Nejvíce nás trápí…
Tato diskuse byla založena v souvislosti s projektem Zachraňme školní stravování. (Podrobné informace o tomto projektu naleznete na stránkách http://www.visplzen.cz v sekci zvláštní projekty). Napište nám, co z Vašich každodenních povinností Vás nejvíce trápí, co zdržuje a znepříjemňuje Vaši práci. Budeme se snažit nalézt nástroje a odpovědi, které postrádáte.
Re: kontrola vah
Ano, i takové dotazy jsou součástí problematiky, kterou se projekt Zachraňme školní stravování snaží obsáhnout.
Váhy ve školní jídelně patří do skupiny „stanovených měřidel“. Tato skupina měřidel musí mít platné ověření.
Vyhláška 262/2000 v §7 odst. 2 definuje:
Doba platnosti ověření
(2) Platnost ověření stanoveného měřidla zaniká, jestliže
a) uplynula doba platnosti jeho ověření,
b) byly provedeny změny nebo úpravy stanoveného měřidla, jež mohou ovlivnit jeho metrologické vlastnosti,
c) stanovené měřidlo bylo poškozeno tak, že mohlo ztratit některou vlastnost rozhodnou pro jeho ověření,
d) byla znehodnocena, popřípadě odstraněna úřední značka, nebo
e) je zjevné, že i při neporušeném ověření stanoveného měřidla ztratilo toto stanovené měřidlo požadované metrologické vlastnosti,
f) bylo i při neporušeném ověření změněno místo používání stanoveného měřidla v případě, kde to stanoví certifikát o schválení typu měřidla.
Ověřená váha, musí být (dle §9 odst.2 zákona 550/1990) opatřena úředním ověřovacím listem či značkou – zde je k nalezení doba platnosti tohoto ověření.
Re: kontrola vah
Ano, i takové dotazy jsou součástí problematiky, kterou se projekt Zachraňme školní stravování snaží obsáhnout.
Váhy ve školní jídelně patří do skupiny „stanovených měřidel“. Tato skupina měřidel musí mít platné ověření.
Vyhláška 262/2000 v §7 odst. 2 definuje:
Doba platnosti ověření
(2) Platnost ověření stanoveného měřidla zaniká, jestliže
a) uplynula doba platnosti jeho ověření,
b) byly provedeny změny nebo úpravy stanoveného měřidla, jež mohou ovlivnit jeho metrologické vlastnosti,
c) stanovené měřidlo bylo poškozeno tak, že mohlo ztratit některou vlastnost rozhodnou pro jeho ověření,
d) byla znehodnocena, popřípadě odstraněna úřední značka, nebo
e) je zjevné, že i při neporušeném ověření stanoveného měřidla ztratilo toto stanovené měřidlo požadované metrologické vlastnosti,
f) bylo i při neporušeném ověření změněno místo používání stanoveného měřidla v případě, kde to stanoví certifikát o schválení typu měřidla.
Ověřená váha, musí být (dle §9 odst.2 zákona 550/1990) opatřena úředním ověřovacím listem či značkou – zde je k nalezení doba platnosti tohoto ověření.
Re: kontrola vah
Ano, i takové dotazy jsou součástí problematiky, kterou se projekt Zachraňme školní stravování snaží obsáhnout.
Váhy ve školní jídelně patří do skupiny „stanovených měřidel“. Tato skupina měřidel musí mít platné ověření.
Vyhláška 262/2000 v §7 odst. 2 definuje:
Doba platnosti ověření
(2) Platnost ověření stanoveného měřidla zaniká, jestliže
a) uplynula doba platnosti jeho ověření,
b) byly provedeny změny nebo úpravy stanoveného měřidla, jež mohou ovlivnit jeho metrologické vlastnosti,
c) stanovené měřidlo bylo poškozeno tak, že mohlo ztratit některou vlastnost rozhodnou pro jeho ověření,
d) byla znehodnocena, popřípadě odstraněna úřední značka, nebo
e) je zjevné, že i při neporušeném ověření stanoveného měřidla ztratilo toto stanovené měřidlo požadované metrologické vlastnosti,
f) bylo i při neporušeném ověření změněno místo používání stanoveného měřidla v případě, kde to stanoví certifikát o schválení typu měřidla.
Ověřená váha, musí být (dle §9 odst.2 zákona 550/1990) opatřena úředním ověřovacím listem či značkou – zde je k nalezení doba platnosti tohoto ověření.
Re: Nejvíce nás trápí…
Ve zpravodaji jídelen jsem četla o projektu Zachraňte ŠS. navrhujete tam také zřizování školních bufetů. S tím mám velké zkušenosti. Bufet máme pod ŠJ už od roku 1993, roční obrat máme 1 milion +-100000,-. Pokud je škola menší a měla by malý obrat, tak vůbec nedoporučuji zřizovat bufet, protože by se pani, která by tam pracovala neuživila. Uvědomte si, že si za 9,5 měsíce musí vydělat na 13 výplat + 37% na odvody 1 výplata je na vyšší náklady za dovolenou + část 13.platu)
A pokud se musí platit ještě pronájem místnosti, náklady na energii, tak to neni žádná sranda. Byly roky, kdy jsem musela dotovat bufet z příjmů za cizé strávníky. Byl prodělečný, ale pokud jsem chtěla zachovat určité služby pro žáky, tak jsem to takto řešila. Naše škola má pře 800 dětí, denně jim připravguje svačiny, zajišťujeme pitný režim, mají možnost si koupit ovoce, mléčné výrobky, pro zaměstnance jsou nabídky v podobě prodeje knedlíků, cukrářských výrobků a výrobků zdravé výživy. Takže se zřizováním bufetu velice opatrně, nejen že by vás mohl stáhnot mezi plátce DPH.
Re: Nejvíce nás trápí…
Ve zpravodaji jídelen jsem četla o projektu Zachraňte ŠS. navrhujete tam také zřizování školních bufetů. S tím mám velké zkušenosti. Bufet máme pod ŠJ už od roku 1993, roční obrat máme 1 milion +-100000,-. Pokud je škola menší a měla by malý obrat, tak vůbec nedoporučuji zřizovat bufet, protože by se pani, která by tam pracovala neuživila. Uvědomte si, že si za 9,5 měsíce musí vydělat na 13 výplat + 37% na odvody 1 výplata je na vyšší náklady za dovolenou + část 13.platu)
A pokud se musí platit ještě pronájem místnosti, náklady na energii, tak to neni žádná sranda. Byly roky, kdy jsem musela dotovat bufet z příjmů za cizé strávníky. Byl prodělečný, ale pokud jsem chtěla zachovat určité služby pro žáky, tak jsem to takto řešila. Naše škola má pře 800 dětí, denně jim připravguje svačiny, zajišťujeme pitný režim, mají možnost si koupit ovoce, mléčné výrobky, pro zaměstnance jsou nabídky v podobě prodeje knedlíků, cukrářských výrobků a výrobků zdravé výživy. Takže se zřizováním bufetu velice opatrně, nejen že by vás mohl stáhnot mezi plátce DPH.
Re: Nejvíce nás trápí…
Ve zpravodaji jídelen jsem četla o projektu Zachraňte ŠS. navrhujete tam také zřizování školních bufetů. S tím mám velké zkušenosti. Bufet máme pod ŠJ už od roku 1993, roční obrat máme 1 milion +-100000,-. Pokud je škola menší a měla by malý obrat, tak vůbec nedoporučuji zřizovat bufet, protože by se pani, která by tam pracovala neuživila. Uvědomte si, že si za 9,5 měsíce musí vydělat na 13 výplat + 37% na odvody 1 výplata je na vyšší náklady za dovolenou + část 13.platu)
A pokud se musí platit ještě pronájem místnosti, náklady na energii, tak to neni žádná sranda. Byly roky, kdy jsem musela dotovat bufet z příjmů za cizé strávníky. Byl prodělečný, ale pokud jsem chtěla zachovat určité služby pro žáky, tak jsem to takto řešila. Naše škola má pře 800 dětí, denně jim připravguje svačiny, zajišťujeme pitný režim, mají možnost si koupit ovoce, mléčné výrobky, pro zaměstnance jsou nabídky v podobě prodeje knedlíků, cukrářských výrobků a výrobků zdravé výživy. Takže se zřizováním bufetu velice opatrně, nejen že by vás mohl stáhnot mezi plátce DPH.
Re: Nejvíce nás trápí…
Nejsem si jistá, jestli mi někdo pomůže, ale podle nového zákona, jsem nucena spočítat věcnou režii v naší ŠJ, abych mohla stanovit novou cenu pro zaměstnance. Problém je v tom, že moje předchůdkyně toto spočítáno neměla (ani nemohla), protože nemáme na kuchyň dané zvlášť měřáky na elektřinu a plyn. Jak tedy spočítat tyto odběry, když je na celou ZŠ jeden elektroměr a jeden plynoměr?
Je jedinou šancí montáž měřičů?
Re: Nejvíce nás trápí…
Nejsem si jistá, jestli mi někdo pomůže, ale podle nového zákona, jsem nucena spočítat věcnou režii v naší ŠJ, abych mohla stanovit novou cenu pro zaměstnance. Problém je v tom, že moje předchůdkyně toto spočítáno neměla (ani nemohla), protože nemáme na kuchyň dané zvlášť měřáky na elektřinu a plyn. Jak tedy spočítat tyto odběry, když je na celou ZŠ jeden elektroměr a jeden plynoměr?
Je jedinou šancí montáž měřičů?
Re: Nejvíce nás trápí…
Nejsem si jistá, jestli mi někdo pomůže, ale podle nového zákona, jsem nucena spočítat věcnou režii v naší ŠJ, abych mohla stanovit novou cenu pro zaměstnance. Problém je v tom, že moje předchůdkyně toto spočítáno neměla (ani nemohla), protože nemáme na kuchyň dané zvlášť měřáky na elektřinu a plyn. Jak tedy spočítat tyto odběry, když je na celou ZŠ jeden elektroměr a jeden plynoměr?
Je jedinou šancí montáž měřičů?
Re: Nejvíce nás trápí…
Také si myslím, že by měl přehodnotit způsob výpočtu režie. Každá škola si započítá co chce, odhad spotřeby energií vede ke sporům a rozdílům.
Re: Nejvíce nás trápí…
Také si myslím, že by měl přehodnotit způsob výpočtu režie. Každá škola si započítá co chce, odhad spotřeby energií vede ke sporům a rozdílům.
Re: Nejvíce nás trápí…
Také si myslím, že by měl přehodnotit způsob výpočtu režie. Každá škola si započítá co chce, odhad spotřeby energií vede ke sporům a rozdílům.
Re: Nejvíce nás trápí…
V našem případě se jedná o stravování zaměstnanců ve ŠJ, která je součástí ZŠ. Jsme vesnická neúplná škola. Stravují se zde zaměstnanci součásti ZŠ, MŠ, ŠJ, ŠD. Jelikož jsme malá jídelna, je problém s vysokými režijními náklady, oběd nás od nového roku může přijít kolem 60,-/70,- Kč. Toto si asi dovolit nebudeme moci, navíc si musíme zřídit doplňkovou činnost, OÚ nám nechce doplácet na obědy. Nezbyde nám, než si nosit svačiny.
Doufám, že paní ministrině vše domyslí a slíbenou vyhlášku, která vše vrátí ke stavu r. 2004 vydá. Reaguji tímto na televizní reportáž TV NOVA ze dne 3.12.2004.
Re: Nejvíce nás trápí…
My jsme na tom asi tak podobně jako Vy, držíme se jenom tak tak a určitě i u nás bude režie velká, nejvíc mne ale rozčiluje, že právě my z kuchyně na tom budeme nejvíce bití, za to, že se snažíme dětem co nejlépe vařit.
Je to asi podle přísloví – co sis navařil, to si sněz!!!
Re: Nejvíce nás trápí…
V našem případě se jedná o stravování zaměstnanců ve ŠJ, která je součástí ZŠ. Jsme vesnická neúplná škola. Stravují se zde zaměstnanci součásti ZŠ, MŠ, ŠJ, ŠD. Jelikož jsme malá jídelna, je problém s vysokými režijními náklady, oběd nás od nového roku může přijít kolem 60,-/70,- Kč. Toto si asi dovolit nebudeme moci, navíc si musíme zřídit doplňkovou činnost, OÚ nám nechce doplácet na obědy. Nezbyde nám, než si nosit svačiny.
Doufám, že paní ministrině vše domyslí a slíbenou vyhlášku, která vše vrátí ke stavu r. 2004 vydá. Reaguji tímto na televizní reportáž TV NOVA ze dne 3.12.2004.
Re: Nejvíce nás trápí…
My jsme na tom asi tak podobně jako Vy, držíme se jenom tak tak a určitě i u nás bude režie velká, nejvíc mne ale rozčiluje, že právě my z kuchyně na tom budeme nejvíce bití, za to, že se snažíme dětem co nejlépe vařit.
Je to asi podle přísloví – co sis navařil, to si sněz!!!
Re: Nejvíce nás trápí…
V našem případě se jedná o stravování zaměstnanců ve ŠJ, která je součástí ZŠ. Jsme vesnická neúplná škola. Stravují se zde zaměstnanci součásti ZŠ, MŠ, ŠJ, ŠD. Jelikož jsme malá jídelna, je problém s vysokými režijními náklady, oběd nás od nového roku může přijít kolem 60,-/70,- Kč. Toto si asi dovolit nebudeme moci, navíc si musíme zřídit doplňkovou činnost, OÚ nám nechce doplácet na obědy. Nezbyde nám, než si nosit svačiny.
Doufám, že paní ministrině vše domyslí a slíbenou vyhlášku, která vše vrátí ke stavu r. 2004 vydá. Reaguji tímto na televizní reportáž TV NOVA ze dne 3.12.2004.
Re: Nejvíce nás trápí…
My jsme na tom asi tak podobně jako Vy, držíme se jenom tak tak a určitě i u nás bude režie velká, nejvíc mne ale rozčiluje, že právě my z kuchyně na tom budeme nejvíce bití, za to, že se snažíme dětem co nejlépe vařit.
Je to asi podle přísloví – co sis navařil, to si sněz!!!
Re: Placení obědů
Stravování a stravovací služby upravuje nově zákon č. 557/2004, kterým se mění zákon 250/2000 Sb., vložením nového § 33b). Tento nový § říká, že náklady na závodní stravování a jejich úhradu upraví Ministerstvo financí vyhláškou. Nová vyhláška zatím neexistuje a tak v současné době stále platí u příspěvkových organizací zřízených krajem nařízení vlády 137/1989 Sb., o závodním stravování a to na základě zákoníku práce a vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
Re: Placení obědů
Jen bych upřesnil, že zmiňovaná vyhláška 137/1989 byla nahrazena vyhláškou 430/2001, která se od ní zásadně neliší – viz §3 odst. (9) Zaměstnanec organizace, který vykonává práci v jejím
vlastním zařízení závodního stravování a přímo se podílí na
přípravě nebo výdeji jídel, uhradí za každou odpracovanou směnu
sníženou úhradu za jedno hlavní jídlo, pokud neprokáže, že se
v tomto stravovacím zařízení nestravuje. V případě, že je
v organizaci strávníkům uvedeným v odstavci 4 stanovena odlišná
výše snížené úhrady jednotlivých hlavních jídel, uhradí
zaměstnanec uvedený ve větě první jejich průměrnou výši.
Re: Placení obědů
I já upřesňuji: nařízení vlády č.137/1989 Sb., o závodním stravování stále platí pro organizace zřizované obcemi a kraji. Vyhláška č.430/2001 je nenahradila, platí pouze pro organizační složky státu a jimi zřizované organizace. Vysvětleno je to v diskusi na jiném místě. Toto nařízení zruší až nová vyhláška vydaná MF , kterou očekáváme co nejdříve.
Re: Placení obědů
Stravování a stravovací služby upravuje nově zákon č. 557/2004, kterým se mění zákon 250/2000 Sb., vložením nového § 33b). Tento nový § říká, že náklady na závodní stravování a jejich úhradu upraví Ministerstvo financí vyhláškou. Nová vyhláška zatím neexistuje a tak v současné době stále platí u příspěvkových organizací zřízených krajem nařízení vlády 137/1989 Sb., o závodním stravování a to na základě zákoníku práce a vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
Re: Placení obědů
Jen bych upřesnil, že zmiňovaná vyhláška 137/1989 byla nahrazena vyhláškou 430/2001, která se od ní zásadně neliší – viz §3 odst. (9) Zaměstnanec organizace, který vykonává práci v jejím
vlastním zařízení závodního stravování a přímo se podílí na
přípravě nebo výdeji jídel, uhradí za každou odpracovanou směnu
sníženou úhradu za jedno hlavní jídlo, pokud neprokáže, že se
v tomto stravovacím zařízení nestravuje. V případě, že je
v organizaci strávníkům uvedeným v odstavci 4 stanovena odlišná
výše snížené úhrady jednotlivých hlavních jídel, uhradí
zaměstnanec uvedený ve větě první jejich průměrnou výši.
Re: Placení obědů
I já upřesňuji: nařízení vlády č.137/1989 Sb., o závodním stravování stále platí pro organizace zřizované obcemi a kraji. Vyhláška č.430/2001 je nenahradila, platí pouze pro organizační složky státu a jimi zřizované organizace. Vysvětleno je to v diskusi na jiném místě. Toto nařízení zruší až nová vyhláška vydaná MF , kterou očekáváme co nejdříve.
Re: Placení obědů
Stravování a stravovací služby upravuje nově zákon č. 557/2004, kterým se mění zákon 250/2000 Sb., vložením nového § 33b). Tento nový § říká, že náklady na závodní stravování a jejich úhradu upraví Ministerstvo financí vyhláškou. Nová vyhláška zatím neexistuje a tak v současné době stále platí u příspěvkových organizací zřízených krajem nařízení vlády 137/1989 Sb., o závodním stravování a to na základě zákoníku práce a vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
Re: Placení obědů
Jen bych upřesnil, že zmiňovaná vyhláška 137/1989 byla nahrazena vyhláškou 430/2001, která se od ní zásadně neliší – viz §3 odst. (9) Zaměstnanec organizace, který vykonává práci v jejím
vlastním zařízení závodního stravování a přímo se podílí na
přípravě nebo výdeji jídel, uhradí za každou odpracovanou směnu
sníženou úhradu za jedno hlavní jídlo, pokud neprokáže, že se
v tomto stravovacím zařízení nestravuje. V případě, že je
v organizaci strávníkům uvedeným v odstavci 4 stanovena odlišná
výše snížené úhrady jednotlivých hlavních jídel, uhradí
zaměstnanec uvedený ve větě první jejich průměrnou výši.
Re: Placení obědů
I já upřesňuji: nařízení vlády č.137/1989 Sb., o závodním stravování stále platí pro organizace zřizované obcemi a kraji. Vyhláška č.430/2001 je nenahradila, platí pouze pro organizační složky státu a jimi zřizované organizace. Vysvětleno je to v diskusi na jiném místě. Toto nařízení zruší až nová vyhláška vydaná MF , kterou očekáváme co nejdříve.
Re: Nejvíce nás trápí…
Jsme PO – škola, je konec ledna a dosud nevíme žádné věrohodné stanovisko, za kolik budou od února platit pracovníci škol obědy, ačkoliv změna měla být již od 1.1.2005. Neexistuje žádná vyhláška, která by toto upravovala, takže nám chodí různé dopisy jak od zřizovatele -Kú, tak vyjádření z MŠMT, které si vzájemně odporují, takže zmatek nad zmatek, do toho roční uzávěrka a plno další práce a my jsme nuceni plno času věnovat cenám za jídlo. Potom přijdou za čas kontroly a budou nás tepat za chybné ceny stravného. Opravdu nechápu, jak mohl někdo vymyslet na poslední chvíli tak důležitý zákon – myslím Školský zákon a nedomyslet další dopady .
Jaké máte zkušenosti jinde?
Re: Nejvíce nás trápí…
Úplně stejné, vládne anarchie ředitelé si zdražují stravné jak si myslí…. metodička řekne na poradě, že ať děláme jak myslíme ….. a já klidně čekám a bavím se na tomto portálu, protože každý jen myslí a Petruše je úplně v klidu a bere svůj zvýšený plat a má nás na praku. HA – HA. Děvčata, čekejte v klidu a nenervujte se ono to nějak dopadne, já vybírám stravné stejně jako dřív stále jedu na jedinou výdejku a ať mě někdo zdupe, tak ať si mě nežádá. Krásný den..
Re: Nejvíce nás trápí…
Jsme PO – škola, je konec ledna a dosud nevíme žádné věrohodné stanovisko, za kolik budou od února platit pracovníci škol obědy, ačkoliv změna měla být již od 1.1.2005. Neexistuje žádná vyhláška, která by toto upravovala, takže nám chodí různé dopisy jak od zřizovatele -Kú, tak vyjádření z MŠMT, které si vzájemně odporují, takže zmatek nad zmatek, do toho roční uzávěrka a plno další práce a my jsme nuceni plno času věnovat cenám za jídlo. Potom přijdou za čas kontroly a budou nás tepat za chybné ceny stravného. Opravdu nechápu, jak mohl někdo vymyslet na poslední chvíli tak důležitý zákon – myslím Školský zákon a nedomyslet další dopady .
Jaké máte zkušenosti jinde?
Re: Nejvíce nás trápí…
Úplně stejné, vládne anarchie ředitelé si zdražují stravné jak si myslí…. metodička řekne na poradě, že ať děláme jak myslíme ….. a já klidně čekám a bavím se na tomto portálu, protože každý jen myslí a Petruše je úplně v klidu a bere svůj zvýšený plat a má nás na praku. HA – HA. Děvčata, čekejte v klidu a nenervujte se ono to nějak dopadne, já vybírám stravné stejně jako dřív stále jedu na jedinou výdejku a ať mě někdo zdupe, tak ať si mě nežádá. Krásný den..
Re: Nejvíce nás trápí…
Jsme PO – škola, je konec ledna a dosud nevíme žádné věrohodné stanovisko, za kolik budou od února platit pracovníci škol obědy, ačkoliv změna měla být již od 1.1.2005. Neexistuje žádná vyhláška, která by toto upravovala, takže nám chodí různé dopisy jak od zřizovatele -Kú, tak vyjádření z MŠMT, které si vzájemně odporují, takže zmatek nad zmatek, do toho roční uzávěrka a plno další práce a my jsme nuceni plno času věnovat cenám za jídlo. Potom přijdou za čas kontroly a budou nás tepat za chybné ceny stravného. Opravdu nechápu, jak mohl někdo vymyslet na poslední chvíli tak důležitý zákon – myslím Školský zákon a nedomyslet další dopady .
Jaké máte zkušenosti jinde?
Re: Nejvíce nás trápí…
Úplně stejné, vládne anarchie ředitelé si zdražují stravné jak si myslí…. metodička řekne na poradě, že ať děláme jak myslíme ….. a já klidně čekám a bavím se na tomto portálu, protože každý jen myslí a Petruše je úplně v klidu a bere svůj zvýšený plat a má nás na praku. HA – HA. Děvčata, čekejte v klidu a nenervujte se ono to nějak dopadne, já vybírám stravné stejně jako dřív stále jedu na jedinou výdejku a ať mě někdo zdupe, tak ať si mě nežádá. Krásný den..
Re: Nejvíce nás trápí…
Saša má pravdu. Nejdříve byl hrozný fofr rozdělit dospělé a studenty. My jsme střední škola, takže nemáme takový problém jako základní nebo mateřská škola. Normu na potraviny máme stejnou. Tak jsme se na to vrhly a přehodnotily. Za dva měsíce jsme všechno dávaly zpátky, protože jsme pochopily, že podle vyhlášky 84/2005 Sb. je všechno jako dřív. Jenže za dva dny, po školení jsme zase všechno překopávaly zpět na rozdělení studenti a dospělí. Bylo by asi opravdu vhodné, aby někdo řekl přesné stanovisko jak by se to mělo dělat. Věříte tomu, že až přijde kontrola, zavře oči? Já si myslím, aby to nedopadlo“Neznalost zákona neomlouvá“. Jenže to lidi na MŠMT nezajímá.
Re: Nejvíce nás trápí…
Saša má pravdu. Nejdříve byl hrozný fofr rozdělit dospělé a studenty. My jsme střední škola, takže nemáme takový problém jako základní nebo mateřská škola. Normu na potraviny máme stejnou. Tak jsme se na to vrhly a přehodnotily. Za dva měsíce jsme všechno dávaly zpátky, protože jsme pochopily, že podle vyhlášky 84/2005 Sb. je všechno jako dřív. Jenže za dva dny, po školení jsme zase všechno překopávaly zpět na rozdělení studenti a dospělí. Bylo by asi opravdu vhodné, aby někdo řekl přesné stanovisko jak by se to mělo dělat. Věříte tomu, že až přijde kontrola, zavře oči? Já si myslím, aby to nedopadlo“Neznalost zákona neomlouvá“. Jenže to lidi na MŠMT nezajímá.
Re: Nejvíce nás trápí…
Saša má pravdu. Nejdříve byl hrozný fofr rozdělit dospělé a studenty. My jsme střední škola, takže nemáme takový problém jako základní nebo mateřská škola. Normu na potraviny máme stejnou. Tak jsme se na to vrhly a přehodnotily. Za dva měsíce jsme všechno dávaly zpátky, protože jsme pochopily, že podle vyhlášky 84/2005 Sb. je všechno jako dřív. Jenže za dva dny, po školení jsme zase všechno překopávaly zpět na rozdělení studenti a dospělí. Bylo by asi opravdu vhodné, aby někdo řekl přesné stanovisko jak by se to mělo dělat. Věříte tomu, že až přijde kontrola, zavře oči? Já si myslím, aby to nedopadlo“Neznalost zákona neomlouvá“. Jenže to lidi na MŠMT nezajímá.
Re: Nejvíce nás trápí…
Může mi teda někdo poradit jak mám stanovit třeba
spotřebu elektriky pro cenu jednotlivých akcí a výrobků pro cizí když bych teda dělala rauty,polotovary,cukrovinky,saláty,obědy pro cizí a školní stravování v jedné kuchyni.Škola má jen jeden společný elektroměr.U obědů to dělám odhadem z poměru prodaných.Ale to dělám jenom
obědy,jak to mám odhadnout potom.Stačí,že ani teď pořádně nevíme,kam jednotlivé strávníky zařadit.A kolik budu mít potom výdejek?Někdo si
myslí,že nejsme aktivní,ale já se zavřít nenechám
Re: Nejvíce nás trápí…
Patnáctého ledna a „ani teď pořádně nevíte, , kam jednotlivé strávníky zařadit“? To si ale, paní kolegyně, vážně děláte legraci! A k Vašemu dotazu-vše je otázkou počítání a počítání a počítání – vše lze spočítat, ale dá to hodně práce a času! Každý spotřebič, každá žárovka má svůj příkon, víte, kolik stojí elektřina a víte, jak dlouho při té či oné akci bude ten či onen spotřebič nebo žárovka v provozu. A kolik výdejek? Tolik, kolik je třeba, ale v souladu se zákonem tak, abyste mohla prokázat „oddělení“ hlavní činnosti od doplňkové. Píšete,že u obědů to děláte „odhadem“ – to bych na Vašem místě neříkala ani nahlas! Musíte to dělat správně v mezích příslušné legislativy – pokud to děláte poměrem tržeb nebo vyrobených porcí, tak to děláte správně, ale nenazývejte to „odhadem“, musíte to mít podložené přesnými čísly!
Re: Nejvíce nás trápí…
Děkuji za radu,to víte ženská není takový technik,ale vím,že hlavní spotřeba elektriky je u nás
klimatizace s předehřevem vzduchu,ohřev teplé vody,mrazící a chladící boxy,osvětlení.To jsou spotřebiče,jejichž provoz je dlouhodobý a štítkový
příkon moc o spotřebě neřekne,ta je dána spíš počasím a tím co skladujeme.Bojlery mají cca 4000W,ale kolik spotřebovaly já teda nespočítám,protože nevím,kolik jsme odebrali teplé
vody,když jsou ještě navíc napojené i WC školy.Vy to počítáte,já to musím odhadnout.Ale obě zjistíme,
že teda spotřeba těchto zařízení je dejme tomu
150 kWh tedy asi 500 Kč za den.Za ten den uvařím
400 obědů,pro cizí udělám 200 chlebíčků a 20 knedlíků a večer může být i raut s 20 večeřemi.Můžete mi teda spočítat a nebo já řeknu i nahlas „odhadnout“ kolik Kč z těch 500 nakalkulujete na obědy,kolik na chlebíčky,kolik na knedlíky nebo raut.Pro jednoduchost zůstaňme u
400 obědů a 200 chlebíčků.Dá se to udělat i za měsíc,ale problém to nezmění.Zařízení pracují trvale a kolik pro obědy a kolik pro chlebíčky? A to
je jen elektrika.Co odvoz odpadu,praní,telefony,
odpisy?Jak to rozdělíte mezi 400 obědů a 200 chlebíčků.Já to prostě neumím,budu ráda,když mi
rozdělíte tu elektriku a napíšete ten výpočet,když říkáte,že to musí být podloženo přesnými čísly.
Re: Nejvíce nás trápí…
Pro stanovení kalkulace ceny pokrmu je skutečně třeba spočítat spotřebu na základě příkonu jednotlivých spotřebičů (lze ji dohledat v technické dokumentaci k zařízení nebo se zeptejte výrobce). Pokud se na jednom zařízení souběžně připravují pokrmy pro hlavní i doplňkovou činnost,pak je ještě třeba tuto spotřebu rozdělit poměrně podle počtu uvařených porcí. Co se týče výdejek – ano, bude třeba další výdejka. Co se týče zařazení strávníků do kategorií, doporučuji si ze stránek VIS (sekce PROJEKTY VIS / ZACHRAŇME ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÁNÍ / DOKUMENTY KE STAŽENÍ) stáhnout dokument – Zavedení vyhlášky 107/2005 ve ŠJ.
Re: Nejvíce nás trápí…
Pane Adámek budu rád,když mi také spočítáte
tento jednoduchý praktický případ.Dělají se různé
výroby ne na jednom zařízení ,ale v jedné kuchyni
s jednou známou celkovou režií/hlavně tou ostatní/
Jak ji rozdělíte?Příklad je o diskuzi výše,ať se bavíme konkrétně a ne akademicky.
Re: Nejvíce nás trápí…
Klíčem k tomuto výpočtu je čas. Je třeba zjistit, kolik času věnujete přípravě jednoho chlebíčku a kolik času přípravě jednoho oběda. Zde nemám dostatečnou praktickou zkušenost (ale pro tenhle příklad to nevadí) – řekněme, že jeden chlebíček připravím za pětkrát kratší dobu než jeden oběd. Mám tedy 500 Kč, které potřebuji rozdělit mezi dva druhy výrobků s tím, že jedněch výrobků dělám o polovinu méně (na počet) a pětkrát kratší dobu. 500 * (1/2) * (1/2) * (1/5) = 25 Tedy z oněch 500 Kč za spotřebiče, které používám pro přípravu obou výrobků (světla…), zaplatím 25 Kč z doplňkové činnosti a zbývajících 475 Kč z činnosti hlavní. Analogickým způsobem by bylo možné řešit i odpisy. Co se týče odpadů, bude klíčovou hodnotou hmotnost. Pokud vydělíte hmotnost jednoho chlebíčku hmotností celého oběda a vynásobíte náklady na odpady, získáte částku, která by se měla hradit z doplňkové činnosti. Nepokouším se zde předstírat, že se jedná o nějaké absolutně přesné výpočty – termínus technikus pro to, co jsem zde právě načrtl je „kvalifikovaný odhad“. Věřím, že tato metoda je spravedlivá a pokud takovoto úvahu předložíte kontrole, bude spokojená.
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
Věro,vůbec se Vám nedivím,pan Adámek právě popsal jak to funguje.On tomu říká „kvalifikovaný odhad“ a já „totální binec“.Klíčem je tedy čas,jaký čas?3hodiny vaření oběda,nebo 4 až do výdeje,
nebo 6 až po výdeji.Určitě každé číslo bude mít svého zastánce a rozdíl je „jenom“100%.Takže každému vyjde jiné číslo,ale všichni to budou mít správně.A odpady to je perla! Vztah mezi
hmotností výrobků a odpady jsem tedy nepochopil,
ale budíž.U obědu použijeme jakou hmotnost?200g
krupičné kaše nebo 500g zapečené kapusty s bramborem,nebo budeme počítat nějaký měsíční
průměr.Přesná čísla nejsou rozhodující,každý si tam
dá co chce.Ono o ta čísla nejde,jde o princip.
Jednomu vyjde 2Kč,jinému 4.Pouhé 2Kč,ale ŠJ pak
klidně prodává chlebíček za 8Kč místo 10,pěkně dotovanej z rozpočtu.Jak si myslíte,že se tvoří ceny
obědů v ŠJ pod 50Kč? Tím „kvalifikovaným odhadem“!Něco tam dáme,něco ne.Dokonce tady
psala jedna paní,že to nemůže být odhadnuto,ale
musí to být přesně spočítané.Jak???A kontrola?Ty úřednice jsou úplně mimo,stačí mít papír, na něm
elektrika 2Kč a kdo pozná,že tam má být 3Kč.Příčina všeho?Podnikatelská a rozpočtová činnost v jednom jak tady už bylo napsáno a vy to
dokonce doporučujete.Ano,ale pokud budou podmínky k rozdělení nákladů a nějaká opravdová
kontrola.Nějakých 5Kč hrazeno z hlavní činnosti do
vedlejší za oběd dělá republikově za měsíc desítky
miliónů!! A co nekalá konkurence?Vůbec se těm
podnikatelům nedivím.
Autor: Věra
Re: Nejvíce nás trápí…
Může mi teda někdo poradit jak mám stanovit třeba
spotřebu elektriky pro cenu jednotlivých akcí a výrobků pro cizí když bych teda dělala rauty,polotovary,cukrovinky,saláty,obědy pro cizí a školní stravování v jedné kuchyni.Škola má jen jeden společný elektroměr.U obědů to dělám odhadem z poměru prodaných.Ale to dělám jenom
obědy,jak to mám odhadnout potom.Stačí,že ani teď pořádně nevíme,kam jednotlivé strávníky zařadit.A kolik budu mít potom výdejek?Někdo si
myslí,že nejsme aktivní,ale já se zavřít nenechám
Re: Nejvíce nás trápí…
Patnáctého ledna a „ani teď pořádně nevíte, , kam jednotlivé strávníky zařadit“? To si ale, paní kolegyně, vážně děláte legraci! A k Vašemu dotazu-vše je otázkou počítání a počítání a počítání – vše lze spočítat, ale dá to hodně práce a času! Každý spotřebič, každá žárovka má svůj příkon, víte, kolik stojí elektřina a víte, jak dlouho při té či oné akci bude ten či onen spotřebič nebo žárovka v provozu. A kolik výdejek? Tolik, kolik je třeba, ale v souladu se zákonem tak, abyste mohla prokázat „oddělení“ hlavní činnosti od doplňkové. Píšete,že u obědů to děláte „odhadem“ – to bych na Vašem místě neříkala ani nahlas! Musíte to dělat správně v mezích příslušné legislativy – pokud to děláte poměrem tržeb nebo vyrobených porcí, tak to děláte správně, ale nenazývejte to „odhadem“, musíte to mít podložené přesnými čísly!
Re: Nejvíce nás trápí…
Děkuji za radu,to víte ženská není takový technik,ale vím,že hlavní spotřeba elektriky je u nás
klimatizace s předehřevem vzduchu,ohřev teplé vody,mrazící a chladící boxy,osvětlení.To jsou spotřebiče,jejichž provoz je dlouhodobý a štítkový
příkon moc o spotřebě neřekne,ta je dána spíš počasím a tím co skladujeme.Bojlery mají cca 4000W,ale kolik spotřebovaly já teda nespočítám,protože nevím,kolik jsme odebrali teplé
vody,když jsou ještě navíc napojené i WC školy.Vy to počítáte,já to musím odhadnout.Ale obě zjistíme,
že teda spotřeba těchto zařízení je dejme tomu
150 kWh tedy asi 500 Kč za den.Za ten den uvařím
400 obědů,pro cizí udělám 200 chlebíčků a 20 knedlíků a večer může být i raut s 20 večeřemi.Můžete mi teda spočítat a nebo já řeknu i nahlas „odhadnout“ kolik Kč z těch 500 nakalkulujete na obědy,kolik na chlebíčky,kolik na knedlíky nebo raut.Pro jednoduchost zůstaňme u
400 obědů a 200 chlebíčků.Dá se to udělat i za měsíc,ale problém to nezmění.Zařízení pracují trvale a kolik pro obědy a kolik pro chlebíčky? A to
je jen elektrika.Co odvoz odpadu,praní,telefony,
odpisy?Jak to rozdělíte mezi 400 obědů a 200 chlebíčků.Já to prostě neumím,budu ráda,když mi
rozdělíte tu elektriku a napíšete ten výpočet,když říkáte,že to musí být podloženo přesnými čísly.
Re: Nejvíce nás trápí…
Pro stanovení kalkulace ceny pokrmu je skutečně třeba spočítat spotřebu na základě příkonu jednotlivých spotřebičů (lze ji dohledat v technické dokumentaci k zařízení nebo se zeptejte výrobce). Pokud se na jednom zařízení souběžně připravují pokrmy pro hlavní i doplňkovou činnost,pak je ještě třeba tuto spotřebu rozdělit poměrně podle počtu uvařených porcí. Co se týče výdejek – ano, bude třeba další výdejka. Co se týče zařazení strávníků do kategorií, doporučuji si ze stránek VIS (sekce PROJEKTY VIS / ZACHRAŇME ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÁNÍ / DOKUMENTY KE STAŽENÍ) stáhnout dokument – Zavedení vyhlášky 107/2005 ve ŠJ.
Re: Nejvíce nás trápí…
Pane Adámek budu rád,když mi také spočítáte
tento jednoduchý praktický případ.Dělají se různé
výroby ne na jednom zařízení ,ale v jedné kuchyni
s jednou známou celkovou režií/hlavně tou ostatní/
Jak ji rozdělíte?Příklad je o diskuzi výše,ať se bavíme konkrétně a ne akademicky.
Re: Nejvíce nás trápí…
Klíčem k tomuto výpočtu je čas. Je třeba zjistit, kolik času věnujete přípravě jednoho chlebíčku a kolik času přípravě jednoho oběda. Zde nemám dostatečnou praktickou zkušenost (ale pro tenhle příklad to nevadí) – řekněme, že jeden chlebíček připravím za pětkrát kratší dobu než jeden oběd. Mám tedy 500 Kč, které potřebuji rozdělit mezi dva druhy výrobků s tím, že jedněch výrobků dělám o polovinu méně (na počet) a pětkrát kratší dobu. 500 * (1/2) * (1/2) * (1/5) = 25 Tedy z oněch 500 Kč za spotřebiče, které používám pro přípravu obou výrobků (světla…), zaplatím 25 Kč z doplňkové činnosti a zbývajících 475 Kč z činnosti hlavní. Analogickým způsobem by bylo možné řešit i odpisy. Co se týče odpadů, bude klíčovou hodnotou hmotnost. Pokud vydělíte hmotnost jednoho chlebíčku hmotností celého oběda a vynásobíte náklady na odpady, získáte částku, která by se měla hradit z doplňkové činnosti. Nepokouším se zde předstírat, že se jedná o nějaké absolutně přesné výpočty – termínus technikus pro to, co jsem zde právě načrtl je „kvalifikovaný odhad“. Věřím, že tato metoda je spravedlivá a pokud takovoto úvahu předložíte kontrole, bude spokojená.
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
Věro,vůbec se Vám nedivím,pan Adámek právě popsal jak to funguje.On tomu říká „kvalifikovaný odhad“ a já „totální binec“.Klíčem je tedy čas,jaký čas?3hodiny vaření oběda,nebo 4 až do výdeje,
nebo 6 až po výdeji.Určitě každé číslo bude mít svého zastánce a rozdíl je „jenom“100%.Takže každému vyjde jiné číslo,ale všichni to budou mít správně.A odpady to je perla! Vztah mezi
hmotností výrobků a odpady jsem tedy nepochopil,
ale budíž.U obědu použijeme jakou hmotnost?200g
krupičné kaše nebo 500g zapečené kapusty s bramborem,nebo budeme počítat nějaký měsíční
průměr.Přesná čísla nejsou rozhodující,každý si tam
dá co chce.Ono o ta čísla nejde,jde o princip.
Jednomu vyjde 2Kč,jinému 4.Pouhé 2Kč,ale ŠJ pak
klidně prodává chlebíček za 8Kč místo 10,pěkně dotovanej z rozpočtu.Jak si myslíte,že se tvoří ceny
obědů v ŠJ pod 50Kč? Tím „kvalifikovaným odhadem“!Něco tam dáme,něco ne.Dokonce tady
psala jedna paní,že to nemůže být odhadnuto,ale
musí to být přesně spočítané.Jak???A kontrola?Ty úřednice jsou úplně mimo,stačí mít papír, na něm
elektrika 2Kč a kdo pozná,že tam má být 3Kč.Příčina všeho?Podnikatelská a rozpočtová činnost v jednom jak tady už bylo napsáno a vy to
dokonce doporučujete.Ano,ale pokud budou podmínky k rozdělení nákladů a nějaká opravdová
kontrola.Nějakých 5Kč hrazeno z hlavní činnosti do
vedlejší za oběd dělá republikově za měsíc desítky
miliónů!! A co nekalá konkurence?Vůbec se těm
podnikatelům nedivím.
Autor: Věra
Re: Nejvíce nás trápí…
Může mi teda někdo poradit jak mám stanovit třeba
spotřebu elektriky pro cenu jednotlivých akcí a výrobků pro cizí když bych teda dělala rauty,polotovary,cukrovinky,saláty,obědy pro cizí a školní stravování v jedné kuchyni.Škola má jen jeden společný elektroměr.U obědů to dělám odhadem z poměru prodaných.Ale to dělám jenom
obědy,jak to mám odhadnout potom.Stačí,že ani teď pořádně nevíme,kam jednotlivé strávníky zařadit.A kolik budu mít potom výdejek?Někdo si
myslí,že nejsme aktivní,ale já se zavřít nenechám
Re: Nejvíce nás trápí…
Patnáctého ledna a „ani teď pořádně nevíte, , kam jednotlivé strávníky zařadit“? To si ale, paní kolegyně, vážně děláte legraci! A k Vašemu dotazu-vše je otázkou počítání a počítání a počítání – vše lze spočítat, ale dá to hodně práce a času! Každý spotřebič, každá žárovka má svůj příkon, víte, kolik stojí elektřina a víte, jak dlouho při té či oné akci bude ten či onen spotřebič nebo žárovka v provozu. A kolik výdejek? Tolik, kolik je třeba, ale v souladu se zákonem tak, abyste mohla prokázat „oddělení“ hlavní činnosti od doplňkové. Píšete,že u obědů to děláte „odhadem“ – to bych na Vašem místě neříkala ani nahlas! Musíte to dělat správně v mezích příslušné legislativy – pokud to děláte poměrem tržeb nebo vyrobených porcí, tak to děláte správně, ale nenazývejte to „odhadem“, musíte to mít podložené přesnými čísly!
Re: Nejvíce nás trápí…
Děkuji za radu,to víte ženská není takový technik,ale vím,že hlavní spotřeba elektriky je u nás
klimatizace s předehřevem vzduchu,ohřev teplé vody,mrazící a chladící boxy,osvětlení.To jsou spotřebiče,jejichž provoz je dlouhodobý a štítkový
příkon moc o spotřebě neřekne,ta je dána spíš počasím a tím co skladujeme.Bojlery mají cca 4000W,ale kolik spotřebovaly já teda nespočítám,protože nevím,kolik jsme odebrali teplé
vody,když jsou ještě navíc napojené i WC školy.Vy to počítáte,já to musím odhadnout.Ale obě zjistíme,
že teda spotřeba těchto zařízení je dejme tomu
150 kWh tedy asi 500 Kč za den.Za ten den uvařím
400 obědů,pro cizí udělám 200 chlebíčků a 20 knedlíků a večer může být i raut s 20 večeřemi.Můžete mi teda spočítat a nebo já řeknu i nahlas „odhadnout“ kolik Kč z těch 500 nakalkulujete na obědy,kolik na chlebíčky,kolik na knedlíky nebo raut.Pro jednoduchost zůstaňme u
400 obědů a 200 chlebíčků.Dá se to udělat i za měsíc,ale problém to nezmění.Zařízení pracují trvale a kolik pro obědy a kolik pro chlebíčky? A to
je jen elektrika.Co odvoz odpadu,praní,telefony,
odpisy?Jak to rozdělíte mezi 400 obědů a 200 chlebíčků.Já to prostě neumím,budu ráda,když mi
rozdělíte tu elektriku a napíšete ten výpočet,když říkáte,že to musí být podloženo přesnými čísly.
Re: Nejvíce nás trápí…
Pro stanovení kalkulace ceny pokrmu je skutečně třeba spočítat spotřebu na základě příkonu jednotlivých spotřebičů (lze ji dohledat v technické dokumentaci k zařízení nebo se zeptejte výrobce). Pokud se na jednom zařízení souběžně připravují pokrmy pro hlavní i doplňkovou činnost,pak je ještě třeba tuto spotřebu rozdělit poměrně podle počtu uvařených porcí. Co se týče výdejek – ano, bude třeba další výdejka. Co se týče zařazení strávníků do kategorií, doporučuji si ze stránek VIS (sekce PROJEKTY VIS / ZACHRAŇME ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÁNÍ / DOKUMENTY KE STAŽENÍ) stáhnout dokument – Zavedení vyhlášky 107/2005 ve ŠJ.
Re: Nejvíce nás trápí…
Pane Adámek budu rád,když mi také spočítáte
tento jednoduchý praktický případ.Dělají se různé
výroby ne na jednom zařízení ,ale v jedné kuchyni
s jednou známou celkovou režií/hlavně tou ostatní/
Jak ji rozdělíte?Příklad je o diskuzi výše,ať se bavíme konkrétně a ne akademicky.
Re: Nejvíce nás trápí…
Klíčem k tomuto výpočtu je čas. Je třeba zjistit, kolik času věnujete přípravě jednoho chlebíčku a kolik času přípravě jednoho oběda. Zde nemám dostatečnou praktickou zkušenost (ale pro tenhle příklad to nevadí) – řekněme, že jeden chlebíček připravím za pětkrát kratší dobu než jeden oběd. Mám tedy 500 Kč, které potřebuji rozdělit mezi dva druhy výrobků s tím, že jedněch výrobků dělám o polovinu méně (na počet) a pětkrát kratší dobu. 500 * (1/2) * (1/2) * (1/5) = 25 Tedy z oněch 500 Kč za spotřebiče, které používám pro přípravu obou výrobků (světla…), zaplatím 25 Kč z doplňkové činnosti a zbývajících 475 Kč z činnosti hlavní. Analogickým způsobem by bylo možné řešit i odpisy. Co se týče odpadů, bude klíčovou hodnotou hmotnost. Pokud vydělíte hmotnost jednoho chlebíčku hmotností celého oběda a vynásobíte náklady na odpady, získáte částku, která by se měla hradit z doplňkové činnosti. Nepokouším se zde předstírat, že se jedná o nějaké absolutně přesné výpočty – termínus technikus pro to, co jsem zde právě načrtl je „kvalifikovaný odhad“. Věřím, že tato metoda je spravedlivá a pokud takovoto úvahu předložíte kontrole, bude spokojená.
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
Věro,vůbec se Vám nedivím,pan Adámek právě popsal jak to funguje.On tomu říká „kvalifikovaný odhad“ a já „totální binec“.Klíčem je tedy čas,jaký čas?3hodiny vaření oběda,nebo 4 až do výdeje,
nebo 6 až po výdeji.Určitě každé číslo bude mít svého zastánce a rozdíl je „jenom“100%.Takže každému vyjde jiné číslo,ale všichni to budou mít správně.A odpady to je perla! Vztah mezi
hmotností výrobků a odpady jsem tedy nepochopil,
ale budíž.U obědu použijeme jakou hmotnost?200g
krupičné kaše nebo 500g zapečené kapusty s bramborem,nebo budeme počítat nějaký měsíční
průměr.Přesná čísla nejsou rozhodující,každý si tam
dá co chce.Ono o ta čísla nejde,jde o princip.
Jednomu vyjde 2Kč,jinému 4.Pouhé 2Kč,ale ŠJ pak
klidně prodává chlebíček za 8Kč místo 10,pěkně dotovanej z rozpočtu.Jak si myslíte,že se tvoří ceny
obědů v ŠJ pod 50Kč? Tím „kvalifikovaným odhadem“!Něco tam dáme,něco ne.Dokonce tady
psala jedna paní,že to nemůže být odhadnuto,ale
musí to být přesně spočítané.Jak???A kontrola?Ty úřednice jsou úplně mimo,stačí mít papír, na něm
elektrika 2Kč a kdo pozná,že tam má být 3Kč.Příčina všeho?Podnikatelská a rozpočtová činnost v jednom jak tady už bylo napsáno a vy to
dokonce doporučujete.Ano,ale pokud budou podmínky k rozdělení nákladů a nějaká opravdová
kontrola.Nějakých 5Kč hrazeno z hlavní činnosti do
vedlejší za oběd dělá republikově za měsíc desítky
miliónů!! A co nekalá konkurence?Vůbec se těm
podnikatelům nedivím.
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
V našem městě vaří 3 restaurační zařízení obědy do 45,- Kč. S větší porcí masa, na výběr z několika druhů jídel a s obsluhou. To vše na rozdíl od ŠJ. Pochybuji, že tuto činnost provozují s něčí dotací nebo se ztrátou. Už je toho navážení do školních jídeleln opravdu dost.
Re: Nejvíce nás trápí…
Oni si to mohou dovolit třeba dotovat ze zisku z piva,nejsou totiž rozpočtovka a náklady a výnosy se u nich paní sledují celkově,ne po výrobcích,protože jsou v jednom ekonomickém režimu/podnikají/
Ztratí na obědu,ale vydělá,protože přitáhne hosty.
Nemůže zneužít žádné peníze,protože používá pouze jedny. V ŠJ jsou však jednoznačně dvoje,
rozpočtové na hlavní činnost a příjmy z podnikání
na vedlejší a už snad každý pochopil,že terčem
„navážení“ je umožnění tohoto mišmaše a ne ŠJ.
Škola není hospoda,aby si z jedné činnosti mohla
dotovat druhou.
Re: Nejvíce nás trápí…
Ano, máte pravdu, škola není hospoda, aby si z jedné (dotované)činnosti mohla dotovat tu druhou-ale pozor, znám i takové jídelny, které mají tu druhou činnost naprosto perfektně spočítanou, vydělávají a ze zisku z té druhé činnosti dotují tu první! Doufám, že mi rozumíte! Takže ta mince má opravdu dvě strany. Ale máte pravdu v tom, že to někde-hlavně tam, kde je ŠJ součástí školy, je spočítané blbě a dokonce ženský to dělají zadarmo – což je nakonec vidět i tady v jednotlivých dotazech.
Re: Nejvíce nás trápí…
V našem městě vaří 3 restaurační zařízení obědy do 45,- Kč. S větší porcí masa, na výběr z několika druhů jídel a s obsluhou. To vše na rozdíl od ŠJ. Pochybuji, že tuto činnost provozují s něčí dotací nebo se ztrátou. Už je toho navážení do školních jídeleln opravdu dost.
Re: Nejvíce nás trápí…
Oni si to mohou dovolit třeba dotovat ze zisku z piva,nejsou totiž rozpočtovka a náklady a výnosy se u nich paní sledují celkově,ne po výrobcích,protože jsou v jednom ekonomickém režimu/podnikají/
Ztratí na obědu,ale vydělá,protože přitáhne hosty.
Nemůže zneužít žádné peníze,protože používá pouze jedny. V ŠJ jsou však jednoznačně dvoje,
rozpočtové na hlavní činnost a příjmy z podnikání
na vedlejší a už snad každý pochopil,že terčem
„navážení“ je umožnění tohoto mišmaše a ne ŠJ.
Škola není hospoda,aby si z jedné činnosti mohla
dotovat druhou.
Re: Nejvíce nás trápí…
Ano, máte pravdu, škola není hospoda, aby si z jedné (dotované)činnosti mohla dotovat tu druhou-ale pozor, znám i takové jídelny, které mají tu druhou činnost naprosto perfektně spočítanou, vydělávají a ze zisku z té druhé činnosti dotují tu první! Doufám, že mi rozumíte! Takže ta mince má opravdu dvě strany. Ale máte pravdu v tom, že to někde-hlavně tam, kde je ŠJ součástí školy, je spočítané blbě a dokonce ženský to dělají zadarmo – což je nakonec vidět i tady v jednotlivých dotazech.
Re: Nejvíce nás trápí…
V našem městě vaří 3 restaurační zařízení obědy do 45,- Kč. S větší porcí masa, na výběr z několika druhů jídel a s obsluhou. To vše na rozdíl od ŠJ. Pochybuji, že tuto činnost provozují s něčí dotací nebo se ztrátou. Už je toho navážení do školních jídeleln opravdu dost.
Re: Nejvíce nás trápí…
Oni si to mohou dovolit třeba dotovat ze zisku z piva,nejsou totiž rozpočtovka a náklady a výnosy se u nich paní sledují celkově,ne po výrobcích,protože jsou v jednom ekonomickém režimu/podnikají/
Ztratí na obědu,ale vydělá,protože přitáhne hosty.
Nemůže zneužít žádné peníze,protože používá pouze jedny. V ŠJ jsou však jednoznačně dvoje,
rozpočtové na hlavní činnost a příjmy z podnikání
na vedlejší a už snad každý pochopil,že terčem
„navážení“ je umožnění tohoto mišmaše a ne ŠJ.
Škola není hospoda,aby si z jedné činnosti mohla
dotovat druhou.
Re: Nejvíce nás trápí…
Ano, máte pravdu, škola není hospoda, aby si z jedné (dotované)činnosti mohla dotovat tu druhou-ale pozor, znám i takové jídelny, které mají tu druhou činnost naprosto perfektně spočítanou, vydělávají a ze zisku z té druhé činnosti dotují tu první! Doufám, že mi rozumíte! Takže ta mince má opravdu dvě strany. Ale máte pravdu v tom, že to někde-hlavně tam, kde je ŠJ součástí školy, je spočítané blbě a dokonce ženský to dělají zadarmo – což je nakonec vidět i tady v jednotlivých dotazech.
Re: Nejvíce nás trápí…
Tak ať pustí všechny jídelny samostatně. Když nebudeme pod školou, budeme si sami rozhodovat, budeme vědět mzdové prostředky,budeme vědět i kolik jsme spotřebovali energie,protože by se museli udělat zvášť hodiny na spotřebu pro školu a zvlášt pro jídelnu, ono by to všechno šlo, kdyby …A kdyby nám zřizovatel dával zvlášť na věcnou režii nemuseli bychom se prosit o každou vařečku. Asi bychom na tom byli lépe. Pak by i ten výpočet pro cizí strávníky byl jednoduchý. Prostě by se sečetli všechny výdaje.
Re: Nejvíce nás trápí…
Tak ať pustí všechny jídelny samostatně. Když nebudeme pod školou, budeme si sami rozhodovat, budeme vědět mzdové prostředky,budeme vědět i kolik jsme spotřebovali energie,protože by se museli udělat zvášť hodiny na spotřebu pro školu a zvlášt pro jídelnu, ono by to všechno šlo, kdyby …A kdyby nám zřizovatel dával zvlášť na věcnou režii nemuseli bychom se prosit o každou vařečku. Asi bychom na tom byli lépe. Pak by i ten výpočet pro cizí strávníky byl jednoduchý. Prostě by se sečetli všechny výdaje.
Re: Nejvíce nás trápí…
Tak ať pustí všechny jídelny samostatně. Když nebudeme pod školou, budeme si sami rozhodovat, budeme vědět mzdové prostředky,budeme vědět i kolik jsme spotřebovali energie,protože by se museli udělat zvášť hodiny na spotřebu pro školu a zvlášt pro jídelnu, ono by to všechno šlo, kdyby …A kdyby nám zřizovatel dával zvlášť na věcnou režii nemuseli bychom se prosit o každou vařečku. Asi bychom na tom byli lépe. Pak by i ten výpočet pro cizí strávníky byl jednoduchý. Prostě by se sečetli všechny výdaje.
Krajské normativy
Jaké máte v krajích normativy? Jsem z Prahy a zase to vypadá, že nám seberou další sílu. Z původních 8 sil na 460 strávníků budu mít 6 sil na 420 strávníků. Pokud někdo onemocní – chřipka atp. u více jež jedné síly, tak to už bude téměř likvidační!!
Krajské normativy
Jaké máte v krajích normativy? Jsem z Prahy a zase to vypadá, že nám seberou další sílu. Z původních 8 sil na 460 strávníků budu mít 6 sil na 420 strávníků. Pokud někdo onemocní – chřipka atp. u více jež jedné síly, tak to už bude téměř likvidační!!
Krajské normativy
Jaké máte v krajích normativy? Jsem z Prahy a zase to vypadá, že nám seberou další sílu. Z původních 8 sil na 460 strávníků budu mít 6 sil na 420 strávníků. Pokud někdo onemocní – chřipka atp. u více jež jedné síly, tak to už bude téměř likvidační!!
Re: Nejvíce nás trápí…
No to máte celkem dobré normativy, u nás se počítá 2 síly na první stovku a pak 1 síla na 100 strávníků, takže při počtu 420 strávníků by to dělalo 5 pracovnic – samozřejmě i s vedoucí.
Re: Nejvíce nás trápí…
No to máte celkem dobré normativy, u nás se počítá 2 síly na první stovku a pak 1 síla na 100 strávníků, takže při počtu 420 strávníků by to dělalo 5 pracovnic – samozřejmě i s vedoucí.
Re: Nejvíce nás trápí…
No to máte celkem dobré normativy, u nás se počítá 2 síly na první stovku a pak 1 síla na 100 strávníků, takže při počtu 420 strávníků by to dělalo 5 pracovnic – samozřejmě i s vedoucí.
Re: Nejvíce nás trápí…
Dobrý počin, jak zachránit školní stravování?
Začněme od hlavy. Kdo řídí školní stravování na MŠMT ? Pokud tam je Mgr. Jeřábková, tak učitelka ZŠ. To přece nejde, není to nic osobního, ale přece tam musí stát odborník, který dokáže reagovat na změny v předpisech a v danou chvíli pomoci školním jídelnám. ŠJ nebyly ještě tak hluboko. Vedení MŠMT dopustilo pod vedením p. Buzkové, abychom byli na okraji zájmu. Když ministrině hovoří o svých lidech, tak jen o ped. pracovnících.
Pokud bychom chtěli na konferenci s MŠMT diskutovat, jak tomu vždy bývalo s Ing. Šulcovu a posléze s Ing. Věříšovou, nemáme šanci, protože p. Jeřábková nepřijede. Bojí se nás ? Vždyť my nekoušeme. Kdo jiný by měl sladit předpisy ve škoním stravování a ČŠI. Požadavek volnosti stravování nekoresponduje s předpisy HACCP. To je jen zlomek toho, co je třeba pro školní jídelny udělat. Pokud bude mít jedna metodička 500-700 jídelen, není v lidských silách dostat na jídelny informace tak, aby jim rozuměli i ti, kteří ve škoním strav. dosud nepracovali. Kontrol, těch je hodně, ale jak se s množstvých předpisů popasovat ? Tady bychom měli se záchranou školního stravování začít. Kdyby nám ty dvě dámy inženýrky Šulcová a Věříšová nevěnovaly přízeň, nedovedu si představit, kde bychom byli.
Kdo řekne řediteli školy, úvazky jsou na zhotovení kvalitního jídla pro děti a také na obnovu duševních a fyzických sil pro pracovníky školy. V současné době školním jídelnám nemůže nikdo pomoci. Musí plavat ve vodě, do které je systém hodil a čeká , kdy se potopí nebo co vydrží.
Je mi to nesmírně líto, nikdo nechce pochopit a slyšet, že i my se podílíme na zdravé a výkonné populaci naší společnosti. Kdo z dnešních představitelů nechodil do školní jídelny ?
Co s tím uděláme ?
Re: Nejvíce nás trápí…
Dobrý počin, jak zachránit školní stravování?
Začněme od hlavy. Kdo řídí školní stravování na MŠMT ? Pokud tam je Mgr. Jeřábková, tak učitelka ZŠ. To přece nejde, není to nic osobního, ale přece tam musí stát odborník, který dokáže reagovat na změny v předpisech a v danou chvíli pomoci školním jídelnám. ŠJ nebyly ještě tak hluboko. Vedení MŠMT dopustilo pod vedením p. Buzkové, abychom byli na okraji zájmu. Když ministrině hovoří o svých lidech, tak jen o ped. pracovnících.
Pokud bychom chtěli na konferenci s MŠMT diskutovat, jak tomu vždy bývalo s Ing. Šulcovu a posléze s Ing. Věříšovou, nemáme šanci, protože p. Jeřábková nepřijede. Bojí se nás ? Vždyť my nekoušeme. Kdo jiný by měl sladit předpisy ve škoním stravování a ČŠI. Požadavek volnosti stravování nekoresponduje s předpisy HACCP. To je jen zlomek toho, co je třeba pro školní jídelny udělat. Pokud bude mít jedna metodička 500-700 jídelen, není v lidských silách dostat na jídelny informace tak, aby jim rozuměli i ti, kteří ve škoním strav. dosud nepracovali. Kontrol, těch je hodně, ale jak se s množstvých předpisů popasovat ? Tady bychom měli se záchranou školního stravování začít. Kdyby nám ty dvě dámy inženýrky Šulcová a Věříšová nevěnovaly přízeň, nedovedu si představit, kde bychom byli.
Kdo řekne řediteli školy, úvazky jsou na zhotovení kvalitního jídla pro děti a také na obnovu duševních a fyzických sil pro pracovníky školy. V současné době školním jídelnám nemůže nikdo pomoci. Musí plavat ve vodě, do které je systém hodil a čeká , kdy se potopí nebo co vydrží.
Je mi to nesmírně líto, nikdo nechce pochopit a slyšet, že i my se podílíme na zdravé a výkonné populaci naší společnosti. Kdo z dnešních představitelů nechodil do školní jídelny ?
Co s tím uděláme ?
Re: Nejvíce nás trápí…
Dobrý počin, jak zachránit školní stravování?
Začněme od hlavy. Kdo řídí školní stravování na MŠMT ? Pokud tam je Mgr. Jeřábková, tak učitelka ZŠ. To přece nejde, není to nic osobního, ale přece tam musí stát odborník, který dokáže reagovat na změny v předpisech a v danou chvíli pomoci školním jídelnám. ŠJ nebyly ještě tak hluboko. Vedení MŠMT dopustilo pod vedením p. Buzkové, abychom byli na okraji zájmu. Když ministrině hovoří o svých lidech, tak jen o ped. pracovnících.
Pokud bychom chtěli na konferenci s MŠMT diskutovat, jak tomu vždy bývalo s Ing. Šulcovu a posléze s Ing. Věříšovou, nemáme šanci, protože p. Jeřábková nepřijede. Bojí se nás ? Vždyť my nekoušeme. Kdo jiný by měl sladit předpisy ve škoním stravování a ČŠI. Požadavek volnosti stravování nekoresponduje s předpisy HACCP. To je jen zlomek toho, co je třeba pro školní jídelny udělat. Pokud bude mít jedna metodička 500-700 jídelen, není v lidských silách dostat na jídelny informace tak, aby jim rozuměli i ti, kteří ve škoním strav. dosud nepracovali. Kontrol, těch je hodně, ale jak se s množstvých předpisů popasovat ? Tady bychom měli se záchranou školního stravování začít. Kdyby nám ty dvě dámy inženýrky Šulcová a Věříšová nevěnovaly přízeň, nedovedu si představit, kde bychom byli.
Kdo řekne řediteli školy, úvazky jsou na zhotovení kvalitního jídla pro děti a také na obnovu duševních a fyzických sil pro pracovníky školy. V současné době školním jídelnám nemůže nikdo pomoci. Musí plavat ve vodě, do které je systém hodil a čeká , kdy se potopí nebo co vydrží.
Je mi to nesmírně líto, nikdo nechce pochopit a slyšet, že i my se podílíme na zdravé a výkonné populaci naší společnosti. Kdo z dnešních představitelů nechodil do školní jídelny ?
Co s tím uděláme ?
Re: Nejvíce nás trápí…
Reaguji na poslední věty příspěvku. Možná do školních jídelen chodili všichni a pamatují si jen to nejhorší. Na www.lidovky.cz je článek o školních jídelnách a téměř všechny reakce čtenářů v diskuzi jsou záporné. Myslím si, že v mnoha jídelnách je naše snaha vidět, ale veřejnost to až tak nevnímá.
Re: Nejvíce nás trápí…
Reaguji na poslední věty příspěvku. Možná do školních jídelen chodili všichni a pamatují si jen to nejhorší. Na www.lidovky.cz je článek o školních jídelnách a téměř všechny reakce čtenářů v diskuzi jsou záporné. Myslím si, že v mnoha jídelnách je naše snaha vidět, ale veřejnost to až tak nevnímá.
Re: Nejvíce nás trápí…
Reaguji na poslední věty příspěvku. Možná do školních jídelen chodili všichni a pamatují si jen to nejhorší. Na www.lidovky.cz je článek o školních jídelnách a téměř všechny reakce čtenářů v diskuzi jsou záporné. Myslím si, že v mnoha jídelnách je naše snaha vidět, ale veřejnost to až tak nevnímá.
Re: Nejvíce nás trápí…
milá Dagmaro,doporučuji navštívit Krajskou konferenci společného stravování. Na konferenci ve Zlíně jsem se dozvěděla,že firma VIS Plzeň ve spolupráci s firmou Jídelny cz připravují projekt k řešení palčivých problémů vedoucích pracovníků ve školství.Také přednáška ing. Svobodové zaznamenala velký potlesk.Že by blýskání na lepší časy?
Re: Nejvíce nás trápí…
Nebuďte tak naivní. Každý vedoucí pracovník si musí problémy řešit sám a věřte, jde to, i bez pomoci zmíněných firem. A potlesk? Kdo tleskal? Kdo seděl v sále? No tak vidíte. Takže nevěřte, že se blýská na lepší časy. Jo až místo paní ing. Svobodové bude stát za řečnickým pultem Mgr. Jeřábková a bude vykládat, co všechno je pro školní jidelny super nového připraveno díky její pilné tiché,ale o to intenzivnější práci na MŠMT, potom si řekněte-blýská se 🙂 Ale zatím je to jen o tom, že se nad školním stravováním stahují jen mraky a jen někde svítí sluníčko – to podle toho, jak si vedoucí pracovník poradí s těmi mraky.
Re: Nejvíce nás trápí…
Tento příspěvek se mi velice líbí, je pravdivý a věcný, skutečnosti se mají v reálu opravdu tak, jak je výše uvedený příspěvek napsán !!!!!!!!!!!!!!
Naprosto souhlasím.
Re: Nejvíce nás trápí…
🙂 já vím, že si rozumíme 🙂 mějte se pěkně!
Autor: VP
Re: Nejvíce nás trápí…
milá Dagmaro,doporučuji navštívit Krajskou konferenci společného stravování. Na konferenci ve Zlíně jsem se dozvěděla,že firma VIS Plzeň ve spolupráci s firmou Jídelny cz připravují projekt k řešení palčivých problémů vedoucích pracovníků ve školství.Také přednáška ing. Svobodové zaznamenala velký potlesk.Že by blýskání na lepší časy?
Re: Nejvíce nás trápí…
Nebuďte tak naivní. Každý vedoucí pracovník si musí problémy řešit sám a věřte, jde to, i bez pomoci zmíněných firem. A potlesk? Kdo tleskal? Kdo seděl v sále? No tak vidíte. Takže nevěřte, že se blýská na lepší časy. Jo až místo paní ing. Svobodové bude stát za řečnickým pultem Mgr. Jeřábková a bude vykládat, co všechno je pro školní jidelny super nového připraveno díky její pilné tiché,ale o to intenzivnější práci na MŠMT, potom si řekněte-blýská se 🙂 Ale zatím je to jen o tom, že se nad školním stravováním stahují jen mraky a jen někde svítí sluníčko – to podle toho, jak si vedoucí pracovník poradí s těmi mraky.
Re: Nejvíce nás trápí…
Tento příspěvek se mi velice líbí, je pravdivý a věcný, skutečnosti se mají v reálu opravdu tak, jak je výše uvedený příspěvek napsán !!!!!!!!!!!!!!
Naprosto souhlasím.
Re: Nejvíce nás trápí…
🙂 já vím, že si rozumíme 🙂 mějte se pěkně!
Autor: VP
Re: Nejvíce nás trápí…
milá Dagmaro,doporučuji navštívit Krajskou konferenci společného stravování. Na konferenci ve Zlíně jsem se dozvěděla,že firma VIS Plzeň ve spolupráci s firmou Jídelny cz připravují projekt k řešení palčivých problémů vedoucích pracovníků ve školství.Také přednáška ing. Svobodové zaznamenala velký potlesk.Že by blýskání na lepší časy?
Re: Nejvíce nás trápí…
Nebuďte tak naivní. Každý vedoucí pracovník si musí problémy řešit sám a věřte, jde to, i bez pomoci zmíněných firem. A potlesk? Kdo tleskal? Kdo seděl v sále? No tak vidíte. Takže nevěřte, že se blýská na lepší časy. Jo až místo paní ing. Svobodové bude stát za řečnickým pultem Mgr. Jeřábková a bude vykládat, co všechno je pro školní jidelny super nového připraveno díky její pilné tiché,ale o to intenzivnější práci na MŠMT, potom si řekněte-blýská se 🙂 Ale zatím je to jen o tom, že se nad školním stravováním stahují jen mraky a jen někde svítí sluníčko – to podle toho, jak si vedoucí pracovník poradí s těmi mraky.
Re: Nejvíce nás trápí…
Tento příspěvek se mi velice líbí, je pravdivý a věcný, skutečnosti se mají v reálu opravdu tak, jak je výše uvedený příspěvek napsán !!!!!!!!!!!!!!
Naprosto souhlasím.
Nejvíce nás trápí...
Autor: František Adámek
Nejvíce nás trápí…
Tato diskuse byla založena v souvislosti s projektem Zachraňme školní stravování. (Podrobné informace o tomto projektu naleznete na stránkách http://www.visplzen.cz v sekci zvláštní projekty). Napište nám, co z Vašich každodenních povinností Vás nejvíce trápí, co zdržuje a znepříjemňuje Vaši práci. Budeme se snažit nalézt nástroje a odpovědi, které postrádáte.
Autor: Stáňa
kontrola vah
Nejsem si jistá, jestli to sem patří, ale potřebovala bych se zeptat jak často se mají dávat na jídelně kontrolovat váhy. Díky. Stáňa
Autor: František Adámek
Re: kontrola vah
Ano, i takové dotazy jsou součástí problematiky, kterou se projekt Zachraňme školní stravování snaží obsáhnout.
Váhy ve školní jídelně patří do skupiny „stanovených měřidel“. Tato skupina měřidel musí mít platné ověření.
Vyhláška 262/2000 v §7 odst. 2 definuje:
Doba platnosti ověření
(2) Platnost ověření stanoveného měřidla zaniká, jestliže
a) uplynula doba platnosti jeho ověření,
b) byly provedeny změny nebo úpravy stanoveného měřidla, jež mohou ovlivnit jeho metrologické vlastnosti,
c) stanovené měřidlo bylo poškozeno tak, že mohlo ztratit některou vlastnost rozhodnou pro jeho ověření,
d) byla znehodnocena, popřípadě odstraněna úřední značka, nebo
e) je zjevné, že i při neporušeném ověření stanoveného měřidla ztratilo toto stanovené měřidlo požadované metrologické vlastnosti,
f) bylo i při neporušeném ověření změněno místo používání stanoveného měřidla v případě, kde to stanoví certifikát o schválení typu měřidla.
Ověřená váha, musí být (dle §9 odst.2 zákona 550/1990) opatřena úředním ověřovacím listem či značkou – zde je k nalezení doba platnosti tohoto ověření.
Autor: Hanka
Re: kontrola vah
1 x za 2¨roky provádí se cejchování a seřízení
je nutné o tomto vystavit doklad. Hanka
Autor: Hanka
Re: kontrola vah
1 x za 2¨roky provádí se cejchování a seřízení
je nutné o tomto vystavit doklad. Hanka
Autor: Stáňa
kontrola vah
Nejsem si jistá, jestli to sem patří, ale potřebovala bych se zeptat jak často se mají dávat na jídelně kontrolovat váhy. Díky. Stáňa
Autor: František Adámek
Re: kontrola vah
Ano, i takové dotazy jsou součástí problematiky, kterou se projekt Zachraňme školní stravování snaží obsáhnout.
Váhy ve školní jídelně patří do skupiny „stanovených měřidel“. Tato skupina měřidel musí mít platné ověření.
Vyhláška 262/2000 v §7 odst. 2 definuje:
Doba platnosti ověření
(2) Platnost ověření stanoveného měřidla zaniká, jestliže
a) uplynula doba platnosti jeho ověření,
b) byly provedeny změny nebo úpravy stanoveného měřidla, jež mohou ovlivnit jeho metrologické vlastnosti,
c) stanovené měřidlo bylo poškozeno tak, že mohlo ztratit některou vlastnost rozhodnou pro jeho ověření,
d) byla znehodnocena, popřípadě odstraněna úřední značka, nebo
e) je zjevné, že i při neporušeném ověření stanoveného měřidla ztratilo toto stanovené měřidlo požadované metrologické vlastnosti,
f) bylo i při neporušeném ověření změněno místo používání stanoveného měřidla v případě, kde to stanoví certifikát o schválení typu měřidla.
Ověřená váha, musí být (dle §9 odst.2 zákona 550/1990) opatřena úředním ověřovacím listem či značkou – zde je k nalezení doba platnosti tohoto ověření.
Autor: Hanka
Re: kontrola vah
1 x za 2¨roky provádí se cejchování a seřízení
je nutné o tomto vystavit doklad. Hanka
Autor: Hanka
Re: kontrola vah
1 x za 2¨roky provádí se cejchování a seřízení
je nutné o tomto vystavit doklad. Hanka
Autor: Stáňa
kontrola vah
Nejsem si jistá, jestli to sem patří, ale potřebovala bych se zeptat jak často se mají dávat na jídelně kontrolovat váhy. Díky. Stáňa
Autor: František Adámek
Re: kontrola vah
Ano, i takové dotazy jsou součástí problematiky, kterou se projekt Zachraňme školní stravování snaží obsáhnout.
Váhy ve školní jídelně patří do skupiny „stanovených měřidel“. Tato skupina měřidel musí mít platné ověření.
Vyhláška 262/2000 v §7 odst. 2 definuje:
Doba platnosti ověření
(2) Platnost ověření stanoveného měřidla zaniká, jestliže
a) uplynula doba platnosti jeho ověření,
b) byly provedeny změny nebo úpravy stanoveného měřidla, jež mohou ovlivnit jeho metrologické vlastnosti,
c) stanovené měřidlo bylo poškozeno tak, že mohlo ztratit některou vlastnost rozhodnou pro jeho ověření,
d) byla znehodnocena, popřípadě odstraněna úřední značka, nebo
e) je zjevné, že i při neporušeném ověření stanoveného měřidla ztratilo toto stanovené měřidlo požadované metrologické vlastnosti,
f) bylo i při neporušeném ověření změněno místo používání stanoveného měřidla v případě, kde to stanoví certifikát o schválení typu měřidla.
Ověřená váha, musí být (dle §9 odst.2 zákona 550/1990) opatřena úředním ověřovacím listem či značkou – zde je k nalezení doba platnosti tohoto ověření.
Autor: Hanka
Re: kontrola vah
1 x za 2¨roky provádí se cejchování a seřízení
je nutné o tomto vystavit doklad. Hanka
Autor: Hanka
Re: kontrola vah
1 x za 2¨roky provádí se cejchování a seřízení
je nutné o tomto vystavit doklad. Hanka
Autor: Jarka
Re: Nejvíce nás trápí…
Ve zpravodaji jídelen jsem četla o projektu Zachraňte ŠS. navrhujete tam také zřizování školních bufetů. S tím mám velké zkušenosti. Bufet máme pod ŠJ už od roku 1993, roční obrat máme 1 milion +-100000,-. Pokud je škola menší a měla by malý obrat, tak vůbec nedoporučuji zřizovat bufet, protože by se pani, která by tam pracovala neuživila. Uvědomte si, že si za 9,5 měsíce musí vydělat na 13 výplat + 37% na odvody 1 výplata je na vyšší náklady za dovolenou + část 13.platu)
A pokud se musí platit ještě pronájem místnosti, náklady na energii, tak to neni žádná sranda. Byly roky, kdy jsem musela dotovat bufet z příjmů za cizé strávníky. Byl prodělečný, ale pokud jsem chtěla zachovat určité služby pro žáky, tak jsem to takto řešila. Naše škola má pře 800 dětí, denně jim připravguje svačiny, zajišťujeme pitný režim, mají možnost si koupit ovoce, mléčné výrobky, pro zaměstnance jsou nabídky v podobě prodeje knedlíků, cukrářských výrobků a výrobků zdravé výživy. Takže se zřizováním bufetu velice opatrně, nejen že by vás mohl stáhnot mezi plátce DPH.
Autor: Jarka
Re: Nejvíce nás trápí…
Ve zpravodaji jídelen jsem četla o projektu Zachraňte ŠS. navrhujete tam také zřizování školních bufetů. S tím mám velké zkušenosti. Bufet máme pod ŠJ už od roku 1993, roční obrat máme 1 milion +-100000,-. Pokud je škola menší a měla by malý obrat, tak vůbec nedoporučuji zřizovat bufet, protože by se pani, která by tam pracovala neuživila. Uvědomte si, že si za 9,5 měsíce musí vydělat na 13 výplat + 37% na odvody 1 výplata je na vyšší náklady za dovolenou + část 13.platu)
A pokud se musí platit ještě pronájem místnosti, náklady na energii, tak to neni žádná sranda. Byly roky, kdy jsem musela dotovat bufet z příjmů za cizé strávníky. Byl prodělečný, ale pokud jsem chtěla zachovat určité služby pro žáky, tak jsem to takto řešila. Naše škola má pře 800 dětí, denně jim připravguje svačiny, zajišťujeme pitný režim, mají možnost si koupit ovoce, mléčné výrobky, pro zaměstnance jsou nabídky v podobě prodeje knedlíků, cukrářských výrobků a výrobků zdravé výživy. Takže se zřizováním bufetu velice opatrně, nejen že by vás mohl stáhnot mezi plátce DPH.
Autor: Jarka
Re: Nejvíce nás trápí…
Ve zpravodaji jídelen jsem četla o projektu Zachraňte ŠS. navrhujete tam také zřizování školních bufetů. S tím mám velké zkušenosti. Bufet máme pod ŠJ už od roku 1993, roční obrat máme 1 milion +-100000,-. Pokud je škola menší a měla by malý obrat, tak vůbec nedoporučuji zřizovat bufet, protože by se pani, která by tam pracovala neuživila. Uvědomte si, že si za 9,5 měsíce musí vydělat na 13 výplat + 37% na odvody 1 výplata je na vyšší náklady za dovolenou + část 13.platu)
A pokud se musí platit ještě pronájem místnosti, náklady na energii, tak to neni žádná sranda. Byly roky, kdy jsem musela dotovat bufet z příjmů za cizé strávníky. Byl prodělečný, ale pokud jsem chtěla zachovat určité služby pro žáky, tak jsem to takto řešila. Naše škola má pře 800 dětí, denně jim připravguje svačiny, zajišťujeme pitný režim, mají možnost si koupit ovoce, mléčné výrobky, pro zaměstnance jsou nabídky v podobě prodeje knedlíků, cukrářských výrobků a výrobků zdravé výživy. Takže se zřizováním bufetu velice opatrně, nejen že by vás mohl stáhnot mezi plátce DPH.
Autor: Martina
Re: Nejvíce nás trápí…
Nejsem si jistá, jestli mi někdo pomůže, ale podle nového zákona, jsem nucena spočítat věcnou režii v naší ŠJ, abych mohla stanovit novou cenu pro zaměstnance. Problém je v tom, že moje předchůdkyně toto spočítáno neměla (ani nemohla), protože nemáme na kuchyň dané zvlášť měřáky na elektřinu a plyn. Jak tedy spočítat tyto odběry, když je na celou ZŠ jeden elektroměr a jeden plynoměr?
Je jedinou šancí montáž měřičů?
Autor: Martina
Re: Nejvíce nás trápí…
Nejsem si jistá, jestli mi někdo pomůže, ale podle nového zákona, jsem nucena spočítat věcnou režii v naší ŠJ, abych mohla stanovit novou cenu pro zaměstnance. Problém je v tom, že moje předchůdkyně toto spočítáno neměla (ani nemohla), protože nemáme na kuchyň dané zvlášť měřáky na elektřinu a plyn. Jak tedy spočítat tyto odběry, když je na celou ZŠ jeden elektroměr a jeden plynoměr?
Je jedinou šancí montáž měřičů?
Autor: Martina
Re: Nejvíce nás trápí…
Nejsem si jistá, jestli mi někdo pomůže, ale podle nového zákona, jsem nucena spočítat věcnou režii v naší ŠJ, abych mohla stanovit novou cenu pro zaměstnance. Problém je v tom, že moje předchůdkyně toto spočítáno neměla (ani nemohla), protože nemáme na kuchyň dané zvlášť měřáky na elektřinu a plyn. Jak tedy spočítat tyto odběry, když je na celou ZŠ jeden elektroměr a jeden plynoměr?
Je jedinou šancí montáž měřičů?
Autor: XY
Re: Nejvíce nás trápí…
Také si myslím, že by měl přehodnotit způsob výpočtu režie. Každá škola si započítá co chce, odhad spotřeby energií vede ke sporům a rozdílům.
Autor: XY
Re: Nejvíce nás trápí…
Také si myslím, že by měl přehodnotit způsob výpočtu režie. Každá škola si započítá co chce, odhad spotřeby energií vede ke sporům a rozdílům.
Autor: XY
Re: Nejvíce nás trápí…
Také si myslím, že by měl přehodnotit způsob výpočtu režie. Každá škola si započítá co chce, odhad spotřeby energií vede ke sporům a rozdílům.
Autor: Šárka
Re: Nejvíce nás trápí…
Autor: Šárka
Re: Nejvíce nás trápí…
Autor: Šárka
Re: Nejvíce nás trápí…
Autor: šárka
Re: Nejvíce nás trápí…
V našem případě se jedná o stravování zaměstnanců ve ŠJ, která je součástí ZŠ. Jsme vesnická neúplná škola. Stravují se zde zaměstnanci součásti ZŠ, MŠ, ŠJ, ŠD. Jelikož jsme malá jídelna, je problém s vysokými režijními náklady, oběd nás od nového roku může přijít kolem 60,-/70,- Kč. Toto si asi dovolit nebudeme moci, navíc si musíme zřídit doplňkovou činnost, OÚ nám nechce doplácet na obědy. Nezbyde nám, než si nosit svačiny.
Doufám, že paní ministrině vše domyslí a slíbenou vyhlášku, která vše vrátí ke stavu r. 2004 vydá. Reaguji tímto na televizní reportáž TV NOVA ze dne 3.12.2004.
Autor: šárka
Re: Nejvíce nás trápí…
oprava: ministryně
Autor: Martina
Re: Nejvíce nás trápí…
My jsme na tom asi tak podobně jako Vy, držíme se jenom tak tak a určitě i u nás bude režie velká, nejvíc mne ale rozčiluje, že právě my z kuchyně na tom budeme nejvíce bití, za to, že se snažíme dětem co nejlépe vařit.
Je to asi podle přísloví – co sis navařil, to si sněz!!!
Autor: šárka
Re: Nejvíce nás trápí…
V našem případě se jedná o stravování zaměstnanců ve ŠJ, která je součástí ZŠ. Jsme vesnická neúplná škola. Stravují se zde zaměstnanci součásti ZŠ, MŠ, ŠJ, ŠD. Jelikož jsme malá jídelna, je problém s vysokými režijními náklady, oběd nás od nového roku může přijít kolem 60,-/70,- Kč. Toto si asi dovolit nebudeme moci, navíc si musíme zřídit doplňkovou činnost, OÚ nám nechce doplácet na obědy. Nezbyde nám, než si nosit svačiny.
Doufám, že paní ministrině vše domyslí a slíbenou vyhlášku, která vše vrátí ke stavu r. 2004 vydá. Reaguji tímto na televizní reportáž TV NOVA ze dne 3.12.2004.
Autor: šárka
Re: Nejvíce nás trápí…
oprava: ministryně
Autor: Martina
Re: Nejvíce nás trápí…
My jsme na tom asi tak podobně jako Vy, držíme se jenom tak tak a určitě i u nás bude režie velká, nejvíc mne ale rozčiluje, že právě my z kuchyně na tom budeme nejvíce bití, za to, že se snažíme dětem co nejlépe vařit.
Je to asi podle přísloví – co sis navařil, to si sněz!!!
Autor: šárka
Re: Nejvíce nás trápí…
V našem případě se jedná o stravování zaměstnanců ve ŠJ, která je součástí ZŠ. Jsme vesnická neúplná škola. Stravují se zde zaměstnanci součásti ZŠ, MŠ, ŠJ, ŠD. Jelikož jsme malá jídelna, je problém s vysokými režijními náklady, oběd nás od nového roku může přijít kolem 60,-/70,- Kč. Toto si asi dovolit nebudeme moci, navíc si musíme zřídit doplňkovou činnost, OÚ nám nechce doplácet na obědy. Nezbyde nám, než si nosit svačiny.
Doufám, že paní ministrině vše domyslí a slíbenou vyhlášku, která vše vrátí ke stavu r. 2004 vydá. Reaguji tímto na televizní reportáž TV NOVA ze dne 3.12.2004.
Autor: šárka
Re: Nejvíce nás trápí…
oprava: ministryně
Autor: Martina
Re: Nejvíce nás trápí…
My jsme na tom asi tak podobně jako Vy, držíme se jenom tak tak a určitě i u nás bude režie velká, nejvíc mne ale rozčiluje, že právě my z kuchyně na tom budeme nejvíce bití, za to, že se snažíme dětem co nejlépe vařit.
Je to asi podle přísloví – co sis navařil, to si sněz!!!
Autor: František Adámek
Re: Placení obědů
Stravování a stravovací služby upravuje nově zákon č. 557/2004, kterým se mění zákon 250/2000 Sb., vložením nového § 33b). Tento nový § říká, že náklady na závodní stravování a jejich úhradu upraví Ministerstvo financí vyhláškou. Nová vyhláška zatím neexistuje a tak v současné době stále platí u příspěvkových organizací zřízených krajem nařízení vlády 137/1989 Sb., o závodním stravování a to na základě zákoníku práce a vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
Autor: Anonymní
Re: Placení obědů
Jen bych upřesnil, že zmiňovaná vyhláška 137/1989 byla nahrazena vyhláškou 430/2001, která se od ní zásadně neliší – viz §3 odst. (9) Zaměstnanec organizace, který vykonává práci v jejím
vlastním zařízení závodního stravování a přímo se podílí na
přípravě nebo výdeji jídel, uhradí za každou odpracovanou směnu
sníženou úhradu za jedno hlavní jídlo, pokud neprokáže, že se
v tomto stravovacím zařízení nestravuje. V případě, že je
v organizaci strávníkům uvedeným v odstavci 4 stanovena odlišná
výše snížené úhrady jednotlivých hlavních jídel, uhradí
zaměstnanec uvedený ve větě první jejich průměrnou výši.
Autor: Věříšová
Re: Placení obědů
I já upřesňuji: nařízení vlády č.137/1989 Sb., o závodním stravování stále platí pro organizace zřizované obcemi a kraji. Vyhláška č.430/2001 je nenahradila, platí pouze pro organizační složky státu a jimi zřizované organizace. Vysvětleno je to v diskusi na jiném místě. Toto nařízení zruší až nová vyhláška vydaná MF , kterou očekáváme co nejdříve.
Autor: František Adámek
Re: Placení obědů
Stravování a stravovací služby upravuje nově zákon č. 557/2004, kterým se mění zákon 250/2000 Sb., vložením nového § 33b). Tento nový § říká, že náklady na závodní stravování a jejich úhradu upraví Ministerstvo financí vyhláškou. Nová vyhláška zatím neexistuje a tak v současné době stále platí u příspěvkových organizací zřízených krajem nařízení vlády 137/1989 Sb., o závodním stravování a to na základě zákoníku práce a vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
Autor: Anonymní
Re: Placení obědů
Jen bych upřesnil, že zmiňovaná vyhláška 137/1989 byla nahrazena vyhláškou 430/2001, která se od ní zásadně neliší – viz §3 odst. (9) Zaměstnanec organizace, který vykonává práci v jejím
vlastním zařízení závodního stravování a přímo se podílí na
přípravě nebo výdeji jídel, uhradí za každou odpracovanou směnu
sníženou úhradu za jedno hlavní jídlo, pokud neprokáže, že se
v tomto stravovacím zařízení nestravuje. V případě, že je
v organizaci strávníkům uvedeným v odstavci 4 stanovena odlišná
výše snížené úhrady jednotlivých hlavních jídel, uhradí
zaměstnanec uvedený ve větě první jejich průměrnou výši.
Autor: Věříšová
Re: Placení obědů
I já upřesňuji: nařízení vlády č.137/1989 Sb., o závodním stravování stále platí pro organizace zřizované obcemi a kraji. Vyhláška č.430/2001 je nenahradila, platí pouze pro organizační složky státu a jimi zřizované organizace. Vysvětleno je to v diskusi na jiném místě. Toto nařízení zruší až nová vyhláška vydaná MF , kterou očekáváme co nejdříve.
Autor: František Adámek
Re: Placení obědů
Stravování a stravovací služby upravuje nově zákon č. 557/2004, kterým se mění zákon 250/2000 Sb., vložením nového § 33b). Tento nový § říká, že náklady na závodní stravování a jejich úhradu upraví Ministerstvo financí vyhláškou. Nová vyhláška zatím neexistuje a tak v současné době stále platí u příspěvkových organizací zřízených krajem nařízení vlády 137/1989 Sb., o závodním stravování a to na základě zákoníku práce a vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
Autor: Anonymní
Re: Placení obědů
Jen bych upřesnil, že zmiňovaná vyhláška 137/1989 byla nahrazena vyhláškou 430/2001, která se od ní zásadně neliší – viz §3 odst. (9) Zaměstnanec organizace, který vykonává práci v jejím
vlastním zařízení závodního stravování a přímo se podílí na
přípravě nebo výdeji jídel, uhradí za každou odpracovanou směnu
sníženou úhradu za jedno hlavní jídlo, pokud neprokáže, že se
v tomto stravovacím zařízení nestravuje. V případě, že je
v organizaci strávníkům uvedeným v odstavci 4 stanovena odlišná
výše snížené úhrady jednotlivých hlavních jídel, uhradí
zaměstnanec uvedený ve větě první jejich průměrnou výši.
Autor: Věříšová
Re: Placení obědů
I já upřesňuji: nařízení vlády č.137/1989 Sb., o závodním stravování stále platí pro organizace zřizované obcemi a kraji. Vyhláška č.430/2001 je nenahradila, platí pouze pro organizační složky státu a jimi zřizované organizace. Vysvětleno je to v diskusi na jiném místě. Toto nařízení zruší až nová vyhláška vydaná MF , kterou očekáváme co nejdříve.
Autor: Brusnicka
Re: Nejvíce nás trápí…
Jsme PO – škola, je konec ledna a dosud nevíme žádné věrohodné stanovisko, za kolik budou od února platit pracovníci škol obědy, ačkoliv změna měla být již od 1.1.2005. Neexistuje žádná vyhláška, která by toto upravovala, takže nám chodí různé dopisy jak od zřizovatele -Kú, tak vyjádření z MŠMT, které si vzájemně odporují, takže zmatek nad zmatek, do toho roční uzávěrka a plno další práce a my jsme nuceni plno času věnovat cenám za jídlo. Potom přijdou za čas kontroly a budou nás tepat za chybné ceny stravného. Opravdu nechápu, jak mohl někdo vymyslet na poslední chvíli tak důležitý zákon – myslím Školský zákon a nedomyslet další dopady .
Jaké máte zkušenosti jinde?
Autor: saša
Re: Nejvíce nás trápí…
Úplně stejné, vládne anarchie ředitelé si zdražují stravné jak si myslí…. metodička řekne na poradě, že ať děláme jak myslíme ….. a já klidně čekám a bavím se na tomto portálu, protože každý jen myslí a Petruše je úplně v klidu a bere svůj zvýšený plat a má nás na praku. HA – HA. Děvčata, čekejte v klidu a nenervujte se ono to nějak dopadne, já vybírám stravné stejně jako dřív stále jedu na jedinou výdejku a ať mě někdo zdupe, tak ať si mě nežádá. Krásný den..
Autor: Brusnicka
Re: Nejvíce nás trápí…
Jsme PO – škola, je konec ledna a dosud nevíme žádné věrohodné stanovisko, za kolik budou od února platit pracovníci škol obědy, ačkoliv změna měla být již od 1.1.2005. Neexistuje žádná vyhláška, která by toto upravovala, takže nám chodí různé dopisy jak od zřizovatele -Kú, tak vyjádření z MŠMT, které si vzájemně odporují, takže zmatek nad zmatek, do toho roční uzávěrka a plno další práce a my jsme nuceni plno času věnovat cenám za jídlo. Potom přijdou za čas kontroly a budou nás tepat za chybné ceny stravného. Opravdu nechápu, jak mohl někdo vymyslet na poslední chvíli tak důležitý zákon – myslím Školský zákon a nedomyslet další dopady .
Jaké máte zkušenosti jinde?
Autor: saša
Re: Nejvíce nás trápí…
Úplně stejné, vládne anarchie ředitelé si zdražují stravné jak si myslí…. metodička řekne na poradě, že ať děláme jak myslíme ….. a já klidně čekám a bavím se na tomto portálu, protože každý jen myslí a Petruše je úplně v klidu a bere svůj zvýšený plat a má nás na praku. HA – HA. Děvčata, čekejte v klidu a nenervujte se ono to nějak dopadne, já vybírám stravné stejně jako dřív stále jedu na jedinou výdejku a ať mě někdo zdupe, tak ať si mě nežádá. Krásný den..
Autor: Brusnicka
Re: Nejvíce nás trápí…
Jsme PO – škola, je konec ledna a dosud nevíme žádné věrohodné stanovisko, za kolik budou od února platit pracovníci škol obědy, ačkoliv změna měla být již od 1.1.2005. Neexistuje žádná vyhláška, která by toto upravovala, takže nám chodí různé dopisy jak od zřizovatele -Kú, tak vyjádření z MŠMT, které si vzájemně odporují, takže zmatek nad zmatek, do toho roční uzávěrka a plno další práce a my jsme nuceni plno času věnovat cenám za jídlo. Potom přijdou za čas kontroly a budou nás tepat za chybné ceny stravného. Opravdu nechápu, jak mohl někdo vymyslet na poslední chvíli tak důležitý zákon – myslím Školský zákon a nedomyslet další dopady .
Jaké máte zkušenosti jinde?
Autor: saša
Re: Nejvíce nás trápí…
Úplně stejné, vládne anarchie ředitelé si zdražují stravné jak si myslí…. metodička řekne na poradě, že ať děláme jak myslíme ….. a já klidně čekám a bavím se na tomto portálu, protože každý jen myslí a Petruše je úplně v klidu a bere svůj zvýšený plat a má nás na praku. HA – HA. Děvčata, čekejte v klidu a nenervujte se ono to nějak dopadne, já vybírám stravné stejně jako dřív stále jedu na jedinou výdejku a ať mě někdo zdupe, tak ať si mě nežádá. Krásný den..
Autor: Jarmila
Re: Nejvíce nás trápí…
Saša má pravdu. Nejdříve byl hrozný fofr rozdělit dospělé a studenty. My jsme střední škola, takže nemáme takový problém jako základní nebo mateřská škola. Normu na potraviny máme stejnou. Tak jsme se na to vrhly a přehodnotily. Za dva měsíce jsme všechno dávaly zpátky, protože jsme pochopily, že podle vyhlášky 84/2005 Sb. je všechno jako dřív. Jenže za dva dny, po školení jsme zase všechno překopávaly zpět na rozdělení studenti a dospělí. Bylo by asi opravdu vhodné, aby někdo řekl přesné stanovisko jak by se to mělo dělat. Věříte tomu, že až přijde kontrola, zavře oči? Já si myslím, aby to nedopadlo“Neznalost zákona neomlouvá“. Jenže to lidi na MŠMT nezajímá.
Autor: Jarmila
Re: Nejvíce nás trápí…
Saša má pravdu. Nejdříve byl hrozný fofr rozdělit dospělé a studenty. My jsme střední škola, takže nemáme takový problém jako základní nebo mateřská škola. Normu na potraviny máme stejnou. Tak jsme se na to vrhly a přehodnotily. Za dva měsíce jsme všechno dávaly zpátky, protože jsme pochopily, že podle vyhlášky 84/2005 Sb. je všechno jako dřív. Jenže za dva dny, po školení jsme zase všechno překopávaly zpět na rozdělení studenti a dospělí. Bylo by asi opravdu vhodné, aby někdo řekl přesné stanovisko jak by se to mělo dělat. Věříte tomu, že až přijde kontrola, zavře oči? Já si myslím, aby to nedopadlo“Neznalost zákona neomlouvá“. Jenže to lidi na MŠMT nezajímá.
Autor: Jarmila
Re: Nejvíce nás trápí…
Saša má pravdu. Nejdříve byl hrozný fofr rozdělit dospělé a studenty. My jsme střední škola, takže nemáme takový problém jako základní nebo mateřská škola. Normu na potraviny máme stejnou. Tak jsme se na to vrhly a přehodnotily. Za dva měsíce jsme všechno dávaly zpátky, protože jsme pochopily, že podle vyhlášky 84/2005 Sb. je všechno jako dřív. Jenže za dva dny, po školení jsme zase všechno překopávaly zpět na rozdělení studenti a dospělí. Bylo by asi opravdu vhodné, aby někdo řekl přesné stanovisko jak by se to mělo dělat. Věříte tomu, že až přijde kontrola, zavře oči? Já si myslím, aby to nedopadlo“Neznalost zákona neomlouvá“. Jenže to lidi na MŠMT nezajímá.
Autor: Věra
Re: Nejvíce nás trápí…
Může mi teda někdo poradit jak mám stanovit třeba
spotřebu elektriky pro cenu jednotlivých akcí a výrobků pro cizí když bych teda dělala rauty,polotovary,cukrovinky,saláty,obědy pro cizí a školní stravování v jedné kuchyni.Škola má jen jeden společný elektroměr.U obědů to dělám odhadem z poměru prodaných.Ale to dělám jenom
obědy,jak to mám odhadnout potom.Stačí,že ani teď pořádně nevíme,kam jednotlivé strávníky zařadit.A kolik budu mít potom výdejek?Někdo si
myslí,že nejsme aktivní,ale já se zavřít nenechám
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
Patnáctého ledna a „ani teď pořádně nevíte, , kam jednotlivé strávníky zařadit“? To si ale, paní kolegyně, vážně děláte legraci! A k Vašemu dotazu-vše je otázkou počítání a počítání a počítání – vše lze spočítat, ale dá to hodně práce a času! Každý spotřebič, každá žárovka má svůj příkon, víte, kolik stojí elektřina a víte, jak dlouho při té či oné akci bude ten či onen spotřebič nebo žárovka v provozu. A kolik výdejek? Tolik, kolik je třeba, ale v souladu se zákonem tak, abyste mohla prokázat „oddělení“ hlavní činnosti od doplňkové. Píšete,že u obědů to děláte „odhadem“ – to bych na Vašem místě neříkala ani nahlas! Musíte to dělat správně v mezích příslušné legislativy – pokud to děláte poměrem tržeb nebo vyrobených porcí, tak to děláte správně, ale nenazývejte to „odhadem“, musíte to mít podložené přesnými čísly!
Autor: Věra
Re: Nejvíce nás trápí…
Děkuji za radu,to víte ženská není takový technik,ale vím,že hlavní spotřeba elektriky je u nás
klimatizace s předehřevem vzduchu,ohřev teplé vody,mrazící a chladící boxy,osvětlení.To jsou spotřebiče,jejichž provoz je dlouhodobý a štítkový
příkon moc o spotřebě neřekne,ta je dána spíš počasím a tím co skladujeme.Bojlery mají cca 4000W,ale kolik spotřebovaly já teda nespočítám,protože nevím,kolik jsme odebrali teplé
vody,když jsou ještě navíc napojené i WC školy.Vy to počítáte,já to musím odhadnout.Ale obě zjistíme,
že teda spotřeba těchto zařízení je dejme tomu
150 kWh tedy asi 500 Kč za den.Za ten den uvařím
400 obědů,pro cizí udělám 200 chlebíčků a 20 knedlíků a večer může být i raut s 20 večeřemi.Můžete mi teda spočítat a nebo já řeknu i nahlas „odhadnout“ kolik Kč z těch 500 nakalkulujete na obědy,kolik na chlebíčky,kolik na knedlíky nebo raut.Pro jednoduchost zůstaňme u
400 obědů a 200 chlebíčků.Dá se to udělat i za měsíc,ale problém to nezmění.Zařízení pracují trvale a kolik pro obědy a kolik pro chlebíčky? A to
je jen elektrika.Co odvoz odpadu,praní,telefony,
odpisy?Jak to rozdělíte mezi 400 obědů a 200 chlebíčků.Já to prostě neumím,budu ráda,když mi
rozdělíte tu elektriku a napíšete ten výpočet,když říkáte,že to musí být podloženo přesnými čísly.
Autor: František Adámek
Re: Nejvíce nás trápí…
Pro stanovení kalkulace ceny pokrmu je skutečně třeba spočítat spotřebu na základě příkonu jednotlivých spotřebičů (lze ji dohledat v technické dokumentaci k zařízení nebo se zeptejte výrobce). Pokud se na jednom zařízení souběžně připravují pokrmy pro hlavní i doplňkovou činnost,pak je ještě třeba tuto spotřebu rozdělit poměrně podle počtu uvařených porcí. Co se týče výdejek – ano, bude třeba další výdejka. Co se týče zařazení strávníků do kategorií, doporučuji si ze stránek VIS (sekce PROJEKTY VIS / ZACHRAŇME ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÁNÍ / DOKUMENTY KE STAŽENÍ) stáhnout dokument – Zavedení vyhlášky 107/2005 ve ŠJ.
Autor: Věra
Re: Nejvíce nás trápí…
Pane Adámek budu rád,když mi také spočítáte
tento jednoduchý praktický případ.Dělají se různé
výroby ne na jednom zařízení ,ale v jedné kuchyni
s jednou známou celkovou režií/hlavně tou ostatní/
Jak ji rozdělíte?Příklad je o diskuzi výše,ať se bavíme konkrétně a ne akademicky.
Autor: František Adámek
Re: Nejvíce nás trápí…
Klíčem k tomuto výpočtu je čas. Je třeba zjistit, kolik času věnujete přípravě jednoho chlebíčku a kolik času přípravě jednoho oběda. Zde nemám dostatečnou praktickou zkušenost (ale pro tenhle příklad to nevadí) – řekněme, že jeden chlebíček připravím za pětkrát kratší dobu než jeden oběd. Mám tedy 500 Kč, které potřebuji rozdělit mezi dva druhy výrobků s tím, že jedněch výrobků dělám o polovinu méně (na počet) a pětkrát kratší dobu. 500 * (1/2) * (1/2) * (1/5) = 25 Tedy z oněch 500 Kč za spotřebiče, které používám pro přípravu obou výrobků (světla…), zaplatím 25 Kč z doplňkové činnosti a zbývajících 475 Kč z činnosti hlavní. Analogickým způsobem by bylo možné řešit i odpisy. Co se týče odpadů, bude klíčovou hodnotou hmotnost. Pokud vydělíte hmotnost jednoho chlebíčku hmotností celého oběda a vynásobíte náklady na odpady, získáte částku, která by se měla hradit z doplňkové činnosti. Nepokouším se zde předstírat, že se jedná o nějaké absolutně přesné výpočty – termínus technikus pro to, co jsem zde právě načrtl je „kvalifikovaný odhad“. Věřím, že tato metoda je spravedlivá a pokud takovoto úvahu předložíte kontrole, bude spokojená.
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
Věro,vůbec se Vám nedivím,pan Adámek právě popsal jak to funguje.On tomu říká „kvalifikovaný odhad“ a já „totální binec“.Klíčem je tedy čas,jaký čas?3hodiny vaření oběda,nebo 4 až do výdeje,
nebo 6 až po výdeji.Určitě každé číslo bude mít svého zastánce a rozdíl je „jenom“100%.Takže každému vyjde jiné číslo,ale všichni to budou mít správně.A odpady to je perla! Vztah mezi
hmotností výrobků a odpady jsem tedy nepochopil,
ale budíž.U obědu použijeme jakou hmotnost?200g
krupičné kaše nebo 500g zapečené kapusty s bramborem,nebo budeme počítat nějaký měsíční
průměr.Přesná čísla nejsou rozhodující,každý si tam
dá co chce.Ono o ta čísla nejde,jde o princip.
Jednomu vyjde 2Kč,jinému 4.Pouhé 2Kč,ale ŠJ pak
klidně prodává chlebíček za 8Kč místo 10,pěkně dotovanej z rozpočtu.Jak si myslíte,že se tvoří ceny
obědů v ŠJ pod 50Kč? Tím „kvalifikovaným odhadem“!Něco tam dáme,něco ne.Dokonce tady
psala jedna paní,že to nemůže být odhadnuto,ale
musí to být přesně spočítané.Jak???A kontrola?Ty úřednice jsou úplně mimo,stačí mít papír, na něm
elektrika 2Kč a kdo pozná,že tam má být 3Kč.Příčina všeho?Podnikatelská a rozpočtová činnost v jednom jak tady už bylo napsáno a vy to
dokonce doporučujete.Ano,ale pokud budou podmínky k rozdělení nákladů a nějaká opravdová
kontrola.Nějakých 5Kč hrazeno z hlavní činnosti do
vedlejší za oběd dělá republikově za měsíc desítky
miliónů!! A co nekalá konkurence?Vůbec se těm
podnikatelům nedivím.
Autor: Věra
Re: Nejvíce nás trápí…
Může mi teda někdo poradit jak mám stanovit třeba
spotřebu elektriky pro cenu jednotlivých akcí a výrobků pro cizí když bych teda dělala rauty,polotovary,cukrovinky,saláty,obědy pro cizí a školní stravování v jedné kuchyni.Škola má jen jeden společný elektroměr.U obědů to dělám odhadem z poměru prodaných.Ale to dělám jenom
obědy,jak to mám odhadnout potom.Stačí,že ani teď pořádně nevíme,kam jednotlivé strávníky zařadit.A kolik budu mít potom výdejek?Někdo si
myslí,že nejsme aktivní,ale já se zavřít nenechám
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
Patnáctého ledna a „ani teď pořádně nevíte, , kam jednotlivé strávníky zařadit“? To si ale, paní kolegyně, vážně děláte legraci! A k Vašemu dotazu-vše je otázkou počítání a počítání a počítání – vše lze spočítat, ale dá to hodně práce a času! Každý spotřebič, každá žárovka má svůj příkon, víte, kolik stojí elektřina a víte, jak dlouho při té či oné akci bude ten či onen spotřebič nebo žárovka v provozu. A kolik výdejek? Tolik, kolik je třeba, ale v souladu se zákonem tak, abyste mohla prokázat „oddělení“ hlavní činnosti od doplňkové. Píšete,že u obědů to děláte „odhadem“ – to bych na Vašem místě neříkala ani nahlas! Musíte to dělat správně v mezích příslušné legislativy – pokud to děláte poměrem tržeb nebo vyrobených porcí, tak to děláte správně, ale nenazývejte to „odhadem“, musíte to mít podložené přesnými čísly!
Autor: Věra
Re: Nejvíce nás trápí…
Děkuji za radu,to víte ženská není takový technik,ale vím,že hlavní spotřeba elektriky je u nás
klimatizace s předehřevem vzduchu,ohřev teplé vody,mrazící a chladící boxy,osvětlení.To jsou spotřebiče,jejichž provoz je dlouhodobý a štítkový
příkon moc o spotřebě neřekne,ta je dána spíš počasím a tím co skladujeme.Bojlery mají cca 4000W,ale kolik spotřebovaly já teda nespočítám,protože nevím,kolik jsme odebrali teplé
vody,když jsou ještě navíc napojené i WC školy.Vy to počítáte,já to musím odhadnout.Ale obě zjistíme,
že teda spotřeba těchto zařízení je dejme tomu
150 kWh tedy asi 500 Kč za den.Za ten den uvařím
400 obědů,pro cizí udělám 200 chlebíčků a 20 knedlíků a večer může být i raut s 20 večeřemi.Můžete mi teda spočítat a nebo já řeknu i nahlas „odhadnout“ kolik Kč z těch 500 nakalkulujete na obědy,kolik na chlebíčky,kolik na knedlíky nebo raut.Pro jednoduchost zůstaňme u
400 obědů a 200 chlebíčků.Dá se to udělat i za měsíc,ale problém to nezmění.Zařízení pracují trvale a kolik pro obědy a kolik pro chlebíčky? A to
je jen elektrika.Co odvoz odpadu,praní,telefony,
odpisy?Jak to rozdělíte mezi 400 obědů a 200 chlebíčků.Já to prostě neumím,budu ráda,když mi
rozdělíte tu elektriku a napíšete ten výpočet,když říkáte,že to musí být podloženo přesnými čísly.
Autor: František Adámek
Re: Nejvíce nás trápí…
Pro stanovení kalkulace ceny pokrmu je skutečně třeba spočítat spotřebu na základě příkonu jednotlivých spotřebičů (lze ji dohledat v technické dokumentaci k zařízení nebo se zeptejte výrobce). Pokud se na jednom zařízení souběžně připravují pokrmy pro hlavní i doplňkovou činnost,pak je ještě třeba tuto spotřebu rozdělit poměrně podle počtu uvařených porcí. Co se týče výdejek – ano, bude třeba další výdejka. Co se týče zařazení strávníků do kategorií, doporučuji si ze stránek VIS (sekce PROJEKTY VIS / ZACHRAŇME ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÁNÍ / DOKUMENTY KE STAŽENÍ) stáhnout dokument – Zavedení vyhlášky 107/2005 ve ŠJ.
Autor: Věra
Re: Nejvíce nás trápí…
Pane Adámek budu rád,když mi také spočítáte
tento jednoduchý praktický případ.Dělají se různé
výroby ne na jednom zařízení ,ale v jedné kuchyni
s jednou známou celkovou režií/hlavně tou ostatní/
Jak ji rozdělíte?Příklad je o diskuzi výše,ať se bavíme konkrétně a ne akademicky.
Autor: František Adámek
Re: Nejvíce nás trápí…
Klíčem k tomuto výpočtu je čas. Je třeba zjistit, kolik času věnujete přípravě jednoho chlebíčku a kolik času přípravě jednoho oběda. Zde nemám dostatečnou praktickou zkušenost (ale pro tenhle příklad to nevadí) – řekněme, že jeden chlebíček připravím za pětkrát kratší dobu než jeden oběd. Mám tedy 500 Kč, které potřebuji rozdělit mezi dva druhy výrobků s tím, že jedněch výrobků dělám o polovinu méně (na počet) a pětkrát kratší dobu. 500 * (1/2) * (1/2) * (1/5) = 25 Tedy z oněch 500 Kč za spotřebiče, které používám pro přípravu obou výrobků (světla…), zaplatím 25 Kč z doplňkové činnosti a zbývajících 475 Kč z činnosti hlavní. Analogickým způsobem by bylo možné řešit i odpisy. Co se týče odpadů, bude klíčovou hodnotou hmotnost. Pokud vydělíte hmotnost jednoho chlebíčku hmotností celého oběda a vynásobíte náklady na odpady, získáte částku, která by se měla hradit z doplňkové činnosti. Nepokouším se zde předstírat, že se jedná o nějaké absolutně přesné výpočty – termínus technikus pro to, co jsem zde právě načrtl je „kvalifikovaný odhad“. Věřím, že tato metoda je spravedlivá a pokud takovoto úvahu předložíte kontrole, bude spokojená.
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
Věro,vůbec se Vám nedivím,pan Adámek právě popsal jak to funguje.On tomu říká „kvalifikovaný odhad“ a já „totální binec“.Klíčem je tedy čas,jaký čas?3hodiny vaření oběda,nebo 4 až do výdeje,
nebo 6 až po výdeji.Určitě každé číslo bude mít svého zastánce a rozdíl je „jenom“100%.Takže každému vyjde jiné číslo,ale všichni to budou mít správně.A odpady to je perla! Vztah mezi
hmotností výrobků a odpady jsem tedy nepochopil,
ale budíž.U obědu použijeme jakou hmotnost?200g
krupičné kaše nebo 500g zapečené kapusty s bramborem,nebo budeme počítat nějaký měsíční
průměr.Přesná čísla nejsou rozhodující,každý si tam
dá co chce.Ono o ta čísla nejde,jde o princip.
Jednomu vyjde 2Kč,jinému 4.Pouhé 2Kč,ale ŠJ pak
klidně prodává chlebíček za 8Kč místo 10,pěkně dotovanej z rozpočtu.Jak si myslíte,že se tvoří ceny
obědů v ŠJ pod 50Kč? Tím „kvalifikovaným odhadem“!Něco tam dáme,něco ne.Dokonce tady
psala jedna paní,že to nemůže být odhadnuto,ale
musí to být přesně spočítané.Jak???A kontrola?Ty úřednice jsou úplně mimo,stačí mít papír, na něm
elektrika 2Kč a kdo pozná,že tam má být 3Kč.Příčina všeho?Podnikatelská a rozpočtová činnost v jednom jak tady už bylo napsáno a vy to
dokonce doporučujete.Ano,ale pokud budou podmínky k rozdělení nákladů a nějaká opravdová
kontrola.Nějakých 5Kč hrazeno z hlavní činnosti do
vedlejší za oběd dělá republikově za měsíc desítky
miliónů!! A co nekalá konkurence?Vůbec se těm
podnikatelům nedivím.
Autor: Věra
Re: Nejvíce nás trápí…
Může mi teda někdo poradit jak mám stanovit třeba
spotřebu elektriky pro cenu jednotlivých akcí a výrobků pro cizí když bych teda dělala rauty,polotovary,cukrovinky,saláty,obědy pro cizí a školní stravování v jedné kuchyni.Škola má jen jeden společný elektroměr.U obědů to dělám odhadem z poměru prodaných.Ale to dělám jenom
obědy,jak to mám odhadnout potom.Stačí,že ani teď pořádně nevíme,kam jednotlivé strávníky zařadit.A kolik budu mít potom výdejek?Někdo si
myslí,že nejsme aktivní,ale já se zavřít nenechám
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
Patnáctého ledna a „ani teď pořádně nevíte, , kam jednotlivé strávníky zařadit“? To si ale, paní kolegyně, vážně děláte legraci! A k Vašemu dotazu-vše je otázkou počítání a počítání a počítání – vše lze spočítat, ale dá to hodně práce a času! Každý spotřebič, každá žárovka má svůj příkon, víte, kolik stojí elektřina a víte, jak dlouho při té či oné akci bude ten či onen spotřebič nebo žárovka v provozu. A kolik výdejek? Tolik, kolik je třeba, ale v souladu se zákonem tak, abyste mohla prokázat „oddělení“ hlavní činnosti od doplňkové. Píšete,že u obědů to děláte „odhadem“ – to bych na Vašem místě neříkala ani nahlas! Musíte to dělat správně v mezích příslušné legislativy – pokud to děláte poměrem tržeb nebo vyrobených porcí, tak to děláte správně, ale nenazývejte to „odhadem“, musíte to mít podložené přesnými čísly!
Autor: Věra
Re: Nejvíce nás trápí…
Děkuji za radu,to víte ženská není takový technik,ale vím,že hlavní spotřeba elektriky je u nás
klimatizace s předehřevem vzduchu,ohřev teplé vody,mrazící a chladící boxy,osvětlení.To jsou spotřebiče,jejichž provoz je dlouhodobý a štítkový
příkon moc o spotřebě neřekne,ta je dána spíš počasím a tím co skladujeme.Bojlery mají cca 4000W,ale kolik spotřebovaly já teda nespočítám,protože nevím,kolik jsme odebrali teplé
vody,když jsou ještě navíc napojené i WC školy.Vy to počítáte,já to musím odhadnout.Ale obě zjistíme,
že teda spotřeba těchto zařízení je dejme tomu
150 kWh tedy asi 500 Kč za den.Za ten den uvařím
400 obědů,pro cizí udělám 200 chlebíčků a 20 knedlíků a večer může být i raut s 20 večeřemi.Můžete mi teda spočítat a nebo já řeknu i nahlas „odhadnout“ kolik Kč z těch 500 nakalkulujete na obědy,kolik na chlebíčky,kolik na knedlíky nebo raut.Pro jednoduchost zůstaňme u
400 obědů a 200 chlebíčků.Dá se to udělat i za měsíc,ale problém to nezmění.Zařízení pracují trvale a kolik pro obědy a kolik pro chlebíčky? A to
je jen elektrika.Co odvoz odpadu,praní,telefony,
odpisy?Jak to rozdělíte mezi 400 obědů a 200 chlebíčků.Já to prostě neumím,budu ráda,když mi
rozdělíte tu elektriku a napíšete ten výpočet,když říkáte,že to musí být podloženo přesnými čísly.
Autor: František Adámek
Re: Nejvíce nás trápí…
Pro stanovení kalkulace ceny pokrmu je skutečně třeba spočítat spotřebu na základě příkonu jednotlivých spotřebičů (lze ji dohledat v technické dokumentaci k zařízení nebo se zeptejte výrobce). Pokud se na jednom zařízení souběžně připravují pokrmy pro hlavní i doplňkovou činnost,pak je ještě třeba tuto spotřebu rozdělit poměrně podle počtu uvařených porcí. Co se týče výdejek – ano, bude třeba další výdejka. Co se týče zařazení strávníků do kategorií, doporučuji si ze stránek VIS (sekce PROJEKTY VIS / ZACHRAŇME ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÁNÍ / DOKUMENTY KE STAŽENÍ) stáhnout dokument – Zavedení vyhlášky 107/2005 ve ŠJ.
Autor: Věra
Re: Nejvíce nás trápí…
Pane Adámek budu rád,když mi také spočítáte
tento jednoduchý praktický případ.Dělají se různé
výroby ne na jednom zařízení ,ale v jedné kuchyni
s jednou známou celkovou režií/hlavně tou ostatní/
Jak ji rozdělíte?Příklad je o diskuzi výše,ať se bavíme konkrétně a ne akademicky.
Autor: František Adámek
Re: Nejvíce nás trápí…
Klíčem k tomuto výpočtu je čas. Je třeba zjistit, kolik času věnujete přípravě jednoho chlebíčku a kolik času přípravě jednoho oběda. Zde nemám dostatečnou praktickou zkušenost (ale pro tenhle příklad to nevadí) – řekněme, že jeden chlebíček připravím za pětkrát kratší dobu než jeden oběd. Mám tedy 500 Kč, které potřebuji rozdělit mezi dva druhy výrobků s tím, že jedněch výrobků dělám o polovinu méně (na počet) a pětkrát kratší dobu. 500 * (1/2) * (1/2) * (1/5) = 25 Tedy z oněch 500 Kč za spotřebiče, které používám pro přípravu obou výrobků (světla…), zaplatím 25 Kč z doplňkové činnosti a zbývajících 475 Kč z činnosti hlavní. Analogickým způsobem by bylo možné řešit i odpisy. Co se týče odpadů, bude klíčovou hodnotou hmotnost. Pokud vydělíte hmotnost jednoho chlebíčku hmotností celého oběda a vynásobíte náklady na odpady, získáte částku, která by se měla hradit z doplňkové činnosti. Nepokouším se zde předstírat, že se jedná o nějaké absolutně přesné výpočty – termínus technikus pro to, co jsem zde právě načrtl je „kvalifikovaný odhad“. Věřím, že tato metoda je spravedlivá a pokud takovoto úvahu předložíte kontrole, bude spokojená.
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
Věro,vůbec se Vám nedivím,pan Adámek právě popsal jak to funguje.On tomu říká „kvalifikovaný odhad“ a já „totální binec“.Klíčem je tedy čas,jaký čas?3hodiny vaření oběda,nebo 4 až do výdeje,
nebo 6 až po výdeji.Určitě každé číslo bude mít svého zastánce a rozdíl je „jenom“100%.Takže každému vyjde jiné číslo,ale všichni to budou mít správně.A odpady to je perla! Vztah mezi
hmotností výrobků a odpady jsem tedy nepochopil,
ale budíž.U obědu použijeme jakou hmotnost?200g
krupičné kaše nebo 500g zapečené kapusty s bramborem,nebo budeme počítat nějaký měsíční
průměr.Přesná čísla nejsou rozhodující,každý si tam
dá co chce.Ono o ta čísla nejde,jde o princip.
Jednomu vyjde 2Kč,jinému 4.Pouhé 2Kč,ale ŠJ pak
klidně prodává chlebíček za 8Kč místo 10,pěkně dotovanej z rozpočtu.Jak si myslíte,že se tvoří ceny
obědů v ŠJ pod 50Kč? Tím „kvalifikovaným odhadem“!Něco tam dáme,něco ne.Dokonce tady
psala jedna paní,že to nemůže být odhadnuto,ale
musí to být přesně spočítané.Jak???A kontrola?Ty úřednice jsou úplně mimo,stačí mít papír, na něm
elektrika 2Kč a kdo pozná,že tam má být 3Kč.Příčina všeho?Podnikatelská a rozpočtová činnost v jednom jak tady už bylo napsáno a vy to
dokonce doporučujete.Ano,ale pokud budou podmínky k rozdělení nákladů a nějaká opravdová
kontrola.Nějakých 5Kč hrazeno z hlavní činnosti do
vedlejší za oběd dělá republikově za měsíc desítky
miliónů!! A co nekalá konkurence?Vůbec se těm
podnikatelům nedivím.
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
V našem městě vaří 3 restaurační zařízení obědy do 45,- Kč. S větší porcí masa, na výběr z několika druhů jídel a s obsluhou. To vše na rozdíl od ŠJ. Pochybuji, že tuto činnost provozují s něčí dotací nebo se ztrátou. Už je toho navážení do školních jídeleln opravdu dost.
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
Oni si to mohou dovolit třeba dotovat ze zisku z piva,nejsou totiž rozpočtovka a náklady a výnosy se u nich paní sledují celkově,ne po výrobcích,protože jsou v jednom ekonomickém režimu/podnikají/
Ztratí na obědu,ale vydělá,protože přitáhne hosty.
Nemůže zneužít žádné peníze,protože používá pouze jedny. V ŠJ jsou však jednoznačně dvoje,
rozpočtové na hlavní činnost a příjmy z podnikání
na vedlejší a už snad každý pochopil,že terčem
„navážení“ je umožnění tohoto mišmaše a ne ŠJ.
Škola není hospoda,aby si z jedné činnosti mohla
dotovat druhou.
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
Ano, máte pravdu, škola není hospoda, aby si z jedné (dotované)činnosti mohla dotovat tu druhou-ale pozor, znám i takové jídelny, které mají tu druhou činnost naprosto perfektně spočítanou, vydělávají a ze zisku z té druhé činnosti dotují tu první! Doufám, že mi rozumíte! Takže ta mince má opravdu dvě strany. Ale máte pravdu v tom, že to někde-hlavně tam, kde je ŠJ součástí školy, je spočítané blbě a dokonce ženský to dělají zadarmo – což je nakonec vidět i tady v jednotlivých dotazech.
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
V našem městě vaří 3 restaurační zařízení obědy do 45,- Kč. S větší porcí masa, na výběr z několika druhů jídel a s obsluhou. To vše na rozdíl od ŠJ. Pochybuji, že tuto činnost provozují s něčí dotací nebo se ztrátou. Už je toho navážení do školních jídeleln opravdu dost.
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
Oni si to mohou dovolit třeba dotovat ze zisku z piva,nejsou totiž rozpočtovka a náklady a výnosy se u nich paní sledují celkově,ne po výrobcích,protože jsou v jednom ekonomickém režimu/podnikají/
Ztratí na obědu,ale vydělá,protože přitáhne hosty.
Nemůže zneužít žádné peníze,protože používá pouze jedny. V ŠJ jsou však jednoznačně dvoje,
rozpočtové na hlavní činnost a příjmy z podnikání
na vedlejší a už snad každý pochopil,že terčem
„navážení“ je umožnění tohoto mišmaše a ne ŠJ.
Škola není hospoda,aby si z jedné činnosti mohla
dotovat druhou.
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
Ano, máte pravdu, škola není hospoda, aby si z jedné (dotované)činnosti mohla dotovat tu druhou-ale pozor, znám i takové jídelny, které mají tu druhou činnost naprosto perfektně spočítanou, vydělávají a ze zisku z té druhé činnosti dotují tu první! Doufám, že mi rozumíte! Takže ta mince má opravdu dvě strany. Ale máte pravdu v tom, že to někde-hlavně tam, kde je ŠJ součástí školy, je spočítané blbě a dokonce ženský to dělají zadarmo – což je nakonec vidět i tady v jednotlivých dotazech.
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
V našem městě vaří 3 restaurační zařízení obědy do 45,- Kč. S větší porcí masa, na výběr z několika druhů jídel a s obsluhou. To vše na rozdíl od ŠJ. Pochybuji, že tuto činnost provozují s něčí dotací nebo se ztrátou. Už je toho navážení do školních jídeleln opravdu dost.
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
Oni si to mohou dovolit třeba dotovat ze zisku z piva,nejsou totiž rozpočtovka a náklady a výnosy se u nich paní sledují celkově,ne po výrobcích,protože jsou v jednom ekonomickém režimu/podnikají/
Ztratí na obědu,ale vydělá,protože přitáhne hosty.
Nemůže zneužít žádné peníze,protože používá pouze jedny. V ŠJ jsou však jednoznačně dvoje,
rozpočtové na hlavní činnost a příjmy z podnikání
na vedlejší a už snad každý pochopil,že terčem
„navážení“ je umožnění tohoto mišmaše a ne ŠJ.
Škola není hospoda,aby si z jedné činnosti mohla
dotovat druhou.
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
Ano, máte pravdu, škola není hospoda, aby si z jedné (dotované)činnosti mohla dotovat tu druhou-ale pozor, znám i takové jídelny, které mají tu druhou činnost naprosto perfektně spočítanou, vydělávají a ze zisku z té druhé činnosti dotují tu první! Doufám, že mi rozumíte! Takže ta mince má opravdu dvě strany. Ale máte pravdu v tom, že to někde-hlavně tam, kde je ŠJ součástí školy, je spočítané blbě a dokonce ženský to dělají zadarmo – což je nakonec vidět i tady v jednotlivých dotazech.
Autor: Jana
Re: Nejvíce nás trápí…
Tak ať pustí všechny jídelny samostatně. Když nebudeme pod školou, budeme si sami rozhodovat, budeme vědět mzdové prostředky,budeme vědět i kolik jsme spotřebovali energie,protože by se museli udělat zvášť hodiny na spotřebu pro školu a zvlášt pro jídelnu, ono by to všechno šlo, kdyby …A kdyby nám zřizovatel dával zvlášť na věcnou režii nemuseli bychom se prosit o každou vařečku. Asi bychom na tom byli lépe. Pak by i ten výpočet pro cizí strávníky byl jednoduchý. Prostě by se sečetli všechny výdaje.
Autor: Jana
Re: Nejvíce nás trápí…
Tak ať pustí všechny jídelny samostatně. Když nebudeme pod školou, budeme si sami rozhodovat, budeme vědět mzdové prostředky,budeme vědět i kolik jsme spotřebovali energie,protože by se museli udělat zvášť hodiny na spotřebu pro školu a zvlášt pro jídelnu, ono by to všechno šlo, kdyby …A kdyby nám zřizovatel dával zvlášť na věcnou režii nemuseli bychom se prosit o každou vařečku. Asi bychom na tom byli lépe. Pak by i ten výpočet pro cizí strávníky byl jednoduchý. Prostě by se sečetli všechny výdaje.
Autor: Jana
Re: Nejvíce nás trápí…
Tak ať pustí všechny jídelny samostatně. Když nebudeme pod školou, budeme si sami rozhodovat, budeme vědět mzdové prostředky,budeme vědět i kolik jsme spotřebovali energie,protože by se museli udělat zvášť hodiny na spotřebu pro školu a zvlášt pro jídelnu, ono by to všechno šlo, kdyby …A kdyby nám zřizovatel dával zvlášť na věcnou režii nemuseli bychom se prosit o každou vařečku. Asi bychom na tom byli lépe. Pak by i ten výpočet pro cizí strávníky byl jednoduchý. Prostě by se sečetli všechny výdaje.
Autor: www
Krajské normativy
Jaké máte v krajích normativy? Jsem z Prahy a zase to vypadá, že nám seberou další sílu. Z původních 8 sil na 460 strávníků budu mít 6 sil na 420 strávníků. Pokud někdo onemocní – chřipka atp. u více jež jedné síly, tak to už bude téměř likvidační!!
Autor: www
Krajské normativy
Jaké máte v krajích normativy? Jsem z Prahy a zase to vypadá, že nám seberou další sílu. Z původních 8 sil na 460 strávníků budu mít 6 sil na 420 strávníků. Pokud někdo onemocní – chřipka atp. u více jež jedné síly, tak to už bude téměř likvidační!!
Autor: www
Krajské normativy
Jaké máte v krajích normativy? Jsem z Prahy a zase to vypadá, že nám seberou další sílu. Z původních 8 sil na 460 strávníků budu mít 6 sil na 420 strávníků. Pokud někdo onemocní – chřipka atp. u více jež jedné síly, tak to už bude téměř likvidační!!
Autor: sarda
Re: Nejvíce nás trápí…
Jihomoravský kraj – 550 strávníků 7,5 síly včetně vedoucí ŠJ. A to máme jednu kuchařku už 3 měsíce na nemocenské.
Autor: sarda
Re: Nejvíce nás trápí…
Jihomoravský kraj – 550 strávníků 7,5 síly včetně vedoucí ŠJ. A to máme jednu kuchařku už 3 měsíce na nemocenské.
Autor: sarda
Re: Nejvíce nás trápí…
Jihomoravský kraj – 550 strávníků 7,5 síly včetně vedoucí ŠJ. A to máme jednu kuchařku už 3 měsíce na nemocenské.
Autor: Jitka
Re: Nejvíce nás trápí…
No to máte celkem dobré normativy, u nás se počítá 2 síly na první stovku a pak 1 síla na 100 strávníků, takže při počtu 420 strávníků by to dělalo 5 pracovnic – samozřejmě i s vedoucí.
Autor: Jitka
Re: Nejvíce nás trápí…
No to máte celkem dobré normativy, u nás se počítá 2 síly na první stovku a pak 1 síla na 100 strávníků, takže při počtu 420 strávníků by to dělalo 5 pracovnic – samozřejmě i s vedoucí.
Autor: Jitka
Re: Nejvíce nás trápí…
No to máte celkem dobré normativy, u nás se počítá 2 síly na první stovku a pak 1 síla na 100 strávníků, takže při počtu 420 strávníků by to dělalo 5 pracovnic – samozřejmě i s vedoucí.
Autor: Dagmar
Re: Nejvíce nás trápí…
Dobrý počin, jak zachránit školní stravování?
Začněme od hlavy. Kdo řídí školní stravování na MŠMT ? Pokud tam je Mgr. Jeřábková, tak učitelka ZŠ. To přece nejde, není to nic osobního, ale přece tam musí stát odborník, který dokáže reagovat na změny v předpisech a v danou chvíli pomoci školním jídelnám. ŠJ nebyly ještě tak hluboko. Vedení MŠMT dopustilo pod vedením p. Buzkové, abychom byli na okraji zájmu. Když ministrině hovoří o svých lidech, tak jen o ped. pracovnících.
Pokud bychom chtěli na konferenci s MŠMT diskutovat, jak tomu vždy bývalo s Ing. Šulcovu a posléze s Ing. Věříšovou, nemáme šanci, protože p. Jeřábková nepřijede. Bojí se nás ? Vždyť my nekoušeme. Kdo jiný by měl sladit předpisy ve škoním stravování a ČŠI. Požadavek volnosti stravování nekoresponduje s předpisy HACCP. To je jen zlomek toho, co je třeba pro školní jídelny udělat. Pokud bude mít jedna metodička 500-700 jídelen, není v lidských silách dostat na jídelny informace tak, aby jim rozuměli i ti, kteří ve škoním strav. dosud nepracovali. Kontrol, těch je hodně, ale jak se s množstvých předpisů popasovat ? Tady bychom měli se záchranou školního stravování začít. Kdyby nám ty dvě dámy inženýrky Šulcová a Věříšová nevěnovaly přízeň, nedovedu si představit, kde bychom byli.
Kdo řekne řediteli školy, úvazky jsou na zhotovení kvalitního jídla pro děti a také na obnovu duševních a fyzických sil pro pracovníky školy. V současné době školním jídelnám nemůže nikdo pomoci. Musí plavat ve vodě, do které je systém hodil a čeká , kdy se potopí nebo co vydrží.
Je mi to nesmírně líto, nikdo nechce pochopit a slyšet, že i my se podílíme na zdravé a výkonné populaci naší společnosti. Kdo z dnešních představitelů nechodil do školní jídelny ?
Co s tím uděláme ?
Autor: Dagmar
Re: Nejvíce nás trápí…
Dobrý počin, jak zachránit školní stravování?
Začněme od hlavy. Kdo řídí školní stravování na MŠMT ? Pokud tam je Mgr. Jeřábková, tak učitelka ZŠ. To přece nejde, není to nic osobního, ale přece tam musí stát odborník, který dokáže reagovat na změny v předpisech a v danou chvíli pomoci školním jídelnám. ŠJ nebyly ještě tak hluboko. Vedení MŠMT dopustilo pod vedením p. Buzkové, abychom byli na okraji zájmu. Když ministrině hovoří o svých lidech, tak jen o ped. pracovnících.
Pokud bychom chtěli na konferenci s MŠMT diskutovat, jak tomu vždy bývalo s Ing. Šulcovu a posléze s Ing. Věříšovou, nemáme šanci, protože p. Jeřábková nepřijede. Bojí se nás ? Vždyť my nekoušeme. Kdo jiný by měl sladit předpisy ve škoním stravování a ČŠI. Požadavek volnosti stravování nekoresponduje s předpisy HACCP. To je jen zlomek toho, co je třeba pro školní jídelny udělat. Pokud bude mít jedna metodička 500-700 jídelen, není v lidských silách dostat na jídelny informace tak, aby jim rozuměli i ti, kteří ve škoním strav. dosud nepracovali. Kontrol, těch je hodně, ale jak se s množstvých předpisů popasovat ? Tady bychom měli se záchranou školního stravování začít. Kdyby nám ty dvě dámy inženýrky Šulcová a Věříšová nevěnovaly přízeň, nedovedu si představit, kde bychom byli.
Kdo řekne řediteli školy, úvazky jsou na zhotovení kvalitního jídla pro děti a také na obnovu duševních a fyzických sil pro pracovníky školy. V současné době školním jídelnám nemůže nikdo pomoci. Musí plavat ve vodě, do které je systém hodil a čeká , kdy se potopí nebo co vydrží.
Je mi to nesmírně líto, nikdo nechce pochopit a slyšet, že i my se podílíme na zdravé a výkonné populaci naší společnosti. Kdo z dnešních představitelů nechodil do školní jídelny ?
Co s tím uděláme ?
Autor: Dagmar
Re: Nejvíce nás trápí…
Dobrý počin, jak zachránit školní stravování?
Začněme od hlavy. Kdo řídí školní stravování na MŠMT ? Pokud tam je Mgr. Jeřábková, tak učitelka ZŠ. To přece nejde, není to nic osobního, ale přece tam musí stát odborník, který dokáže reagovat na změny v předpisech a v danou chvíli pomoci školním jídelnám. ŠJ nebyly ještě tak hluboko. Vedení MŠMT dopustilo pod vedením p. Buzkové, abychom byli na okraji zájmu. Když ministrině hovoří o svých lidech, tak jen o ped. pracovnících.
Pokud bychom chtěli na konferenci s MŠMT diskutovat, jak tomu vždy bývalo s Ing. Šulcovu a posléze s Ing. Věříšovou, nemáme šanci, protože p. Jeřábková nepřijede. Bojí se nás ? Vždyť my nekoušeme. Kdo jiný by měl sladit předpisy ve škoním stravování a ČŠI. Požadavek volnosti stravování nekoresponduje s předpisy HACCP. To je jen zlomek toho, co je třeba pro školní jídelny udělat. Pokud bude mít jedna metodička 500-700 jídelen, není v lidských silách dostat na jídelny informace tak, aby jim rozuměli i ti, kteří ve škoním strav. dosud nepracovali. Kontrol, těch je hodně, ale jak se s množstvých předpisů popasovat ? Tady bychom měli se záchranou školního stravování začít. Kdyby nám ty dvě dámy inženýrky Šulcová a Věříšová nevěnovaly přízeň, nedovedu si představit, kde bychom byli.
Kdo řekne řediteli školy, úvazky jsou na zhotovení kvalitního jídla pro děti a také na obnovu duševních a fyzických sil pro pracovníky školy. V současné době školním jídelnám nemůže nikdo pomoci. Musí plavat ve vodě, do které je systém hodil a čeká , kdy se potopí nebo co vydrží.
Je mi to nesmírně líto, nikdo nechce pochopit a slyšet, že i my se podílíme na zdravé a výkonné populaci naší společnosti. Kdo z dnešních představitelů nechodil do školní jídelny ?
Co s tím uděláme ?
Autor: Radka
Re: Nejvíce nás trápí…
Reaguji na poslední věty příspěvku. Možná do školních jídelen chodili všichni a pamatují si jen to nejhorší. Na www.lidovky.cz je článek o školních jídelnách a téměř všechny reakce čtenářů v diskuzi jsou záporné. Myslím si, že v mnoha jídelnách je naše snaha vidět, ale veřejnost to až tak nevnímá.
Autor: Radka
Re: Nejvíce nás trápí…
Reaguji na poslední věty příspěvku. Možná do školních jídelen chodili všichni a pamatují si jen to nejhorší. Na www.lidovky.cz je článek o školních jídelnách a téměř všechny reakce čtenářů v diskuzi jsou záporné. Myslím si, že v mnoha jídelnách je naše snaha vidět, ale veřejnost to až tak nevnímá.
Autor: Radka
Re: Nejvíce nás trápí…
Reaguji na poslední věty příspěvku. Možná do školních jídelen chodili všichni a pamatují si jen to nejhorší. Na www.lidovky.cz je článek o školních jídelnách a téměř všechny reakce čtenářů v diskuzi jsou záporné. Myslím si, že v mnoha jídelnách je naše snaha vidět, ale veřejnost to až tak nevnímá.
Autor: VP
Re: Nejvíce nás trápí…
milá Dagmaro,doporučuji navštívit Krajskou konferenci společného stravování. Na konferenci ve Zlíně jsem se dozvěděla,že firma VIS Plzeň ve spolupráci s firmou Jídelny cz připravují projekt k řešení palčivých problémů vedoucích pracovníků ve školství.Také přednáška ing. Svobodové zaznamenala velký potlesk.Že by blýskání na lepší časy?
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
Nebuďte tak naivní. Každý vedoucí pracovník si musí problémy řešit sám a věřte, jde to, i bez pomoci zmíněných firem. A potlesk? Kdo tleskal? Kdo seděl v sále? No tak vidíte. Takže nevěřte, že se blýská na lepší časy. Jo až místo paní ing. Svobodové bude stát za řečnickým pultem Mgr. Jeřábková a bude vykládat, co všechno je pro školní jidelny super nového připraveno díky její pilné tiché,ale o to intenzivnější práci na MŠMT, potom si řekněte-blýská se 🙂 Ale zatím je to jen o tom, že se nad školním stravováním stahují jen mraky a jen někde svítí sluníčko – to podle toho, jak si vedoucí pracovník poradí s těmi mraky.
Autor: www
Re: Nejvíce nás trápí…
Tento příspěvek se mi velice líbí, je pravdivý a věcný, skutečnosti se mají v reálu opravdu tak, jak je výše uvedený příspěvek napsán !!!!!!!!!!!!!!
Naprosto souhlasím.
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
🙂 já vím, že si rozumíme 🙂 mějte se pěkně!
Autor: VP
Re: Nejvíce nás trápí…
milá Dagmaro,doporučuji navštívit Krajskou konferenci společného stravování. Na konferenci ve Zlíně jsem se dozvěděla,že firma VIS Plzeň ve spolupráci s firmou Jídelny cz připravují projekt k řešení palčivých problémů vedoucích pracovníků ve školství.Také přednáška ing. Svobodové zaznamenala velký potlesk.Že by blýskání na lepší časy?
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
Nebuďte tak naivní. Každý vedoucí pracovník si musí problémy řešit sám a věřte, jde to, i bez pomoci zmíněných firem. A potlesk? Kdo tleskal? Kdo seděl v sále? No tak vidíte. Takže nevěřte, že se blýská na lepší časy. Jo až místo paní ing. Svobodové bude stát za řečnickým pultem Mgr. Jeřábková a bude vykládat, co všechno je pro školní jidelny super nového připraveno díky její pilné tiché,ale o to intenzivnější práci na MŠMT, potom si řekněte-blýská se 🙂 Ale zatím je to jen o tom, že se nad školním stravováním stahují jen mraky a jen někde svítí sluníčko – to podle toho, jak si vedoucí pracovník poradí s těmi mraky.
Autor: www
Re: Nejvíce nás trápí…
Tento příspěvek se mi velice líbí, je pravdivý a věcný, skutečnosti se mají v reálu opravdu tak, jak je výše uvedený příspěvek napsán !!!!!!!!!!!!!!
Naprosto souhlasím.
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
🙂 já vím, že si rozumíme 🙂 mějte se pěkně!
Autor: VP
Re: Nejvíce nás trápí…
milá Dagmaro,doporučuji navštívit Krajskou konferenci společného stravování. Na konferenci ve Zlíně jsem se dozvěděla,že firma VIS Plzeň ve spolupráci s firmou Jídelny cz připravují projekt k řešení palčivých problémů vedoucích pracovníků ve školství.Také přednáška ing. Svobodové zaznamenala velký potlesk.Že by blýskání na lepší časy?
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
Nebuďte tak naivní. Každý vedoucí pracovník si musí problémy řešit sám a věřte, jde to, i bez pomoci zmíněných firem. A potlesk? Kdo tleskal? Kdo seděl v sále? No tak vidíte. Takže nevěřte, že se blýská na lepší časy. Jo až místo paní ing. Svobodové bude stát za řečnickým pultem Mgr. Jeřábková a bude vykládat, co všechno je pro školní jidelny super nového připraveno díky její pilné tiché,ale o to intenzivnější práci na MŠMT, potom si řekněte-blýská se 🙂 Ale zatím je to jen o tom, že se nad školním stravováním stahují jen mraky a jen někde svítí sluníčko – to podle toho, jak si vedoucí pracovník poradí s těmi mraky.
Autor: www
Re: Nejvíce nás trápí…
Tento příspěvek se mi velice líbí, je pravdivý a věcný, skutečnosti se mají v reálu opravdu tak, jak je výše uvedený příspěvek napsán !!!!!!!!!!!!!!
Naprosto souhlasím.
Autor: Anonymní
Re: Nejvíce nás trápí…
🙂 já vím, že si rozumíme 🙂 mějte se pěkně!