Jídelníček ZŠ

Základ jídelního lístku tvoří tradiční pokrmy, které jsou zpestřené zajímavými doplňky k obědu. Zvlášť výjimečné je zařazení biohovězího masa a biomléka, polníčku, rucoly a olivového oleje, které z finančních důvodů nelze ve školním stravování zařazovat častěji. Každý pokus o zavedení nových a pro některé děti netradičních surovin se cení, neboť i tímto způsobem jsou děti vychovávány a vedeny k lepším stravovacím návykům.

Mezi klady tohoto jídelníčku patří:

• Převaha zeleninových polévek, v každém týdnu luštěninová polévka, též využití pohanky jako zavářky do polévky. Obiloviny v polévkách by bylo možné využít a zařadit ještě o malinko víc, například do rajské polévky se výborně hodí ovesné vločky, do hovězí polévky zase kroupy nebo rýže. Hovězí polévka je v měsíci poněkud častěji (4x), místo hovězích polévek lze připravit i jiné masové polévky např. rybí vývar, drůbeží vývar, ruský boršč nebo ragú. Nezapomínáme ani na mléčné polévky.
• Vyvážená nabídka rozličných druhů masa. Rybí maso nabízené 3x v měsíci je vítanou záležitostí. Biohovězí může být pro někoho spornější záležitostí z hlediska finančního rozpočtu, z hlediska nutričního složení není žádný rozdíl v nutriční kvalitě biomasa a konvenčně dostupného masa, to je nutné zdůraznit. Ekologické chovy však zajišťují přirozenou stravu dobytka a volný pohyb na pastvě. Zdravotní a hygienické požadavky však platí pro všechny chovatele a zemědělce stejně, jsou přísné a jsou zárukou zdravotní bezpečnosti potravin.
• K hlavním chodům nutno dále ocenit dva luštěninové pokrmy v měsíci, které navíc s polévkami plní doporučenou frekvenci luštěnin v měsíci. Rovněž sladké pokrmy jsou v míře.
• Ovoce a zelenina. Děti dostávají v týdnu pravidelně 2-3x syrovou zeleninu nebo syrové ovoce, což je správná cesta. Kusové ovoce bych ale uvítala pravidelně v každém týdnu a doplnila ho v 1., 3. a 5. týdnu, kde zcela chybí. Zvýšený přísun vitaminů je důležitý v tomto období pro posílení imunity dětí. Oceňuji zajímavé nápady (zeleninový bar, zelené vitaminy) a také použití olivového oleje do salátu. Olivový olej v sobě skrývá velmi cenné tuky, které nepřispívají k obezitě, naopak přispívají ke snížení cholesterolu, zvýšení pružnosti cév a snížení krevního tlaku. Ve dnech, kdy nejsou čerstvé saláty, je zelenina součástí polévky nebo druhého chodu.
• Mléčné výrobky typu pudinku a jogurtové misky zní lákavě, je možné zařadit i tvarohy, cottage tvaroh, míchat je s ovocem a nabízet je častěji místo sladkostí. U mléčných nápojů nezapomínejme také na mléka s probiotickými kulturami – kefíry, zákysy a jogurtová mléka.

Nedostatky jídelníčku:

• Hodnocený jídelní lístek neobsahuje zásadní nedostatky, jedná se jen o doporučení podle zásad správné výživy.
• Z tohoto pohledu je nutné vytknout o trochu více smažení – 2x smažený řízek a 1x smažený pangasius. Je zřejmé, že se jedná o dětmi oblíbené úpravy, ale žádoucí frekvence pro smažené pokrmy je 1-2x měsíčně.
• Častou přílohou jsou knedlíky a naopak méně často je nabízena rýže. Knedlíky představují koncentrovanou formu energie a také sacharidů s vysokým glykemickým indexem, brzy vyvolávající pocit hladu. Zde je možné k omáčkám doporučit například grahamový knedlík, barevné či celozrnné těstoviny nebo rýži – může být klasická či natural (neloupaná). Docílíme tak zpestření jídelníčku a současně zvýšení nutriční hodnoty pokrmu.

Celkově však jídelní lístek hodnotím velmi kladně. Je v něm zřetelná snaha dětem představit a nabídnout pokrmy tradiční s použitím kvalitních surovin. Při dané pestrosti jídelníčku je zřejmé, že děti dostávají plnohodnotnou stravu.

Hodnocení provedla:
Mgr. Zlata Piskáčková
Ústav preventivního lékařství
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity
V Brně dne 11. 10. 2010