Abeceda výživy

Antinutrient je látka přirozeně se vyskytující v potravinách, která snižuje využitelnost živin v lidském těle. Ve většině případů je účinek antinutrientů nežádoucí, avšak lze nalézt i jejich prospěšný efekt. Mezi nežádoucí antinutrienty se řadí kyselina fytová a kyselina šťavelová, antivitaminy či inhibitory trávicích enzymů. Kyselina fytová se vyskytuje v potravinách rostlinného původu (semena, ořechy, obiloviny a luštěniny), kde váže minerální látky a snižuje tak jejich využitelnost. Obsah kyseliny fytové v luštěninách lze snížit jejich namáčením a klíčením. Oproti tomu účinky fytosterolů lze výhodně využívat při boji proti zvýšené hladině cholesterolu v krvi, protože přítomnost fytosterolů ve stravě snižuje vstřebávání cholesterolu do těla. Tento jev je využíván v tzv. funkčních potravinách se zvýšeným obsahem fytosterolů.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Kyselina fytová, Kyselina šťavelová

Aktualizováno: 16. září 2013

Antioxidanty jsou látky, které svou aktivitou chrání lidské tělo před působením volných radikálů. Volné radikály vznikají jako odpadní látky při metabolismu jednotlivých živin. Jejich agresivní oxidační působení narušuje strukturu a funkci buněk, čímž dochází ke stárnutí organismu a vzniku některých onemocnění (onemocnění srdce a cév, porucha imunity či některá nádorová onemocnění). Mezi nejvýznamnější antioxidanty patří rostlinná barviva (isoflavony, karotenoidy – lykopen, lutein), vitamin C, vitamin E, některé minerální látky (selen, zinek, měď) a další. Boj s volnými radikály lze podpořit dostatečným příjmem antioxidantů v potravě. Nejvýznamnějšími zdroji antioxidantů jsou ovoce, zelenina, luštěniny, obiloviny, ořechy, semínka a bylinky.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Sulforafan, Lykopen, Resveratrol, Kyselina fytová, Flavonoidy, Karotenoidy, Lecitin, Zeaxantin, Lutein, Koenzym Q10, Beta-karoten, Vitamin E, Vitamin C, Selen, Zinek, Čokoláda, Čaj

Aktualizováno: 16. září 2013

Pojem cereálie je synonymum k českému slovu obiloviny. Jedná se o produkty (zrno) získané z plodiny, která se obecně nazývá obilnina (obilí). Správně by se mělo místo cereálií používat slovo obiloviny, protože cereálie mohou svým označením mást. Někteří lidé se mylně domnívají, že všechny cereální výrobky jsou zdravé, případně vyrobené z celozrnné mouky. Ve skutečnosti označení cereálie neříká nic víc, než že je produkt vyroben z obilovin. Mezi obiloviny patří pšenice, žito, ječmen, oves, kukuřice, proso, rýže. Obiloviny představují základnu výživy. Lidskému organismu dodávají hlavní živiny (sacharidy, bílkoviny), tím pádem energii, dále vitaminy, minerální látky, vlákninu a spoustu dalších prospěšných látek.

Upozornění: neplést si pojmy obilovina, obilnina a cereálie!

Oblast: Potraviny

Příbuzné: Pseudocereálie, Celozrnné pečivo, Semolina, Oves, Špalda, Rýže, Těstoviny, Jáhly, Pohanka, Kuskus, Bulgur, Polenta, Amarant, Quinoa, Bílkoviny, Sacharidy, Energie, Vitaminy, Minerální látky, Vláknina

Aktualizováno: 16. září 2013

Malnutrice je označení pro chorobný stav způsobený špatnou výživou. Malnutricí nemusí trpět pouze člověk, který nepřijímá dostatečné množství živin, ale jako malnutrice se označuje také nadbytečná výživa (nadváha a obezita). V druhém případě sice člověk přijímá energie dostatek, ale pokud je jeho strava nekvalitní (tj. bohatá na tuky a cukry, ale chudá na vitaminy a minerální látky), mohou se objevit problémy z nedostatku konkrétních vitaminů a minerálních látek.

Malnutrice ve smyslu podvýživy vzniká v důsledku nedostatečného příjmu jedné nebo více živin. Vyskytuje se zejména v rozvojových zemích, nejvíce ohroženou skupinou jsou děti. Ve vyspělých zemích podvýživou trpí hlavně hospitalizovaní pacienti, staré osoby a lidé držící extrémní diety. Podle živin, které jsou pro tělo nedostatkové, se malnutrice dělí na dva extrémní typy – marasmus a kwashiorkor.

Oblast: Onemocnění související s výživou

Příbuzné: Marasmus, Kwashiorkor, Živiny, Nadváha, Obezita

Aktualizováno: 16. září 2013

Máslo je mléčný výrobek obsahující výhradně mléčný tuk ve formě emulze vody a tuku, přičemž obsah tuku v másle musí být nejméně 80 %. Pokud výrobek obsahuje rostlinné tuky, nesmí nést označení máslo. Obsah netuků (laktóza, mléčné bílkoviny, vitaminy, minerální látky) je obvykle do 2 % a maximální povolený obsah vody 16 %. Jako máslo je dále možné označit výrobek s obsahem tuku 60-62 % („máslo se sníženým obsahem tuku“) nebo 39-41 % („máslo s nízkým obsahem tuku“, „polotučné“ nebo „light“).

Názvem čerstvé máslo lze označit výrobek, který má maximální spotřebu 20 dnů od data výroby. Že se jedná o máslo čerstvé, musí být označeno na obale výrobku a musí být skladováno do 8 °C. Jako stolní máslo se označuje máslo s delší trvanlivostí, které může být skladováno při chladírenských nebo mrazírenských teplotách až 24 měsíců. Pomazánkové máslo je mléčný výrobek ze zakysané smetany obohacený sušeným mlékem nebo podmáslím, který obsahuje nejméně 31 % mléčného tuku. Pozor! Pomazánkové máslo sice označení máslo nese, ale jedná se o jiný výrobek.  

Oblast: Potraviny

Příbuzné: Margarín

Aktualizováno: 16. září 2013

Med je jedno z nejstarších známých přírodních sladidel. Jedná se o produkt včel získaný sběrem, zahušťováním a zráním sladkých šťáv květů rostlin (nektaru) v plástech. Samotný termín med označuje pravý včelí med, do kterého se nesmí přidávat žádné jiné látky. Přidání cukru, škrobového sirupu či potravinových aditiv znamená falšování medu. Kvalita medu je v současné době velmi aktuální téma. Požadavky na jakost medu uvádí vyhláška č. 76/2003 Sb., oddíl 2 Med. Med je doporučeno skladovat v suchu, temnu, při teplotách do 15 °C. V takových podmínkách vydrží až dva roky bez známek zhoršení kvality. Krystalizace medu nepředstavuje vadu, je to přirozený děj závislý na poměru obsažených sacharidů. Kromě sacharidů obsahuje med některé vitaminy skupiny B, minerální látky (železo, vápník, měď, hořčík), enzymy, přírodní barviva s antioxidačními vlastnostmi a další. Vzhledem k obsahu fruktózy není med doporučován pacientům s rozvinutým onemocněním diabetes mellitus.

Existuje mnoho druhů medu dělených dle jejich původu (květový, medovicový) nebo dle způsobu získávání a úpravy (vykapaný, lisovaný, plástečkový). Důležitým pojmem je tzv. pekařský med. Jedná se o med určený pro průmyslové zpracování, ne pro přímou konzumaci. Od konzumního medu se liší mírně horšími jakostními parametry (např. vyšší obsah vody, vyroben ze starších surovin). Takový med je levnější a musí být jasně označen, že je určen pouze na pečení či jiné zpracování.

Oblast: Potraviny

Příbuzné: Sacharidy, Fruktóza, Vitaminy skupiny B, Minerální látky, Železo, Vápník, Hořčík, Antioxidanty, Diabetes mellitus, Melasa

Aktualizováno: 16. září 2013

Lidské tělo se skládá z prvků organických (uhlík, vodík, kyslík a dusík) a anorganických (minerální látky). Minerální látky jsou stavebními kameny různých enzymů a chemických sloučenin zajišťujících průběh reakcí v našem těle. V těle plní každá z nich svou specifickou funkci. Protože si je sami neumíme vytvořit, musíme je přijímat potravou. Podle potřeby dělíme minerální látky na dvě skupiny – minerální látky a stopové prvky. Zatímco denní potřeba minerálních látek se pohybuje řádově v miligramech, potřeba stopových prvků je menší, tj. řádově v mikrogramech. Mezi minerální látky patří vápník, fosfor, hořčík, sodík, draslík a chlor. Do skupiny stopových prvků řadíme železo, zinek, selen, jód, měď, mangan, fluor, chrom a molybden.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Živiny, Vápník, Železo, Zinek, Jód, Hořčík, Sodík, Draslík, Fosfor, Chrom, Selen

Aktualizováno: 16. září 2013

Rýže patří mezi nejpěstovanější obilniny. Rýže obsahuje nejvíce škroby, málo bílkovin a téměř žádný tuk. Loupaná rýže je vhodná při šetřících dietách při onemocnění trávicího traktu. Ve srovnání s rýží loupanou dodává rýže se slupkou vlákninu, vitaminy skupiny B, E a některé minerální látky. Existuje mnoho druhů rýže a jejich dělení. Dle velikosti zrna se dělí na rýži dlouhozrnnou, středně zrnnou a kulatozrnnou. Toto dělení je vhodné z hlediska přípravy (velikost zrn udává způsob a hlavně délku přípravy). Podle technologické úpravy rozeznáváme rýži neloupanou, přírodní, leštěnou (bílou), předvařenou či rýži parboiled. Mezi zvláštní druhy rýže patří basmati, jasmínová i divoká (indiánská).

Neloupaná rýže nebyla nijak upravována, tudíž obsahuje vysoké množství vlákniny, vitaminů a minerálních látek. Na našem trhu není běžně dostupná.

Přírodní rýže (natural, hnědá) má částečně odstraněnou slupku a vysoký obsah vlákniny, tuků, vitaminů a minerálních látek. Vaří se déle a po uvaření je pevnější na skus.

Leštěná (bílá) rýže je zbavena vnější slupky a klíčku, což rapidně snižuje množství vitaminů a minerálních látek. Nepřítomnost klíčku (tuků) zvyšuje její trvanlivost.

Předvařená rýže se vyrábí z bílé rýže působením vyšší teploty. Příprava předvařené rýže je podstatně kratší.

Rýže parboiled je neloupaná rýže upravená speciálními technologickými postupy. Výsledkem je zrno se ztvrdlým povrchem, jehož střed je obohacený o vitaminy a minerální látky z obalových vrstev.  Doba vaření je kratší než u rýže natural, nerozváří se, nelepí a po uvaření je pevnější na skus.

Rýže basmati je neloupaná dlouhozrnná rýže pocházející z Indie a Pákistánu. Má oříškové aroma a štíhlá zrna. K vaření potřebuje méně vody, doba vaření záleží na typu (loupaná, neloupaná), po uvaření se nelepí, je sypká a kyprá.

Jasmínová rýže je aromatická (květinová vůně) rýže pocházející z Thajska.

Divoká (indiánská) rýže jsou semínka vysoké vodní trávy ze Severní Ameriky a Kanady. Nejedná se o skutečnou rýži, ale je k dostání jako směs s dlouhozrnnou rýží.

Oblast: Potraviny

Příbuzné: Cereálie, Škrob, Vláknina, Vitaminy skupiny B, Vitamin E, Minerální látky

Aktualizováno: 16. září 2013

Pšenice špalda (Triticum spelta L.) je jednou z nejstarších, nešlechtěných druhů pšenice. V průběhu let její pěstování ustoupilo šlechtěné pšenici, která vykazovala vyšší výnos. V dnešní době se však stále více zemědělců (hlavně v oblasti ekologického zemědělství) vrací k této původní plodině kvůli její odolnosti vůči škůdcům, chorobám a nepříznivému počasí. Špalda je velmi významným zdrojem mnoha živin. Obsahuje vysoký podíl bílkovin, kvalitní tuky s nenasycenými mastnými kyselinami, sacharidy, vitaminy (hlavně skupiny B), minerální látky (hořčík, draslík, vápník, fosfor, zinek). Zároveň je špalda lehce stravitelná a může být použita při alergiích na potraviny. Pozor si na ni musí dát ale nemocní celiakií, jelikož obsahuje vyšší množství lepku. Ze špaldy se vyrábí vločky, mouka, těstoviny, špaldová káva, pivo, bulgur.

Oblast: Potraviny

Příbuzné: Celiakie, Lepek, Bezlepková dieta, Potravinová alergie, Bulgur, Těstoviny, Bílkoviny, Nenasycené mastné kyseliny, Sacharidy, Vitaminy skupiny B, Minerální látky, Hořčík, Draslík, Vápník, Fosfor, Zinek

Aktualizováno: 16. září 2013

Sůl, běžně označovaná jako kuchyňská či jedlá, představuje chemickou sloučeninu sodíku (Na), chloru (Cl) a dalších příměsí, známou pod chemickým názvem chlorid sodný neboli NaCl. Sodík i chlor jsou pro život nezbytné látky, avšak jejich nedostatku se při běžné stravě obávat nemusíme. Oba prvky se vyskytují přirozeně ve všech potravinách. Jejich množství značně roste použitím kuchyňské soli při výrobě, přípravě a podávání pokrmů. Takové dávky soli jsou pro organismus nadbytečné a mohou způsobit řadu zdravotních potíží (otoky, zvýšení krevního tlaku, poškození ledvin apod.).

Mezi potraviny s vysokým množstvím soli patří uzeniny, tavené a tvrdé sýry, instantní polévky, konzervy a trvanlivé slané pečivo. Je třeba si uvědomit, že ne všechny zdroje sodíku chutnají slaně, např. prášek do pečiva, šumivé preparáty vitaminu C, acylpyrinu, vápníku, různé kořenící směsi s glutamátem sodným. Proto je nutné zorientovat se v potravinářské terminologii a především číst obaly jednotlivých potravin. Zdrojem sodíku je i pitná či minerální voda.

Navzdory veškerým známým poznatkům o nežádoucím působení nadměrného příjmu soli v současné době neexistuje žádný zákon či vyhláška, který by přesně specifikoval množství soli použité v potravinářství, tzn. již při samotné výrobě potravin. Z toho důvodu je třeba apelovat na přípravny pokrmů a domácnosti, aby omezily užívání kuchyňské soli.

Oblast: Potraviny

Příbuzné: Sodík, Hypertenze, Voda, Mineralizovaná voda

Aktualizováno: 16. září 2013

Železo jako součást barviva červených krvinek (hemoglobinu) umožňuje cirkulaci kyslíku a oxidu uhličitého v krvi. Tato vlastnost a účast na dalších procesech látkové výměny a imunitních reakcích činí z železa životně důležitou minerální látku. Doporučená denní dávka železa pro muže je 10 mg/den, pro ženy 15 mg/den.

Železo se ve stravě vyskytuje ve dvou formách – hemové a nehemové. Hemové železo je obsaženo především v mase, vnitřnostech, vaječném žloutku a jeho vstřebatelnost je vyšší (20-30 %). Nehemové železo se nachází v rostlinných zdrojích a má nižší vstřebatelnost (1-5 %). Vstřebatelnost nehemového železa lze zvýšit současnou konzumací potravin bohatých na vitaminu C (kiwi, pomeranč, grep, jahody, paprika, brambory, rajčata, květák, brokolice, růžičková kapusta). Naopak látky obsažené v čaji, kávě nebo mléce využitelnost železa snižují. Pokud je v těle železa nedostatek, objeví se tzv. sideropenická anémie. Projevuje se bledostí, sníženou tělesnou výkonností, únavou, celkovou slabostí, zimomřivostí, malátností a zadýcháváním se.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Živiny, Minerální látky, Vápník, Zinek, Jód, Hořčík, Sodík, Draslík, Fosfor, Chrom, Selen, Anémie

Aktualizováno: 16. září 2013

Potraviny obsahují látky zvané živiny (nutrienty), které jsou nezbytně nutné k výživě lidského organismu. Živiny dělíme do dvou skupin – makroživiny a mikroživiny. Mezi makroživiny (hlavní živiny) patří bílkoviny, sacharidy a tuky. Tělu poskytují energii nezbytnou k zajištění základních životních funkcí. Druhou skupinu tvoří mikroživiny (vedlejší živiny), kam řadíme vitaminy a minerální látky. Mikroživiny jsou v potravě zastoupeny méně než makroživiny a organismu nedodávají energii. Přesto jsou mikroživiny nepostradatelné, neboť se v těle účastní základních fyziologických procesů a tělo si je nedokáže vytvořit. 
 

Oblast: Výživa

Příbuzné: Bílkoviny, Sacharidy, Lipidy, Vitaminy, Minerální látky, Energie

Aktualizováno: 16. září 2013