Jídelníček

Jídelníček této mateřské školy je jedním z těch, které je radost hodnotit. O děti je, co se týká stravování, velmi dobře – až nadstandardně postaráno, navíc v souladu s požadavky na zdravé stravování pro děti dané věkové kategorie.

Obědy
Hodnotím-li obědy, jejich složení je příkladné. V týdnu převažují masitá jídla a 1x v týdnu je zařazený bezmasý pokrm, který je zastoupen dvěmi zeleninovými, dvěmi luštěninovými a dvěmi sladkými jídly v daném měsíci, což je ideální poměr.
Velice pestrá je nabídka polévek, zejména zeleninových, luštěninových a s obilovinami. Věřím, že jejich různorodost vede k tomu, že si děti oblíbí nejednu z nich. Ze zeleninových polévek se mi jako velmi inspirativní jeví polévka kedlubnová, celerová s vejci a brokolicová se sýrem. Čtyři, navíc odlišné luštěninové polévky v měsíci, velice vítám. Časté podávání luštěnin je cestou, jak u dětí zvýšit konzumaci této skupiny potravin. Z použitých obilovin do polévek bych jmenovala pohanku, jáhly, kroupy, kuskus. Velice mě těší jejich zařazení v jídelníčku a to nejen do polévek, ale také do hlavních jídel jakými jsou například pohanková kaše nebo špalda ve špaldovém knedlíku. Pohanka má příznivý vliv na cévní systém, je tedy dobré pokud si na ni (a také na ostatní nutričně hodnotné obiloviny) děti zvykají již v útlém věku.
U masitých pokrmů musím velmi ocenit vyvážené střídání jednotlivých druhů masa, vedle vepřového a hovězího masa děti dostávají také dostatek drůbežího a rybího masa. Technologické úpravy pokrmů jsou v naprostém pořádku, rybí karbanátky a holandský řízek jsou jediné dva potenciálně smažené pokrmy v měsíci. V jídelníčku není zmínky o použití jakýchkoliv uzenin (vyjma francouzské polévky) a naopak je místo nich, např. u čočky nebo dušeného špenátu, použito vejce. Kreativní je také jogurtový bylinkový dresink k přírodní vepřové panence se zeleninovou oblohou a je zářným příkladem, jak lze připravit jídlo zdravě a pro děti atraktivně. Dále bych ráda upozornila na výhodnou kombinaci obilovin a luštěnin, které dohromady poskytují plnohodnotné bílkoviny, zde se jedná o kombinaci polévky jáhlové se zeleninou a fazolemi po mexicku. Těší mě, že k luštěninovým pokrmům se v tomto jídelníčku podává jako doplněk zelenina, na což se kolikrát zapomíná, přitom se luštěniny a zelenina vzájemně nevylučují, právě naopak. Drobnou poznámku bych měla jen ke kombinaci polévky z vaječné jíšky a svíčkové na smetaně, kde se mi jeví barevnost a konzistence obou pokrmů velmi podobná. Možnou alternativou je buďto masový vývar nebo lehká zeleninová polévka.
U příloh mohu konstatovat, že jsou voleny adekvátně, převažují brambory, bramborová kaše, houskové knedlíky, rýže, chléb a těstoviny. Houskových knedlíků bych uvítala nižší počet a naopak bych častěji zařadila těstoviny, konkrétně bych zaměnila například houskový knedlík u kuřete na paprice za těstoviny.
Zelenina se na obědech vyskytuje ve vysoké míře a to buďto v polévce jako součást hlavního pokrmu či ve formě salátu, oblohy nebo kusově. Ovoce je podávané pravidelně na přesnídávky a u oběda se s ním děti setkávají v podobě džusu. Nápoje jsou hrazeny čajem a vitaminovými nápoji. Zpestřením pro děti mohou být občasné zařazení müsli tyčinky, jogurtového nápoje nebo jogurtu.

Přesnídávky a svačinky
Přesnídávky a svačinky jsou opět velmi pestré, což se týká jak pečiva, tak pomazánek, nápojů, ovoce i zeleniny. Takováto rozmanitost vede u dětí k velmi žádoucímu chování a tím je snadnější přivykání dětí na nové suroviny či jinak upravené tradiční suroviny, děti pak netrvají pouze na jednom typu klasických svačinek.
Zkraje bych ráda ocenila pečivo. Volba pečiva je v naprostém pořádku s požadavky na výživu dětí, základem by měl být (a také je) pšeničný chléb, který je občas prostřídán celozrnnými druhy pečiva a v přiměřené míře děti dostávají sladké pečivo. Pečivo ve stravě znamená zdroj sacharidů, které pro člověka poskytují hlavní zdroj energie, a to až 55-60 % z celkové energie. Proto je důležité, aby tento hlavní zdroj energie byl kvalitní, pšeničný chléb je základ a celozrnné pečivo je rozhodně upřednostňováno před bílým a tukovým pečivem, které jsou chudší na vlákninu a minerální látky. Klasické bílé pečivo není třeba zcela zavrhovat, ale v rámci pestrého jídelníčku mají celozrnné druhy pečiva (slané i sladké) také své místo.
Vedle sacharidů jsou důležitou živinou bílkoviny, jsou nezbytné pro růst a výstavbu tělesných tkání. Kvalitními bílkovinami jsou vedle masa hlavně vaječný bílek a mléčné bílkoviny. Proto jsou nevhodnější volbou k pečivou různé pomazánky na bázi tvarohu, sýru a žervé, z nichž jde vytvářet nespočetné kombinace. Uvedený jídelníček je dostatečně bohatý na tyto zdroje kvalitních bílkovin. Z hlediska výživy jsou velmi žádoucími pomazánkami také rybí, zeleninové a luštěninové, kterých bohužel vídáme u řady jídelníčku méně, ne však ve výše hodnoceném jídelníčku. Je dobře, že je jídelníček také bohatý na ryby, a to nejen v rámci hlavních jídel, ale také součástí pomazánek, na kterých hodnotím to, že nejsou pouze z konzervovaných ryb, ale že jsou připraveny také z rybího filé nebo z pangasia. V každém týdnu tak děti dostávají 1-2x rybu, což je příkladný způsob vedení děti k vyšší konzumaci rybího masa, velká pochvala. Slova chvály mám i pro zmíněné zeleninové pomazánky (špenátová, květákový mozeček, pórková) a zejména pak pro luštěninovou pomazánku z cizrny a nápaditý je také strouhaný tofu sýr na pšeničném chlebu. Pozitivních věcí, z kterých si lze brát příklad, je opravdu mnoho. To že mají děti na přesnídávku ke každému pečivu zeleninu je samozřejmostí, stejně jako mléčné nápoje a ovoce.
Odpolední svačinky hodnotím opět velmi kladně, hlavně z toho důvodu, že děti dostávají plnohodnotnou svačinku ve formě pečiva a cenných bílkovin v pomazánce a že sladké svačinky jsou střídmější záležitostí. Pokud je svačinka sladká, je správně zvolený jogurt, šlehaný tvaroh nebo ovocná přesnídávka a je-li sladké pečivo, je k němu vždy mléčný nápoj. Pokud se týká nabídky čistě suchého pečiva (loupák, cereální rohlík, celozrnná kostka, grahamový loupák), nevidím na tom nic špatného, protože jej děti dostávají v kombinaci s ochucenými mléčnými nápoji. Pokud se nejedná o tukový druh pečiva (loupák, vánočka atd.) a ve spotřebním koši je stále rezerva v položce tuky, je možné dětem celozrnné pečivo lehce potřít margarinem nebo čerstvým máslem, volný tuk v této podobě je pro děti potřebný a představuje pro ně také zdroj energie. Na druhou stranu musíme počítat i s tukem obsaženým v mléčných nápojích, jsou-li polotučné či dokonce plnotučné, tak másla není potřeba. Co se týká u rodičů preferovaných snídaňových cereálií, doporučit lze jen některé z nich. Řada snídaňových cereálií určených dětem nemá vhodné složení, mohou být bohaté na jednoduché sacharidy s nízkým obsahem vlákniny. Při jejich volbě je tedy nutné pečlivě vybírat, jedná-li se o dětmi oblíbené čokoládové kuličky, čtverečky a podobně, jejich zařazení by mělo být jen výjimečné, chléb se sýrem a mlékem nám splní větší službu.
Co nemohu opomenout a také pochválit u odpoledních svačinek je čočkový salát, těstovinový salát se zeleninou a kysanou smetanou, šopský salát nebo zeleninová pizza, která představuje jednu z možností, jak dětem naservírovat zeleninu, ale v jejich oblíbené podobě. Samozřejmě by tato možnost měla být vyvážena i jinými podobami zeleniny přednostně čerstvé, dále pak vařené, v pomazánkách atd., jak předvádí tento jídelníček.

Nápoje
Závěrem bych se ještě vyjádřila k nápojům, zejména k těm mléčným. Je chvályhodné, že děti dostávají až dvakrát denně mléčný nápoj, stejně tak jsou chvályhodné nízké hodnoty cukru ve spotřebním koši. Přesto je škoda, že kromě bílé kávy děti dostávají mléko pouze ochucené, jistěže tak dětem více chutná, ale ochucená mléka obsahují často mnoho jednoduchých sacharidů a podílí se tím i na zvýšené kazivosti zubů oproti čistému neochucenému mléko, které má naopak protikaryogenní účinky (proti kazivosti zubů).

V celkovém shrnutí konstatuji, že uvedený jídelníček by mohl být příkladem a inspirací i ostatním nejen v předškolním stravování. Vyjadřuji současně velký obdiv všem, kteří se podílejí na výsledném jídelníčku, neboť svou práci odvádí velmi dobře, což doufám ve finále oceňují nejen strávníci, ale také rodiče.

Hodnocení provedla:
Mgr. Zlata Piskáčková
Ústav preventivního lékařství
Masarykova univerzita
V Brně dne 21. 5. 2010