solení
Tak se na nás zase chystá nový bič a to v podobě doporučeného množství soli. Máme děti naučit méně solit, protože této chuti se naučí v dětském věku. Ale bohužel pokud doma i ve škole vidí dospělé, kteří aniž by jídlo neochutnali, sahají po slánce, tak to je nadlidský úkol. Pokud jim uvaříme bez soli, jídlo jim nebude chutnat a skončí v odpadu. Problém je v tom, že děti mají dostatek peněz na různé pochutiny, takže když nesní oběd, klidně si koupí chipsy a kolu a mají vystaráno. Toto přece nechceme, abychom vyhnali děti z jídelen do obchodů, nebo snad ano? Nějak to všechno postrádá logiku. Je třeba začít u rodičů a to v době, kdy děti získávají základní návyky. Ve škole je už na to pozdě.
Dobrý den,
když budeme jenom mluvit jak to nejde a kdo má začít, tak se nám nikdy nepovede špatné návyky zmírnit. Vidím to, jako dobrý počinek začít vychovávat ve škole a to i prostřednictvím jídelny. Vyloučit sůl nikoliv, ale postupné snižování ano. Začít by měli i výrobci potravinářských produktů (pekaři, konzervárny, uzenáři atp.), tak jako pan Werich s golemem ve známé české pohádce…..
Zaznamenala jsem, že už ubrali sůl pekaři i řezníci. Jitrnice koupená asi před měsícem (k večeři manžel) už nebyla přesolená, jako před lety. Už se méně solí i komerční pečivo.
Na sůl je snadné si odvyknout. Horší je to naučit kuchařky. Ale je to správná cesta. Co si koupí děti cestou domů bych v jídelně neřešila. To je jejich problém.
Naši externí strávníci, důchodci, si pochvalují, že málo solíme a nepoužáme chemická dochucovala. A to potěší.
Správně! Nejde o to nesolit, ale o to, aby se solilo méně! Lidské tělo nepotřebuje, až tolik soli, jako si žádají léta prosolované chuťové pohárky. S množstvím roste chuť. Musí každý začít u sebe. Někdo to pochopí dřív, někdo později, někdo nikdy … každý strůjcem svého štěstí. Ale ŠKOLNÍ JÍDELNY by měly jít dětem příkladem. U nás relativně bez potíží prošlo snížení soli u příloh – brambory, těstoviny, rýže. Více používáme mražené bylinky a hlídáme si složení soli v dodávaných směsí koření. Přeji zdar naší práci 🙂
U nás jsem pozvala na oběd předsedu školské rady, ať ochutná co děti jedí. A závěr. Mám dát na stůl slánky, aby děti měli možnost si jídlo přisolit. Prý bylo málo slané. Učitelé tu možnost dosolování mají. Abych neměla problém, tak jsem požádala o vyjádření hygienu a ta důrazně dosolování dětmi zakázala. Vyjádření jsem předsedovi předala a je klid.
Asi ne ve všech jídelnách se málo solí,když SZÚ zjistil,že mnoho školních jídelen překračuje doporučené množství soli dvojnásobně.Určitě nikdo nebude nařizovat vaření bez soli.Ale je potřeba jasně definovat množství soli,ne žádná DOPORUČENÍ,to si pak každý vysvětlí podle svého.DOPORUČENÍ je přece pouze DOPORUČENÍ.Děti si na méně slané jídlo určitě zvyknou.
solení
Autor: majka1
solení
Tak se na nás zase chystá nový bič a to v podobě doporučeného množství soli. Máme děti naučit méně solit, protože této chuti se naučí v dětském věku. Ale bohužel pokud doma i ve škole vidí dospělé, kteří aniž by jídlo neochutnali, sahají po slánce, tak to je nadlidský úkol. Pokud jim uvaříme bez soli, jídlo jim nebude chutnat a skončí v odpadu. Problém je v tom, že děti mají dostatek peněz na různé pochutiny, takže když nesní oběd, klidně si koupí chipsy a kolu a mají vystaráno. Toto přece nechceme, abychom vyhnali děti z jídelen do obchodů, nebo snad ano? Nějak to všechno postrádá logiku. Je třeba začít u rodičů a to v době, kdy děti získávají základní návyky. Ve škole je už na to pozdě.
Autor: ivka6
Dobrý den,
když budeme jenom mluvit jak to nejde a kdo má začít, tak se nám nikdy nepovede špatné návyky zmírnit. Vidím to, jako dobrý počinek začít vychovávat ve škole a to i prostřednictvím jídelny. Vyloučit sůl nikoliv, ale postupné snižování ano. Začít by měli i výrobci potravinářských produktů (pekaři, konzervárny, uzenáři atp.), tak jako pan Werich s golemem ve známé české pohádce…..
Autor: Valentýna
Zaznamenala jsem, že už ubrali sůl pekaři i řezníci. Jitrnice koupená asi před měsícem (k večeři manžel) už nebyla přesolená, jako před lety. Už se méně solí i komerční pečivo.
Na sůl je snadné si odvyknout. Horší je to naučit kuchařky. Ale je to správná cesta. Co si koupí děti cestou domů bych v jídelně neřešila. To je jejich problém.
Naši externí strávníci, důchodci, si pochvalují, že málo solíme a nepoužáme chemická dochucovala. A to potěší.
Autor: Iva K.
Správně! Nejde o to nesolit, ale o to, aby se solilo méně! Lidské tělo nepotřebuje, až tolik soli, jako si žádají léta prosolované chuťové pohárky. S množstvím roste chuť. Musí každý začít u sebe. Někdo to pochopí dřív, někdo později, někdo nikdy … každý strůjcem svého štěstí. Ale ŠKOLNÍ JÍDELNY by měly jít dětem příkladem. U nás relativně bez potíží prošlo snížení soli u příloh – brambory, těstoviny, rýže. Více používáme mražené bylinky a hlídáme si složení soli v dodávaných směsí koření. Přeji zdar naší práci 🙂
Autor: majka1
Samozřejmě beru omezení solení, ale to už přece děláme dávno. Jen mi připadá, že máme zase suplovat rodiče. Krásné svátky všem.
Autor: pepinda
U nás jsem pozvala na oběd předsedu školské rady, ať ochutná co děti jedí. A závěr. Mám dát na stůl slánky, aby děti měli možnost si jídlo přisolit. Prý bylo málo slané. Učitelé tu možnost dosolování mají. Abych neměla problém, tak jsem požádala o vyjádření hygienu a ta důrazně dosolování dětmi zakázala. Vyjádření jsem předsedovi předala a je klid.
Autor: zdenouš
Asi ne ve všech jídelnách se málo solí,když SZÚ zjistil,že mnoho školních jídelen překračuje doporučené množství soli dvojnásobně.Určitě nikdo nebude nařizovat vaření bez soli.Ale je potřeba jasně definovat množství soli,ne žádná DOPORUČENÍ,to si pak každý vysvětlí podle svého.DOPORUČENÍ je přece pouze DOPORUČENÍ.Děti si na méně slané jídlo určitě zvyknou.