Přeskočit na obsah
alphabet

Abeceda výživy

Encyklopedie výživy je populárně naučný výkladový slovník hesel z oblasti výživy, potravin a onemocnění souvisejících s výživou. Je určen pro personál stravovacích provozů.

Diabetes mellitus je skupina chronických metabolických onemocnění různého původu, jejichž společným znakem je zvýšená hladina krevního cukru neboli hyperglykemie. Důvodem vzniku diabetu je porucha tvorby nebo funkce hormonu inzulinu. Inzulin má za úkol hospodařit s cukrem v lidském těle, respektive jeho hladinu snižovat na optimální úroveň. Pokud má tělo málo inzulinu, případně je jeho účinnost snížená, dochází k dlouhodobě zvýšené hladině krevního cukru. To vede k narušení metabolismu hlavních živin a k poškození jednotlivých orgánů. Léčba diabetu spočívá v dodržování diety, užívání léčiv a v nejtěžším případě v aplikaci inzulinu.

Oblast: Onemocnění související s výživou

Příbuzné: Diabetes mellitus 1. typu, Diabetes mellitus 2. typu, Výměnná jednotka, Dia výrobky, Hyperglykemie, Hypoglykemie, Inzulin, Glukometr

Aktualizováno: 16. září 2013

Diabetes mellitus 1. typu je onemocnění vzniklé v důsledku absolutního nedostatku inzulinu. K poškození, až úplnému zničení buněk slinivky břišní, které tento hormon tvoří, dochází z různých důvodů. Bez inzulinu není možné regulovat hladinu krevního cukru, která nekontrolovatelně roste (vzniká hyperglykemie). Typické příznaky (nadměrná žízeň, časté močení přes den i noc, slabost, únava, hubnutí, nevolnost, zvracení, až porucha vědomí či kóma) nemocného rychle přivedou k lékaři. Po určení diagnózy zahájená jediná možná léčba tohoto typu diabetu – aplikace inzulinu. Na rozdíl od DM 2. typu se toto onemocnění vyskytuje spíše u mladších jedinců a úpravou životního stylu mu nelze předejít.

Oblast: Onemocnění související s výživou

Příbuzné: Diabetes mellitus, Diabetes mellitus 2. typu, Výměnná jednotka, Dia výrobky, Hyperglykemie, Hypoglykemie, Inzulin, Glukometr

Aktualizováno: 16. září 2013

Přes 90 % léčených diabetiků nese diagnózu diabetes mellitus 2. typu. Toto onemocnění je způsobeno relativním nedostatkem inzulinu, tzv. inzulinovou rezistencí. Ve skutečnosti to znamená, že slinivka břišní je schopná inzulin tvořit (oproti nemocným DM 1. typu), avšak příslušné tkáně na působení inzulinu nereagují (jsou rezistentní). Tím dochází ke zvyšování hladiny krevního cukru, změně metabolismu živin a postupnému ničení jednotlivých tkání. Léčba se řídí dle aktuálního stavu nemocného. Volbou číslo jedna je diabetická dieta, dále podávání léčiv, v nejtěžším případě přímá aplikace pro život nezbytného inzulinu. Diabetes mellitus 2. typu patří do kategorie chronických onemocnění neinfekčního charakteru (laicky řečeno „civilizačních chorob“), tudíž je možné a žádoucí vzniku diabetu předcházet správným životním stylem.

Oblast: Onemocnění související s výživou

Příbuzné: Diabetes mellitus, Diabetes mellitus 1. typu, Výměnná jednotka, Dia výrobky, Hyperglykemie, Hypoglykemie, Inzulin, Glukometr

Aktualizováno: 16. září 2013

Glukóza, označovaná též jako hroznový cukr, je nejrozšířenější sacharid (konkrétně monosacharid) v přírodě. V lidském těle se volná glukóza nachází v krvi (tzv. glykemie), v lymfě a mozkomíšním moku. Hladina glykemie je regulována hormony (inzulin hladinu glykemie snižuje, zatímco glukagon ji zvyšuje). Při poruše regulace hladiny glukózy v krvi dochází ke vzniku onemocnění diabetes mellitus. Glukóza představuje velmi rychlý zdroj energie, mozek a svaly jsou na ní dokonce závislé, proto se v těle tvoří její zásobní forma – glykogen. V rostlinách jako zásobárna glukózy funguje škrob. Hlavními zdroji glukózy je ovoce a med. Při stanovování glykemického indexu potravin jsou všechny hodnoty srovnávány k samotné glukóze. 

Oblast: Výživa

Příbuzné: Sacharidy, Monosacharidy, Inzulin, Diabetes mellitus, Energie, Škrob, Glykemický index, Med

Aktualizováno: 16. září 2013

Zvýšená hladina krevního cukru se nazývá hyperglykemie. Jedná se o charakteristický znak a akutní metabolickou komplikaci u všech onemocnění ve skupině diabetes mellitus. Příčinou vzniku hyperglykemie je nedostatek či snížený účinek inzulinu v těle. Vysoký nárůst hladiny krevního cukru s sebou nese typické příznaky jako nadměrnou žízeň, časté močení ve dne i v noci, slabost, únavu, hubnutí, až poruchy vědomí či kóma. Tyto příznaky jsou často patrné u nově diagnostikovaných diabetiků 1. typu, kteří se bez podávání inzulinu neobejdou. Oproti tomu mírnou hyperglykemii nedoprovází žádné viditelné příznaky, nemocného nic nebolí a k lékaři se dostane až při vážnějších komplikacích bez včasné léčby. Tento případ je typický pro diabetiky 2. typu, proto je žádoucí dbát o své zdraví, navštěvovat preventivní prohlídky a především si osvojit zásady správného životního stylu.

Oblast: Onemocnění související s výživou

Příbuzné: Diabetes mellitus, Diabetes mellitus 1. typu, Diabetes mellitus 2. typu, Výměnná jednotka, Dia výrobky, Hypoglykemie, Inzulin, Glukometr

Aktualizováno: 16. září 2013

Inzulin je hormon slinivky břišní. Jeho úlohou je regulovat metabolismus sacharidů, bílkovin a tuků v lidském těle, čímž je pro život zcela nepostradatelný. Jeho hlavním účinkem je snižování hladiny krevního cukru (glukózy). Inzulin nadbytečnému krevnímu cukru umožňuje vstup do tkání, kde dochází k jeho zpracování a tvorbě energetických zásob ve formě glykogenu či tuků. Neschopnost slinivky tvořit inzulin je příčinou vzniku onemocnění diabetes mellitus 1. typu. Pokud slinivka břišní inzulin tvoří, ale tkáně v těle na něho nereagují (jsou tzv. rezistentní), dochází ke vzniku diabetu mellitu 2. typu.

Oblast: Onemocnění související s výživou

Příbuzné: Diabetes mellitus, Diabetes mellitus 1. typu, Diabetes mellitus 2. typu, Výměnná jednotka, Dia výrobky, Hyperglykemie, Hypoglykemie, Glukometr

Aktualizováno: 16. září 2013

Med je jedno z nejstarších známých přírodních sladidel. Jedná se o produkt včel získaný sběrem, zahušťováním a zráním sladkých šťáv květů rostlin (nektaru) v plástech. Samotný termín med označuje pravý včelí med, do kterého se nesmí přidávat žádné jiné látky. Přidání cukru, škrobového sirupu či potravinových aditiv znamená falšování medu. Kvalita medu je v současné době velmi aktuální téma. Požadavky na jakost medu uvádí vyhláška č. 76/2003 Sb., oddíl 2 Med. Med je doporučeno skladovat v suchu, temnu, při teplotách do 15 °C. V takových podmínkách vydrží až dva roky bez známek zhoršení kvality. Krystalizace medu nepředstavuje vadu, je to přirozený děj závislý na poměru obsažených sacharidů. Kromě sacharidů obsahuje med některé vitaminy skupiny B, minerální látky (železo, vápník, měď, hořčík), enzymy, přírodní barviva s antioxidačními vlastnostmi a další. Vzhledem k obsahu fruktózy není med doporučován pacientům s rozvinutým onemocněním diabetes mellitus.

Existuje mnoho druhů medu dělených dle jejich původu (květový, medovicový) nebo dle způsobu získávání a úpravy (vykapaný, lisovaný, plástečkový). Důležitým pojmem je tzv. pekařský med. Jedná se o med určený pro průmyslové zpracování, ne pro přímou konzumaci. Od konzumního medu se liší mírně horšími jakostními parametry (např. vyšší obsah vody, vyroben ze starších surovin). Takový med je levnější a musí být jasně označen, že je určen pouze na pečení či jiné zpracování.

Oblast: Potraviny

Příbuzné: Sacharidy, Fruktóza, Vitaminy skupiny B, Minerální látky, Železo, Vápník, Hořčík, Antioxidanty, Diabetes mellitus, Melasa

Aktualizováno: 16. září 2013

Náhradní sladidla jsou chemické sloučeniny s vysokou sladivostí (srovnáváno vždy k sacharóze) používané jako náhražky běžných sladidel (cukr, med). Náhradní sladidla lze dělit dle jejich původu na přírodní, syntetická identická s přírodními a syntetická.

Dle obsahu energie se dělí na energetická (fruktóza, sorbitol) a neenergetická (acesulfam K, aspartam, sacharin, sukralóza). Z toho vyplývá, že použití náhradního sladidla nemusí vždy znamenat nulový příjem energie potravou. K velkému rozvoji na poli náhradních sladidel došlo v 60. letech 20. století. Důvodem byl rostoucí výskyt obezity a onemocnění diabetes mellitus, což vedlo ke snaze omezit cukr a jeho nežádoucí vliv na zdraví. V potravinářství lze používat pouze schválená náhradní sladidla ve stanoveném množství podle nařízení 1333/2008/ES. Na obalech potravin jsou označeny názvem, nebo svým přiděleným E kódem (patří do skupiny přídatných látek, aditiv).

Oblast: Potraviny

Příbuzné: Aspartam, Cyklamát, Sorbitol, Acesulfam K, Xylitol, Stevie, Sukralóza, Sacharin, Fruktóza, Energetická hodnota, Obezita, Diabetes mellitus

Aktualizováno: 16. září 2013