Jídelníček sestavený lákavě, ale kde je mléko?

Vedoucí školního stravování:

Jídelní lístek mateřské školy se snaží paní vedoucí sestavovat velmi pečlivě a pro malé strávníky také lákavě a neobvykle. Najdeme zde totiž cizrnové karbanátky s lilkem, pečeného lososa na másle, jelení kýtu na smetaně, císařský trhanec s ovocnou omáčkou nebo řeckou musaku. Jednotlivá meníčka jsou sestavena vhodně, polévky doplňují hlavní pokrmy. Ve dvou týdnech by mělo být (podle nutričního doporučení) zařazeno alespoň šest zeleninových polévek. Tady najdeme pouze tři. Alespoň oba vepřové vývary by mohly být nahrazeny polévkami zeleninovými. Luštěniny v polévce zřejmě zastupuje minestrone. U masa jsou správně zastoupeny všechny druhy – vepřové, hovězí, zvěřina, kuřecí, krůtí i ryby. V přílohách najdeme netradiční gratinované brambory, které dětem určitě chutnají. V prvním týdnu jsou dva dny po sobě moučné přílohy. Mezi houskové knedlíky a těstoviny (čtvrtek a pátek) by bylo vhodné zařadit pokrm s brambory nebo s rýží. Nedostatečné je zastoupení čerstvých zeleninových salátů, pouze dva ve dvou týdnech. I v jarním období, kdy některé druhy zeleniny již nejsou chuťově dobré a navíc i finančně náročné, se může zvolit salát mrkvový nebo zelný. Větší pozornost by zasloužily přesnídávky a odpolední svačinky. Co si můžeme představit pod názvem chléb, lučina nebo chléb, tavený sýr, případně toustový chléb, cihla? Je to krajíček chleba namazaný pouze lučinou, plátek toustového chleba s plátkem cihly? Z velké většiny je zvykem připravovat pomazánky. Součástí každé pomazánky nebo pečiva s máslem by měl být kousek čerstvé zeleniny. Některé dny je zařazen pouze čaj ráno i odpoledne. Jak plní paní vedoucí spotřební koš v komoditě mléko? Je to škoda, protože na první pohled vypadaly tyto jídelníčky velice hezky.

Nutriční terapeutka:

V jídelníčku je zastoupena celá řada různých potravin, střídá se slaná a sladká chuť (v druhém týdnu je ale v nabídce zbytečně moc sladkých jídel, kromě středy je to každý den). Croissant s čokoládovou náplní a stejně tak rýžový chlebíček s jogurtovou polevou jsou pro děti určitě lákavou svačinou, nicméně pokud jsou doplněny pouze čajem, pak nemohou splňovat pravidlo plnohodnotnosti jídla. To znamená, že zde chybí kousek syrového ovoce a také zdroj bílkoviny, ideálně tedy mléko či jiný mléčný nápoj nebo kefír, podmáslí či jiný zakysaný mléčný nápoj. Celkově je v nabídce málo mléka. Ke svačinám, které neobsahují zdroj bílkovin (např. sýr, vejce, šunka), by se právě mléko hodilo a alespoň trochu by přispělo k dodání bílkovin a také vápníku, jehož příjem je v dětském věku naprosto nezbytný. Mléko by bylo vhodné doplnit například i k chlebu s máslem. Výběr pečiva na přesnídávky a svačiny je dost jednotvárný – střídá se klasický bílý rohlík, chléb, toastový chléb, dále již zmíněný croissant (který mimo jiné nepatří pro obsah vysoký tuků nesprávného složení k nejzdravějším druhům sladkého pečiva). Jaký je asi výběr toastového chleba – je z bílé pšeničné mouky, nebo z mouky celozrnné? A mají ho děti rády, když není opečený? Je dobře, že v nabídce přesnídávek a svačin nechybí obilninové kaše, zde je to rýžová kaše s jáhlovými vločkami a jáhlová kaše sypaná kakaem. Jáhly jsou bohatým zdrojem vitaminů a minerálních látek. Správně je ke kaši podáváno ovoce. V jídelníčku se 2x během 14 dnů opakuje vaječná pomazánka, naopak zcela chybí pomazánky luštěninové. Určitě by se našlo více místa pro čerstvou zeleninu, například v prvním týdnu ve středu není kromě polníčku na oběd, který je zřejmě jen ozdobou na talíři, zastoupena žádná zelenina a bohužel ani ovoce. K chlebu s vaječnou pomazánkou i ke kuřecímu masu garam másala s rýží nebo k hovězí pečeni s těstovinami by se taky chuťově čerstvá zelenina hodila. Pochvalu zaslouží výběr müsli do jogurtu – sypané je zdravější než zapékané, které často obsahuje nesprávné tuky a přidaný cukr. Z čeho je připravená severská pomazánka, z čeho koktejl? Bylo by vhodné tyto informace do jídelníčku doplnit.