Náhradní sladidla jsou chemické sloučeniny s vysokou sladivostí (srovnáváno vždy k sacharóze) používané jako náhražky běžných sladidel (cukr, med). Náhradní sladidla lze dělit dle jejich původu na přírodní, syntetická identická s přírodními a syntetická.
Dle obsahu energie se dělí na energetická (fruktóza, sorbitol) a neenergetická (acesulfam K, aspartam, sacharin, sukralóza). Z toho vyplývá, že použití náhradního sladidla nemusí vždy znamenat nulový příjem energie potravou. K velkému rozvoji na poli náhradních sladidel došlo v 60. letech 20. století. Důvodem byl rostoucí výskyt obezity a onemocnění diabetes mellitus, což vedlo ke snaze omezit cukr a jeho nežádoucí vliv na zdraví. V potravinářství lze používat pouze schválená náhradní sladidla ve stanoveném množství podle nařízení 1333/2008/ES. Na obalech potravin jsou označeny názvem, nebo svým přiděleným E kódem (patří do skupiny přídatných látek, aditiv).
Oblast: Potraviny
Příbuzné: Aspartam, Cyklamát, Sorbitol, Acesulfam K, Xylitol, Stevie, Sukralóza, Sacharin, Fruktóza, Energetická hodnota, Obezita, Diabetes mellitus
Aktualizováno: 16. září 2013