školení pro kuchařky Bezlepková dieta
Dobrý den, chci se zeptat, zda někdo nemáte zkušenosti a informace o nějakém kurzu/možnosti proškolení pro pracovnice školní jídelny o vaření bezlepkové stravy? V současné době donáším do jídelny jídlo pro svoje dítě k krabičkách. Je pro stravovací provozy nějaká možnost dalšího vzdělávání – ideálně praktická s přesnými informacemi. Pokud školka bezlepkově nevaří, je to pro rodiče velká zátěž, hlavně pokud vaří dle jídelníčku jídelny. Myslím, že někteří by byli ochotní i školení zaplatit. Děkuji
myslím, že takové školení pro kuchařky neexistuje. U nás jsme vařili bezlepkově na základě smlouvy s rodičem. Rodiče nám dodali veškeré podklady co dítě může nebo nemůže a naše hygienička nám dala telefon na její kolegyni, která bezlepkové dietě rozumí, v případě nejasností jsme jí mohli volat. Nebyl pro nás problém uvařit jedno jídlo extra. S donášením vlastního jídla je větší problém než s tím, když jsme uvařili jednu (občas dvě) porce něčeho bezlepkového.
Jsem vedoucí ŠJ a taky marně pátrám, kam bych mohla paní kuchařku poslat na školení ohledně dietní stravy.Tuto připravujeme, jelikož jsem pracovala 20 let jako dietní sestra.Donášení stravy rodičem je pro mě absolutně nepřípustné. Při cca 300 porcích denně vaříme zvlášť 3 diety bezlepkové,1 diabetickou a 1 jaterní. Všechno jde, když se chce. Vím,že to není naše povinnost, ale dětí s různými nemocemi stále přibývá a my jsme tu hlavně pro ně.
Dobrý den, vaření bezlepkové diety je v malém provozu, při malém počtu pracovnic dost velký problém.Bohužel, uvazky pracovnic jsou malé a nestíhají se dietám věnovat.Rodiče, pokud vaří jídlo doma a donáší, nemusí vařit dle jídelníčku jídelny.Za bezlepkovou dietu nechce žádná pracovnice nést odpovědnost.Je to hlavně starost rodičů.
záleží jen na ochotě. Při dvou kuchařkách, jedné paní na svačinky a úklid jídelny při 125 strávníků ZŠ, 60 MŠ jsme vařili jednu plně bezlepkovou stravu, jednu mírně bezlepkovou, jedno dítě alergie na cokoliv z rajčat, jedno dítě alergii na mléčné výrobky a jednu paní učitelku s poruchou trávení mléčné býlkoviny. Vyšli jsme vstříc všem. Vždycky jde jídlo odendat před doděláním. Se všemi rodiči máme smlouvy, kde je jasně napsané, že kuchařky nenesou odpovědnost za přípravu ditení stravy, že vše je na pokyn rodičů. Co nám rodiče dají, co dítě může či nemůže, tím se řídíme. V případě nejasností se domluvíme s dítětem přímo v jídelně. Děti většinou vědí co můžou nebo nemůžou.
U nás máme také problém s tím, nést odpovědnost za diety dětí. Kuchařky se mají při snížených úvazcích co ohánět, aby zvládly uvařit, uklidit a ještě obstarat „akce“ učitelů. Pokud by měly vařit diety, tak bych předpokládala minimálně proškolení v nějakém akreditovaném kurzu. Vaříme i pro cizí strávníky, ale finanční prostředky do jídelny jdou minimální. Jak na vybavení, tak na platy. Je-li prioritou vařit diety, tak je třeba k tomu jídelně poskytnou minimální podmínky. Domnívám se, že kuchařky jsou všude šikovné a budou-li mít podmínky, tak se mohou i diety naučit a připravovat je. Ale nejsme pionýři, abychom se pouštěly na tento tenký led bez znalostí.
Dobrý den,do diskuse ohledně diet sice toto nepatří,ale v jednom tématu jste se zmiňovala,jak máte ošetřeno vaření pro zaměstnance přes OU. Chtěla bych se Vás zeptat,zda máte nějakým vnitřním předpisem stanoveno,jak budete stravování zřizovateli účtovat? mám spočítané náklady,ale potřebuji nějakým předpisem to dát dohromady,aby obec mohla tuto činnost hradit. Děkuji předem za zprávu a omlouvám se,že jsem se připojila mimo téma. Děkuji a přeji hezký den Zdena
Dobrý den, již v dřívějším období jsem se zabývala školením nebo kurzem pro bezlepkovou dietu. Zjistila jsem, že probíhal v měsíci březnu-dubnu na střední zdravotnické škole v Olomouci ve dvou týdnech vždy pá-sobota. Celý kurz stál kolem 3 500 Kč. Pracuji ve dvou mateřinách, ale ani jedna ředitelka mi nechtěla na kurz poskytnout prostředky. Je to smutné, protože bychom si jako vedou ŠJ měly zvyšovat kvalifikaci, ale prostě to nejde. Takže jedině si kurz zaplatit a vzít si dovolenou. Zdraví Daniela
Dobrý den, ani se nedivím, že ani jedna ze ředitelek nechtěla kurz zaplatit. Vaření bezlepkové diety není nijak právně ošetřeno a pracovnice jídelen se opravdu dostávají na tenký led.Kdo tam nepracuje, tak nepochopí.
Dobrý den, také mám dítě celiaka. Je škoda, že při zvyšujícím se počtu dětí, které vyžadují speciální přípravu stravy na toto není myšleno legislativně. Rodiče se dostávají do situace, kdy jsou dáni jídelně na milost – znám i případy, že jídelny nevaří, nepovolí donášet jídlo a děti mají velké svačiny a teplé jídlo až doma. Postoj školních jídelen do jisté míry chápu – pokud nemusí, tak proč by šly dobrovolně do rizika, že třeba něco pokazí a přidají si práci a starosti. Přišlo by mi ideální, když by při přípravě dietní stravy mohly být jídelny nějak dotovány – alespoň mírným navýšením úvazku pracovnic, aby se zohlednila pracnost. Moje spolupráce s jídelnou je taková, že konzultujeme jídelníček a co je bezlepkové syn jí, co není dodávám já (např. k bezlepkové pomazánce dodám pečivo, k masu b. knedlík apod.). Jídelna vařit bezlepkově nechce a nebude (zdůvodňují to náročností a zodpovědností).
Váhám, zda v této kombinaci pokračovat. Z hlediska bezlepkovosti mi to připadá velmi rizikové. Jídelníček a receptury jídel konzultuji s někým jiným, než kdo reálně vaří. Může dojít ke změně personálu a změně jídla/receptury. Navíc může dojít ke změně dodávané suroviny a nemusím se o tom dozvědět. Myslím si, že pokud jídelna nevaří bezlepkově sama a aktivně, nemá smysl nikoho nutit – jak se potom spolehnout na to, že k bezlepkovému vaření přistupují pečlivě.
Děkuji za informace o školení v Olomouci. Zkusím je kontaktovat, zda by nebylo možné udělat školení jen na bezlepkovou dietu – mohlo by být kratší a podstatně levnější. Podle programu by se bezlepková dieta měla snadno vejít do 1 dne a odpadla by jedna cesta i přespávání. Pro praktický provoz si myslím, že je nezbytné, aby školení absolvovaly alespoň 2 kuchařky (vedoucí + kuchařka), aby byly zastupitelné. V informacích je napsáno, že účastníci dostanou potvrzení o účasti. Pravděpodobně se nejedná o akreditovaný kurz. Je akreditace důležitá? Co se vaření jídel podle jídelníčku jídelny, vím že nemusím, ale zatím to dělám (nevím, jak dlouho se to dá vydržet). Myslím si, že pro dítě v mš je jídlo důležité i po socializační stránce, jako společenské setkání. Takže hlavně sama chci, aby jedno pokud možno stejné/podobné jídlo jako ostatní děti, aby nebylo vyloučeno. Chci svému dítěti už tak složitý život s touto dietou usnadnit.
Dobrý den, odpověděli mi ze Střední zdravotní školy v Olomouci. Školení dietní stravování by mělo proběhnout v říjnu. Kurz je akreditován u České asociace sester. Možnost udělat školení jen pro bezlepkovou dietu zváží. Pokud by to podařilo a bylo by to jednodenní, bylo by to výrazně časově i finančně méně náročné. Myslím, že potom by to mohlo být zajímavé i pro další rodiče – zaplatit školení (nebo alespoň přispět), aby jídelna bezlepkově vařila.
Jsem rozpolcena. Velice cítím s lidmi, kteří se potýkají s různými onemocněními. Zvlášť, když si za svůj zdravotní stav nemohou. Ale … nedá mi to, zastat se kuchařek ve školních jídelnách na které padá stín neochotných a neempatických lidí. Mnohdy s hluboko pod polovinou státem uznané průměrné mzdy, vaří ve čtyřech pro 400, 500 strávníků. Kuchařky si nestěžují. Snaží se denně zajistit pro žáčky chutnou, kvalitní stravu a zabezpečit provoz kuchyně a přilehlých prostor tak, aby splnily přísná hygienická a bezpečností pravidla stanovená pro veřejné stravování. To, co dietní sestra studuje 4 roky a aplikuje své znalosti ve speciálních provozech, se má kuchařka naučit za jeden den a vařit v podmínkách velkokapacitních provozů? Záleží na úhlu pohledu. Neznám provoz, kde by byl problém zajistit po domluvě ihned uchování, ohřev a výdej donešené dietní stravy. Dle mého názoru je tento způsob v SOUČASNÉ DOBĚ ideálním řešením vyhovujícím oběma stranám.
Dobrý den, ono to s tím donosem vlastního jídla není tak jednoduché. Na jídlo musí být vyhrazena extra lednice, nádobí a vše okolo (toto nám sdělila naše hygienička). To v našem provozu není možné, jsme rádi, že máme lednice na to co máme mít. Další lednici nám nikdo nekoupí a rodiče si sem vlastní taky neponesou. Pro nás je jednodušší udělat jedno jídlo extra. Ale záleží na provozu.
Dobrý den. Bohužel nevím a ani nemůžu zjistit, jak to funguje ve velkém stravovacím provozu. Snažím se teď zjistit, jaké jsou moje možnosti jako rodiče, který má nyní vidinu, že kromě práce, domácnosti a rodiny zůstane na dlouhou dobu také kuchařem, který večer vaří a ráno chystá jídlo s popiskem do krabičky. Hledám možnosti, v čem třeba můžu pomoci já (zaplacení školení) a co by bylo spíše jako návrh k řešení někam nahoru (na obec, kraj,…?). Nezpochybňuji, že práce v jídelně je náročná, že kuchařky mají už tak práce dost. Co by bylo podle Vás potřeba změnit, abyste byli schopní zajistit i dietní stravování? Kdo dává peníze jídelnám na provoz (předpokládám, že suroviny jsou hrazeny z plateb stravného). Kdo určuje úvazky? Zkoušel někdo z vedoucích jídelen požádat o navýšení úvazku z důvodu přípravy dietní stravy?
Školení určitě nenahradí vzdělání dietní sestry, ale jsem přesvědčena o tom, že jeden den může stačit na detailní informace o bezlepkové dietě a vysvětlení, jak vařit bez lepku. Vaření bez lepku je šok, ale když člověk ví, jaké suroviny může použít, tak v praxi jde hlavně o zvyk a o jiné zahušťování omáček a zavařování polévky. Nevím, jaký je pak rozdíl ve velkém provozu a jak to vše dělat, aby to nebylo časově náročné. Tedy aby se vše nemuselo vařit úplně bokem v malém rendlíčku, ale včas něco oddělit a bokem zahustit, zavařit polévku. Pokud jídelna nechce vařit bezlepkově kvůli obavám z odpovědnosti a nedostatečným informacím, myslím si, že řada rodičů by uvažovala o zaplacení školení pro „svoji jídelnu“. Pokud jde o časovou vytíženost kuchařek a nereálnost vařit bokem „v malém rendlíčku“ ve velkém provozu, tak to už jako rodič nemůžu ovlivnit.
Když to trochu přeženu, tak velká jídelna je tak trochu továrna na výrobu pokrmů a nápojů. Jsou přísně stanovená pravidla pomalu na každou operaci s pokrmy, je stanoven výrobní postup na zásadách HACCP. Celý provoz musí dodržovat přísná hygienická pravidla, aby nebylo ohroženo zdraví strávníků. To je jedna stránka mince. Dále se stále snižují úvazky pracovníků a šetří se, kde se dá.
Představte si, že v Mladé Boleslavi ve Škodovce budete chtít vyrábět kromě Fabíí a Oktáiví ještě koňské povozy. Co tedy musíte udělat? Pošlete inženýry na jedno školení, jak se vyrábí dřevěné povozy? To asi ne, že ano. Musíte změnit část továrny, najmout konstruktéra a truhláře a pak dělníky, kteří budou pracovat se dřevem.
Trochu jsem to přehnala, ale pochopte, že jídelna, kde se vaří 200, 500 nebo 1000 jídel denně, není domácí sporák.
Vařit diety není jistě problém, ale musí k tomu být podmínky, školený personál a předpisy. Rovněž vnášení „krabiček“ a následný ohřev je problém. Časový i hygienický.
Opravdu chápu, že jídelna není sporák. Dotazy na fórum jsem psala proto, abych zjistila maximum informací. To že se dietní stravování řeší stále častěji, je bohužel fakt. Věřte, že celiakie mého dítěte mě netěší, ale nezbývá mi, než to řešit. Při dodržování celoživotní přísné diety bude moje dítě prospívat jako každé jiné a to je pro mě hlavní. Problém pro rodiče a jídelny je, jak stravu pro tyto děti zajistit, ale doufám, že nejsou problémem tyto děti samotné a jejich rodiče, kteří zjišťují, ptají se a pátrají po informacích. Pokud píšete, že vaření diety není problém – ale zároveň, že jsou potřebné podmínky, školený personál a problémem je i vnášení krabiček – jak byste situaci dietního stravování navrhovala řešit? Myslíte si, že zajištění stravy má být v případě diety pouze na rodičích?
Ptáte-li se, jak bych to řešila, tak já asi takto:
1) je třeba změnit vyhlášku o školním stravování a začlenit do ní vaření diet – vyhláška je součástí Školského zákona, je tedy třeba změnit zákon
2) je třeba zaplatit kuchaře a kuchařky, kteří budou tyto diety umět vařit a také zodpovídat za to, že neublíží nemocným dětem
3) vyřešit provoz jídelny koncepčně a né nahodile, za pochodu, jak to komu vyhovuje
To ale nevyřešíme zde na diskusním portále. Ani to není v možnostech jednotlivých vedoucích jídelen. Rodiče nemocných dětí musí apelovat na zřizovatele školských zařízení,na Ministerstvo školství a na zákonodárce.
Autor: Iva K.
Dobrý den, nemyslím si, že by to mělo zůstat pouze na rodičích. Problém vidím v myšlení lidí, určení priorit a ekonomice. Stát, kraje, obce jsou naši zřizovatelé a přispívají nám na provoz a mzdy. Jistě všichni víme, že se stále hledají úspory a zachovat běžný provoz (současný stav) společně s jakoukoli změnou k lepšímu je nutné několikaleté úsilí. Věřte, že taková je realita. Není mi to příjemné, to takto popsat. Sama mám děti a předpokládám, že budu někdy i prarodič. A nemohu před tímto problémem zavírat oči. Tak se snažím, alespoň vyjít vstříc, tak jak mi dovoluje mé svědomí, síla a povinnosti. Já jsem zastáncem umožnění uchování, ohřevu a výdeje dodané dietní stravy. Jestli stravu dodá rodič nebo někdo jiný je mi jedno. Tím „jiným“ mám na mysli třeba toto … viz. další příspěvek …
Autor: Iva K.
… POKRAČOVÁNÍ – polemika … Zřizovatel ve větším městě s větším počtem vývařoven zjistí počet žáků s dietním omezením. Zváží pro a proti, odhlasuje, odsouhlasí … a zajistí denní rozvoz dietní stravy pro každé své školské zařízení od jednoho výrobce (např. nemocnice v místě). Jak by se rozúčtovaly náklady na rozvoz (jídlonosiče či jednorázové obaly, doprava,… ) a smlouvy mezi všemi stranami v tuto chvíli moc netuším. Příspěvky na dietní stravování od zdravotních pojišťoven je také nutné vzít v potaz. Naše vývařovna je ve větším městě, tak nechci spekulovat nad řešením v menších obcích. Co je jisté, tak se ledy nehnou hned. Takže stále preferuji donášení uvařené stravy do jídelny. Moc nechápu (možná tuším) proč by se měl dodržovat jídelníček zařízení. Do spotřebního koše by potraviny nešly a ani by žák neplatil stravné. Náklady na pořízení chladničky, mirkovlnky a úhradu nákladů za energie a mzdy by hradilo zařízení ze „svého“, tedy z provozních peněz od zřizovatele. Zdravím Iva
Autor: Cindy
1 den školení diety je opravdu na nic.Jednoduší je, když se rodiče přijdou každý týden do jídelny domluvit, co dítě smí z nabídky jíst a co lze třeba před zahuštěním odebrat. Vaření diet je náročné ahlavně to nemá kdo dělat. A přebírat za dietu zodpovědnost nejde.Chce se to jen domluvit.
Myslím, že už se to tu řešilo. Jídelna je opravdu výrobna, jak bylo řečeno , obrovské sporáky, žádná malá plotýnka, u nás dvě kuchařky, které musí zvládnout nesčetně kroků za malý peníz. Dítě alergického na lepek nebo přímo celiaka, nemáme. Diabetika ano, tu není problém, není to o jiných potravinách, ale váhovém množství, které dítě dostane a to si určují rodiče sami. Jídelníček odešlu mailem, popíšu, co by mohlo dělat problém, a je to. Holčině s „mléčnou bílkovinou“ vaří babička, nosí jí oběd čerstvý těsně před výdejem. Jsme rády, že to nevaříme, holčička většinu oběda vyhodí, určitě by nám to bylo líto. Moje dcera je tedy alergická na lepek, zjištěno na SŠ, odešla kvůli tomu z internátu a začali jsme vařit doma, takže to znám. Ani jsem to po škole, kde se vaří 700 obědů, potom další chody, nechtěla.
školení pro kuchařky Bezlepková dieta
Autor: Maminka celiaka
školení pro kuchařky Bezlepková dieta
Dobrý den, chci se zeptat, zda někdo nemáte zkušenosti a informace o nějakém kurzu/možnosti proškolení pro pracovnice školní jídelny o vaření bezlepkové stravy? V současné době donáším do jídelny jídlo pro svoje dítě k krabičkách. Je pro stravovací provozy nějaká možnost dalšího vzdělávání – ideálně praktická s přesnými informacemi. Pokud školka bezlepkově nevaří, je to pro rodiče velká zátěž, hlavně pokud vaří dle jídelníčku jídelny. Myslím, že někteří by byli ochotní i školení zaplatit. Děkuji
Autor: andy1
Dobrý den,
myslím, že takové školení pro kuchařky neexistuje. U nás jsme vařili bezlepkově na základě smlouvy s rodičem. Rodiče nám dodali veškeré podklady co dítě může nebo nemůže a naše hygienička nám dala telefon na její kolegyni, která bezlepkové dietě rozumí, v případě nejasností jsme jí mohli volat. Nebyl pro nás problém uvařit jedno jídlo extra. S donášením vlastního jídla je větší problém než s tím, když jsme uvařili jednu (občas dvě) porce něčeho bezlepkového.
Autor: marcik
Jsem vedoucí ŠJ a taky marně pátrám, kam bych mohla paní kuchařku poslat na školení ohledně dietní stravy.Tuto připravujeme, jelikož jsem pracovala 20 let jako dietní sestra.Donášení stravy rodičem je pro mě absolutně nepřípustné. Při cca 300 porcích denně vaříme zvlášť 3 diety bezlepkové,1 diabetickou a 1 jaterní. Všechno jde, když se chce. Vím,že to není naše povinnost, ale dětí s různými nemocemi stále přibývá a my jsme tu hlavně pro ně.
Autor: miladka
Dobrý den, vaření bezlepkové diety je v malém provozu, při malém počtu pracovnic dost velký problém.Bohužel, uvazky pracovnic jsou malé a nestíhají se dietám věnovat.Rodiče, pokud vaří jídlo doma a donáší, nemusí vařit dle jídelníčku jídelny.Za bezlepkovou dietu nechce žádná pracovnice nést odpovědnost.Je to hlavně starost rodičů.
Autor: Andy1
Dobrý den,
záleží jen na ochotě. Při dvou kuchařkách, jedné paní na svačinky a úklid jídelny při 125 strávníků ZŠ, 60 MŠ jsme vařili jednu plně bezlepkovou stravu, jednu mírně bezlepkovou, jedno dítě alergie na cokoliv z rajčat, jedno dítě alergii na mléčné výrobky a jednu paní učitelku s poruchou trávení mléčné býlkoviny. Vyšli jsme vstříc všem. Vždycky jde jídlo odendat před doděláním. Se všemi rodiči máme smlouvy, kde je jasně napsané, že kuchařky nenesou odpovědnost za přípravu ditení stravy, že vše je na pokyn rodičů. Co nám rodiče dají, co dítě může či nemůže, tím se řídíme. V případě nejasností se domluvíme s dítětem přímo v jídelně. Děti většinou vědí co můžou nebo nemůžou.
Autor: Dietty
U nás máme také problém s tím, nést odpovědnost za diety dětí. Kuchařky se mají při snížených úvazcích co ohánět, aby zvládly uvařit, uklidit a ještě obstarat „akce“ učitelů. Pokud by měly vařit diety, tak bych předpokládala minimálně proškolení v nějakém akreditovaném kurzu. Vaříme i pro cizí strávníky, ale finanční prostředky do jídelny jdou minimální. Jak na vybavení, tak na platy. Je-li prioritou vařit diety, tak je třeba k tomu jídelně poskytnou minimální podmínky. Domnívám se, že kuchařky jsou všude šikovné a budou-li mít podmínky, tak se mohou i diety naučit a připravovat je. Ale nejsme pionýři, abychom se pouštěly na tento tenký led bez znalostí.
Autor: rohlik
Dobrý den,do diskuse ohledně diet sice toto nepatří,ale v jednom tématu jste se zmiňovala,jak máte ošetřeno vaření pro zaměstnance přes OU. Chtěla bych se Vás zeptat,zda máte nějakým vnitřním předpisem stanoveno,jak budete stravování zřizovateli účtovat? mám spočítané náklady,ale potřebuji nějakým předpisem to dát dohromady,aby obec mohla tuto činnost hradit. Děkuji předem za zprávu a omlouvám se,že jsem se připojila mimo téma. Děkuji a přeji hezký den Zdena
Autor: Danča
Dobrý den, již v dřívějším období jsem se zabývala školením nebo kurzem pro bezlepkovou dietu. Zjistila jsem, že probíhal v měsíci březnu-dubnu na střední zdravotnické škole v Olomouci ve dvou týdnech vždy pá-sobota. Celý kurz stál kolem 3 500 Kč. Pracuji ve dvou mateřinách, ale ani jedna ředitelka mi nechtěla na kurz poskytnout prostředky. Je to smutné, protože bychom si jako vedou ŠJ měly zvyšovat kvalifikaci, ale prostě to nejde. Takže jedině si kurz zaplatit a vzít si dovolenou. Zdraví Daniela
Autor: janinka
Dobrý den, ani se nedivím, že ani jedna ze ředitelek nechtěla kurz zaplatit. Vaření bezlepkové diety není nijak právně ošetřeno a pracovnice jídelen se opravdu dostávají na tenký led.Kdo tam nepracuje, tak nepochopí.
Autor: Eva1234
Dobrý den, také mám dítě celiaka. Je škoda, že při zvyšujícím se počtu dětí, které vyžadují speciální přípravu stravy na toto není myšleno legislativně. Rodiče se dostávají do situace, kdy jsou dáni jídelně na milost – znám i případy, že jídelny nevaří, nepovolí donášet jídlo a děti mají velké svačiny a teplé jídlo až doma. Postoj školních jídelen do jisté míry chápu – pokud nemusí, tak proč by šly dobrovolně do rizika, že třeba něco pokazí a přidají si práci a starosti. Přišlo by mi ideální, když by při přípravě dietní stravy mohly být jídelny nějak dotovány – alespoň mírným navýšením úvazku pracovnic, aby se zohlednila pracnost. Moje spolupráce s jídelnou je taková, že konzultujeme jídelníček a co je bezlepkové syn jí, co není dodávám já (např. k bezlepkové pomazánce dodám pečivo, k masu b. knedlík apod.). Jídelna vařit bezlepkově nechce a nebude (zdůvodňují to náročností a zodpovědností).
Autor: Eva1234
Váhám, zda v této kombinaci pokračovat. Z hlediska bezlepkovosti mi to připadá velmi rizikové. Jídelníček a receptury jídel konzultuji s někým jiným, než kdo reálně vaří. Může dojít ke změně personálu a změně jídla/receptury. Navíc může dojít ke změně dodávané suroviny a nemusím se o tom dozvědět. Myslím si, že pokud jídelna nevaří bezlepkově sama a aktivně, nemá smysl nikoho nutit – jak se potom spolehnout na to, že k bezlepkovému vaření přistupují pečlivě.
Autor: maminka celiaka
Děkuji za informace o školení v Olomouci. Zkusím je kontaktovat, zda by nebylo možné udělat školení jen na bezlepkovou dietu – mohlo by být kratší a podstatně levnější. Podle programu by se bezlepková dieta měla snadno vejít do 1 dne a odpadla by jedna cesta i přespávání. Pro praktický provoz si myslím, že je nezbytné, aby školení absolvovaly alespoň 2 kuchařky (vedoucí + kuchařka), aby byly zastupitelné. V informacích je napsáno, že účastníci dostanou potvrzení o účasti. Pravděpodobně se nejedná o akreditovaný kurz. Je akreditace důležitá? Co se vaření jídel podle jídelníčku jídelny, vím že nemusím, ale zatím to dělám (nevím, jak dlouho se to dá vydržet). Myslím si, že pro dítě v mš je jídlo důležité i po socializační stránce, jako společenské setkání. Takže hlavně sama chci, aby jedno pokud možno stejné/podobné jídlo jako ostatní děti, aby nebylo vyloučeno. Chci svému dítěti už tak složitý život s touto dietou usnadnit.
Autor: All-iii
Společně s pozdravem posílám odkaz na databázi bezlepkových výrobků http://www.vupp.cz/czvupp/04bezlepkove/index.htm
Autor: maminka celiaka
Dobrý den, odpověděli mi ze Střední zdravotní školy v Olomouci. Školení dietní stravování by mělo proběhnout v říjnu. Kurz je akreditován u České asociace sester. Možnost udělat školení jen pro bezlepkovou dietu zváží. Pokud by to podařilo a bylo by to jednodenní, bylo by to výrazně časově i finančně méně náročné. Myslím, že potom by to mohlo být zajímavé i pro další rodiče – zaplatit školení (nebo alespoň přispět), aby jídelna bezlepkově vařila.
Kontakt:
http://www.epol.cz/vzdelavaci-akce.aspx
Autor: Iva K.
Jsem rozpolcena. Velice cítím s lidmi, kteří se potýkají s různými onemocněními. Zvlášť, když si za svůj zdravotní stav nemohou. Ale … nedá mi to, zastat se kuchařek ve školních jídelnách na které padá stín neochotných a neempatických lidí. Mnohdy s hluboko pod polovinou státem uznané průměrné mzdy, vaří ve čtyřech pro 400, 500 strávníků. Kuchařky si nestěžují. Snaží se denně zajistit pro žáčky chutnou, kvalitní stravu a zabezpečit provoz kuchyně a přilehlých prostor tak, aby splnily přísná hygienická a bezpečností pravidla stanovená pro veřejné stravování. To, co dietní sestra studuje 4 roky a aplikuje své znalosti ve speciálních provozech, se má kuchařka naučit za jeden den a vařit v podmínkách velkokapacitních provozů? Záleží na úhlu pohledu. Neznám provoz, kde by byl problém zajistit po domluvě ihned uchování, ohřev a výdej donešené dietní stravy. Dle mého názoru je tento způsob v SOUČASNÉ DOBĚ ideálním řešením vyhovujícím oběma stranám.
Autor: Andy1
Dobrý den, ono to s tím donosem vlastního jídla není tak jednoduché. Na jídlo musí být vyhrazena extra lednice, nádobí a vše okolo (toto nám sdělila naše hygienička). To v našem provozu není možné, jsme rádi, že máme lednice na to co máme mít. Další lednici nám nikdo nekoupí a rodiče si sem vlastní taky neponesou. Pro nás je jednodušší udělat jedno jídlo extra. Ale záleží na provozu.
Autor: Maminka celiaka
Dobrý den. Bohužel nevím a ani nemůžu zjistit, jak to funguje ve velkém stravovacím provozu. Snažím se teď zjistit, jaké jsou moje možnosti jako rodiče, který má nyní vidinu, že kromě práce, domácnosti a rodiny zůstane na dlouhou dobu také kuchařem, který večer vaří a ráno chystá jídlo s popiskem do krabičky. Hledám možnosti, v čem třeba můžu pomoci já (zaplacení školení) a co by bylo spíše jako návrh k řešení někam nahoru (na obec, kraj,…?). Nezpochybňuji, že práce v jídelně je náročná, že kuchařky mají už tak práce dost. Co by bylo podle Vás potřeba změnit, abyste byli schopní zajistit i dietní stravování? Kdo dává peníze jídelnám na provoz (předpokládám, že suroviny jsou hrazeny z plateb stravného). Kdo určuje úvazky? Zkoušel někdo z vedoucích jídelen požádat o navýšení úvazku z důvodu přípravy dietní stravy?
Autor: Maminka celiaka
Školení určitě nenahradí vzdělání dietní sestry, ale jsem přesvědčena o tom, že jeden den může stačit na detailní informace o bezlepkové dietě a vysvětlení, jak vařit bez lepku. Vaření bez lepku je šok, ale když člověk ví, jaké suroviny může použít, tak v praxi jde hlavně o zvyk a o jiné zahušťování omáček a zavařování polévky. Nevím, jaký je pak rozdíl ve velkém provozu a jak to vše dělat, aby to nebylo časově náročné. Tedy aby se vše nemuselo vařit úplně bokem v malém rendlíčku, ale včas něco oddělit a bokem zahustit, zavařit polévku. Pokud jídelna nechce vařit bezlepkově kvůli obavám z odpovědnosti a nedostatečným informacím, myslím si, že řada rodičů by uvažovala o zaplacení školení pro „svoji jídelnu“. Pokud jde o časovou vytíženost kuchařek a nereálnost vařit bokem „v malém rendlíčku“ ve velkém provozu, tak to už jako rodič nemůžu ovlivnit.
Autor: Olii
Když to trochu přeženu, tak velká jídelna je tak trochu továrna na výrobu pokrmů a nápojů. Jsou přísně stanovená pravidla pomalu na každou operaci s pokrmy, je stanoven výrobní postup na zásadách HACCP. Celý provoz musí dodržovat přísná hygienická pravidla, aby nebylo ohroženo zdraví strávníků. To je jedna stránka mince. Dále se stále snižují úvazky pracovníků a šetří se, kde se dá.
Představte si, že v Mladé Boleslavi ve Škodovce budete chtít vyrábět kromě Fabíí a Oktáiví ještě koňské povozy. Co tedy musíte udělat? Pošlete inženýry na jedno školení, jak se vyrábí dřevěné povozy? To asi ne, že ano. Musíte změnit část továrny, najmout konstruktéra a truhláře a pak dělníky, kteří budou pracovat se dřevem.
Trochu jsem to přehnala, ale pochopte, že jídelna, kde se vaří 200, 500 nebo 1000 jídel denně, není domácí sporák.
Vařit diety není jistě problém, ale musí k tomu být podmínky, školený personál a předpisy. Rovněž vnášení „krabiček“ a následný ohřev je problém. Časový i hygienický.
Autor: Maminka celiaka
Opravdu chápu, že jídelna není sporák. Dotazy na fórum jsem psala proto, abych zjistila maximum informací. To že se dietní stravování řeší stále častěji, je bohužel fakt. Věřte, že celiakie mého dítěte mě netěší, ale nezbývá mi, než to řešit. Při dodržování celoživotní přísné diety bude moje dítě prospívat jako každé jiné a to je pro mě hlavní. Problém pro rodiče a jídelny je, jak stravu pro tyto děti zajistit, ale doufám, že nejsou problémem tyto děti samotné a jejich rodiče, kteří zjišťují, ptají se a pátrají po informacích. Pokud píšete, že vaření diety není problém – ale zároveň, že jsou potřebné podmínky, školený personál a problémem je i vnášení krabiček – jak byste situaci dietního stravování navrhovala řešit? Myslíte si, že zajištění stravy má být v případě diety pouze na rodičích?
Autor: Olii
Ptáte-li se, jak bych to řešila, tak já asi takto:
1) je třeba změnit vyhlášku o školním stravování a začlenit do ní vaření diet – vyhláška je součástí Školského zákona, je tedy třeba změnit zákon
2) je třeba zaplatit kuchaře a kuchařky, kteří budou tyto diety umět vařit a také zodpovídat za to, že neublíží nemocným dětem
3) vyřešit provoz jídelny koncepčně a né nahodile, za pochodu, jak to komu vyhovuje
To ale nevyřešíme zde na diskusním portále. Ani to není v možnostech jednotlivých vedoucích jídelen. Rodiče nemocných dětí musí apelovat na zřizovatele školských zařízení,na Ministerstvo školství a na zákonodárce.
Autor: Iva K.
Dobrý den, nemyslím si, že by to mělo zůstat pouze na rodičích. Problém vidím v myšlení lidí, určení priorit a ekonomice. Stát, kraje, obce jsou naši zřizovatelé a přispívají nám na provoz a mzdy. Jistě všichni víme, že se stále hledají úspory a zachovat běžný provoz (současný stav) společně s jakoukoli změnou k lepšímu je nutné několikaleté úsilí. Věřte, že taková je realita. Není mi to příjemné, to takto popsat. Sama mám děti a předpokládám, že budu někdy i prarodič. A nemohu před tímto problémem zavírat oči. Tak se snažím, alespoň vyjít vstříc, tak jak mi dovoluje mé svědomí, síla a povinnosti. Já jsem zastáncem umožnění uchování, ohřevu a výdeje dodané dietní stravy. Jestli stravu dodá rodič nebo někdo jiný je mi jedno. Tím „jiným“ mám na mysli třeba toto … viz. další příspěvek …
Autor: Iva K.
… POKRAČOVÁNÍ – polemika … Zřizovatel ve větším městě s větším počtem vývařoven zjistí počet žáků s dietním omezením. Zváží pro a proti, odhlasuje, odsouhlasí … a zajistí denní rozvoz dietní stravy pro každé své školské zařízení od jednoho výrobce (např. nemocnice v místě). Jak by se rozúčtovaly náklady na rozvoz (jídlonosiče či jednorázové obaly, doprava,… ) a smlouvy mezi všemi stranami v tuto chvíli moc netuším. Příspěvky na dietní stravování od zdravotních pojišťoven je také nutné vzít v potaz. Naše vývařovna je ve větším městě, tak nechci spekulovat nad řešením v menších obcích. Co je jisté, tak se ledy nehnou hned. Takže stále preferuji donášení uvařené stravy do jídelny. Moc nechápu (možná tuším) proč by se měl dodržovat jídelníček zařízení. Do spotřebního koše by potraviny nešly a ani by žák neplatil stravné. Náklady na pořízení chladničky, mirkovlnky a úhradu nákladů za energie a mzdy by hradilo zařízení ze „svého“, tedy z provozních peněz od zřizovatele. Zdravím Iva
Autor: Cindy
1 den školení diety je opravdu na nic.Jednoduší je, když se rodiče přijdou každý týden do jídelny domluvit, co dítě smí z nabídky jíst a co lze třeba před zahuštěním odebrat. Vaření diet je náročné ahlavně to nemá kdo dělat. A přebírat za dietu zodpovědnost nejde.Chce se to jen domluvit.
Autor: raduza
Myslím, že už se to tu řešilo. Jídelna je opravdu výrobna, jak bylo řečeno , obrovské sporáky, žádná malá plotýnka, u nás dvě kuchařky, které musí zvládnout nesčetně kroků za malý peníz. Dítě alergického na lepek nebo přímo celiaka, nemáme. Diabetika ano, tu není problém, není to o jiných potravinách, ale váhovém množství, které dítě dostane a to si určují rodiče sami. Jídelníček odešlu mailem, popíšu, co by mohlo dělat problém, a je to. Holčině s „mléčnou bílkovinou“ vaří babička, nosí jí oběd čerstvý těsně před výdejem. Jsme rády, že to nevaříme, holčička většinu oběda vyhodí, určitě by nám to bylo líto. Moje dcera je tedy alergická na lepek, zjištěno na SŠ, odešla kvůli tomu z internátu a začali jsme vařit doma, takže to znám. Ani jsem to po škole, kde se vaří 700 obědů, potom další chody, nechtěla.