Jídelníček

Navržený jídelníček nabízí strávníkům skutečně pestrý výběr z celé řady jídel. Již tato skutečnost je hodna ocenění. Kromě pestré nabídky dále oceňují zajímavé receptury a časté zařazení zeleniny k pokrmům, ať už ve formě tepelně upravené či syrové. Množství různých zeleninových salátů podávaných k hlavním pokrmům je velkým pozitivem tohoto jídelníčku. Pár drobných doporučení bych přesto uvedla.
U polévek jsou na výběr polévky syté, vývary, zeleninové, luštěninové, hodnotím dále drožďovou, rybí se zeleninou a bramborovou  polévku se sójou a houbami. U hovězích vývarů je dodrženo jejich podávání maximálně 1x v týdnu. Zajímavá je hovězí polévka s bylinkovými knedlíčky. Malou poznámku bych měla k oběma luštěninovým polévkám, které se vyskytují po sobě (v pátek a hned na to v pondělí), jejich zařazování by mohlo být častější, ideálně 4x do měsíce. Dále polévka frankfurtská obvykle obsahující uzeninu by neměla být podávána s hlavním pokrmem obsahujícím rovněž uzeninu (zde v zapečených těstovinách). Jinak je jejich kombinace s hlavními pokrmy z hlediska chuti i barevnosti obou jídel v pořádku.
Při hodnocení hlavních pokrmů je nutné sledovat dodržení pestrosti a frekvence pokrmů. Některá jídla by při takové nabídce neměla výrazně překračovat doporučení spotřebního koše. Dále je nutné volit takové kombinace pokrmů masitých, s menším podílem masa a bezmasých, aby bylo zajištěno, že strávník v týdnu přijme vždy alespoň 3 porce masa.
Nabízený jídelníček tato pravidla splňuje tím, že se v týdnu objevují na výběr alespoň dva výběry čistě s masem. Vedle toho je možné si vybrat v týdnu z dalších masitých pokrmů.
Maso v tomto jídelníčku převažuje, bezmasé slané pokrmy z většiny tvoří tzv. obědové saláty.
Co se týká masa, jednoznačně je zastoupeno vepřovým masem, dále pak kuřecím, hovězím a rybami.
Zde je zřejmý první nedostatek tak košatého jídelníčku, domnívám se, že nabídka vepřového masa je příliš vysoká: 9 pokrmů tvoří plátky celého vepřového masa, 5 pokrmů obsahuje vepřové maso jako součást do guláše nebo do rizota, jako nudličky či jako masové koule. Vepřové maso by mělo být nabízeno maximálně 4x do měsíce. Zcela určitě bych tak snížila počet pokrmů s celými plátky vepřového masa. Přesto však musím pochválit úpravu vepřového masa v několika kombinacích a často právě se zeleninou.
Kuřecí maso se v jídelníčku vyskytuje 4x jako celá porce masa a dále pak jako součást různých těstovinových salátů. Hovězí se vyskytuje 3x a ryby jsou přítomné 2x jako rybí filé a 1x je zařazený tuňák do zeleninového salátu. Pochvalu zaslouží minimální využití uzenin.
Za čistě bezmasé pokrmy lze počítat některé z nabízených obědových salátů. Co se týká teplých pokrmů jsou to jenom francouzské brambory a těstoviny s brokolicí, které jsou nabízeny navíc v jeden den. Zde bych spatřovala další nedostatek ve výrazné převaze masových pokrmy na úkor bezmasých. Postrádám zejména více luštěninových a čistě zeleninových pokrmů, které je možné doplnit například o nabídku sójových produktů (sójové maso, robi maso, tofu), vejce a mléko. Obědové saláty sice také představují možnost bezmasé varianty, přesto se neubráním pocitu, že by byly vhodnější pro starší strávníky středních škol a popřípadě dospělé. Jednak by dítě ve školní jídelně mělo dostat teplý pokrm a také nutriční potřeba salátů by měla odpovídat požadavkům dítěte. Nerada bych upřela snahu o zdravé stravování, přesto bych tyto saláty nabízela maximálně 1x v týdnu a lépe zařadila tepelně zpracované pokrmy na bázi zeleniny. Děti mohou dostat například i teplou vaječnou omeletu s uvedenými surovinami (šunka, sýr) obložené čerstvou zeleninou, stejně tak třeba kuře s rýží na kari či tuňáka s těstovinami.
Z hlediska příloh nemám žádných námitek. Správně převažují brambory vařené nebo ve formě kaše, dostatečně jsou zastoupené i těstoviny, více by mohlo být i rýže, houskový knedlík je 3 x v měsíci, což vzhledem k široké nabídce pokrmů je přijatelné množství.
Naopak bych omezila 4 sladké pokrmy v měsíci, ačkoliv jsou dětmi velmi oblíbené, neměly by být nabízeny více jak 2x za měsíc, zde je vhodné nabídnout slaný bezmasý pokrm.
Velice kladně hodnotím při tak pestré nabídce jídel minimum smažených jídel a využití celé škály technologických postupů, stejně jako snahu ke každému jídlu zakomponovat zeleninu (zejména k masu). Zvlášť oceňuji zeleninové saláty jako doplňky k hlavním jídlu, které jsou plné fantazie a jistě jsou i atraktivní pro děti, jmenovitě například ředkvičkový salát, rajčatový s květákem, ovocný, melounový ajn.
V neposlední řadě zbývají nápoje, jejichž nabídka je omezena pouze na vodu se sirupem. Obecně bych doporučila zvýšit nabídku neslazených nápojů ať už o čistou vodu nebo vodu s přídavkem citrónu, minerální vodu nebo čaje ovocné, bylinkové a slabý černý čaj, který je možné podávat i s přídavkem mléka. V případě ovocných džusů je vhodné je ředit s vodou.
Vzhledem k tomu, že jsem v jídelníčku postrádala také více mléčných pokrmů, doporučila bych je doplnit alespoň mléčnými nápoji, jogurtovými koktejly nebo tvarohovými dezerty, například s ovocem. Ovoce by celkově mohlo být nabízeno častěji, a to i samostatně.

Doporučené změny ve stravování

• Snížit množství vepřového masa a zařadit více teplých slaných bezmasých pokrmů a to zejména luštěninových, dále s přídavkem mléka (mléčné polévky, koprová omáčka, vaječné sedliny…) či se sójovými produkty (granulát, robi maso, tofu…)
• Snížit nabídku sladkých jídel na max. 2x v měsíci
• Využít pestřejší nabídky nápojů bez cukru
• Občas zařadit mléčné doplňky (mléčné a jogurtové nápoje, tvarohové dezerty)
• Zařadit více ovoce například do salátů (mrkev s jablkem/ananasem), k mléčným dezertům, ale i samostatně

Zpracovala:
Mgr. Zlata Piskáčková
Ústav preventivního lékařství
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity
Brno 2. 10. 2009