konec kontrol z hygieny?
Zdravím, zaregistrovali jste, že hygiena přichází o část svých kompetencí, prý nás bude kontrolovat zemědělská a potravinářská inspekce a veterina.
Hygiena o své kompetence nepřišla. Došlo k určitému rozšíření kompetencí Státní veterinární zprávy a SZPI v oblasti kontroly stravovacích služeb, takže se můžete setkat i s nimi. Pro provozovatele se nic nemění, jen některé věci co může zkontrolovat hygiena, nyní můžou zkontrolovat i výše uvedené orgány.
Pravděpodobně jde o souvislost s novelou zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, k 1.1.2015, konkrétně § 14 Státní dozor
(1) Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem vykonávají:
a) orgány ochrany veřejného zdraví,
b) Státní veterinární správa,
c) Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Kompetence jsou rozděleny tak, aby do provozoven nechodila zároveň SZPI a hygiena, aby vás furt někdo nekontroloval. Podle toho rozdělení nemá SZPI ve školních jídelnách co dělat. Ty dozoruje pouze hygiena a veterináři ( ti zřejmě mají málo vlastní práce, když chodí kontrolovat školní jídelny jestli tam nemáte upytlačenou zvěřinu) :))
Vrchnost už zřejmě roupama neví co by, takže kontrolovat vás může SZPI, SVS, hygiena, ČŠI, hasiči, bezpečnost práce, auditoři, úřad práce, finanční úřad a ještě by se jich pár našlo. Budete muset vařiz naplno ze zmrazených polotovarů, protože většinu času budete muset věnovat kontrolním orgánům 🙂
Souhlas. SZPI nemá podle toho, jak jsou v současné době nastaveny kompetence, ve školních jídelnách, co dělat. Kompetence by tam měla mít hygiena a SVS kvůli zvěřině.
Není tomu tak zcela, SZPI má ze zákona kompetence kontrolovat veřejné stravování. Tedy ve školních jídelnách z hlediska zákona má co dělat. Nicméně, interní dohodou s hygienou si to rozdělily tak, že SZPI bude kontrolovat zejména otevřené stravovací provozy, aby nedocházelo ke zdvojování kontrol. To ovšem neznamená, že ta či ona organizace nemá právo kontrolovat veřejné stravování jako celek….
Autor: miluše v.
Chtěla bych se Vás zeptat, jestli se musí u alergenu uvádět i stopové prvky, případně druh mouky a pod.
uvedení konkrétní obiloviny obsahující lepek, konkrétní skupiny skořápkových plodů (v příloze II nařízení je u obilovin obsahujících lepek a skořápkových plodů uvedeno slovo „konkrétně“ s následným výčtem). Není tedy možné uvést pouze obecnou informaci např. „Obsahuje obiloviny obsahující lepek“ nebo „Obsahuje lepek“ nebo „Obsahuje skořápkové plody“. Musí být uvedena informace o konkrétním druhu obiloviny nebo ořechu. Správná podoba informace o přítomných alergenech tedy je např. „Obsahuje obiloviny obsahující lepek, konkrétně pšenice“ nebo „Obsahuje skořápkové plody – lískové ořechy“.
Důvodem, proč není přípustná obecná deklarace o přítomnosti lepku nebo ořechů, je např. skutečnost, že mezi skořápkové plody se řadí např. i kokosové ořechy a piniové oříšky, které nepatří k potravinovým alergenům. Dále např. skutečnost, že některé osoby s nesnášenlivostí lepku mohou konzumovat oves, aniž by to mělo nepříznivé účinky na jejich zdraví.
stopové prvky jsou stopové proto, že jejich množství je NEZMĚŘITELNÉ. Proto je absolutní nesmysl uvádět u pokrmů i stopové prvky alergenů. A „hygienička tu opět mate veřejnost, protože NEMUSÍTE uvádět KONKRÉTNÍ obiloviny nebo skořápkové plody! Hygieničky neumí pořádně číst, protože v příloze je napsáno pouze toto : LÁTKY NEBO PRODUKTY VYVOLÁVAJÍCÍ ALERGIE NEBO NESNÁŠENLIVOST
1. Obiloviny obsahující lepek, konkrétně: pšenice, žito, ječmen, oves, špalda, kamut nebo jejich hybridní odrůdy a výrobky z nich…… atd. Takže to konkrétně v textu znamená jenom upřesnění, co všechno obsahuje lepek. Ne že se to musí konkrétně uvádět v informacích o alergenech! Ani tam nikde není napsáno “ konkrétně“ s následným výčtem ani to, že tam musí být informace o konkrétním druhu obiloviny nebo ořechu!! To jsou totální nesmysly a štve mně, že si to sami mezi sebou děláme složitější a komplikovanější než je to nařízeno. Katasrofa co všechno si na sebe dokážeme vymyslet.
Po přečtení info od hygieničky a od vás, kde je pravda? Myslím, že hygienička se snaží nám pomáhat ne škodit, ale taky je jen člověk.
Autor: Aleš jiný
Pravda je jednoduchá. U těch stop, nejspíše půjde o stopy, či stopová množství alergenů, nikoliv stopové prvky :-). To si ovšem musí každý posoudit případu od případu sám, protože stopová množství obecně vznikají náhodným vnesením, nikoliv recepturně. Takže každý musí vědět zda je možná v jeho provozu stopová kontaminace alergeny a případně tu informaci dát. V praxi to asi těžko bude častý případ…
U toho konkrétna, uvádět jednotlivé obiloviny nedává žádný smysl, když jde o alergie či intoleranci na lepek, který je v každé z nich…. Stejně u skořápkových plodů se alergici vyhýbají všem, protože tam je velké nebezpečí zkřížené alergie. Takže informace o konkrétní obilovině, či ořechu je zcela nadbytečná a hygiena ji vyžadovat nemůže a zcela postačí informace – obiloviny obsahující lepek a skořápkové plody.
Autor: praktik
Souhlasím s vámi. Hygienička je „papěžtějští než papež“ a „vidí za roh“. S tím se setkávám i v praxi. Při kontrolách po nás chtějí i to co v zákonech není a zdůvodňují to tím, že ony to doporučují. Mně se to spíš jeví jako šikana ze strany kontrolních orgánů.
Autor: ved šj
Podle naší metodičky se musí uvádět i stopové množství alergenu. Já píšu do závorky za každým jídlem čísla alergenů, nevypisuji druhy mouky nebo ořechů, myslím, že bych si zbytečně přidělávala práci. Samozřejmě mám vedle jídelníčku vyvěšený podrobný seznam alergenů, který jsme dostali. Hezký den. Jitka
Stopy alergenů: Preventivní označení stop alergenů (např. „může obsahovat stop …“) se uvádí na dobrovolné bázi (není tedy povinnost informovat strávníka o příp. stopách).
Skupiny alergenů obiloviny a ořechy: Dle nařízení (EU) č. 1169/2011 (čl. 21) je nutné uvést jasný odkaz na alergenní látku nebo produkt ze seznamu v příloze II. Jasným odkazem je uvedení konkrétní obiloviny obsahující lepek, konkrétní skupiny skořápkových plodů (v příloze II nařízení je u obilovin obsahujících lepek a skořápkových plodů uvedeno slovo „konkrétně“ s následným výčtem). Není tedy možné uvést pouze obecnou informaci např. „Obsahuje obiloviny obsahující lepek“ nebo „Obsahuje lepek“ nebo „Obsahuje skořápkové plody“. Musí být uvedena informace o konkrétním druhu obiloviny nebo ořechu, tj. např. „Obsahuje obiloviny obsahující lepek – pšenice“ nebo „Obsahuje skořápkové plody – lískové ořechy“ apod.
To je ovšem nesprávný výklad, svědčící o zásadním nepochopení. Samozřejmě to takto nadbytečně podrobně psát můžete, chyby se nedopustíte, ale nesmíte mást ostatní výkladem, že to je jedině tak správné a nařízené. Sama píšete , že „je nutno uvést odkaz na alergenní látku“. Alergizující (či nesnášenou látkou) látkou v případě obiloviny je lepek (před ním je třeba spotřebitele varovat) a nařízení konkrétně vyjmenovává obiloviny obsahující lepek nikoliv proto, byla pak každá jmenována v informaci pro spotřebitele, ale aby v případě jakékoliv v seznamu uvedené obilniny v pokrmu byl spotřebitel informován o přítomnosti lepku. To je konkretizace pokynu pro výrobce pokrmu, které obiloviny musí kvůli lepku sledovat, nikoliv pokyn co vyjmenovávat. Plně tedy postačí uvést obilniny obsahující lepek, nebo dokonce pouze lepek….I
Je to tak. Už jsem to taky psal výše. Nechápu ty tendence pořád pořád si na sebe vymýšlet něco navíc než je nutné.
Autor: Rorejs
S přístupem značit obecně obiloviny nebo jen lepek byste znemožnili informovaný výběr například lidem trpícím alergií na pšenici, kterým stačí se vyhnout pouze jí, ostatní obiloviny mohou konzumovat. Odlišujte nesnášenlivost, která se týká bílkovin lepku a alergii, kterou kromě lepku mohou způsobovat další látky obsažené v pšenici, které v jiných obilovinách být nemusí. http://en.wikipedia.org/wiki/Wheat_allergy Ostatně, u balených potravin se uvádí druh obiloviny ze které pochází mouka, slad nebo lepek jako surovina. Proč by u nebalených potravin tomu mělo být jinak?
Autor: chytrejzvodnan
Prosím nevnášejte do toho ještě větší chaos a držte se toho předpisu, který výslovně uvádí 14 alergenů a na těch 14 alergenů byste měli spotřebitele upozornit. Další pitvání je bezpředmětné. Jsou lidi, kteří jsou alergičtí třeba na jahody, to je tam budete iniciativně uvádět taky? Nebuďte opět papežštější než papež.
Autor: chytrejzvodnan
ještě dovětek – u pokrmů u kterých je již z názvu zřejmé, že obsahuje některý ze 14 alergenů – např.smažený sýr, vajíčková pomazánka, tuňáková pomazánka, celerový salát atd. se alergeny uvádět nemusí.
Autor: vedd
U tuňákové pomazánky bych tedy alergen RYBY uvedla,protože ne každý spotřebitel ví, že tuňák je ryba…..
Autor: chytrejzvodnan
no, ale to jsou informace pro alergiky a kdo je alergický na ryby, tak to určitě ví a ostatním spotřebitelům je to úplně jedno 🙂
Autor: Rorejs
Právě, že pšenice je mezi 14 skupinami látek výslovně, v rámci obilovin, uvedená. Jahody nikoliv.
Autor: Aleš jiný
Jistě, to je ovšem pokyn pro Vás jako pro výrobce, abyste věděl, že mj. i v pšenici je lepek a pokud tedy pšenici použijete, musíte upozornit, že pokrm obsahuje lepek…
Autor: Rorejs
Pořád lpíte na lepku. Jako alergikovi na pšenici je pro mě informace, že potravina obsahuje lepek nedostatečná. Potřebuju vědět konkrétní obilovinu, protože kromě pšenice mi ostatní obiloviny alergii nepůsobí.
Autor: Aleš jiný
Nelpím na lepku. Bavíme se o povinnosti danou legislativně, nikoliv o individuálních přáních. Já jen upozorňuji, že nařízení u informační povinosti ohledně alergenů se týká lepku (cituji – „Obiloviny obsahující lepek“-). Nemůžete na výrobci pokrmu požadovat aby rozšiřoval na základě Vašeho individuálního přání svoje povinnosti, kterých má i tak dost. Vy budete chtít konkrétní obilovinu, jiný zase i množství, dalšímu nestačí údaj o rybách a bude chtít která konkrétní ryba a odkud, protože ta z Alajšky nu alergii nezpůsobuje a ta středomořská ano….
Autor: Rorejs
Mimo jiné, právě kvůli přáním spotřebitelů získat přesnou informaci nařízení vzniklo. Vy tu ale prezentujete své chápání daného předpisu. To se může v praxi lišit. Například zde http://zdarsky.denik.cz/z-regionu/krajsti-hygienici-kontrolovali-informace-o-alergenech-v-jidle-20150112-eg6f.html hygienici požadují uvést konkrétní obilovinu. Stejný přístup má i SZPI a v zahraničí i FSA nebo FSAI. Takže pokud by někoho napadlo, řídit se vašimi radami, mohl by doznat újmy. Lze jen doufat, že kontrolní orgány alespoň zpočátku budou shovívavé. Z dostupných údajů tedy plyne, že bude lépe konkrétní obilovinu uvést, protože nejde o lepek, ale o obiloviny které jej obsahují. Uvedení konkrétní ryby nařízení nepožaduje.
Autor: Aleš jiný
Jak uvádím jinde, nařízení vzniklo, aby bylo dáno spotřebiteli zdravotní varování. A to je zásadní odpovědnost výrobce pokrmu. S tou újmou je to přesně obráceně. Naopak by mohl dojít újmy ten výrobce kdo by se řídil Vašimi radami, protože není chybou dát důraznější zdravotní varování uvedením „obiloviny lepek obsahující“ a tečka, než vypichovat jedinou. Žádný příčetný kontrolní orgán nemůže důraznější upozornění považovat za chybu. Je totiž třeba si uvědomit, že lidé často alergii na lepek nazývají prostě alergii na pšenici. Například může dojít k tomu, že se spotřebitel může domnívat, že kupříkladu výrobek ze špaldy konzumovat může. Pak může dojít k ohrožení jeho zdraví a k odpovědnosti požene výrobce. Tedy tady primárně nejde o to aby některý kontrolní orgán byl spokojen se slohovým cvičením okolo JL, ale o to aby byl spotřebitel v maximální míře chráněn před poškozením zdraví a výrobce pokrmu před odpovědností za toto poškození.
Autor: Aleš jiný
Snad jedinou potravou, která není alergenní je voda, jinak může být alergenní v podstatě každá potravina… Není v silách žádného výrobce potravin upozornit na všechny možné potraviny a jejich složky schopné vyvolat alergii. To by musel vydávat něco jako telefonní seznam a věc by byla opravdu dovedena ad absurdum. Proto bylo určeno 14 hlavních a potencionálně nejvíce nebezpečných látek, na které je povinnost upozorňovat. V případě obilovin je to lepek. A nehledě na to, že kvalitativní složení zrn všech uvedených obilovin ohledně bílkovinné frakce je stejné, liší se pouze různým poměrem. Takže není pravdou, že jiné alergizující látky než lepek jsou v pouze v pšenici a jiných vyjmenovaných obilovinách ne….Ale to už je opravdu záležitost tak teoretická, že s praxí ve veřejném stravování nemá nic společného. 🙂 A u balených potravin nesmíte směšovat seznam složek (tedy např druh obiloviny) a upozorění na alergeny. Jsou to dvě různé věci.
Autor: Lucie Janotová
U skupin alergenů obiloviny a ořechy NENÍ možné uvést pouze obecnou informaci, musí být uvedena informace o konkrétním druhu obiloviny nebo ořechu. Tuto problematiku jsem již v průběhu loňského roku konzultovala a řešila se SZPI (metodikem) a MZ ČR a dle obou institucí, musí být u obilovin a ořechů uvedena informace o konkrétním druhu. V článku na http://www.aspos.cz/show.asp?id=196 naleznete odkaz na informace k tomuto jak ze SZPI, tak z MZ ČR.
Autor: Aleš jiný
Paní Janotová, ve sporu o výklad citovaného předpisu zastáváte stanovisko, které nemá v tomto předpisu oporu. Je to ovšem otázka právního výkladu. Výklad (nejen můj) je opřen o dikci přepisu. Úmysl zákododárce a důvod uvádění alergizujích složek pokrmu je snad jasný – infomovat spotřebitele, že se má danému pokrmu vyhnout, protože by mohl ohrozit jeho zdraví. V konkrétním případě bodu 1 spotřebiteli, který trpí alergií nebo intoleranci na lepek, čili nemůže konzumovat obiloviny lepek obsahující. Tudíž jde o povinnost výrobce pokrmu dát zdravotní varování uvedením informace, že v pokrmu také obilniny jsou. Nemá dávat informaci o podrobném složení pokrmu. Varování má být stručné, jednoznačné a nerozmělněné zavádějícími informacemi bez praktického významu, které naopak mohou spotřebitele jen mást. Tudíž snahy různých vykladačů extenzivně rozšiřovat tento výklad a žádat uvádění nadbytečných informací je třeba z principu odmítat.
Autor: Rorejs
Aniž bych se zpočátku klonil k té či oné variantě, zajímalo mě, zda lze vaši teorii o něco opřít nebo zda se jedná jen o váš soukromý výklad. Nenašel jsem nic, co by váš přístup podpořilo, byť bych si jako podnikatel rád při značení život zjednodušil.
Čtenář, který zde hledá radu tak může zkusit vaši teorii obecného značení obilovin a při konfrontaci s kontrolním orgánem, který by to považoval za nedostatečné argumentovat „nesprávným výkladem“ a „zásadním nepochopením“. V krajním případě pak bude doufat, že to při odvolání či u soudu ustojí. Možná, že ano.
Nebo vycházet z toho co uvádí instituce včetně kontrolních orgánů a dalších dohledatelných odborných podkladů a konkrétní obiloviny uvést, což už pro toho, kdo se do značení alergenů a látek pustí, nemusí být taková zátěž.
Já se tu na rozdíl od vás nepokouším o výklad, který stejně náleží soudu. Jen jsem si našel a ověřil informace.
Autor: Aleš jiný
Každý, kdo má povinnost uloženu legislativně, odpovídá za to jak tuto povinnost splní. Je tedy na něm, aby si příslušná znění nastudoval a vyložil. Je na něm, jaké si opatří informace, konzultace a názory a jak s nimi naloží. Vy jste se opřel o „informace“ – názory dvou referentů z institucí, které jsou kontrolou pověřeny. Nic proti tomu. Kdo se pohyboval v zaměstnání, kde podléhal nejrůznějším kontorlních orgánů tak má zkušenosti s tím že : 1. Jejiich nálezy, pokud nejsou opřeny o daná nezpochybnitelná data (př. chemický rozbor) jsou často subjektivními názory. 2. Často se stává, že jsou tak chybné, že v námitkovém řízení jsou zrušeny. 3. Mají zásadní tendenci k extenzivnímu nepřípustnému výkladu zákonů i svých pravomocí. 4. Určitá konzultace s nimi je jisté přínosná, nicméně poslední a konkrétní odpovědnost máte vždy Vy jako výrobce vůči spotřebiteli. Jinak myslím, že k dané otázce tu již bylo řečeno hodně, každý si to jistě přebere a rozhodne se jak to bude psát…..
Autor: Pavel Ludvík
Ač vůbec nejsem odborníkem, vaše diskuse mě zaujala. Na úmyslu zákonodárce se snad shodnem. Potíž ovšem je, že ve zmíněném článku 21 je napsáno „uvádějí se … s jasným odkazem na název látky nebo produktu ze seznamu v příloze II“ Dokonce zde není ani uvedeno „na název alergenní látky.“ Tedy jaké látky či produktu? Mně z toho nevyplývá, že by vše dalo vyřešit jednoduše nápisem „obsahuje lepek,“
a považuju tento bod za velmi sporný. Rád bych ale uvedl, že i ve výkladu práva často platí zákon silnějšího. Jestliže se tedy zástupci MZ, SZPI apod v tomto sporném případě nějak usnesou, budou se slabší – tedy jídelny – bránit velmi obtížně, byť by měly pravdu.
Autor: OH
Můj soukromý názor (jakožto nutriční terapeutky a metodičky):
1) Skořápkové plody: Ovoce s mandlemi, závin s jablky a vlašskými ořechy, pistáciový pudink atd. (zkrátka informaci o alergenu je snad nejjednodušší promítnout přímo do názvu pokrmu)
2) Obiloviny obsahující lepek: Klíčové je právě slovo lepek. Takže pokud nařízení EU č. 1169/2011 mezi obiloviny obsahující lepek řadí i oves (ač jako takový lepek neobsahuje, ale jde tu o takřka nevyhnutelnou kontaminaci lepkem z jiných obilovin, jak během sklizně, tak při jeho zpracování), proto se přikláním k názoru, že poskytnutí informace „obsahuje obiloviny obsahující lepek“ je pro spotřebitele dostačující. Toto dokládá i názor odborné veřejnosti (konference na téma celiakie) ve smyslu oves a výrobky z něj (právě pro kontaminaci lepkem) není vhodnou obilovinou pro celiaky i osoby alergické na lepek.
Na druhou stranu je však třeba respektovat názory z vyšších míst, jak uvádí pan Ludvík.
Autor: nš
V pátek jsem byla na školení, vedla jej Ing. Tomková – KHS Most. A upozorňovala nás na to, že u 1/ musíme uvádět, o jakou obilninu se jedná.
Já byla v pátek na školení hygienické minimum v Kolíně, školila také paní hygienička a nic takového, že máme značit konkrétní obilovinu nezaznělo, pouze probrala alergeny. Přeji hezký den
to je marný 🙂 Pište si tam tedy co chcete, když nehodláte pochopit základní princip. Bude to k ničemu, akorát si na sebe pletete bič a přiděláváte si zbytečně práci. Řekla ale p. inženýrka PROČ? Zdůvodnila to nějak? Vám vše popsaná zdůvodnění proč ne nestačily?
Zaznělo tady, že hygienička by nám měla radit dobře, nebo být s náma. Jako hygienička se může podepsat každá z nás…. Zrovna tak jako chytrej z vodňan se může rovnat aleš jiný…. To je zase debata.
To je zase chaos! Každá KHS si vyhlášky vykládá po svém?Neměly by se jednotně proškolit nejprve kontrolní orgány?Paní hygienička u nás chtěla, abychom blíže specifikovali lepek, nejlépa ještě i ořechy a lodičky na hlavách kuchařek se jí taky nelíbily, prý síťky.No,všechny známe, jak je vyhláška postavena,že?Podotýkám jen, že kuchařky mají pokrývku hlavy-lodičku celou směnu a vlasy mají stáhnuté nebo krátké.Tak nevím, změnilo se snad něco?
Prosím o názor. Jaký fin.limit by jste stanovili pouze u polévky přesnídávkové pro dospělého str. Šlo by o dopl.činnost pro firmu cca 20x. Jde to vůbec,když nejde o celý oběd.Ten by jsme kapacitně nezvládli.Děkuji.
konec kontrol z hygieny?
Autor: Anita od Kolína
konec kontrol z hygieny?
Zdravím, zaregistrovali jste, že hygiena přichází o část svých kompetencí, prý nás bude kontrolovat zemědělská a potravinářská inspekce a veterina.
Autor: maja33
Ano, kontrola z vetriny u nás proběhla již začátkem ledna.
Autor: Radkaa
Jako první začnu s dotazem – co kontrolovali a jak se chovali? Děkuji za odpověď.
Autor: Aleš jiný
Hygiena o své kompetence nepřišla. Došlo k určitému rozšíření kompetencí Státní veterinární zprávy a SZPI v oblasti kontroly stravovacích služeb, takže se můžete setkat i s nimi. Pro provozovatele se nic nemění, jen některé věci co může zkontrolovat hygiena, nyní můžou zkontrolovat i výše uvedené orgány.
Autor: OH
Pravděpodobně jde o souvislost s novelou zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, k 1.1.2015, konkrétně § 14 Státní dozor
(1) Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem vykonávají:
a) orgány ochrany veřejného zdraví,
b) Státní veterinární správa,
c) Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Autor: chytrejzvodnan
Kompetence jsou rozděleny tak, aby do provozoven nechodila zároveň SZPI a hygiena, aby vás furt někdo nekontroloval. Podle toho rozdělení nemá SZPI ve školních jídelnách co dělat. Ty dozoruje pouze hygiena a veterináři ( ti zřejmě mají málo vlastní práce, když chodí kontrolovat školní jídelny jestli tam nemáte upytlačenou zvěřinu) :))
Vrchnost už zřejmě roupama neví co by, takže kontrolovat vás může SZPI, SVS, hygiena, ČŠI, hasiči, bezpečnost práce, auditoři, úřad práce, finanční úřad a ještě by se jich pár našlo. Budete muset vařiz naplno ze zmrazených polotovarů, protože většinu času budete muset věnovat kontrolním orgánům 🙂
Autor: A nebo
Souhlas. SZPI nemá podle toho, jak jsou v současné době nastaveny kompetence, ve školních jídelnách, co dělat. Kompetence by tam měla mít hygiena a SVS kvůli zvěřině.
Autor: Aleš jiný
Není tomu tak zcela, SZPI má ze zákona kompetence kontrolovat veřejné stravování. Tedy ve školních jídelnách z hlediska zákona má co dělat. Nicméně, interní dohodou s hygienou si to rozdělily tak, že SZPI bude kontrolovat zejména otevřené stravovací provozy, aby nedocházelo ke zdvojování kontrol. To ovšem neznamená, že ta či ona organizace nemá právo kontrolovat veřejné stravování jako celek….
Autor: miluše v.
Chtěla bych se Vás zeptat, jestli se musí u alergenu uvádět i stopové prvky, případně druh mouky a pod.
Autor: hygienička
uvedení konkrétní obiloviny obsahující lepek, konkrétní skupiny skořápkových plodů (v příloze II nařízení je u obilovin obsahujících lepek a skořápkových plodů uvedeno slovo „konkrétně“ s následným výčtem). Není tedy možné uvést pouze obecnou informaci např. „Obsahuje obiloviny obsahující lepek“ nebo „Obsahuje lepek“ nebo „Obsahuje skořápkové plody“. Musí být uvedena informace o konkrétním druhu obiloviny nebo ořechu. Správná podoba informace o přítomných alergenech tedy je např. „Obsahuje obiloviny obsahující lepek, konkrétně pšenice“ nebo „Obsahuje skořápkové plody – lískové ořechy“.
Důvodem, proč není přípustná obecná deklarace o přítomnosti lepku nebo ořechů, je např. skutečnost, že mezi skořápkové plody se řadí např. i kokosové ořechy a piniové oříšky, které nepatří k potravinovým alergenům. Dále např. skutečnost, že některé osoby s nesnášenlivostí lepku mohou konzumovat oves, aniž by to mělo nepříznivé účinky na jejich zdraví.
Autor: chytrejzvodnan
stopové prvky jsou stopové proto, že jejich množství je NEZMĚŘITELNÉ. Proto je absolutní nesmysl uvádět u pokrmů i stopové prvky alergenů. A „hygienička tu opět mate veřejnost, protože NEMUSÍTE uvádět KONKRÉTNÍ obiloviny nebo skořápkové plody! Hygieničky neumí pořádně číst, protože v příloze je napsáno pouze toto : LÁTKY NEBO PRODUKTY VYVOLÁVAJÍCÍ ALERGIE NEBO NESNÁŠENLIVOST
1. Obiloviny obsahující lepek, konkrétně: pšenice, žito, ječmen, oves, špalda, kamut nebo jejich hybridní odrůdy a výrobky z nich…… atd. Takže to konkrétně v textu znamená jenom upřesnění, co všechno obsahuje lepek. Ne že se to musí konkrétně uvádět v informacích o alergenech! Ani tam nikde není napsáno “ konkrétně“ s následným výčtem ani to, že tam musí být informace o konkrétním druhu obiloviny nebo ořechu!! To jsou totální nesmysly a štve mně, že si to sami mezi sebou děláme složitější a komplikovanější než je to nařízeno. Katasrofa co všechno si na sebe dokážeme vymyslet.
Autor: Hata
Po přečtení info od hygieničky a od vás, kde je pravda? Myslím, že hygienička se snaží nám pomáhat ne škodit, ale taky je jen člověk.
Autor: Aleš jiný
Pravda je jednoduchá. U těch stop, nejspíše půjde o stopy, či stopová množství alergenů, nikoliv stopové prvky :-). To si ovšem musí každý posoudit případu od případu sám, protože stopová množství obecně vznikají náhodným vnesením, nikoliv recepturně. Takže každý musí vědět zda je možná v jeho provozu stopová kontaminace alergeny a případně tu informaci dát. V praxi to asi těžko bude častý případ…
U toho konkrétna, uvádět jednotlivé obiloviny nedává žádný smysl, když jde o alergie či intoleranci na lepek, který je v každé z nich…. Stejně u skořápkových plodů se alergici vyhýbají všem, protože tam je velké nebezpečí zkřížené alergie. Takže informace o konkrétní obilovině, či ořechu je zcela nadbytečná a hygiena ji vyžadovat nemůže a zcela postačí informace – obiloviny obsahující lepek a skořápkové plody.
Autor: praktik
Souhlasím s vámi. Hygienička je „papěžtějští než papež“ a „vidí za roh“. S tím se setkávám i v praxi. Při kontrolách po nás chtějí i to co v zákonech není a zdůvodňují to tím, že ony to doporučují. Mně se to spíš jeví jako šikana ze strany kontrolních orgánů.
Autor: ved šj
Podle naší metodičky se musí uvádět i stopové množství alergenu. Já píšu do závorky za každým jídlem čísla alergenů, nevypisuji druhy mouky nebo ořechů, myslím, že bych si zbytečně přidělávala práci. Samozřejmě mám vedle jídelníčku vyvěšený podrobný seznam alergenů, který jsme dostali. Hezký den. Jitka
Autor: Marky
u nás hygiena nebyla již 2 roky. Akorát bezpečnost práce. A u alergenů se nemusejí uvádět stopové prvky, už se to tu někde řešilo.
Autor: Lucie Janotová
Stopy alergenů: Preventivní označení stop alergenů (např. „může obsahovat stop …“) se uvádí na dobrovolné bázi (není tedy povinnost informovat strávníka o příp. stopách).
Skupiny alergenů obiloviny a ořechy: Dle nařízení (EU) č. 1169/2011 (čl. 21) je nutné uvést jasný odkaz na alergenní látku nebo produkt ze seznamu v příloze II. Jasným odkazem je uvedení konkrétní obiloviny obsahující lepek, konkrétní skupiny skořápkových plodů (v příloze II nařízení je u obilovin obsahujících lepek a skořápkových plodů uvedeno slovo „konkrétně“ s následným výčtem). Není tedy možné uvést pouze obecnou informaci např. „Obsahuje obiloviny obsahující lepek“ nebo „Obsahuje lepek“ nebo „Obsahuje skořápkové plody“. Musí být uvedena informace o konkrétním druhu obiloviny nebo ořechu, tj. např. „Obsahuje obiloviny obsahující lepek – pšenice“ nebo „Obsahuje skořápkové plody – lískové ořechy“ apod.
Autor: Aleš jiný
To je ovšem nesprávný výklad, svědčící o zásadním nepochopení. Samozřejmě to takto nadbytečně podrobně psát můžete, chyby se nedopustíte, ale nesmíte mást ostatní výkladem, že to je jedině tak správné a nařízené. Sama píšete , že „je nutno uvést odkaz na alergenní látku“. Alergizující (či nesnášenou látkou) látkou v případě obiloviny je lepek (před ním je třeba spotřebitele varovat) a nařízení konkrétně vyjmenovává obiloviny obsahující lepek nikoliv proto, byla pak každá jmenována v informaci pro spotřebitele, ale aby v případě jakékoliv v seznamu uvedené obilniny v pokrmu byl spotřebitel informován o přítomnosti lepku. To je konkretizace pokynu pro výrobce pokrmu, které obiloviny musí kvůli lepku sledovat, nikoliv pokyn co vyjmenovávat. Plně tedy postačí uvést obilniny obsahující lepek, nebo dokonce pouze lepek….I
Autor: chytrejzvodnan
Je to tak. Už jsem to taky psal výše. Nechápu ty tendence pořád pořád si na sebe vymýšlet něco navíc než je nutné.
Autor: Rorejs
S přístupem značit obecně obiloviny nebo jen lepek byste znemožnili informovaný výběr například lidem trpícím alergií na pšenici, kterým stačí se vyhnout pouze jí, ostatní obiloviny mohou konzumovat. Odlišujte nesnášenlivost, která se týká bílkovin lepku a alergii, kterou kromě lepku mohou způsobovat další látky obsažené v pšenici, které v jiných obilovinách být nemusí. http://en.wikipedia.org/wiki/Wheat_allergy Ostatně, u balených potravin se uvádí druh obiloviny ze které pochází mouka, slad nebo lepek jako surovina. Proč by u nebalených potravin tomu mělo být jinak?
Autor: chytrejzvodnan
Prosím nevnášejte do toho ještě větší chaos a držte se toho předpisu, který výslovně uvádí 14 alergenů a na těch 14 alergenů byste měli spotřebitele upozornit. Další pitvání je bezpředmětné. Jsou lidi, kteří jsou alergičtí třeba na jahody, to je tam budete iniciativně uvádět taky? Nebuďte opět papežštější než papež.
Autor: chytrejzvodnan
ještě dovětek – u pokrmů u kterých je již z názvu zřejmé, že obsahuje některý ze 14 alergenů – např.smažený sýr, vajíčková pomazánka, tuňáková pomazánka, celerový salát atd. se alergeny uvádět nemusí.
Autor: vedd
U tuňákové pomazánky bych tedy alergen RYBY uvedla,protože ne každý spotřebitel ví, že tuňák je ryba…..
Autor: chytrejzvodnan
no, ale to jsou informace pro alergiky a kdo je alergický na ryby, tak to určitě ví a ostatním spotřebitelům je to úplně jedno 🙂
Autor: Rorejs
Právě, že pšenice je mezi 14 skupinami látek výslovně, v rámci obilovin, uvedená. Jahody nikoliv.
Autor: Aleš jiný
Jistě, to je ovšem pokyn pro Vás jako pro výrobce, abyste věděl, že mj. i v pšenici je lepek a pokud tedy pšenici použijete, musíte upozornit, že pokrm obsahuje lepek…
Autor: Rorejs
Pořád lpíte na lepku. Jako alergikovi na pšenici je pro mě informace, že potravina obsahuje lepek nedostatečná. Potřebuju vědět konkrétní obilovinu, protože kromě pšenice mi ostatní obiloviny alergii nepůsobí.
Autor: Aleš jiný
Nelpím na lepku. Bavíme se o povinnosti danou legislativně, nikoliv o individuálních přáních. Já jen upozorňuji, že nařízení u informační povinosti ohledně alergenů se týká lepku (cituji – „Obiloviny obsahující lepek“-). Nemůžete na výrobci pokrmu požadovat aby rozšiřoval na základě Vašeho individuálního přání svoje povinnosti, kterých má i tak dost. Vy budete chtít konkrétní obilovinu, jiný zase i množství, dalšímu nestačí údaj o rybách a bude chtít která konkrétní ryba a odkud, protože ta z Alajšky nu alergii nezpůsobuje a ta středomořská ano….
Autor: Rorejs
Mimo jiné, právě kvůli přáním spotřebitelů získat přesnou informaci nařízení vzniklo. Vy tu ale prezentujete své chápání daného předpisu. To se může v praxi lišit. Například zde http://zdarsky.denik.cz/z-regionu/krajsti-hygienici-kontrolovali-informace-o-alergenech-v-jidle-20150112-eg6f.html hygienici požadují uvést konkrétní obilovinu. Stejný přístup má i SZPI a v zahraničí i FSA nebo FSAI. Takže pokud by někoho napadlo, řídit se vašimi radami, mohl by doznat újmy. Lze jen doufat, že kontrolní orgány alespoň zpočátku budou shovívavé. Z dostupných údajů tedy plyne, že bude lépe konkrétní obilovinu uvést, protože nejde o lepek, ale o obiloviny které jej obsahují. Uvedení konkrétní ryby nařízení nepožaduje.
Autor: Aleš jiný
Jak uvádím jinde, nařízení vzniklo, aby bylo dáno spotřebiteli zdravotní varování. A to je zásadní odpovědnost výrobce pokrmu. S tou újmou je to přesně obráceně. Naopak by mohl dojít újmy ten výrobce kdo by se řídil Vašimi radami, protože není chybou dát důraznější zdravotní varování uvedením „obiloviny lepek obsahující“ a tečka, než vypichovat jedinou. Žádný příčetný kontrolní orgán nemůže důraznější upozornění považovat za chybu. Je totiž třeba si uvědomit, že lidé často alergii na lepek nazývají prostě alergii na pšenici. Například může dojít k tomu, že se spotřebitel může domnívat, že kupříkladu výrobek ze špaldy konzumovat může. Pak může dojít k ohrožení jeho zdraví a k odpovědnosti požene výrobce. Tedy tady primárně nejde o to aby některý kontrolní orgán byl spokojen se slohovým cvičením okolo JL, ale o to aby byl spotřebitel v maximální míře chráněn před poškozením zdraví a výrobce pokrmu před odpovědností za toto poškození.
Autor: Aleš jiný
Snad jedinou potravou, která není alergenní je voda, jinak může být alergenní v podstatě každá potravina… Není v silách žádného výrobce potravin upozornit na všechny možné potraviny a jejich složky schopné vyvolat alergii. To by musel vydávat něco jako telefonní seznam a věc by byla opravdu dovedena ad absurdum. Proto bylo určeno 14 hlavních a potencionálně nejvíce nebezpečných látek, na které je povinnost upozorňovat. V případě obilovin je to lepek. A nehledě na to, že kvalitativní složení zrn všech uvedených obilovin ohledně bílkovinné frakce je stejné, liší se pouze různým poměrem. Takže není pravdou, že jiné alergizující látky než lepek jsou v pouze v pšenici a jiných vyjmenovaných obilovinách ne….Ale to už je opravdu záležitost tak teoretická, že s praxí ve veřejném stravování nemá nic společného. 🙂 A u balených potravin nesmíte směšovat seznam složek (tedy např druh obiloviny) a upozorění na alergeny. Jsou to dvě různé věci.
Autor: Lucie Janotová
U skupin alergenů obiloviny a ořechy NENÍ možné uvést pouze obecnou informaci, musí být uvedena informace o konkrétním druhu obiloviny nebo ořechu. Tuto problematiku jsem již v průběhu loňského roku konzultovala a řešila se SZPI (metodikem) a MZ ČR a dle obou institucí, musí být u obilovin a ořechů uvedena informace o konkrétním druhu. V článku na http://www.aspos.cz/show.asp?id=196 naleznete odkaz na informace k tomuto jak ze SZPI, tak z MZ ČR.
Autor: Aleš jiný
Paní Janotová, ve sporu o výklad citovaného předpisu zastáváte stanovisko, které nemá v tomto předpisu oporu. Je to ovšem otázka právního výkladu. Výklad (nejen můj) je opřen o dikci přepisu. Úmysl zákododárce a důvod uvádění alergizujích složek pokrmu je snad jasný – infomovat spotřebitele, že se má danému pokrmu vyhnout, protože by mohl ohrozit jeho zdraví. V konkrétním případě bodu 1 spotřebiteli, který trpí alergií nebo intoleranci na lepek, čili nemůže konzumovat obiloviny lepek obsahující. Tudíž jde o povinnost výrobce pokrmu dát zdravotní varování uvedením informace, že v pokrmu také obilniny jsou. Nemá dávat informaci o podrobném složení pokrmu. Varování má být stručné, jednoznačné a nerozmělněné zavádějícími informacemi bez praktického významu, které naopak mohou spotřebitele jen mást. Tudíž snahy různých vykladačů extenzivně rozšiřovat tento výklad a žádat uvádění nadbytečných informací je třeba z principu odmítat.
Autor: Rorejs
Aniž bych se zpočátku klonil k té či oné variantě, zajímalo mě, zda lze vaši teorii o něco opřít nebo zda se jedná jen o váš soukromý výklad. Nenašel jsem nic, co by váš přístup podpořilo, byť bych si jako podnikatel rád při značení život zjednodušil.
Čtenář, který zde hledá radu tak může zkusit vaši teorii obecného značení obilovin a při konfrontaci s kontrolním orgánem, který by to považoval za nedostatečné argumentovat „nesprávným výkladem“ a „zásadním nepochopením“. V krajním případě pak bude doufat, že to při odvolání či u soudu ustojí. Možná, že ano.
Nebo vycházet z toho co uvádí instituce včetně kontrolních orgánů a dalších dohledatelných odborných podkladů a konkrétní obiloviny uvést, což už pro toho, kdo se do značení alergenů a látek pustí, nemusí být taková zátěž.
Já se tu na rozdíl od vás nepokouším o výklad, který stejně náleží soudu. Jen jsem si našel a ověřil informace.
Autor: Aleš jiný
Každý, kdo má povinnost uloženu legislativně, odpovídá za to jak tuto povinnost splní. Je tedy na něm, aby si příslušná znění nastudoval a vyložil. Je na něm, jaké si opatří informace, konzultace a názory a jak s nimi naloží. Vy jste se opřel o „informace“ – názory dvou referentů z institucí, které jsou kontrolou pověřeny. Nic proti tomu. Kdo se pohyboval v zaměstnání, kde podléhal nejrůznějším kontorlních orgánů tak má zkušenosti s tím že : 1. Jejiich nálezy, pokud nejsou opřeny o daná nezpochybnitelná data (př. chemický rozbor) jsou často subjektivními názory. 2. Často se stává, že jsou tak chybné, že v námitkovém řízení jsou zrušeny. 3. Mají zásadní tendenci k extenzivnímu nepřípustnému výkladu zákonů i svých pravomocí. 4. Určitá konzultace s nimi je jisté přínosná, nicméně poslední a konkrétní odpovědnost máte vždy Vy jako výrobce vůči spotřebiteli. Jinak myslím, že k dané otázce tu již bylo řečeno hodně, každý si to jistě přebere a rozhodne se jak to bude psát…..
Autor: Pavel Ludvík
Ač vůbec nejsem odborníkem, vaše diskuse mě zaujala. Na úmyslu zákonodárce se snad shodnem. Potíž ovšem je, že ve zmíněném článku 21 je napsáno „uvádějí se … s jasným odkazem na název látky nebo produktu ze seznamu v příloze II“ Dokonce zde není ani uvedeno „na název alergenní látky.“ Tedy jaké látky či produktu? Mně z toho nevyplývá, že by vše dalo vyřešit jednoduše nápisem „obsahuje lepek,“
a považuju tento bod za velmi sporný. Rád bych ale uvedl, že i ve výkladu práva často platí zákon silnějšího. Jestliže se tedy zástupci MZ, SZPI apod v tomto sporném případě nějak usnesou, budou se slabší – tedy jídelny – bránit velmi obtížně, byť by měly pravdu.
Autor: OH
Můj soukromý názor (jakožto nutriční terapeutky a metodičky):
1) Skořápkové plody: Ovoce s mandlemi, závin s jablky a vlašskými ořechy, pistáciový pudink atd. (zkrátka informaci o alergenu je snad nejjednodušší promítnout přímo do názvu pokrmu)
2) Obiloviny obsahující lepek: Klíčové je právě slovo lepek. Takže pokud nařízení EU č. 1169/2011 mezi obiloviny obsahující lepek řadí i oves (ač jako takový lepek neobsahuje, ale jde tu o takřka nevyhnutelnou kontaminaci lepkem z jiných obilovin, jak během sklizně, tak při jeho zpracování), proto se přikláním k názoru, že poskytnutí informace „obsahuje obiloviny obsahující lepek“ je pro spotřebitele dostačující. Toto dokládá i názor odborné veřejnosti (konference na téma celiakie) ve smyslu oves a výrobky z něj (právě pro kontaminaci lepkem) není vhodnou obilovinou pro celiaky i osoby alergické na lepek.
Na druhou stranu je však třeba respektovat názory z vyšších míst, jak uvádí pan Ludvík.
Autor: nš
V pátek jsem byla na školení, vedla jej Ing. Tomková – KHS Most. A upozorňovala nás na to, že u 1/ musíme uvádět, o jakou obilninu se jedná.
Autor: rohlik
Já byla v pátek na školení hygienické minimum v Kolíně, školila také paní hygienička a nic takového, že máme značit konkrétní obilovinu nezaznělo, pouze probrala alergeny. Přeji hezký den
Autor: chytrejzvodnan
to je marný 🙂 Pište si tam tedy co chcete, když nehodláte pochopit základní princip. Bude to k ničemu, akorát si na sebe pletete bič a přiděláváte si zbytečně práci. Řekla ale p. inženýrka PROČ? Zdůvodnila to nějak? Vám vše popsaná zdůvodnění proč ne nestačily?
Autor: saša
zbytečné dohadování, přišla hygiena a mám v zápise, že musím rozlišovat obiloviny i ořechy a basta jinak vše OK
Autor: jana2
Zaznělo tady, že hygienička by nám měla radit dobře, nebo být s náma. Jako hygienička se může podepsat každá z nás…. Zrovna tak jako chytrej z vodňan se může rovnat aleš jiný…. To je zase debata.
Autor: Vašek
nemoc kuchařek
Autor: hedus
To je zase chaos! Každá KHS si vyhlášky vykládá po svém?Neměly by se jednotně proškolit nejprve kontrolní orgány?Paní hygienička u nás chtěla, abychom blíže specifikovali lepek, nejlépa ještě i ořechy a lodičky na hlavách kuchařek se jí taky nelíbily, prý síťky.No,všechny známe, jak je vyhláška postavena,že?Podotýkám jen, že kuchařky mají pokrývku hlavy-lodičku celou směnu a vlasy mají stáhnuté nebo krátké.Tak nevím, změnilo se snad něco?
Autor: Valentýna
Nezměnilo se nic. Stále platí síťky. Z lodičky vlasy volně vypadávají – do guláše.
Autor: Valentýna
Prosím o názor. Jaký fin.limit by jste stanovili pouze u polévky přesnídávkové pro dospělého str. Šlo by o dopl.činnost pro firmu cca 20x. Jde to vůbec,když nejde o celý oběd.Ten by jsme kapacitně nezvládli.Děkuji.
Autor: Jarouš
Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat, nahlaší se kontroloři bezpečnosti práce předem?
Autor: tatana
Zdravím,zhruba týden dopředu nám přišel oznamující dopis i s požadavky, co máme připravit.