vaří špatně, nezdravě a používá nadbytek polotovarů. Tato stížnost šla přímo na obec, nikdo mě ani nenaznačil, že není s jídlem spokojený. Ředitele to namíchlo možná ještě víc než mě, ať to stojí co to stojí, poslal na hygienu jídelní lístky a výdejky za 1 měsíc, aby udělali zhodnocení. Jejich výsledkem je to, že nepoužíváme hovězí maso, máme zvýšit spotřebu mléčných výrobků a použité polotovary /1x bramboráčky, 1x pečená kuřecí rolka, 1x květákové řízečky, 2x bramborové těsto/ neovlivňují skladbu jídel. Mně to hlavně zamrzelo, že někdo tahá takové věci před zastupitele, aniž by třeba zašel nebo zavolal ke mně. U nás se vůbec nepoužívají polévky, omáčky, plněné knedlíky i houskové si motáme sami, saláty z čerstvé zeleniny – prostě co se kuchařky namakají… A když uděláme čínské kuřecí nudličky a k nim koupíme bramboráčky a uděláme salát, tak to přeci nikoho neohrozí. Polotovary používáme jedině ke zpestření jídelníčku nebo při nedostatku pracovních sil.
Autor: Romana
Re: éčka
Ještě k obchodním zástupcům – pro „Renu“: obchodní zástupci nás navštěvují také. Jak jinak bych se dozvěděla o slevách nebo akcích jednotlivých firem. Nemohu celý den brouzdat po internetu a zjišťovat ceny.
Autor: rozka
Re: éčka
Nesouhlasím s „renou“, protože i u nás používáme polotovary a to v přiměřené míře. I u nás občas vaří Vitana, je to něco nového jak pro kuchařky, tak pro strávníky. Takový „mexický den“ měl u nás ohromný úspěch a děti přímo zbožňují tortily. Beru nápoje od Vitany a nikdo po nich nemá obarvená ústa, různé druhy omáček a polévek beru jako dochucovadlo ke klasice, takže když vaříme rajskou omáčku,tak přidáme 2 sáčky pytlíkové a omáčka má dobrou chuť. myslím si , že máte vůči novému kuchaři nějakou averzi, spíš by se měl podpořit v jeho práci a nápadech.