38
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 19. ledna 2001
o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle §108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“) k provedení §26 odst. 1 písm. b) a d) a odst. 2 a 3 zákona:
ČÁST PRVNÍ
Obecné hygienické požadavky na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy
§1
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství hygienické požadavky na materiály a předměty určené pro styk s potravinami (dále jen „výrobky určené pro styk s potravinami“).
§2
Výklad některých pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
1. celkovou migrací celkové hmotnostní množství složek plastu nebo výrobku z plastu, které se uvolní v průběhu vyluhovací zkoušky a za přesně definovaných podmínek do potraviny nebo simulantu potravin, vztažené na jednotku plochy plastu nebo výrobku z plastu nebo na hmotnost použitého množství potravin nebo simulantu potravin;
2. specifickou migrací přechod určité látky z výrobku do potraviny nebo na potravinu nebo do simulantu potraviny, pokud není specifikováno jinak;
3. simulantem potravin zkušební roztok přesně definovaného složení a přesně definovaných vlastností, nahrazující určitou potravinu nebo skupinu potravin při ověřování celkové nebo specifické migrace;
4. specifickým migračním limitem nejvyšší povolená hodnota specifické migrace látky z výrobku do potraviny nebo na potravinu nebo do simulantu potraviny, pokud není specifikováno jinak;
5. krátkodobým stykem styk nepřesahující 4 hodiny pro nápoje a potraviny tekuté konzistence a 48 hodin pro potraviny tuhé nebo pastovité konzistence;
6. tuky kromě tuků též oleje, emulze vody v tucích a olejích a potraviny, u nichž se samovolně odděluje tuková fáze;
7. kyselou potravinou potravina o pH nižším než 4,5;
8. silně kyselou potravinou potravina o pH nižším než 3,7;
9. suchou potravinou potravina, která svým vzhledem a vlastnostmi odpovídá tomuto označení a v níž obsah vody je takový, že nepřispívá k urychlení jejího kažení nebo poklesu biologické hodnoty;
10. používáním za „nízkých teplot“ kontakt materiálu a potravin s teplotou nižší než +5 oC;
11. používáním za „vyšší teploty“ kontakt materiálu a potraviny s teplotou nad 45 oC;
12. plněním za horka kontakt potraviny s materiálem při teplotě 45 až 100 oC, přičemž systém není déle ohříván;
13. varným materiálem výrobek sloužící k přípravě pokrmu nebo úpravě potravin při teplotách nad 90 oC;
14. kontaktem za varu kontakt potraviny a materiálu s teplotou vyšší než 90 oC;
15. funkční plochou část povrchu výrobku, která při normálním použití výrobku přichází do přímého styku s potravinami;
16. okrajem pro pití 20 mm široký pás podél horního okraje na vnější straně naplnitelných výrobků, který může při pití z těchto výrobků přicházet do styku s ústy;
17. škodlivým vlivem vliv, kterým je způsobeno podstatné snížení poživatelnosti potraviny (například z chemické látky, patogenního nebo jiného nežádoucího mikroorganismu, toxinu, škůdců, domácích zvířat a ostatních kontaminant);
18. senzorickou analýzou zkoušení organoleptických vlastností výrobku smyslovými orgány;
19. elastomery kompletní spektrum elastických polymerů nebo polymerů s kaučukovitým chováním, nesystematicky nazývaných: pryže, syntetické kaučuky nebo elastomery;
20. kaučukem polymer, který lze vulkanizací převést na pryž;
21. přírodním kaučukem kaučuk získaný z latexu kaučukodárných rostlin (například Hevea Brasiliensis). Podstatou je cis-1,4-polyisopren, s malým množstvím nekaučukovitých příměsí;
22. syntetickým kaučukem kaučuk vyrobený polyreakcemi, hlavně polymerací a kopolymerací;
23. pryží zvulkanizovaná kaučuková směs nebo kaučuk;
24. keramickými výrobky předměty vyrobené ze směsi anorganických materiálů s obecně vysokým obsahem jílů nebo křemičitanů, do nichž může být přidáno malé množství organických látek. Tyto předměty jsou nejdříve tvarovány a takto získaný tvar je trvale ustálen vypálením. Výrobky mohou být glazovány, emailovány, popřípadě zdobeny;
25. sklem anorganický materiál vyrobený úplným roztavením surovin při vysokých teplotách na homogenní kapalinu, která se následně ochladí do tekutého stavu, aniž by došlo k podstatné krystalizaci;
26. sklokeramikou anorganický materiál vyrobený úplným roztavením surovin při vysokých teplotách na homogenní kapalinu, která se následně ochladí do tuhého stavu za vzniku určitého podílu krystalů;
27. smaltem sklovitý, anorganický povlak, který je nataven na kov při teplotě nad 500 oC;
28. plasty, organické makromolekulární sloučeniny, získané polymerací, polykondenzací, polyadicí nebo jinými obdobnými procesy z molekul s nižší molekulovou hmotností nebo chemickou přeměnou přírodních makromolekul. K těmto makromolekulárním sloučeninám mohou být přidány další látky nebo materiály, uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce, a to za podmínek této vyhlášky;
29. přísadou polymeru látka, která je v polymerech fyzikálně dispergována, aniž by významně ovlivňovala strukturu polymeru, a je přidávána z důvodu ovlivnění zpracovatelských vlastností nebo za účelem modifikace užitných vlastností polymeru;
30. správnou výrobní praxí, zavedený a udržovaný soubor opatření, který zaručuje řízení výrobních procesů a reprodukovatelnou jakost výrobků s požadovanými vlastnostmi;
31. vícevrstvým materiálem nebo předmětem z plastu materiál nebo výrobek z plastu, který je složen ze dvou či více vrstev materiálů, z nichž každá sestává výhradně z plastu a které jsou spolu spojeny lepidly nebo jinak;
32. funkční bariérou z plastu bariéra, která je tvořena jednou nebo více vrstvami z plastu a zajišťuje, aby konečný výrobek odpovídal požadavkům této vyhlášky a přímo použitelného předpisu Evropských společenství;
33. beztukovými potravinami potraviny, pro něž příloha č. 4 k této vyhlášce stanoví pro zkoušení migrace jiné simulanty než simulant D.
§3
Požadavky na složení výrobků určených pro styk s potravinami
(1) Výrobky určené pro styk s potravinami musí splňovat požadavky přímo použitelného předpisu Evropských společenství, hygienické požadavky a limity stanovené v této vyhlášce a podle povahy výrobku požadavky k ochraně lidského zdraví před riziky, která by mohla vyplývat z orálního kontaktu s výrobky, podle požadavků stanovených v §15 písm. a) a přílohy č. 9.
(2) Hygienické požadavky a limity na výrobky určené pro styk s potravinami musí být ověřovány za podmínek a podle pravidel stanovených touto vyhláškou a přímo použitelného předpisu Evropských společenství.
(3) Při výrobě výrobků určených pro styk s potravinami smějí být použity pouze přírodní materiály, jako například korek nebo dřevo nejedovatých dřevin, bez kazů, zbytků kůry a výronů pryskyřic, s hladkým nepopraskaným povrchem. Tyto materiály nesmějí vykazovat známky napadení škůdci nebo mikroorganismy, zejména mikroskopickými vláknitými houbami.
(4) Materiály a výrobky z plastů, laky, nátěrové hmoty a výrobky opatřené povrchovou úpravou, jakož i lepidla, která obsahují, nebo jsou vyrobena z jedné nebo více následujících látek
a) 2,2-bis[4-(2,3-epoxypropoxy)fenyl]propan a některé jeho deriváty,
b) bis(2,3-epoxypropyl)ethery bis(hydroxyfenyl)methanu a některé jejich deriváty,
c) novolac-glycidylethery a některé jejich deriváty
musí vyhovovat požadavkům přímo použitelného předpisu Evropských společenství.
(5) Požadavky uvedené v odstavci 4 se nevztahují na kontejnery a zásobní nádrže o objemu vyšším než 10 000 litrů, jakož i na jejich potrubí a na potrubí s nimi spojené, které je upraveno vysocezátěžovým povlakem.
§4
Ověření dodržení hygienických požadavků
(1) K ověřování hygienických požadavků stanovených touto vyhláškou se používají validované analytické metody splňující požadavky přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství nebo podle pravidel a podmínek upravených v přílohách č. 1 až 14 k této vyhlášce. Pokud metoda není takto upravena, lze používat metodu s přiměřenými charakteristikami s ohledem na příslušný hygienický limit stanovený touto vyhláškou.
(2) Výrobky určené pro styk s potravinami vyrobené kombinací více druhů materiálů se hodnotí jako celek, přičemž hlavní důraz se klade na materiál, který přichází do přímého styku s potravinou.
§5
Konstrukce výrobků určených pro styk s potravinami
(1) Výrobky určené pro styk s potravinami musí být s ohledem na jejich použití konstruovány tak, aby umožňovaly řádné čištění, sterilizaci, případně dezinfekci před každým stykem s potravinou a aby po celou dobu své životnosti odolávaly čisticím, dezinfekčním a sterilizačním prostředkům a postupům. Musí mít funkční a mechanické vlastnosti odpovídající předpokládanému použití.
(2) Povrchy, povlaky, případně dekory výrobků musí být bez porušení, odolné proti praskání, odlamování, odprýskávání a otěru. Musí odolávat působení potravin, potravinářských surovin a látek.
(3) Výrobky určené pro styk s potravinami, které jsou určeny pro opakované použití, musí i při opakovaném použití vyhovovat hygienickým požadavkům stanoveným touto vyhláškou. Tyto výrobky nesmějí být ani dočasně použity pro nepotravinářské zboží.
(4) Výrobky určené pro styk s potravinami, které nejsou určeny k opakovanému použití, nelze v potravinářské výrobě a při uvádění potravin do oběhu opětovně použít k původnímu ani jinému potravinářskému účelu.
§6
Barvení, potiskování a dekorace výrobků určených pro styk s potravinami
(1) K barvení, potiskování a dekoraci výrobků určených pro styk s potravinami se smí použít jen barviv a pigmentů, které budou ve výrobcích pevně zakotveny a budou vyhovovat požadavkům čistoty upraveným v příloze č. 1.
(2) Výrobky určené pro styk s potravinami mohou být potištěny jen na plochách, které nepřicházejí do styku s potravinami. U výrobků tvořených několika vrstvami může být potisk v mezivrstvě. Potisk nesmí pronikat nebo být otisknut na plochách, které přijdou do styku s potravinami. Rozpouštědla barev musí být dokonale odtěkaná.
(3) Pro barvení a potisk výrobků určených pro styk s potravinami se nesmí používat barvicí prostředky na základě sloučenin antimonu, arzénu, šestimocného chrómu, kadmia, olova, rtuti a selenu.
(4) Pro barvení a potisk výrobků určených pro styk s potravinami lze použít azobarviva a diazobarviva (například diarylpigmenty) pouze za podmínky, že během všech stupňů technologického procesu výroby a zpracování výrobků a při jejich dalším správném a předvídatelném používání nebude překročena teplota, při níž dochází k rozkladu barviva za vzniku karcinogenních aromatických aminů.
(5) Saze, používané jako přísada do výrobků pro styk s potravinami, musí odpovídat požadavkům čistoty podle přílohy č. 1.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na vypalované dekory silikátových výrobků, které musí vyhovovat hygienickým požadavkům podle §19.
§7
Plniva pro výrobky určené pro styk s potravinami
(1) Jako plniva výrobků určených pro styk s potravinami se nesmí používat látky na základě sloučenin antimonu, arzénu, šestimocného chrómu, kadmia, olova, rtuti a selenu.
(2) Jako plniva výrobků určených pro styk s potravinami se smí použít jen látek, které budou vyhovovat požadavkům čistoty uvedeným v příloze č. 1.
§8
§8 zrušen právním předpisem č. 127/2009 Sb.
§9
§9 zrušen právním předpisem č. 127/2009 Sb.
ČÁST DRUHÁ
Hygienické požadavky na jednotlivé materiály, z nichž jsou vyrobeny výrobky určené pro styk s potravinami
HLAVA I
POŽADAVKY NA VÝROBKY Z PLASTŮ
§10
(1) Za plasty se nepovažují
a) lakovaný nebo nelakovaný celofán,
b) elastomery a materiály na základě přírodního a/nebo syntetického kaučuku,
c) papír a lepenka, modifikované i nemodifikované přídavkem plastů,
d) povrchové úpravy získané
1. z parafínových vosků, včetně vosků syntetických parafínových nebo mikrokrystalických,
2. ze směsí výše uvedených vosků nebo z jejich směsí s plasty,
e) iontoměničové pryskyřice,
f) silikony.
(2) Požadavky uvedené v §11 až 14 se vztahují na výrobky určené pro styk s potravinami a na jejich části a součásti skládající se výhradně z plastů, nebo jsou složeny ze dvou či více vrstev, z nichž každá je tvořena výhradně plasty, vrstvy nebo povrchy z plastů, tvořící těsnicí kroužky víček, která jsou dohromady složena ze dvou či více vrstev různých druhů materiálů. Nevztahují se na výrobky složené ze dvou nebo více vrstev, z nichž jedna nebo více nejsou tvořeny výhradně plasty, a to ani v případech, kdy vrstva určená k přímému styku s potravinami je z plastu. Takovéto výrobky se hodnotí podle §4 odst. 2.
(3) Odchylně od odstavce 2 je v případě vrstvy, která není v přímém styku s potravinami a kterou od potravin odděluje funkční bariéra z plastu, možné, aby v případě, že konečný materiál nebo předmět je v souladu se specifikacemi a migračními limity stanovenými touto vyhláškou:
a) nebyla v souladu s omezeními a specifikacemi stanovenými touto vyhláškou,
b) byla vyrobena za použití jiných látek, než které jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(4) Migrace látek podle odstavce 3 písm. b) do potraviny nebo potravinového simulantu stanovená analytickou metodou splňující požadavky přímo použitelného předpisu Evropských společenství nesmí překročit 0,01 mg/kg. Tento limit musí být vždy vyjádřen jako koncentrace v potravinách nebo simulantech. Použije se na skupinu sloučenin, které jsou strukturně a toxikologicky příbuzné, zejména izomery nebo sloučeniny se stejnou funkční skupinou, a zahrnuje případný nežádoucí přenos otiskem.
(5) Látka uvedená v odstavci 3 písm. b) nesmí patřit ani do jedné z těchto kategorií:
a) látky klasifikované jako látky, u nichž je prokázáno, nebo se má za to, že jsou látkami karcinogenními, mutagenními nebo toxickými pro reprodukci podle zvláštního právního předpisu, nebo
b) látky klasifikované podle kritérií vlastní odpovědnosti jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci podle zvláštního právního předpisu.
§11
(1) Pro výrobu plastů a výrobků z plastů určených pro styk s potravinami lze použít pouze monomery, výchozí látky a přísady uvedené v seznamu látek přílohy č. 3, a to při respektování stanovených omezení a specifikací.
(2) Obecné specifikace týkající se výrobků z plastů a jejich materiálů jsou stanoveny v dodatku II části A přílohy č. 3. Další specifikace týkající se některých látek uvedených v pozitivních seznamech přílohy č. 3 jsou stanoveny v dodatku II části B této přílohy. Náležitosti prohlášení o shodě2b), které se připojuje k materiálům a předmětům z plastů, jsou upraveny v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(3) Seznamy látek upravené v příloze č. 3 k této vyhlášce nezahrnují
a) monomery a jiné výchozí látky a přísady používané při výrobě
1. povrchových nátěrů z pryskyřic nebo polymerů v kapalné, práškové nebo dispergované formě, jako jsou laky a nátěry,
2. epoxidových pryskyřic,
3. lepidel a povlaků zlepšujících přilnavost,
4. tiskařských barev, nebo
b) barviva,
c) rozpouštědla.
§11a
(1) Pokud jsou při výrobě plastových výrobků určených pro styk s potravinami použity přísady, které jsou povoleny jako potravinářské přídatné látky nebo látky určené k aromatizaci potravin podle zvláštních právních předpisů, nesmějí se tyto látky uvolňovat do potravin,
a) v množstvích, která mají technologickou funkci v hotových potravinách,
b) v nichž jsou povoleny jako potravinářské přídatné látky nebo látky určené k aromatizaci, v množstvích překračujících omezení stanovená podle zvláštních právních předpisů nebo omezení upravených v §11; dodržení tohoto ustanovení se posuzuje podle omezení, které je přísnější,
c) v nichž nejsou povoleny jako potravinářské přídatné látky nebo látky k aromatizaci v množstvích překračujících omezení upravená v §11.
§11b
(1) Přísady uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce, které se použijí při výrobě vrstev a povrchů z plastů ve víčkách, musí splňovat omezení a specifikace týkající se jejich použití podle této přílohy.
(2) Pro používání přísad, které se chovají výlučně jako pomocné látky pro polymerizaci a které nemají zůstat v konečném výrobku (dále jen „PPA“), k výrobě vrstev a povrchů z plastů uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce se použijí omezení a specifikace uvedené v této příloze.
§12
(1) Plasty a výrobky z plastů nesmějí uvolňovat do potravin své složky v množstvích přesahujících 60 miligramů složek uvolněných na kilogram potraviny nebo potravinového simulantu (dále jen „limit celkové migrace“).
(2) V následujících případech může být použit limit celkové migrace 10 miligramů na decimetr čtvereční povrchu materiálu nebo výrobku:
a) nádoby nebo výrobky, které se podobají nádobám a které lze naplnit, o objemu méně než 500 mililitrů nebo více než 10 litrů,
b) desky, fólie či jiné výrobky, které nelze naplnit nebo u nichž nelze odhadnout poměr mezi velikostí povrchu výrobku a množstvím potraviny, která je s ním ve styku.
(3) V případě výrobků z plastů, které mají přijít do styku s potravinami určenými pro kojence a malé děti podle zvláštního právního předpisu nebo již jsou ve styku s těmito potravinami, činí limit celkové migrace vždy 60 miligramů na kilogram potraviny nebo potravinového simulantu.
§13
(1) Velikost migrace jednotlivých složek z materiálů a výrobků z plastů nesmí překročit specifické migrační limity nebo jiná omezení uvedená v seznamu látek.
(2) Specifické migrační limity uvedené v seznamu látek v příloze č. 3 jsou vyjádřeny v mg.kg-1, vztaženo na hmotnost potravin nebo simulantu potravin.
(3) V následujících případech jsou limity specifických migrací vyjádřeny v mg.dm-2:
a) nádoby nebo výrobky, které se podobají nádobám nebo které lze naplnit, o objemu méně než 500 mililitrů nebo více než 10 litrů,
b) desky, fólie nebo jiné výrobky, které nelze plnit a u nichž nelze stanovit poměr mezi velikostí povrchu výrobku a množstvím potraviny, která je s ním ve styku.
(4) V případech, kdy limity uvedené v příloze č. 3 jsou vyjádřeny v mg.kg-1, lze je vydělením konvenčním konverzním faktorem 6 přepočítat na mg.dm-2.
(5) Ověření dodržení migračních limitů se provádí podle pravidel upravených v příloze č. 4.
(6) Ověřování dodržení specifických migračních limitů není povinné, pokud lze prokázat, že dodržením limitu celkové migrace nedojde k překročení specifických migračních limitů.
(7) Ověření dodržení specifických migračních limitů podle odstavce 5 není povinné, pokud lze prokázat, že i za předpokladu úplné migrace zbytkové látky ve výrobku nedojde k překročení specifických migračních limitů.
(8) Ověření shody s limity specifické migrace lze provést stanovením množství látky v konečném materiálu nebo výrobku za předpokladu, že vztah mezi tímto množstvím a hodnotou specifické migrace látky byl stanoven dostačujícími experimenty nebo za použití obecně uznávaných modelů difúze, založených na vědeckých důkazech. K prokázání neshody materiálu nebo výrobku je nutné potvrzení stanovené hodnoty migrace experimentálním testováním.
(9) U látek uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce v Neúplném seznamu přísad, které mohou být použity pro výrobu plastů, jeho oddílu B se při ověřování shody jejich migrace se specifickými migračními limity v simulantu D nebo ve zkušebním médiu náhradních migračních zkoušek postupuje podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.
§14
(1) Obsah monomerního vinylchloridu ve výrobcích z polyvinylchloridu a jeho kopolymerů nesmí být vyšší než jeden miligram na kilogram konečného výrobku (1 mg monomerního vinylchloridu na 1 kg výrobku).
(2) Metoda stanovení obsahu monomerního vinylchloridu ve výrobcích z polyvinylchloridu a jeho kopolymerů je uvedena v příloze č. 5.
(3) Z výrobků vyrobených z polyvinylchloridu a jeho kopolymerů nesmí přecházet do potravin nebo na potraviny monomerní vinylchlorid v množství, které by bylo detekovatelné analytickou metodou uvedenou v příloze č. 6.
(4) Monomerní vinylchlorid uvolněný z výrobků do potravin se stanovuje v potravině metodou podle přílohy č. 6. Pokud toto stanovení nelze z technických důvodů realizovat, lze provést stanovení v simulantech potravin.
HLAVA II
POŽADAVKY NA VÝROBKY Z ELASTOMERŮ A MATERIÁLŮ NA ZÁKLADĚ PŘÍRODNÍHO A SYNTETICKÉHO KAUČUKU
§15
Podle způsobu použití se výrobky z elastomerů a materiálů na základě přírodního a syntetického kaučuku řadí do kategorií I až V:
a) kategorie I, do které náleží výrobky pro aplikace ze zdravotního hlediska zvláště náročné (například dětské savičky, sosáky a jiné výrobky, které děti dávají do úst nebo u nichž se předpokládá kontakt s dětskou stravou),
b) kategorie II, do které náleží výrobky, u nichž se doba styku s potravinami předpokládá delší než 24 hodin (například skladovací nádrže, velkoplošná těsnění, těsnicí kroužky pro nádoby, sklenice),
c) kategorie III, do které náleží výrobky, u nichž se doba styku s potravinami předpokládá delší než 10 minut, nejvýše však 24 hodin (například hadice pro přepravu potravin),
d) kategorie IV, do které náleží výrobky, u nichž se doba styku s potravinami předpokládá nejvýše 10 minut (například součásti dojicího zařízení, těsnění mlékárenských strojů, potahy válců a dopravní pásy pro potraviny s tukem na povrchu, rukavice používané při zpracování potravin),
e) kategorie V, do které náleží výrobky, u nichž se předpokládá krátká doba nebo minimální plocha styku s potravinami a které nelze zahrnout do kategorií II až IV (například potahy válců a dopravní pásy, těsnění čerpadel, těsnění den a plášťů konzervových obalů).
§16
(1) Pro výrobky kategorií I a II je přípustné používat pouze látky uvedené v části A přílohy č. 7. Pro výrobky kategorií III až V lze používat látky uvedené v částech A i B přílohy č. 7.
(2) Výrobky z elastomerů a materiálů na základě přírodního a syntetického kaučuku musí vyhovovat hygienickým požadavkům uvedeným v bodě 9 přílohy č. 7.
(3) Dětské savičky a sosáky, které děti dávají do úst nebo u nichž se předpokládá kontakt s dětskou stravou, nesmí obsahovat anorganické a organické pigmenty, barviva a plniva.
HLAVA III
POŽADAVKY NA VÝROBKY Z KOVOVÝCH MATERIÁLŮ
§17
(1) Pro výrobu výrobků z kovových materiálů mohou být použity kovy, slitiny a pájky uvedené v příloze č. 8.
(2) Povrchová úprava výrobků z kovových materiálů musí vyhovovat hygienickým požadavkům uvedeným v §20.
(3) Vnější i vnitřní povrch výrobků z kovů musí být čistý, hladký, bez makroskopicky viditelných trhlin, skvrn, zjevných rýh, známek koroze, otřepků, zalisovaných předmětů, promáčklin, výdutin, ostřin nebo ostrých přelisků. Je přípustný jen takový stupeň deformace kovových výrobků, který neovlivní nepříznivě jejich funkci.
(4) Na vnitřním povrchu kovových výrobků, včetně vnitřní lakové vrstvy, se nesmějí vyskytovat kapky pájky nebo jiné zbytky kovů a jejich slitin, popřípadě kapky těsnicí hmoty, s výjimkou natavenin pájky u plechovek vyrobených přeplátováním.
HLAVA IV
POŽADAVKY NA VÝROBKY ZE SILIKÁTOVÝCH MATERIÁLŮ
§18
(1) Pro výrobu skleněného stolního nádobí a skleněných obalů je povoleno používat skla třídy odolnosti proti vodě I až IV za předpokladu, že během normálního a předvídatelného způsobu používání výrobku bude zaručeno splnění §3 odst. 1. Pro výrobu dětských sacích lahví je povoleno používat pouze bezbarvé sklo třídy odolnosti proti vodě I.
(2) Při výrobě skleněných výrobků, mimo dětské sací láhve, smí být k ošetření vnějšího povrchu použity tyto látky:
a) sloučeniny cínu (při ošetřování skla na tzv. horkém konci),
b) titan (při pokovování titanem),
c) vazelínový olej,
d) methylestery mastných kyselin C12-C18 z přírodních olejů a tuků, schválené typy polypropylenového oleje, polyethyleny a polyethylenové vosky, kyselina olejová (při ošetřování na tzv. chladném konci výrobní linky).
§19
(1) Limity migrace olova a kadmia ve výluzích z výrobků ze skla, sklokeramiky, keramiky, porcelánu a výrobků se smaltovaným povrchem jsou uvedeny v oddílu 1 přílohy č. 9.
(2) Ověření migrace olova a kadmia se provádí za podmínek a za použití analytické metody uvedené v oddílu 2 přílohy č. 9 nebo podle normalizované metody. Dále příloha č. 9 upravuje náležitosti písemného prohlášení, kterým se vybavují keramické výrobky.
(3) Silikátové výrobky se pro účely ověření limitu migrace olova a kadmia dělí podle způsobu použití do následujících kategorií:
a) kategorie 1, do které patří výrobky, které nemohou být naplněny, nebo výrobky, které mohou být naplněny, ale jejichž vnitřní hloubka měřená od nejhlubšího bodu k horizontální rovině, která prochází horním okrajem, nepřesahuje 25 mm,
b) kategorie 2, do které patří výrobky, které mohou být naplněny,
c) kategorie 3, do které patří výrobky, které jsou určeny k ohřevu při přípravě jídel a nápojů, a obalové a skladovací nádoby, jejichž vnitřní objem je větší než 3 litry.
(4) Pro silikátový výrobek, který se skládá z nádoby opatřené víkem ze stejného materiálu, nesmí být překročeny limity migrace olova a kadmia vztahující se na samotnou nádobu, přičemž nádoba a vnitřní povrch víka musí být zkoušeny samostatně a za stejných zkušebních podmínek. Součet těchto dvou stanovených hodnot migrace olova a kadmia se vztáhne na plochu povrchu nádoby nebo na její objem.
HLAVA V
POŽADAVKY NA POVRCHOVOU ÚPRAVU VÝROBKŮ URČENÝCH PRO STYK S POTRAVINAMI
§20
(1) Povrchová úprava (zejména lakováním, pocínováním, povlakem z plastů, glazováním, smaltováním) musí být souvislá, stejnoměrně nanesená, s minimálním množstvím mikroskopických pórů, dobře lpící na výrobku. Po dobu používání výrobku určeného pro styk s potravinami se při předepsaných podmínkách používání povrchová úprava nesmí odlupovat, mít zjevné rýhy, trhliny, puchýřky nebo jiná porušení. Pokud se povrch výrobků moří, nesmějí se vyskytovat nemořená místa.
(2) Seznam přípustných materiálů a technologií pro povrchové úpravy výrobků určených pro styk s potravinami je uveden v příloze č. 10.
(3) Povrchová úprava výrobků lakováním musí být vyrobena z látek uvedených v příloze č. 11.
(4) Nesilikátové a nekovové povrchové úpravy výrobků určených pro styk s potravinami musí splňovat hygienické požadavky uvedené v bodě 7 přílohy č. 11.
(5) Na výrobu kovových výrobků určených pro styk s potravinami je přípustné oboustranné olejování plechů dioktylsebakátem, butylstearátem, vazelínovým olejem, methylestery mastných kyselin C12-C18 z přírodních olejů a tuků a polypropylénovým olejem. Množství maziva na jedné straně smí být nejvýše 0,25 g.dm-2.
(6) Na výrobu kovových výrobků určených pro styk s potravinami je přípustná pasivace pocínovaných plechů v lázni s obsahem chromanu nebo dvojchromanu. Zbytky pasivační lázně musí být z plechu odstraněny řádným vymytím.
HLAVA VI
POŽADAVKY NA VÝROBKY Z PAPÍRU, KARTONU A LEPENKY
§21
(1) Pro výrobu výrobků z papíru, kartonu a lepenky včetně jejich zušlechtěných forem se smí používat jen materiály vyrobené ze surovin, přísad, pomocných a jiných látek, jejichž seznam a přípustná množství jsou uvedeny v příloze č. 12.
(2) Papírové obalové materiály mohou dosahovat nejvyšší vlhkost 8 %.
(3) Opakované použití papírových obalů pro přímé balení potravin se nepřipouští.
§22
(1) Papíry, kartony a lepenky zušlechtěné plasty, u nichž přicházejí potraviny do přímého styku jen s polymerní látkou, která vytváří dokonalou bariéru vůči přechodu cizorodých látek z papírů, kartonů a lepenek na povrch potravin, se posuzují podle podmínek upravených v §4 odst. 2.
(2) Při výrobě papírů určených pro použití za varu a filtraci za horka (varné sáčky, sáčky na čaj, filtrační papíry pro horkou filtraci) a pro používání jako filtračních vrstev určených pro horkou extrakci lze použít pouze látek uvedených v oddílu 2 přílohy č. 12.
(3) Při výrobě papírů určených pro použití na filtrační vrstvy pro filtraci za studena lze použít pouze látek uvedených v oddílu 3 přílohy č. 12.
(4) Výrobky z papíru, kartonu, lepenky včetně jejich zušlechtěných forem musejí vyhovovat hygienickým požadavkům uvedeným v oddílu 4 přílohy č. 12.
HLAVA VII
POŽADAVKY NA VÝROBKY Z CELOFÁNU
§23
(1) Pro účely této vyhlášky se celofánem rozumí tenká fólie získaná z regenerované celulózy vyrobené z nerecyklovaného dřeva nebo bavlny. Pro splnění technických požadavků mohou být do hmoty nebo na povrch přidány přísady a jiné pomocné látky. Celofán může být na jedné nebo po obou stranách povrchově upraven. Použité látky musí být dobré technické jakosti.
(2) Požadavky této vyhlášky se vztahují na celofán, který
a) sám o sobě tvoří konečný výrobek, nebo
b) tvoří část konečného výrobku obsahujícího jiné materiály
a je určen pro styk s potravinami nebo s nimi přichází do styku vzhledem ke svému účelu.
(3) Pro výrobu celofánu mohou být použity látky nebo skupiny látek uvedené v příloze č. 13, a to pouze za stanovených podmínek.
(4) Při výrobě celofánu lze použít barviva, pigmenty a adheziva za podmínky, že nebude docházet k jejich migraci do potraviny nebo na potravinu a budou splňovat požadavky uvedené v §6.
(5) Odstavce 2 až 4 se nevztahují na celofánová střeva.
(6) K celofánu podle odstavce 2 patří fólie z regenerované celulózy
a) bez povrchové úpravy,
b) s povrchovou úpravou na bázi celulózy,
c) s povrchovou úpravou z plastu.
§23a
(1) Při výrobě fólií z regenerované celulózy podle §23 odst. 6 písm. a) a b) lze použít pouze látky nebo skupiny látek upravené v příloze č. 13 k této vyhlášce, jejích částech I a II, a to za podmínek upravených v této příloze. Při výrobě fólií z regenerované celulózy podle §23 odst. 6 písm c) lze použít pouze látky nebo skupiny látek upravené v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2) Výrobky určené pro styk s potravinami vyrobené z fólií z regenerované celulózy podle §23 odst. 6 písm. c) musí být v souladu s požadavky upravenými v §12 až 14.
HLAVA VIII
POŽADAVKY NA VÝROBKY Z KORKU
§24
Při zpracování přírodního korku určeného k výrobě výrobků přicházejících do styku s potravinami se smí používat jen látek, jejichž seznam, přípustná množství a požadavky na takto upravený korek jsou uvedeny v příloze č. 14.
ČÁST TŘETÍ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§25
Zrušují se:
1. směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o hygienických požadavcích na plasty a předměty z plastů přicházející do styku s poživatinami, uveřejněná pod poř. č. 49/1978 ve sbírce Hygienické předpisy a oznámená v částce 13/1978 Sb.;
2. výnos Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČR, kterým se mění a doplňují směrnice č. 49/1978 sb. Hygienické předpisy, o hygienických požadavcích na plasty a předměty z plastů přicházející do styku s poživatinami, uveřejněný pod poř. č. 73/1989 ve sbírce Hygienické předpisy a oznámený v částce 8/1989 Sb.;
3. směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o hygienických požadavcích na kovové obaly, uveřejněná pod poř. č. 68/1985 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 34/1985 Sb.
§26
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Požadavky na čistotu barviv, pigmentů a plniv
1 Požadavky na čistotu barviv a pigmentů 1.1 barviva a pigmenty smí obsahovat nejvíce těchto následujících látek v hmotnostních procentech: 1.1.1 prvků rozpustných v roztoku 0,1 M HCl: 1.1.1.1 0,01 % barya 1.1.1.2 0,1 % chromu 1.1.1.3 0,01 % kadmia 1.1.1.4 0,01 % selenu 1.1.1.5 0,005 % rtuti 1.1.1.6 0,01 % antimonu 1.1.1.7 0,01 % arzenu 1.1.1.8 0,01 % olova
Výluh se připravuje působením 150 ml 0,1 mol.l-1 kyseliny chlorovodíkové na 10 g pigmentu při teplotě 23 ± 3 °C, po dobu 15 minut za stálého protřepávání směsi.
1.1.2 0,05 % primárních aromatických aminů rozpustných v roztoku 1 mol.l-1 HCl a vyjádřených jako anilin, přičemž obsah benzidinu, beta-naftylaminu a 4-aminobifenylu nesmí překročit hodnotu 0,001 %.
1.1.3 0,005 % extrahovatelných polychlorovaných bifenylů, vyjádřených jako dekachlorbifenyl.
1.2 Absorbance filtrátu za suspenze 1,0 g sazí ve 100 ml předestilovaného cyklohexanu po 24 hodinách vyluhování při teplotě 23 ± 3 °C, měřená v kyvetě o délce 5 cm, při vlnové délce 385 nm nesmí být větší než 0,1.
1.3 Toluenový extrakt připravený 8hodinovou extrakcí 10 g sazí v Soxhletově extraktoru nesmí být vyšší než 0,15 %.
2 Požadavky na čistotu plniv 2.1 plniva mohou obsahovat nejvíce těchto rizikových prvků rozpustných v roztoku 0,1 mol.l-1 HCl. 2.1.1 0,01 % olova 2.1.2 0,01 % arzénu 2.1.3 0,0005 % rtuti 2.1.4 0,01 % kadmia 2.1.5 0,005 % antimonu 2.2 čistota síranu barnatého podle Českého lékopisu 1997.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Příloha č. 2 zrušena právním předpisem č. 207/2006 Sb.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Požadavky na plasty a výrobky z plastů
Příloha není v elektronické podobě k dispozici.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Zkoušení celkové a specifické migrace plastů a výrobků z plastů
Příloha není v elektronické podobě k dispozici.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Stanovení monomerního vinylchloridu ve výrobcích z polyvinylchloridu a jeho kopolymerů
Příloha není v elektronické podobě k dispozici.
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Stanovení vinychloridu uvolněného výrobky z polyvinylchloridu a jeho kopolymerů do potravin
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Seznam látek pro výrobky z elastomerů a materiálů na základě přírodního a syntetického kaučuku a podmínky jejich použití
Příloha není v elektronické podobě k dispozici.
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Seznam kovů, slitin a pájek pro výrobu materiálů a výrobků
1. Kovy a slitiny
1.1 Korozivzdorné ocele (tzv. nerez ocele obsahující nejvýše 21 % chromu, 14 % niklu a 10,5 % manganu.
1.2 Litina, různé druhy ocelí a slitiny železa, které snadno podléhají rzi, musí být proti ní opatřeny vhodnou povrchovou úpravou specifikovanou vyhláškou nebo musí být použity pouze pro styk se suchými potravinami, a to za podmínek, kdy nebude docházet ke korozi výrobku.
1.3 Hliník: kov s minimálním hmotnostním podílem 99,0 %. Hmotnostní podíl každého jiného prvku nesmí překročit následující mezní hodnoty: 1,0 % (železo + křemík), 0,1 % mědi, jestliže obsah chromu a/nebo manganu je větší než 0,05 % a/nebo jestliže obsah chromu je menší než 0,05 % a manganu větší než 0,05 %, 0,20 % mědi, za předpokladu, že ani chrom, ani mangan nepřekročí hmotnostní podíl 0,05 %, prvky (bór, chrom, hořčík, mangan, nikl, zinek) jednotlivě 0,10 %, ostatní prvky méně než 0,05 % jednotlivě.
1.4 Slitiny hliníku obsahující maximální hmotnostní podíl následujících prvků: 13,5 % křemíku, 2,0 % železa, 0,5 % mědi, 4,0 % manganu, 11,0 % hořčíku, 0,35 % chromu, 3,0 % niklu, 0,25 % zinku, 0,2 % antimonu, 0,10 % cínu, 0,2 % stroncia, 0,3 % zirkonia, 0,3 % titanu a jiných prvků celkem 0,15 %, z toho maximálně 0,05 % jednotlivě.
1.5 Neželezné slitiny různých prvků, pokud obsahují nejvýše toto množství prvků: 0,01 % arzénu, 5 % chromu, 0,01 % kadmia, 2,5 % mědi, 2 % niklu, 0,5 % olova, 5 % hliníku, ostatní prvky jednotlivě do 0,1 %, úhrnně však do 0,8 %, s výjimkou slitiny britanium používanou podle vyhlášky č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, zpracování a skladování lihu.
Tyto slitiny mohou obsahovat cín, hořčík, vápník, křemík, mangan, titan a stříbro bez omezení množství.
1.6 Cín obsahující nejvýše 0,1 % olova, 0,3 % arzénu, 0,1 % antimonu a 0,05% antimonu.
1.7 Stříbro, zlato, platina, iridium, rhodium a jejich slitiny.
1.8 Titan.
1.9 Měď a její slitiny se zinkem, cínem nebo hliníkem (mosaz, bronz a hliníkový bronz), pokud neobsahují více než 0,5 % olova, 0,01 % arzénu a 0,1 % antimonu, avšak pouze pro tyto účely:
1.9.1 K výrobě vah, jejich částí (např. misek), závaží, hmoždířů včetně paliček;
1.9.2 K výrobě kotlů, kotlíků, dražovacích bubnů, varných a podobných nádob v cukrářské výrobě a v cukrovinkářském průmyslu;
1.9.3 K výrobě varných souprav, chladících stoků, usazovacích kádí a sprchových chladičů mladiny v pivovarském průmyslu;
1.9.4 K výrobě kohoutů nebo jiných armatur, trubek a potrubí v různých potravinářských zařízeních, pokud přicházejí pouze do krátkodobého styku s potravinami, nikoliv však s kapalinami, které obsahují volný nebo vázaný oxid uhličitý (např. u kyvet pro sodovou vodu, limonády, u výčepního zařízení pro pivo apod.);
1.10 Zrušen právním předpisem č. 186/2003 Sb.
1.11 Slitiny cínu, olova, vizmutu a antimonu pro výrobu pojistek o maximálním průměru do 10 mm pro tlakové nádoby a hrnce.
2. Pájky
2.1 Cínové pájky s olovem s nejvyšším obsahem 10 % olova a 0,15 % antimonu, 0,1 % vizmutu, 0,05 % arzénu a 0,1 % kadmia.
2.2 Cínové pájky se zinkem s nejvyšším obsahem 30 % zinku, 0,5 % olova a 0,1 % kadmia.
2.3 Čisté stříbro, slitiny stříbra s mědí, cínem, zinkem a fosforem s nejvyšším obsahem 35 % zinku, 6 % fosforu a 0,5 % olova.
2.4 Pájky ze slitin stříbra, mědi, manganu, niklu a zinku obsahující nejvýše 6,5% manganu, 4 % niku, 23 % zinku a 5 % olova.
2.5 Pájky ze slitiny mědi a fosforu s nejvyšším obsahem 10 % fosforu, 0,5 % antimonu a 0,1 % olova.
2.6 Pájky ze slitin mědi, niklu a zinku s nejvyšším obsahem 10 % niklu, 40 % zinku a 0,05 % olova.
2.7 Pájky ze slitin hliníku, křemíku a manganu, u nichž obsah nečistot a příměsí dalších prvků nepřesahuje hodnoty uvedené v odstavci 1.4 části 1 této přílohy.
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Oddíl 1
Hygienické požadavky na výrobky ze skla, sklokeramiky, keramiky, porcelánu a předmětů se smaltovaným povrchem
1. Limity migrace olova a kadmia ve výluzích z výrobků ze skla, sklokeramiky, keramiky, porcelánu a předmětů se smaltovaným povrchem, připravených podle kapitoly II této přílohy nebo podle normalizované normy:
olovo (Pb) kadmium (Cd) 1.1 kategorie 1 0,8 mg.dm-2 0,07 mg.dm-2 1.2 kategorie 2 4,0 mg.l-1 0,3 mg.l-1 1.3 kategorie 3 1,5 mg.l-1 0,1 mg.l-1 1.4 okraj pro pití 2,0 mg/předmět 0,20 mg/předmět
2. Limity migrace olova a kadmia ve výluzích z dětských sacích lahví
olovo [mg.l-1] kadmium [mg.l-1] 2.1 vnitřní povrch 0,25 0,03 2.2 vnější povrch 2,00 0,15
3. Jestliže hodnoty migrace olova, kadmia ze silikátového výrobku nepřekročí limit migrace o více než 50 %, považuje se výrobek za vyhovující požadavkům této vyhlášky tehdy, pokud alespoň tři jiné výrobky stejného tvaru, rozměrů, se stejným dekorem a glazurou budou podrobeny zkoušce za podmínek stanovených v oddílu 2 této přílohy a průměrná množství olova, kadmia uvolněná z těchto výrobků nepřekročí stanovené limity migrace, přičemž žádný z těchto výrobků nesmí přesáhnout tyto limity o více než 50 %.
Oddíl 2
1. Základní pravidla pro ověření migrace olova a kadmia
1.1 Zkušební kapalina („simulant“)
4% (V/V) čerstvě připravený vodný roztok kyseliny octové.
1.2 Zkušební podmínky
Zkouška se provádí při teplotě 22 ± 2 °C po dobu 24 ± 0,5 hodiny.
Má-li být stanoveno množství migrace olova, vzorek se zakryje vhodným materiálem a vystaví se obvyklým světelným podmínkám v laboratoři.
Má-li být stanoveno množství migrace kadmia nebo olova a kadmia, zakryje se vzorek tak, aby bylo zajištěno, že zkoušený povrch je udržován v naprosté tmě.
1.3 Způsob plnění vzorků zkušební kapalinou
1.3.1 Vzorky, které lze plnit
Výrobek se naplní 4% (V/V) roztokem kyseliny octové do úrovně nejvýše 1 mm pod bodem, kde by kapalina přetekla; vzdálenost se měří od horního okraje vzorku.
Vzorky s plochým nebo mírně šikmým okrajem by měly být plněny tak, aby vzdálenost mezi povrchem kapaliny a bodem, kde by kapalina přetekla, byla nejvýše 6 mm, měřeno podél šikmého okraje.
1.3.2 Vzorky, které nelze plnit
Povrch vzorku, který není určen pro styk s potravinou, se nejdříve pokryje ochrannou vrstvou schopnou odolat působení 4% (V/V) roztoku kyseliny octové. Vzorek se poté ponoří do nádoby obsahující známý objem roztoku kyseliny octové tak, aby povrch určený pro styk s potravinami byl zcela pokryt zkušební kapalinou.
1.4 Stanovení plochy povrchu
Plocha povrchu výrobků kategorie 1 je shodná s plochou povrchu menisku vytvořeného povrchem volné kapaliny při dodržení požadavků na plnění výrobků, stanovených výše v bodě 1.3.
2. Analytická metoda pro stavení migrace olova a kadmia
2.1 Předmět a oblast použití
Metoda umožňuje stanovit specifickou migraci olova, kadmia.
2.2 Podstata metody
Stanovení specifické migrace olova, kadmia se provede instrumentální analytickou metodou, která splňuje kritéria specifikovaná v bodě 4.
2.3. Reakční činidla
Veškerá reakční činidla musí být čistoty p.a., není-li určeno jinak.
Je-li zmíněna voda, rozumí se jí vždy destilovaná voda nebo voda ekvivalentní čistoty.
2.3.1. 4% (V/V) vodný roztok octové kyseliny
Do destilované vody se přidá 40 ml ledové octové kyseliny a se doplní na 1000 ml destilovanou vodou.
2.3.2. Zásobní roztoky
Připraví se zásobní roztok s obsahem olova 1000 mg.l-1 a zásobní roztok s obsahem kadmia alespoň 500 mg.l-1 ve čtyřprocentním roztoku kyseliny octové (2.3.1).
2.4. Kritéria provádění instrumentální analytické metody
2.4.1. Mez detekce přístroje pro olovo a kadmium musí být rovna nebo nižší než:
0,1 mg.l-1 pro olovo,
0,01 mg.l-1 pro kadmium.
Mez detekce j e definována jako koncentrace prvku ve čtyřprocentní m roztoku kyseliny octové (2.3.1), která dává signál rovný dvojnásobku šumu pozadí přístroje.
2.4.2. Mez kvantifikace pro olovo a kadmium musí být rovna nebo nižší než:
0,2 mg.l-1 pro olovo,
0,02 mg.l-1 pro kadmium
2.4.3. Výtěžnost.
Extrakce olova a kadmia přidaného do čtyřprocentního roztoku kyseliny octové uvedeného v bodu 2.3.1 se musí pohybovat mezi 80-120 % přidaného množství.
2.4.4. Specifičnost.
Použitá přístrojová analytická metoda musí být zbavena všech matricových a spektrálních interferencí.
2.5. Postup metody
2.5.1. Příprava vzorku
Vzorek musí být čistý a zbavený mastnoty nebo jiných látek, které by mohly ovlivnit zkoušku.
Vzorek se omyje při teplotě přibližně 40 °C v roztoku obsahujícím běžný tekutý detergent. Vzorek se opláchne nejprve vodovodní vodou a poté destilovanou vodou nebo vodou ekvivalentní čistoty. Vzorek se nechá okapat a osuší se tak, aby nedošlo k jeho znečištění. Povrchu, který má být zkoušen, se poté již nedotýkejte.
2.5.2. Stanovení olova, kadmia
Takto připravený vzorek j e zkoušen za podmínek stanovených v odstavci 1 tohoto oddílu.
Před odebráním zkušebního roztoku pro stanovení olova, kadmia se obsah vzorku zhomogenizuje vhodnou metodou, při které nedojde k žádným ztrátám roztoku nebo otěru zkoušeného povrchu.
Provede se slepý pokus s použitými chemikáliemi pro každou sérii stanovení. Stanovení olova, kadmia se provede za vhodných podmínek.
Oddíl 3
Náležitosti písemného prohlášení
1. Písemné prohlášení, kterým se vybavují keramické výrobky musí obsahovat tyto náležitosti:
1.1. název a sídlo, popřípadě místo podnikání osoby, která vyrobila finální keramický výrobek nebo název a sídlo, popřípadě místo podnikání osoby, která jej dovezla do členského státu Evropských společenství,
1.2. identifikaci keramického výrobku,
1.3. datum vydání prohlášení,
1.4. potvrzení, že keramický výrobek splňuje požadavky této vyhlášky a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS.
2. Písemné prohlášení se vystavuje nově, pokud při podstatných změnách ve výrobě nastanou změny v migraci olova a kadmia.
Příloha č. 10 k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Seznam přípustných materiálů a technologií pro povrchové úpravy výrobků
1. Materiály
K úpravě povrchů určených pro styk s potravinami je ve smyslu této vyhlášky povoleno použít:
1.1 Metalizace zdravotně nezávadným kovem nebo slitinou podle přílohy č. 8, s případnými uvedenými omezeními.
1.2 Pocínování povrchů, které přicházejí s potravinami jen do krátkodobého styku. Použitý cín smí obsahovat nejvýše 1 % olova, 0,05 % arsenu, 0,1 % vizmutu a 0,05 % antimonu.
1.3 Pokrytí povrchů nitridem titaničitým.
1.4 Pokrytí povrchů oxidem zirkoničitým.
1.5 Chromování a niklování, avšak pouze pro krátkodobý styk s potravinami (včetně nápojů) nebo pro styk se suchými potravinami (s nejvýše 20% vlhkostí).
1.6 Plasty vyhovující hygienickým požadavkům §10 vyhlášky.
1.7 Elastomery vyhovující hygienickým požadavkům §15 a §16 vyhlášky.
1.8 Křemičité a titaničité smalty odpovídající požadavkům §19 vyhlášky.
1.9 Laky odpovídající požadavkům §20 vyhlášky.
1.10 Vosky, mikrovosky, parafíny, cerezíny a jiné ropné výrobky.
2. Technologické postupy
Technologické postupy, po kterých musí být z povrchů materiálů odstraněny zbytky používaných prostředků, roztoků a lázní:
2.1 Pískování
2.2 Omílání
2.3 Broušení
2.4 Leštění
2.5 Kartáčování
2.6 Odmašťování organickými nebo alkalickými prostředky (např. benzínem, petrolejem, trichlorethylenem, louhem sodným nebo draselným, fosforečnanem sodným, roztoky různých tenzidů, detergentů a jejich směsí a anorganickými a organickými látkami) s následným odstraněním (např. omytím) odmašťovacích prostředků z povrchu.
2.7 Moření (např. ve zředěné kyselině sírové, zředěné kyselině chlorovodíkové apod.)
2.8 Černění (tzv. brynýrování)
2.9 Anodická pasivace
2.10 Fosfatizace
2.11 Pasivace lázní s alkalickým chromanem nebo dvojchromanem.
Příloha č. 11 k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Seznam látek pro výrobu laků
1. Pojiva
1.1 Přírodní produkty a modifikované přírodní produkty
1.1.1 šelak
1.1.2 kopál a kopál esterifikovaný vícesytnými alkoholy C3 – C6
1.1.3 dammar-pryskyřice
1.1.4 hydrogenované estery kalafuny s 3- a vícesytnými alkoholy C3 – C6
1.1.5 estery kalafuny s 3- a vícesytnými alkoholy C3 – C6, modifikované kyselinou akrylovou a/nebo kyselinou maleinovou
1.1.6 kalafuna modifikovaná fenolformaldehydovou pryskyřicí, xylolformaldehydovou pryskyřicí, kyselinou akrylovou a/nebo kyselinou maleinovou
1.1.7 vysychavé nenasycené oleje (lněný olej), jakož i z nich zahřátím vzniklé zahuštěné oleje
1.1.8 acetát a propionát celulóz
1.1.9 nitrát celulózy
1.1.10 ethylcelulóza s obsahem ethoxylu 46,5 – 50,0 %
1.1.11cyklokaučuk
1.2 Produkty polykondenzace, polymerizace a polyadice:
1.2.1 alkydové pryskyřice (polyestery z vícesytných alkoholů a kyseliny ftalové), příp. modifikované mastnými kyselinami o délce řetězce C6 a více
1.2.2 kondenzační produkty a eterifikované kondenzační produkty z čištěných jedno- i vícesytných, případně alkylovaných fenolů s formaldehydem; xylol-formaldehydové pryskyřice a jejich kondenzační produkty s fenolem a alkalovanými fenoly
1.2.3 ketonové pryskyřice, keton-formaldehydové pryskyřice a furfurol-formaldehydové pryskyřice
1.2.4 fenol-formaldehydové pryskyřice modifikované mastnou kyselinou o délce řetězce C6 a více
1.2.5 jedno- nebo vícesytnými alkoholy C3 – C6 eterifikované kondenzační produkty z močoviny a melaminu (případně jejich směsí) s formaldehydem, jakož i pryskyřice z esterů kyseliny karbamidové
1.2.6 epoxydové sloučeniny, zesíťované esterifikovanými močovinovými nebo fenolovými pryskyřicemi, nebo esterifikované mastnými kyselinami s délkou řetězce více než C6, nebo zesítěné polyaminoamidy a/nebo polyaminoimidazoliny z dimerizačních a trimerizačních produktů nenasycených mastných kyselin a/nebo alifatickými polyaminy a/nebo isokyanáty
1.2.7 polamidy
1.2.8 polykondenzáty isokyanátů s alkydovými pryskyřicemi, polyestery a polyethery, obsahujícími hydroxylové skupiny
1.2.9 fenol-formaldehydové pryskyřice a xylol-formaldehydové pryskyřice, případně v kombinaci s acetobutyrátem celulosy
1.2.10 polykarbonáty
1.2.11 polyestery kyseliny akrylové a/nebo methakrylové s jednomocnými nasycenými alifatickými alkoholy C1 – C18
1.1.12 polyvinylchlorid a jeho kopolymery
1.2.13 polymery a kopolymery styrenu, butadienu, isoprenu a akrylonitrilu
1.2.14 polychlorbutadien (polychloropren) polyvinylether nasycených alifatických alkoholů C1 – C12
1.2.15 polyvinylacetaly alifatických nasycených aldehydů C1 – C6 s molekulovou váhou přes 10.000
1.2.16 polyvinylestery alifatických nasycených mastných kyselin C2 – C18
1.2. 17 cyklické polymery butadienu a isoprenu
2. Změkčovadla:
Lakovaná plocha o obsahu 1 dm2 smí obsahovat nejvýše 25 mg následujících změkčovadel:
2.1 dibutylsebakát
2.2 dioktylsebakát
2.3 acetyltributylcitrát
2.4 acetyltrietylhexylcitrát
2.5 dibutyladipát
2.6 dioktyladipát
2.7 dihexylazelát
2.8 dioktylazelát
2.9 butylstearát
2.10 dioktylstearát
2.11 epoxidovaný sójový olej
2.12 butylester kyselin sójového oleje
2.13 dialkyl (C6 – C12)ftaláty
2.14 dicyklohexylftalát
2.15 polyester kyseliny adipové s 1,3-butandiolem a 1,6-hexandiolem
2.16 polyester kyseliny adipové s 1,3-butandiolem a 1,4-butandiolem, jehož volné hydroxylové skupiny jsou acetylovány
3. Přísady / Pomocné látky:
3.1 Vysoušedla:
V suchém lakovém filmu smí být nejvýše 0,5 % následujících vysoušedel (vztaženo na kationt) a nejvýše 0,2 % kobaltu:
3.1.1 oxidy a soli kobaltu, manganu, železa, vápníku, zirkonu a ceru s naftenovými kyselinami, s nasycenými především terciárními monokarbonovými kyselinami C9 – C11 a 2-ethylhexanovou kyselinou
3.2 Katalyzátory – celkem nejvýše 1,0 %:
3.2.1 kyselina mravenčí
3.2.2 kyselina octová
3.2.3 kyselina mléčná
3.2.4 kyselina jablečná
3.2.5 kyselina vinná
3.2.6 kyselina citronová
3.2.7 kyselina salicylová
3.2.8 kyselina chlorovodíková
3.2.9 kyselina sírová
3.2.10 kyselina fosforečná
3.2.11 amoniak
3.2.12 hydroxid sodný
3.2.13 hydroxid draselný
3.2.14 hydroxid vápenatý
3.2.15 hydroxid hořečnatý
a soli těchto látek
3.2.16 kyselé estery kyseliny fosforečné s jednomocnými nasycenými alifatickými alkoholy s délkou řetězce C2 – C4
3.2.17 nasycené alifatické dikarbonové kyseliny C4 – C8
3.2.18 kyselina toluensulfonová a nebo chlorid kyseliny toluensulfonové
3.2.19 polyestery alifatických alkoholů C3 – C6 s kyselinou titaničitou
3.2.20 hlinité a hořečnaté alkoholáty C2 – C8
4. Stabilizátory:
4.1 povolené pro polymery
4.2 oxid zinečnatý – nejvýše 11,0 %
5. Emulgátory a ochranné koloidy:
Jen pokud jsou jako zbytky emulgátorů a ochranných koloidů používány při výrobě jednotlivých pojiv a přísad.
6. Ostatní:
6.1 karnaubský vosk
6.2 parafin rafinovaný
6.3 glycerolestery přirozených mastných kyselin C6 – C20
6.4 estery alifatických alkoholů C4 – C20 s nerozvětvenými nasycenými alifatickými kyselinami C6 – C22
6.5 silikonový olej – nejvýše 2 mg.dm-2
6.6 pigmenty, barviva a plniva
7. Hygienické požadavky na finální lakovou vrstvu:
7.1 Lakové vrstvy musejí být, s ohledem na jejich složení, sušeny tak, aby z nich nemohly přecházet do potravin žádné těkavé složky, zvláště žádná rozpouštědla a nesmějí ovlivňovat organoleptické vlastnosti potravin.
7.2 Množství chemických látek stanovených ve výluzích z nesilikátových a nekovových povrchových úprav do simulantů potravin za zkušebních podmínek podle přílohy č. 4 této vyhlášky nesmí překročit následující limity:
7.2.1 fenolické sloučeniny 0,05 mg fenolu. dm-2
7.2.2 sloučeniny s – NH2 skupinou 0,05 mg NH2. dm-2
7.2.3 primární aromatické aminy 0,005 mg anilinhydrochloridu. dm-2
7.2.4 formaldehyd 0,10 mg CH2O. dm-2
7.2.5 organické aromatické sloučeniny 0,10 mg styrenu. dm-2
7.2.6 estery kyseliny ftalové celkem 0,20 mg. dm-2
Příloha č. 12 k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Seznam látek pro výrobu papíru, kartonu a lepenky
Oddíl 1
A. Suroviny na výrobu papíru
Jako suroviny na výrobu papíru mohou být použity:
1. Vláknité suroviny
1.1 přírodní vlákna a syntetická vlákna na bázi celulózy, nebělená nebo bělená
1.2 vlákna ze syntetických polymerních a kopolymerních sloučenin, pokud odpovídají požadavkům na plasty určené pro styk s potravinami
1.3 dřevovina bělená nebo nebělená
1.4 regenerovaná vlákna z výroby a zpracování papíru, kartonu a lepenky a ze sběrových papírů, kartonů nebo lepenek třídy C11, C14, C15, C16, C17, C18, C19 a D6 podle ČSN EN 643, pokud z nich vyrobené výrobky odpovídají hygienickým požadavkům
2. Surovinové přísady
2.1 Antrachinon jako urychlovač pro oddělení ligninu a celulózy z dřevoviny, maximálně však 0,15 %, vztaženo na hotový papír. Hlavní podíl antrachininu musí být při výrobě vymyt. Obsah zbytkového antrachinonu nesmí být vyšší než 30 mg.kg-1 suchého papíru.3. Plniva
Jako plniva mohou být použity následující přírodní nebo synteticky vyrobené, ve vodě nerozpustné látky:
3.1 uhličitan vápenatý srážený, prostý Ba2+
3.2 uhličitan vápenatý, velmi jemně mletý, prostý Ba2+
3.3 oxid křemičitý
3.4 uhličitan hořečnatý
3.5 oxid titaničitý (titanová běloba)
3.6 křemičitan vápenatý
3.7 křemičitan hořečnatý (mastek)
3.8 srážené a smíšené křemičitany sodné, draselné, hořečnaté, vápenaté, hlinité a železnaté
3.9 síran vápenatý (prostý Ba2+)
3.10 síran barnatý, prostý rozpustných solí barya – čistoty podle Českého lékopisu 1997
3.11 kaolín
3.12 bentonit
3.13 synteticky srážený komplex síranu a hlinitanu vápenatého (satinova běloba)
3.14 síran hlinitý
3.15 oxidy a hydroxidy hliníku a hořčíku
B. Pomocné výrobní látky
Jako pomocné výrobní látky mohou být použity:
1. Pojiva /klížidla/
1.1 kolofónium, adiční produkty kyseliny maleinové a kyseliny fumarové a/nebo formaldehydu a kolofónia
1.2 kasein a klih, bez konzervačních prostředků obsahujících bór
1.3 škroby
nativní škroby, jako dále vyjmenované fyzikálně, enzymaticky a chemicky modifikované škroby
Jako emulgátor pro klížidla smí být použit 2-stearosalicylát sodný v množství nejvýše 0,02 %.
1.3.1 potravinářské škroby
1.3.1.1 inzymaticky modifikované škroby
1.3.1.2 fyzikálně modifikované škroby
1.3.1.3 chemicky modifikované škroby:
1.3.1.3.1 kyselinami zpracované škroby
1.3.1.3.2 bělené škroby
1.3.1.3.3 oxidačně odbourané škroby
1.3.1.3.4 monofosfát škrobu
1.3.1.3.5 difosfát škrobu
1.3.1.3.6 fosfatizovaný difosfát škrobu
1.2.1.3.7 acetylovaný difosfát škrobu
1.3.1.3.8 acetát škrobu
1.3.1.3.9 acetylovaný diadipát škrobu
1.3.2 jiné modifikované škroby
1.3.2.1 bělený škrob, zpracovaný s peroxodisulfátem sodným, draselným nebo amonným, kyselinou peroctovou nebo peroxidem vodíku
1.3.2.2 oxidativně odbouraný škrob, zpracovaný peroxidem vodíku, peroxodisulfátem sodným, draselným nebo amonným, včetně dialdehydu škrobu, vyrobeného z oxidovaného škrobu s obsahem aldehydu nejméně 90 dílů na 100 dílů
1.3.2.3 estery škrobu:
1.3.2.3.1 monofosfát škrobu, zpracovaný fosforačnanem amonným nebo ortofosforečnou kyselinou za přítomnosti močoviny
1.3.2.3.2 acetát škrobu zpracovaný vinylacetátem (specifikace škrobu: nejvýše 2,5 % acetylových skupin)
1.3.2.4 ethery škrobu:
1.3.2.4.1 zpracované s propylenoxidem k výrobě neutrálních éterů škrobu (specifikace škrobu: propylenchlorhydrin nejvýše 1 mg.kg-1, stupeň substituce nejvýše 0,2)
1.3.2.4.2 zpracované monochloroctanem k výrobě anionických etherů škrobu (specifikace škrobu: glykolát sodný nejvýše 0,4 %, stupeň substituce nejvýše 0,08)
1.3.2.4.3 zpracované 3-chlor-2-hydroxypropyl-trimethylamonium chloridem nebo glycidyltrimethylamonium chloridem (specifikace škrobu: epichlorhydrin nejvýše 1 mg.kg-1, obsah dusíku nejvýše 1,6 %)
1.4 kondenzační produkty melaminu , formaldehydu a (omega-) aminokapronové kyseliny, maximálně 1,0 %
1.5 sodné a amonné soli směsných polymerizátů z isopropylpoloesterů kyseliny maleinové (cca 29 %), kyseliny akrylové (cca 16 %) a styrenu (cca 29 %), celkem maximálně 0,5 % vztažené na hmotnost suchého papíru, kartónu a lepenky
1.6 směs z amonné soli kopolymeru styrenu a anhydridu kyseliny maleinové (50 : 50) a kopolymeru butylesteru kyseliny akrylové a akrylonitrilu (70 : 30) v poměru 1 : 2, maximálně 0,6 %, vztaženo na hmotnost suchého papíru, kartonu a lepenky
1.7 amonná sůl kopolymeru anhydridu kyseliny maleinové, isopropylpolyesteru kyseliny maleinové a diisobutylenu, maximálně 0,5 % vztaženo na hmotnost suchého papíru, kartonu a lepenky
1.8 amonná sůl kopolymeru styrenu (cca 60 %), kyseliny akrylové (cca 23 %) a kyseliny maleinové (cca 17 %), maximálně 0,5 % vztaženo na hmotnost suchého papíru , kartonu a lepenky
1.9 di-sodná sůl směsného polymeru styrenu (cca 50 %), kyseliny maleinové (cca 50 %), nejvýše 0,7 % vztaženo na hmotnost suchého papíru, kartonu a lepenky
1.10 vodní sklo (roztok křemičitanu sodného) a kaolínový gel
1.11 dextrin
1.12 arabská guma
1.13 deriváty celulózy:
1.13.1 karboxymethylceulóza a sodná sůl karboxymethylcelulózy technicky čistá, přičemž příměsi glykolátu sodného musí být při výrobě papíru, kartonů a lepenek úplně odstraněny
1.13.2 ethylhydroxyethylcelulóza
1.13.3 hydroxyethylcelulóza
1.13.4 methylcelulóza
1.14 algináty, xantan, monnogalaktany, ether mannogalaktanů, přičemž použité ethery mannogalktanů mohou obsahovat nejvýše 5,0 % glykolátu sodného jako příměsi za předpokladu, že tento bude úplně odstraněn při výrobě papíru, kartonů a lepenek a jeho zbytky se nebudou nacházet v hotovém stylu
1.15 voskové a parafinové disperze vyhovující hygienickým požadavkům pro styk s potravinami mohou být použity společně nejvýše 2,0 % vztaženo na hmotnost suchého papíru, kartonu a lepenky
1.16 disperze plastických hmot bez obsahu změkčovadel odpovídající hygienickým požadavkům §10 vyhlášky
1.17 di-alkyl C10 – C diketény – nejvýše 0,5 %
1.18 kationické vodorozpustné polyuretany:
1.18.1 vyrobené z monostearátu glycerinu, diizokyanátu toluenu a N-methyl-diethanolaminu (střední molekulová hmotnost 10 000), nejvýše 0,15 %, vztaženo na suchou vlákninu
1.18.2 kationický, s epichlorhydrinem zesíťovaný vodorozpustný polyuretan, připravený z monostearátu glycerinu, diizokyanátu toluenu a N-methyl-diethanolaminu (střední molekulová hmotnost 10 000), nejvýše 0,6 %, vztaženo na suchou vlákninu, přičemž ethylenimin a epichlorhydrin nesmí být dokazatelné při citlivosti metody 100 ppb
1.19 anionické vodorozpustné polyuretany
1.19.1 vyrobené z mnostearátu glycerinu, diozokyanátu toluenu, kyseliny dimethylolpropionové a N-methyldiethanolaminu (střední molekulová hmotnost 10 000), nejvýše 0,15%, vztaženo na suchou vlákninu
1.20 kopolymer kyseliny maleinové a dicyklopentadienu (amonná sůl) nejvýše 2,0 mg.dm-2
1.21 3-hexadecenyl-dihydrofuran-2,5-dion, nejvýše 1,0 %.
2. Srážecí, fixační a pergamenační prostředky
2.1 síran hlinitý
2.2. octan hlinitý
2.3 hlinitan sodný a vápenatý
2.4 mravenčan hlinitý
2.5 oxychlorid hlinitý
2.6 kyselina sírová
2.7 tanin
2.8 síran hlinito-draselný (kamenec)
2.9 amoniak
2.10 uhličitan sodný
2.11 hydrouhličitan sodný
2.12 fosforečnan sodný
2.13 kondenzační produkty močoviny, dikyandiamidu, melaminu s formaldehydem
2.14 kondenzační produkty aromatických thiokyselin s formaldehydem, nejvýše 1,0 %
2.15 sodné soli kyseliny ethylendiamin-tetraoctové a kyseliny diethylen-triamin-pentaoctové, jakož i kyseliny n-oxoethyl-ethylen-diamino-trioctové
2.16 kyselina glukonová
2.17 kopolymer vinylformamid-vinylamin, nejvýše 0,4 %
2.18 polykondenzát z dikyandiamidu a diethylentriaminu, nejvýše 0,45 %
3. Retenční prostředky
3.1 polyakrylamid a kopolymery akrylamidu s dimethylaminoethylmethakrylátem, pokud neobsahují více než 0,1 % monomerního akrylamidu, nejvýše 0,1 %
3.2 polyethylenimin, maximálně 0,5 %
3.3 zesíťované kationické polyalkylenaminy, a to:
3.3.1 polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu a diaminopropylmethylaminu
3.3.2 polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená epichlorhydrinu, kyseliny adipové, kaprolaktamu, diethylentriaminu a/nebo ethylendiaminu
3.3.3 polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, diethylentriaminu a epichlorhydrinu nebo směs epichlorhydrinu a amoniaku
3.3.4 polyamid-polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, methylesteru kyseliny adipové a diethylentriamunu
3.3.5 polyamid-polyamin-dichloretanová pryskyřice, vyrobená z dichlorethanu a amidu kyseliny adipové, kaprolaktamu a diethylentriaminu
3.3.6 polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, diethylentriaminu, kyseliny adipové a ethyleniminu, nejvýše 0,5 %
3.3.7 polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, diethylentriaminu a směsi epichlorhydrinu a dimethylaminu, nejvýše 0,2 %
3.3.8 polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z polyepichlorhydrinu, diethylentriaminu a směsi epichlorhydrinu a dimethylaminu, maximálně 0,2 %
3.3.9 polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, diethylentriaminu, kyseliny adipové, ethyleniminu a polyethylenglykolu, nejvýše 0,2 %
3.3.10 polyamid-polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, dimethylesteru kyseliny adipové, dimethylesteru kyselin glutarové a diethylentriamunu, nejvýše 2,0 %
3.3.11 polyamid-polyamin-dichlorethanová pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, diethylentriaminu a 1,2-dichlorethanu, nejvýše 0,2 %
3.3.12 polyamid-polyamin-dichlorethanová pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, diethylentriaminu a směsi ethylendiaminu, pentaethylenhexaminu, aminoethylpiperazinu a 1,2-dichlorethanu, nejvýše 0,2 %
3.3.13 polyamin-dichlorethanová pryskyřice, vyrobená z bis-(3-aminopropyl)-methylaminu a 1,2-dichlorethanu, nejvýše 0,2 %
3.3.14 polyamidamin-poyetheramin epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z diethylentriaminu, kaprolaktamu, kyseliny adipové, polyethylenglykolu a epichlorhydrinu, nejvýše 0,2 %
3.4 vysokomolekulární kationický polyamidamin, vyrobený z triethylentetraminu a kyseliny adipové s obsahem 15 % diethylenglykolmonomethyletheru (jako ředidlo), nebo směsi 70 dílů tohoto polyamidaminového roztoku s 30 díly sulfátovaného spermacetu (vorvaňoviny), vždy celkem nejvýše 0,2 % (přepočteno jako polyamidamin v suché vláknině)
3.5 směs z: polyamid-epichlorhydrinové pryskyřice, vyrobené z kyseliny adipové, diethylentriaminu a směsi epichlorhydrinu a dimethylaminu, nejvýše 0,05 %, lineárního vysokomolekulárního polyethylenoxidu, nejvýše 0,015 % a kondenzačního produktu z kyseliny xylolsulfonové, dihydroxydifenylsulfonu a formaldehydu (sodné a amonné soli), nejvýše 0,1 %
3.6 směs z: polyamid-epichlorhydrinové pryskyřice, vyrobené z kyseliny adipové, diethylentriaminu a směsi epichlorhydrinu dimethylaminu, nejvýše 0,05 %, lineárního vysokomolekulárního polyethylenoxidu, nejvýše 0,015 % a kondenzačního produktu kyseliny beta-naftolsulfonové, fenolu a formaldehydu jako sodné soli, maximálně 0,06 %
3.7 produkt reakce polykrylamindu s formaldehydem a dimethylaminem, nejvýše 0,06 %, vztaženo na hmotnost suchého papíru, kartonu nebo lepenky, přičemž dimethylamin nesmí být dokazatelný ve vodném výluhu při citlivosti metody 0,002 mg.dm-2
3.8 kopolymer z N,N,N-trimethylamoniumpropyl-akrylamidu a akrylamidu, nejvýše 0,05%, přičemž zbytkový obsah akrylamidu nejvýše 50 mg.kg-1
3.9 dimethylamin-epichlorhydrinový kopolymer, nejvýše 0,25 %, přičemž dimethylamin nesmí být dokazatelný ve vodném výluhu při citlivosti metody 0,002 mg.dm-2
3.10 dimethylamin-ethylendiamin-epichlorhydrinový kopolymer, nejvýše 0,2 %, přičemž dimethylamin nesmí být dokazatelný ve vodném výluhu při citlivosti metody 0,002 mg.dm-2
3.11 vinylformamid-vinylaminový homopolymer nebo kopolymer, nejvýše 0,2 %
4. Urychlovače odvodnění
4.1 polyethylenimin, nejvýše 0,5 %
4.2 alkyl-aryl-sulfonáty a jejich sodné soli, nejvýše 1,0%
4.3 parafinové disperze s obsahem silikonů, stejně jako silikony a parafiny vyhovující hygienickým požadavkům pro styk s potravinami, nejvýše 0,5 %, vztaženo na sušinu disperze
4.4 ligninsulfonová kyselina a její vápenaté, hořečnaté, sodné a amonné soli, celkem nejvýše 1 %
5. Dispergační a flotační prostředky
5.1 polyvinylpyrrolidon (molekulová hmotnost maximálně 11 000, viskozita 5 % vodného roztoku při 20 °C, nejméně 34 mPa.s.)
5.2 alkyl (C10 – C20) sulfonáty
5.3 alkyl-arylsulfonáty, nejvýše 1,0 %
5.4 alkalické soli převážně lineárně kondenzovaných fosforečných kyselin (polyfosfáty), přičemž obsah cyklicky kondenzovaných fosfátů (metafosfátů) nesmí být vyšší než 8,0 %
5.5 alkylpolyglykolethery a/nebo alkylfenolpolyglykolethery se 6-12 ethylenoxidovými skupinami
5.6 sulfonovaný ricinový olej
5.7 kondenzační produkty aromatických thiokyselin s formaldehydem
5.8 kyselina lignosulfonová a její vápenaté, hořečnaté, sodné a amonné soli
5.9 laurylsulfát sodný
5.10 polyehylenimim, nejvýše 0,5 %
5.11 sodná sůl kyseliny polyakrylové, nejvýše 0,5 %
5.12 alkyl (C13) polyglykolether s 5-7 ethylenoxidovými skupinami a 1-2 koncovými skupinami propylenoxidovými, nejvýše 0,014 %
5.13 kyselina citronová
5.14 polyvinylalkohol (tzv. sušený typ), maximálně 5 %
6. Odpěňovací prostředky
6.1 organopolysiloxany s methylovými a/nebo fenylovými skupinami (silikonové oleje), viskozita při 20 °C nejméně 97,3 mPa.s.
6.2 tributylfosfát a/nebo triizobytylfosfát
6.3 vyšší alifatické alkoholy (C8 – C26)
6.4 estery mastných kyselin jedno- a vícemocných alkoholů C1 – C18 a estery mastných kyselin s polyethylenglykolem a polypropylenglykolem
6.5 alkylsulfonamidy (C10 – C20)
6.6 tekuté parafiny, jejichž čistota musí vyhovovat hygienickým požadavkům pro styk s potravinami, nejvýše 0,1 %
6.7 kopolymer glycerinu s ethylenoxidem a propylenoxidem, esterifikovaný kokosovou mastnou kyselinou nebo kyselinou olejovou, nejvýše 0,075 %
7. Protislizové prostředky
7.1 Prostředky, působící enzymaticky:
7.1.1 fruktózový polysacharid (levan) – hydroláza, 12,5 mg sušiny na kg papíru, přičemž nesmí být prokazatelná více než 1 jednotka aktivity levanázy
7.2 Protimikrobiálně působící prostředky
7.2.1 chlornan sodný, peroxid vodíku, peroxid sodný, hydrosulfid sodný, kyselina peroxioctová, nejvýše 0,1 %, vztaženo na suchou vlákninu, přičemž ve vodný extrakt z hotových výrobků nesmí vykázat pozitivní reakci na chloridy, peroxidy a sirníky.
7.2.2 1,4-bis(bromacetoxy)buten, přičemž v extraktu hotových výrobků může být maximálně 0,01 mg bromu.dm-2
7.2.3 1-bromacetoxy-2-nitrobutan, přičemž v extraktu hotových výrobků může být maximálně 0,01 mg bromu.dm-2
7.2.4 bis-1,2-bromacetoxyethen, přičemž v extraktu hotových výrobků může být maximálně 0,01 mg bromu.dm-2
7.2.5 tetramethyl-thriuram-disulfid, přičemž v extraktu hotových výrobků nesmí být tato pomocná látka dokazatelná
7.2.6 3,5-dimethyl-tetrahydro-1,3,5-thiadizan-2-thion, přičemž v hotových výrobcích nesmí být tato látka dokazatelná
7.2.7 bromhydroxyacetonfenon, přičemž v extraktu hotových výrobků nesmí být tato pomocná látka dokazatelná
7.2.8 dinatrium-kyano-dithiomidokarbonát a/nebo N-methyl-dithiokarbonát draselný, přičemž oba tyto pomocné prostředky nesmí být dokazatelné v extraktu hotového výrobku
7.2.9 N-(2-p-chlorbenzoylethyl)-hexaminiumchlorid, přičemž štěpný produkt 2-(p-chlorbenzol)-ethylaminu nesmí být dokazatelný v methanolovém extraktu.
7.2.10 methylen-bis-thiokyanát, přičemž v extraktu v hotových výrobků nesmí být tato látka dokazatelná
7.2.11 N-hydroxymethyl-N´-methyl-dithiokarbamát draselný a 2-merkaptobenzothiazol sodný, přičemž obě látky včetně jejich produktů rozkladu (zejména methylthiomočovina, N´,N´-dimethylthiomočovina a dithiokarbamáty) nesmí být v extraktu hotových výrobků dokazatelné
7.2.12 2-oxo-2(4-hydroxy-fenyl) chlorid kyseliny acethydroximové, přičemž v extraktu hotových výrobků nesmí být tato látka dokazatelná
7.2.13 2-brom-2-nitropropaddiol (1,3), nejvýše 0,003 % vztaženo na suchou vlákninu, přičemž tato látka nesmí být v extraktu hotových výrobků dokazatelná
7.2.14 směs 5-chlor-2-methyl-4-izothiazolin-3-on (cca 3 díly) a
2-methyl-4-izothiazolin-3-on (cca 1 díl), celkem nejvýše 0,0004 %, vztaženo na hmotnost suché vlákniny
7.2.15 směs: N,N´-dihydroxymethylenmočoviny, nejvýše 0,0125 %
1,6-dihydroxy-2,5-dioxahexen, nejvýše 0,029 %
5-chlor-2-methyl-4-izothiazolin-3-on, nejvýše 0,00045 % a
2-methyl-4-izothiazolin-3-on, nejvýše 0,00015 %
Výše uvedená procentní omezení jsou vždy vztažena na hmotnost suché vlákniny
7.2.16 2,2-dibrom-3-nitril-propionamid, nejvýše 0,0045 %, vztaženo na suchou vlákninu, přičemž v extraktu hotových výrobků nesmí být tato látka dokazatelná
7.2.17 směs: fenyl-(2-chlor-2-kyan-vinyl)sulfon (cca 80 %)
fenyl-(1,2-dichlor-2-kyan-vinyl)sulfon (cca 10 %) a
2-fenyl-sulfonylpropionitril (cca 10 %), celkem nejvýše 0,001 %, vztaženo na hmotnost suché vlákniny, přičemž tyto látky a produkt jejich odbourávání fenylsulfonyl-acetonitril nesmí být v extraktu hotových výrobků dokazatelný
7.2.18 1,2-benzothiazolin-3-on, nejvýše 0,15 mg.dm-2, přičemž v extraktu v hotových výrobků nesmí být tato látka dokazatelná při mezi detekce metody: 5 µg.dm-2
7.2.19 1,2-dibrom-2,4-dikyanobutan, nejvýše 0,005 %, vztaženo na suchou vlákninu, přičemž v extraktu nesmí být tato látka dokazatelná při mezi detekce metody: 0,6 µg.dm-2
7.2.20 4,5-dichlor-(3H)-1,2-dithiol-3-on, nejvýše 0,004 %, vztaženo na suchou vlákninu, přičemž v extraktu nesmí být tato pomocná látka dokazatelná v množství vyšším než 2,0 mg.kg-1, vztaženo na suchou vlákninu
7.2.21 3-brom-3-nitrostyren, nejvýše 0,045 % vztaženo na suchou vlákninu, přičemž v extraktu hotových výrobků nesmí být tato látka dokazatelná při mezi dokazatelnosti 0,06 mg.kg-1 papíru
7.2.22 glutaraldehyd, nejvýše 2,5 % vztaženo na suchou vlákninu, přičemž v 1 kg hotového výrobku nesmí být prokázáno více než 2 mg glutaraldehydu
7.2.23 1-brom-3-chlor-5,5-dimethylhydantoin, nejvýše 0,04 %, vztaženo na suchou vlákninu, přičemž v extraktu hotových výrobků nesmí být prokazatelný hypochlorit a hypobromit
7.2.24 didecyl-dimethyl-aminiumchlorid, nejvýše 0,05 %, vztaženo na suchou vlákninu
7.2.25 2-methyl-4,5-trimethylen-4-izothiazolin-3-on, nejvýše 0,034 %, vztaženo na suchou vlákninu
7.2.26 2-(thikyanatomethylthio)-benzothiazolin, nejvýše 0,00045 %, vztaženo na suchou vlákninu
8 Konzervační prostředky
8.1 kyselina sorbová a její soli
8.2 propylester a/nebo ethylester kyseliny p-hydroxybenzoové
8.3 kyselina mravenčí
8.4 kyselina benzoová a její vápenaté, draselné a sodné soli
8.5 addukt ze 70 % benzylalkoholu a 30 % formaldehydu
8.6 směs z:
5-chlor-2methyl-izothiazolin-3-on, nejvýše 0,001 %,
2-methyl-4-izothiazolin-3-on, nejvýše 0,0004 %,
formaldehyd, nejvýše 0,022 %
ethylenglykol, nejvýše 0,03 %
9. Lubrikační činidla
Lze použít v úhrnném množství nejvíce 0,25 % těchto látek:
9.1 stearát vápenatý
9.2 stearát sodný
9.3 stearát amonný
9.4 stearát hlinitý
C. Speciální látky na zušlechťování papíru
Na zušlechťování papíru se mohou použít tyto látky:
1. Prostředky pro zvýšení pevnosti za mokra
1.1 glyoxal, přičemž v extraktu hotových výrobků smí být dokazatelné množství nejvýše 1,5 mg glyoxalu v dm2
1.2 močovino-formaldehydové pryskyřice
1.3 melamin-formaldehydové pryskyřice
1.4 zesíťované kationické polyalkylenaminy, a to:
1.4.1 polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu a diaminopropylmethylaminu
1.4.2 polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, kyseliny adipové, kaprolaktam diethylentriaminu a/nebo ethylendiaminu
1.4.3 polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, diethylentriaminu a epichlorhydrinu nebo směs epichlorhydrinu s amoniakem
1.4.4 polyamid-polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, dimethylesteru kyseliny adipové a diethylentriaminu
1.4.5 polyamid-polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, amidu kyseliny adipové a diaminopropylmethylaminu
1.4.6 polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, dimethylentriaminu, kyseliny adipové, ethyleniminu a polyethylenglykolu, nejvýše 0,2 %
1.4.7 kopolymer vinylformamidu s vinylaminem, nejvýše 1,0 %
2. Hydrofobiziční prostředky
2.1 glycerin
2.2 polyethylenglykoly s obsahem monoethylenglykolu nejvýše 0,2 %
2.3 močovina
2.4 sorbit
2.5 sacharóza, glukóza, glukózový sirup
2.6. chlorid sodný, chlorid vápenatý a chlorid hořečnatý
2.7 dusičnan sodný avšak pouze s močovinou
2.8 polythylenoxid, molekulová hmotnost 200
2.9 polypropylenoxid, molekulová hmotnost 400
2.10 1,2-propandiol
3. Barviva a optické zjasňovací prostředky
Barviva a optické zjasňovací prostředky nesmí z výrobků přecházet na nebo do potravin.
3.1 Barvicí prostředky pro barvení a potiskování papíru, kartonu a lepenky musejí splňovat hygienické požadavky §6 vyhlášky
3.2 Optické zjasňovací prostředky
Mohou se používat následující sulfitované deriváty stilbenu, nejvýše v úhrnném množství 0,3 %:
3.2.1 4,4-bis/(4-(bis(2-hydroxyethyl)amino)-6-m,o a p-sulfoanilino)-s-triazin-2-yl amino/2,2stilbendisulfonová kyselina, sodné soli
3.2.2 4,4-bis-4-diethylamino-6-(2,5-disulfoaminilino)-s-triazin-2-yl amino 2,2 stilbendisulfonová kyselina, sodné soli
3.2.3 4,4-bis 4-methoxy-6-anilino-s-triazin-2-yl amino-2,2 stilbendisulfonová kyselina, sodné soli
3.2.4 4,4-bis 4-mono-en bis(hydroxyethylen) amino-6-anilino-s-triazin-2-yl amino-2,2 stilbendisulfonová kyselina, sodné soli
3.2.5 1-(4,6-dimethoxy-s-triazin-2-yl)pyren
4. Prostředky pro povrchové zušlechťování a natírání
4.1 makromolekulární sloučeniny (fólie, taveniny, roztoky, laky, disperze), pokud odpovídají hygienickým požadavkům podle §10 vyhlášky a/nebo schválené k těmto účelům orgánem ochrany veřejného zdraví
4.2 parafiny a mikrokrystalické vosky, nízkomolekulární polyolefiny a polyterpeny, pokud odpovídají hygienickým požadavkům pro styk s potravinami a/nebo schválené k těmto účelům orgány ochrany veřejného zdraví
4.3 polyvinylakohol, pokud viskozita jeho 4% vodného roztoku při teplotě 20 °C je nejméně 5 cP
4.4 silikonové oleje se speciálními přídavnými látkami a/nebo silikonové pryskyřice, resp. silikonové elastomery, které odpovídají hygienickým požadavkům vyhlášky pro styk s potravinami a/nebo schválené k těmto účelům orgány ochrany veřejného zdraví
4.5 amonium-bis(N-ethyl-2perfluoralkyl-sulfonamidoethyl)-fosfát, s nejvýše 15 % amonium-mono(N-ethyl-2-perfluoralkyl-sulfoamidometyl)fosfátu, avšak za následujících podmínek:
4.5.1 obsah alkylových skupin C8 obou sloučenin musí, vztaženo na celkový obsah alkylových skupin, obnášet více než 95 %, obsah fluoru v těchto sloučeninách nesmí být nižší než 50 % a vyšší než 55 %
4.5.2 papíry, kartony a lepenky ošetřené tímto impregnačním prostředkem nesmí přijít do styku s potravinami obsahujícími alkohol
4.5.3 pro papíry, kartony a lepenky, které přicházejí do styku s nealkoholickými potravinami při teplotách nižších než 66 °C, lze použít v množství nejvýše 8,3 mg.dm-2 (což odpovídá 4,4 mg fluoru.dm-2)
4.5.4 pro papíry, kartony a lepenky, které přicházejí do styku s nealkoholickými potravinami při teplotách vyšších než 66 °C, lze použít v množství nejvýše 4,3 mg.dm-2 (což odpovídá 2,2 mg fluoru.dm-2)
4.6 komplexy chloridu chromu (třímocného) s nasycenými mastnými kyselinami s rovným řetězcem o délce řetězce C14 a více, nejvýše 0,4 mg.dm-2, vztaženo na chrom, přičemž ve studeném vodném extraktu hotových výrobků smí být dokázáno 0,004 mg třímocného chromu na 1 dm2, přičemž nesmí být prokázán žádný šestimocný chrom
4.7 hlinité, sodné, vápenaté, draselné a amonné soli alifatických karbonových kyselin s rovným řetězcem o délce řetězce C12 – C20
4.8 kasein a rostlinné bílkoviny
4.9 pojiva podle kapitoly B „Pomocné výrobní látky“, odstavce 1.3 této přílohy
4.10 mannogalaktany a ethery galaktomanů podle odstavce 1.14 kapitoly B „Pomocné výrobní látky“,
4.11 karboxymethylcelulosa a její sodná sůl (čistá)
4.12 methylcelulóza, ethylcelulóza
4.13 hydroxyethylcelulóza
4.14 přírodní nebo synteticky vyrobené, ve vodě nerozpustné látky jako plniva podle kapitoly A, odstavec 3 této přílohy
4.15 algináty
4.16 xantan
4.17 uhličitan zirkonito-amonný, nejvýše 10 mg.dm-2 (počítáno jako oxid zirkoničitý)
4.18 amonné soli perfluoralkyl-substituovaných esterů kyseliny fosforečné, vzniklé jako produkt z 2,2 bis-/(alfa, omega-perfluoro-C4-C20-alkylthio)methyl/-1,3-propandiolu, kyseliny polyfosforečné a hydroxidu amonného, nejvýše 0,44 %, přičemž papíry, kartony a lepenky zpracované tímto urychlovačem nesmí přijít do styku s potravinami, které obsahují alkohol
4.19 kopolymer perfluoralkylakrylátu, vyrobený polymerací trimethyl-2-/2-methyl-1-oxo-2-propenyl)-oxy/ethyl-chloridu amonného s 2-((heptadekafluoroctyl-sulfonyl)-methyl-amino/ethyl-2-propenoátem a glycidylmethakrylátem, o obsahu fluoru 35-40 %, nejvýše 0,5 %
4.20 diethanolaminové soli 4,4-bis/(gama, omega-perfluor-C8-C20-alkyl)thio/-pentanové kyseliny, nejvýše 0,38 %
4.21 kopolymer vinylalkoholu-izopropenylalkoholu, přičemž viskozita 4% vodného roztoku musí být při teplotě 20 °C minimálně 5 mPa.s
4.22 kopolymer a perfluoralkylethylakrylátu, vinylacetátu a N,N´-dimethylamino-ethylmethakrylátu, nejvýše 0,87 %
4.23 alkalický kalium-zirkoniumkarbonát, nejvýše 1,25 mg.dm-2, počítáno jako ZrO2
4.24 směs z bis-(diethanolamonium)-mono(1H-1H,2H-2H-perfluoralkyl)ortofosfátu a diethylamonium-bis-(1H-1H, 2H-2H-perfluoralkyl)ortofosfátu, nejvýše 8,3 mg.dm-2, přičemž papíry, kartony a lepenky vrstvené tímto prostředkem, nesmí přijít do styku s potravinami obsahujícími alkohol
Oddíl 2
Seznam látek pro výrobu papíru pro použití za varu, k filtraci za horka a jako filtrační vrstvy
A. Suroviny na výrobu papíru:
1. Vláknité suroviny
1.1 přírodní a syntetická vlákna na bázi celulosy a derivátů celulosy
1.2 syntetická vlákna na bázi:
1.2.1 kopolymeru vinylchlorid-vinylacetát, bez použití změkčovadel
1.2.2 polyethylen
1.2.3 polypropylen
1.2.4 polyester
2. Plniva
2.1 oxid křemičitý
2.2 silikáty, příp. smíšené silikáty hliníku, vápníku a hořčíku, včetně kaolinu a talku (prostý asbestových vláken)
2.3 síran vápenatý
2.4 oxid titaničitý
2.5 uhličitan vápenatý a hořečnatý
2.6 oxid hlinitý
2.7 aktivní uhlí
B. Pomocné výrobní látky
1. Protislizové prostředky
Smí být používány následující látky, pokud tyto nejsou prokazatelné v extraktu horkou vodou provedeném podle doporučených analytických metod:
1.1 prostředky, působící enzymaticky:
1.1.1 fruktózový polysacharid (levan) – hydroláza, 12,5 mg sušiny na kg papíru, přičemž nesmí být prokazatelná více než 1 jednotka aktivity levanázy v 1 g papíru
1.2 protimikrobiálně působící prostředky
1.2.1 chlordioxid
1.2.2 natriumchlorit
1.2.3 peroxid vodíku
1.2.4 peroxid sodíku
1.2.5 natriumdithionit
1.2.6 1,2-benzisothiazolin-3-on, přičemž látka nesmí být prokazatelná v extraktu horkou destilovanou vodou, v hotových výrobcích (mez průkaznosti 5 µg.dm-2)
2. Speciální papír zušlechťující prostředky
2.1 polyakrylamid, pokud neobsahuje více než 0,1 % monomerního akrylamidu; nejvýše 0,015 %
2.2 zesíťované kationické polyalkylaminy, a to:
2.2.1 polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu a diaminopropylmethylaminu
2.2.2 polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, kyseliny adipové, kaprolaktamu, diethylentriaminu a/nebo ethylendiaminu
2.2.3 polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, diethylentriaminu a epichlorhydrinu, nebo ze směsi epichlorhydrinu a amoniaku
2.2.4 polyamid- polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, dimethylesteru kyseliny adipové a diethylentriaminu
2.2.5 polyamid-polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu amidu kyseliny adipové a diaminopropylmethylaminu
2.2.6 polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, diethylentriaminu, kyseliny adipové a ethylenniminu, nejvýše 0,3 %
2.2.7 polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, diethyltriaminu a směsi z epichlorhydrinu a dimethylaminu, nejvýše 0,1 %
2.2.8 vinylformamid-vinylamin kopolymer, nejvýše 1,0 %
3. Konzervační prostředky
3.1 kyselina sorbová
4. Urychlovače odvodnění, dispergační a flotační prostředky
4.1 lignosulfonová kyselina
D. Speciální suroviny a výrobní pomocné prostředky
1. Pro varné sáčky
1.1 Pergamentační prostředky:
1.1.1 kyselina sírová
1.2 Neutralizační a srážecí prostředky:
1.2.1 amoniak
1.2.2 uhličitan sodný
1.2.3 hydrouhličitan sodný
1.2.4 síran hlinitý
1.2.5 hlinitan sodný
1.3 Pojiva
1.3.1 disperze kopolymeru vinylidenchloridu a methylesteru kyseliny akrylové, nejvýše 15,0 %
2. Pro čajové sáčky
2.1 Prostředky k povrchovému zušlechtění a vrstvení
2.1.1 sodná sůl karboxymethylcelulózy
2.1.2 methylcelulóza
2.1.3 hydroxymethylcelulóza
2.1.4 xanthan
3. Pro papíry k horké filtraci a filtrační vrstvy pro horkou filtraci
3.1 Speciální vlákna
3.1.1 anorganická vlákna na bázi oxidu hlinitého
3.2 Srážedla
3.2.1 síran hlinitý
3.2.2 hlinitan sodný
Oddíl 3
Seznam látek pro výrobu papíru pro použití na filtrační vrstvy pro filtraci za studena
1. Speciální vlákniny
1.1 vlákna na bázi oxidu hlinitého
1.2 uhlíková vlákna
1.3 vlákna vyrobená z jednoduchých a směsných silikátů (např. skelná vlákna)
1.4 polyoximethylenová vlákna
2. Srážedla
2.1 síran hlinitý
2.2 hlinitan sodný
3. Pojiva a prostředky pro zvýšení pevnosti za mokra
3.1 melamin-formaldehydové pryskyřice
3.2 disperze polyethyleniminu, nejvýše 4,0 %
3.3 neutrální pryskyřice na bázi kyseliny abietové (kalafuna), kyseliny maleinové/kyseliny fumarové, nejvýše 4,0 %
3.4 anionický polyakrylamid, nejvýše 0,3 %
3.5 zesíťované polyalkylenaminy:
3.5.1 polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu a diaminopropylmethylaminu
3.5.2 polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, kyseliny adipové, kaprolaktamu, diethylentriaminu a/nebo ethylendiaminu
3.5.3 polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, diethylentriaminu a epichlorhydrinu, nebo ze směsi epichlorhydrinu a amoniaku
3.5.4 polyamid- polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, dimethylesteru kyseliny adipové a diethylentriaminu
3.5.5 polyamid-polyamin- epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu amidu kyseliny adipové a diaminopropylmethylaminu
3.5.6 polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, diethylentriaminu, kyseliny adipové a ethyleniminu, nejvýše 0,3 %
3.5.7 polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, diethyltriaminu a směsi z epichlorhydrinu a dimethylaminu, nejvýše 0,1 %
3.6 polyethylenimin, nejvýše 0,5 %, vztaženo na suchou vlákninu
3.7 vinylformamid-vinylaminový kopolymer, nejvýše 1,0 %
3.8 galaktomannan, nejvýše 0,5 %
3.9 kopolymer ze styrenu, butylakrylátu a methylmethakrylátu, nejvýše 5,0 %
4. Speciální pomocné prostředky
4.1 polyvinylpyrrolidon
Oddíl 4
Hygienické požadavky na hotové výrobky
1. U papíru a papírových výrobků nesmí obsah látek vztahovaný na hmotnost sušiny finálního produktu překročit tyto hygienické limity
1.1 polyhalogenované bifenyleny úhrnně nejvýše 2,0 mg.kg-1 1.2 polychlorované fenoly (jako pentachlorfenol) 0,05 mg.kg-1 1.3 polycyklické aromáty (jako benz(a)pyren) 0,05 mg.kg-1
2. Množství chemických látek stanovených ve výluhu z 20 dm-2 papíru 1000 ml destilované vody při teplotě 20 °C po dobu 24 hodin nesmí překročit tyto limity:
2.1 aldehydy 0,1 mg formaldehydu. dm-2 2.2 celkový dusík 0,2 mg.N. dm-2 2.3 dialkylestery kyseliny ftalové úhrnně nejvýše 0,2 mg. dm-2 2.4 primární aromatické aminy 0,002 mg anilinhydrochloridu, dm-2 2.5 fenolické sloučeniny 0,05 mg fenolu. dm-2 2.6 optické zjasňovací prostředky typu stilbensulfonové kyseliny nedetekovatelné (výluh nesmí fluoreskovat v UV 254/365 nm)
3. Obsah prvků stanovených ve výluhu z papíru podle odstavce 2 tohoto ustanovení nesmí být vyšší než následující hygienické limity, vztažené na sušinu papíru:
3.1 rtuť 0,3 mg.kg-1 3.2 kadmium 0,5 mg.kg-1 3.3 chrom šestimocný 0,1 mg.kg-1 3.4 olovo 3,0 mg.kg-1 3.5 arzén 3,0 mg.kg-1
4. Papír určený pro výrobu výrobků pro použití za varu, k filtraci za horka a jako filtrační vrstvy pro použití za horka musí kromě limitů uvedených v odstavcích 1-3 splňovat po extrakci horkou destilovanou vodou následující hygienické limity:
celkový odparek extraktu 10 mg.dm-2 celkový odparek extraktu z filtračních vrstev 10 mg.g-1 filtrační vrstvy celkový dusík extraktu 0,1 mg.N.dm-2 celkový dusík extraktu z filtračních vrstev 1 mg N.g-1 filtrační vrstvy
5. Papír určený pro výrobu filtračních vrstev pro filtraci za studena musí kromě limitů uvedených v odstavcích 1-3 splňovat pro extrakci studenou destilovanou vodou následující hygienické limity:
celkový odparek extraktu 5 mg.g-1 filtračních vrstev anorganický podíl z celkového odparku extraktu 3 mg.g-1 filtračních vrstev celkový obsah dusíku extraktu 3 mg.N.g-1 sušiny extraktu
Příloha č. 13 k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Seznam látek povolených pro výrobu celofánu
Příloha není v elektronické podobě k dispozici.
Příloha č. 14 k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Seznam látek pro úpravu korku a korkových výrobků a požadavky na tyto výrobky
1 K ošetření korku smí být použity následující látky:
1.1 oxid siřičitý
1.2 peroxid vodíku
1.3 kyselina benzoová a její vápenaté, draselné a sodné soli, nejvýše 0,2 % (m/m)
1.4 kyselina p-hydroxybenzoová a její ethyl- nebo propyl ester
1.5 kyselina mravenčí
1.6 kyselina sorbová a její sodné a/nebo draselné soli
1.7 kyselina boritá a/nebo její sodná sůl
1.8 formaldehyd
1.9 hexamethylentetramin
1.10 parafin
1.11 včelí vosk
1.12 glycerin
1.13 parafinový olej
1.14 vosky
1.15 polyethylenoxid o molekulové hmotnosti větší než 200
1.16 triethylenglykol
1.17 karnaubský vosk
2 Pojiva
Jako pojiva pro korkové aglomeráty smí být použit drcený korek ošetřený látkami, uvedenými v odstavci 1. této přílohy a dále následující látky:
2.1 vytvrzené fenol-, melamin-, močovino- a dikyandiamid-formaldehydové pryskyřice
2.2 methyl-, karboxymethyl-, ethyl-, hydroxyethyl-, hydroxypropylmethyl- celulosa
2.3 polyesterové pryskyřice
2.4 polyuretany
2.5 polyvinylacetát bez změkčovadel, podle §10 vyhlášky
2.6 neoprenová pryž
2.7 epoxydové pryskyřice
2.8 dextrin
2.9 gutaperča
2.10 kolofonium
2.11 přírodní pryskyřice: damar, kopal
2.12 nerozpustné pigmenty, které splňují požadavky §6 vyhlášky
3 Hygienické požadavky na ošetřený korek a korkové (aglomerované) výrobky:
3.1 Ve výluhu do simulantů potravin po dobu 24 hodin, při laboratorní teplotě a poměru smočené plochy výrobku k vyluhovací kapalině podle skutečného použití výrobku, nesmějí být překročeny vyluhovací limity následujících látek nebo skupin látek:
3.1.1 sloučeniny s -NH2 skupinou 0,05mg-NH2.dm-2 3.1.2 estery kyseliny ftalové úhrnně 0,2 mg.dm-2 3.1.3 fenoly 0,05 fenolu.dm-2 3.1.4 formaldehyd 0,1 mg CH2O.dm-2 3.1.5 oxid siřičitý 0,05 mg SO2.dm-2
Příloha č. 15 k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Příloha č. 15 zrušena právním předpisem č. 207/2006 Sb.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Těsnění z polyvinylchloridu s obsahem epoxidovaného oleje ze sójových bobů s referenčním číslem 88640 uvedeného v oddíle A Neúplný seznam přísad, které mohou být použity pro výrobu plastů přílohy č. 3 k této vyhlášce, která se používají k uzavírání sklenic s počáteční a pokračovací kojeneckou výživou, s obilnými nebo ostatními příkrmy pro kojence a malé děti naplněných přede dnem 19. listopadu 2006, splňující omezení, popřípadě specifikace, upravené v oddíle A Neúplný seznam přísad, které mohou být použity pro výrobu plastů přílohy č. 3 k této vyhlášce, mohou být nadále uváděna na trh za předpokladu, že v označení potraviny je uvedeno datum plnění nebo jiný údaj, který umožní určit toto datum.
2. Výrobky z keramiky určené pro styk s potravinami, které nejsou v souladu s čl. I body 2 a 4 se při uvádění na trh posuzují do 19. května 2007 podle dosavadních právních předpisů.
3. Výrobky z plastů určené pro styk s potravinami, které nejsou v souladu s čl. I bodem 3, s výjimkou výrobků uvedených pod bodem 1, se při uvádění na trh posuzují do 18. listopadu 2007 podle dosavadních právních předpisů.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Výrobky z plastů určené pro styk s potravinami, které nejsou v souladu s ustanoveními této vyhlášky, aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2 čl. II této vyhlášky, s výjimkou výrobků z plastů určené pro styk s potravinami, které nejsou v souladu s omezeními a specifikacemi pro ftaláty (ref. č. 74560, 74640, 74880, 75100 a 75105) uvedenými v této vyhlášce, a víčka obsahující těsnicí kroužky z plastů, které nejsou v souladu s omezeními a specifikacemi pod ref. č. 30340, 30401, 36640, 56800, 76815, 76866, 88640 a 93760, lze uvádět na trh nejdéle do 1. května 2009.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Materiály a předměty z plastů určené pro styk s potravinami, které nejsou v souladu s ustanoveními této vyhlášky, s výjimkou materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami, které nejsou v souladu s omezeními a specifikacemi pro ftaláty (ref. č. 74560, 74640, 74880, 75100 a 75105) uvedenými v této vyhlášce a víček obsahujících těsnící kroužky z plastů, které nejsou v souladu s omezeními a specifikacemi pod ref. č. 30340, 30401, 36640, 56800, 76815, 76866, 88640 a 93760, lze vyrábět a dovážet nejdéle do 1. května 2009.
Čl. II
Přechodná ustanovení
Výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, které nejsou v souladu s ustanoveními této vyhlášky, lze vyrábět a uvádět na trh nejdéle do 7. března 2010.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Polykarbonátové kojenecké láhve s obsahem bisfenolu A lze uvádět na trh nebo dovážet nejdéle do 1. června 2011.
Informace
Právní předpis č. 38/2001 Sb. nabyl účinnosti dnem 1.2.2001.
Ve znění tohoto právního předpisu jsou podchyceny změny a doplnění uskutečněné právním předpisem č.:
186/2003 Sb., kterým se mění vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy
s účinností od 24.6.2003
207/2006 Sb., kterým se mění vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění vyhlášky č. 186/2003 Sb.
s účinností od 18.5.2006
551/2006 Sb., kterým se mění vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk spotravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů
s účinností od 20.12.2006
271/2008 Sb., kterým se mění vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů
s účinností od 15.8.2008
386/2008 Sb., kterým se mění vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů
s účinností od 23.10.2008
127/2009 Sb., kterým se mění vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů
s účinností od 15.5.2009
111/2011 Sb., kterým se mění vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů
s účinností od 1.5.2011