Jak na biologicky rozložitelné odpady (zbytky)?
Určitě nelze argumentovat, že ve stravovacím provozu žádný biologicky rozložitelný odpad nevzniká. Správným řešením je předávat všechny biologické odpady jako odpad oprávněné osobě za úhradu. Stále však není obvyklé likvidovat tyto odpady legálním způsobem (např. předávat jako odpad k využití pro výrobu bioplynu) a často se vyskytují dotazy na „jiné“ možnosti, jak se zbavit zbytků ze stravovacího provozu. Mnoho levnějších variant řešení není.
I v souvislosti s biologicky rozložitelným odpadem lze naplnit povinnost předcházet vzniku odpadů, aniž by byli např. strávníci nuceni vše z talíře sníst. Snížit množství odpadů lze např. tím, že se důsledně oddělí rostlinné zbytky (např. slupky z ovoce) od zbytků živočišných (např. mléko, vejce) a takto vytříděné rostlinné zbytky lze považovat za vedlejší produkt výroby (nikoliv za odpad).
Rostlinné zbytky
Mezi rostlinné zbytky patří např. slupky, košťály, listy, okrojky, natě, resp. obecně zbytky ze zeleniny a ovoce.
Pokud se rostlinné zbytky vytřídí tak, aby nebyly znečištěny živočišnou složkou (pozor i např. pečivo může obsahovat živočišnou složku), je možné je považovat za vedlejší produkt výroby pokrmů. Vedlejší produkty výroby mohou být předávány podnikajícímu subjektu (např. zemědělec) ke zkrmování, tj. mimo režim zákona o odpadech. Vedlejší rostlinné produkty výroby ze stravovacího provozu lze předávat mimo režim zákona o odpadech pouze tehdy, pokud nejsou znečištěny živočišnou složkou a pokud splňují kvalitu vstupní suroviny (nejsou shnilé, zapařené apod.). Při předávání vedlejších rostlinných produktů výroby podnikajícímu subjektu je vhodné mít s daným subjektem uzavřenou písemnou smlouvu.
Další možností je předávat rostlinné zbytky v režimu zákona o odpadech oprávněné osobě (např. kompostárna nebo jiná firma zabývající se nakládáním s odpady) pod katalogovým číslem 200108 – Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven. Příp. je možné (na základě dohody) ukládat rostlinné zbytky do kontejnerů, které jsou určeny pro občany (zapojení do systému obce). Pokud stravovací provoz využívá na ukládání tohoto typu odpadu kontejnery pro občany, musí mít uzavřenu písemnou smlouvu s obcí.
Živočišné zbytky
Mezi živočišné zbytky patří např. maso (syrové / vařené), kosti (syrové / vařené), skořápky od vajec, mléko, nevydané pokrmy, zbytky jídel.
Na živočišné zbytky se vztahuje nejen zákon o odpadech, ale také Nařízení EP a Rady (ES) 1069/2009, které řadí odpady ze stravovacích zařízení do materiálu 3. kategorie, tj. jedná se o vedlejší živočišné produkty 3. kategorie (dále jen VŽP 3. kategorie). Pro živočišné zbytky platí zákaz zkrmování hospodářskými zvířaty (např. prase, slepice) a zvířaty v zájmovém chovu (např. kočka, pes).
Odstraňování v režimu zákona o odpadech
Provozně nejjednodušší a z hlediska legislativy správné je všechny zbytky z přípravy pokrmů, nevydanou stravu a zbytky vydaných pokrmů ukládat do jedné nádoby, zařadit je podle zákona o odpadech pod katalogovým číslem 200108 – Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven a předávat oprávněné osobě (oprávněná osoba = osoba, která má platné povolení krajského úřadu podle § 14 odst. 1 k provozování zařízení na sběr a výkup nebo využívání, odstraňování odpadu).
Tento odpad se shromažďuje v nádobách oprávněné osoby (jsou opatřeny víkem s gumovým těsněním nebo šroubovým uzávěrem). Při odvozu plné nádoby oprávněná osoba vždy přiveze nádobu novou a čistou. Důležité je pamatovat na to, že pokud se tento odpad nepředává oprávněné osobě bezprostředně, je nutné jej uchovávat v chlazeném prostoru (např. vyčleněná lednice, box), zpravidla dle požadavků místní hygienické stanice.
Pozn.: cena za odvoz a likvidaci tohoto odpadu se pohybuje cca 1 až 6 Kč/kg (pro srovnání, cena za odvoz a odstranění směsného komunálního odpadu je okolo 2 Kč/kg.)
Odstraňování v režimu VŽP 3. kategorie
Nakládání s odpadem v režimu VŽP 3. kategorie pro odpady ze stravovacích provozů je málo obvyklé a téměř se nepoužívá. Nakládání s odpadem v režimu VŽP 3. kategorie spadá do režimu zákona č. 166/1999 Sb., veterinární zákon v platném znění a kontrolním a povolovacím orgánem je Veterinární správa.
Při nakládání s odpadem v režimu VŽP 3. kategorie platí povinnosti vyplývající z veterinárního zákona, zejména:
- třídit, označovat, bezpečně ukládat a ošetřovat VŽP 3. kategorie do doby přepravy na místech, s nimiž vyslovila souhlas krajská veterinární správa (nutno projednat na místně příslušné KVS)
- předávat VŽP 3. kategorie na základě platné smlouvy osobě, která je oprávněna provádět sběr a silniční přepravu, tj. která má platné povolení krajské veterinární správy k výkonu některých asanačních činností (veterinární schvalovací číslo CZxxxxxxxx), zpravidla turnusový svoz
- pro uchovávání a manipulaci s VŽP 3. kategorie musí být vyčleněny nádoby (např. přepravky, uzavíratelný box), které jsou řádně označeny dle vyhlášky č. 94/2010 Sb., o některých veterinárních a hygienických požadavcích na přepravu a zpracování vedlejších živočišných produktů, v platném znění; označení musí být barvou zelenou s vysokým obsahem modré a textem „Materiál kategorie 3, není určeno k lidské spotřebě“
- během přepravy musí být VŽP 3. kategorie doprovázen obchodním dokladem (3 vyhotovení, archivace 2 roky)
Pozn.: Článek 18 Nařízení EP a Rady (ES) 1069/2009 umožňuje zvláštní krmné účely pro VŽP 3. kategorie (POZOR ale, pouze na základě povolení KVS a pouze pro VŽP 3. kategorie) ke krmení zvířat:
– chovaných v zoologických zahradách
– chovaných v cirkusech
– plazů a dravých ptáků jiných než chovaných v zoologických zahradách a cirkusech
– kožešinových zvířat
– volně žijících zvířat
– psů uznaných chovných stanic nebo smeček loveckých psů
– psů a koček v útulcích
– larev a červů pro rybí návnady
Novinka pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem – elektrický kompostér
Mezi odpady které jsou vhodné ke kompostování v elektrickém kompostéru, patří např. maso, kosti (kuřecí), skořápky od vajec, mléko, nevydané pokrmy, papírové ubrousky a další.
Výhodou elektrických kompostérů je např. že ke kompostování dochází na místě v provozu (pozor nesmí být umístěn v místnostech, které jsou určeny pro práci s potravinami), odpady jsou zpracovány (zkompostovány) zpravidla do 24 hod., odpady se nepředávají oprávněné osobě (není třeba vést průběžnou evidenci odpadů a další).
Určitým omezením mohou, pro některé stravovací provozy, být relativně vysoké vstupní náklady a provozní náklady. Omezením může být skutečnost, že výstup z kompostéru (kompost) musí být zpracován přímo provozem, resp. využíván pro vlastní potřebu (pokud by byl kompost uváděn dále do oběhu, je třeba jej registrovat ve smyslu zákona č. 156/1998 Sb., zákon o hnojivech). Dalším omezením může být skutečnost, že kompost je nutné nechat po dobu 3 až 4 týdnů na volné ploše nechat dozrát do stabilního stavu teprve následně ho využít (v kompostéru dochází ke změně organického odpadu na produkt, který je po vyjmutí z kompostéru v nestabilní formě).
Před pořízením elektrického kompostéru by si stravovací provoz měl ověřit, že zařízení produkuje bezpečný kompost, tj. kompost, který splňuje podmínky pro používání na zemědělskou půdu (aplikace musí být bezpečná), což výrobce doloží např. rozborem z akreditované laboratoře
Ing. Jana Königová – technický poradce v oblasti životního prostředí; Ing. Lucie Janotová, Ph.D.
Diskuze