Abeceda výživy

Bílkoviny (proteiny) patří mezi základní živiny. Jsou důležité pro růst a obnovu všech buněk a tkání těla, k činnosti svalů, tvorbě hormonů, enzymů, protilátek a dalších biologicky významných látek. Denní potřeba pro dospělého člověka je asi 0,8 gramu bílkovin na kilogram ideální hmotnosti těla a den. Potřeba bílkovin se však liší dle věku, pohlaví a závisí také na aktuálním stavu jedince. Těhotné a kojící ženy, nemocní lidé a osoby v rekonvalescenci, mají potřebu bílkovin zvýšenou.

Dle původu dělíme bílkoviny na rostlinné a živočišné. Živočišné bílkoviny jsou obsaženy ve vaječném bílku, mléce, mléčných výrobcích, mase a rybách. Zdrojem rostlinných bílkovin jsou především obiloviny, luštěniny a ořechy. Živočišné a rostlinné bílkoviny bychom měli přijímat přibližně v poměru 1:1 a z celkového denního energetického příjmu by bílkoviny měly tvořit 10-15 %.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Živiny, Aminokyseliny, Esenciální aminokyseliny, Plnohodnotné bílkoviny, Neplnohodnotné bílkoviny, Bílkoviny kravského mléka

Aktualizováno: 16. září 2013

Pojem cereálie je synonymum k českému slovu obiloviny. Jedná se o produkty (zrno) získané z plodiny, která se obecně nazývá obilnina (obilí). Správně by se mělo místo cereálií používat slovo obiloviny, protože cereálie mohou svým označením mást. Někteří lidé se mylně domnívají, že všechny cereální výrobky jsou zdravé, případně vyrobené z celozrnné mouky. Ve skutečnosti označení cereálie neříká nic víc, než že je produkt vyroben z obilovin. Mezi obiloviny patří pšenice, žito, ječmen, oves, kukuřice, proso, rýže. Obiloviny představují základnu výživy. Lidskému organismu dodávají hlavní živiny (sacharidy, bílkoviny), tím pádem energii, dále vitaminy, minerální látky, vlákninu a spoustu dalších prospěšných látek.

Upozornění: neplést si pojmy obilovina, obilnina a cereálie!

Oblast: Potraviny

Příbuzné: Pseudocereálie, Celozrnné pečivo, Semolina, Oves, Špalda, Rýže, Těstoviny, Jáhly, Pohanka, Kuskus, Bulgur, Polenta, Amarant, Quinoa, Bílkoviny, Sacharidy, Energie, Vitaminy, Minerální látky, Vláknina

Aktualizováno: 16. září 2013

Doplňky stravy jsou potraviny, které se od potravin pro běžnou spotřebu odlišují vysokým obsahem vitaminů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem. Na trh jsou uváděny ve formě kapslí, tablet, kapek a jiných. Nemají nahrazovat pestrou stravu, ale pouze ji doplňovat v případě, že organismu chybí některé živiny, které nezískává v dostatečné míře v potravě. Při procesu schvalování doplňků stravy není kontrolována jejich účinnost ani kvalita. Doplňky stravy musí splňovat veškeré platné normy kladené na potraviny a jejich dodržování kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Dle platných právních předpisů nemohou doplňky stravy deklarovat vlastnosti prevence, léčby nebo vyléčení onemocnění, ani na tyto vlastnosti odkazovat.

Oblast: Potraviny

Příbuzné: Potraviny pro zvláštní výživu, Koenzym Q10, Karnitin, Kreatin

Aktualizováno: 16. září 2013

Množství celkové energie přijaté ve stravě ukazuje tzv. energetická hodnota. Energetická hodnota se udává v jednotkách kilojoule (kJ) či kilokalorie (kcal) a je vždy vztažena na určité množství potraviny (většinou 100 g či 100 ml). Hodnota energie dané potraviny se liší dle složení. Zdrojem energie jsou hlavní živiny (sacharidy, tuky, bílkoviny) a alkohol, které z jednoho gramu poskytnou různé množství energie (1 g sacharidů poskytne 4 kcal = 17 kJ, 1 g bílkovin poskytne 4 kcal = 17 kJ, 1 g tuků poskytne 9 kcal = 37 kJ, 1g čistého alkoholu poskytne 7 kcal = 29 kJ). Energetickou hodnotu potravin lze zjistit z energetických tabulek potravin, z obalů potravin či z internetových databází.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Energie, Joule, Kilokalorie, Metabolismus, Bazální metabolismus, Živiny, Alkohol

Aktualizováno: 16. září 2013

Joule (J) je jednotka práce a energie. Vzhledem k tomu, že je hodnota jednotek joulů velmi malá, v praxi se používá tisícinásobek, tedy kilojoule (kJ). Ve světě potravin a výživy člověka jednotky kJ nahradily původní kilokalorie (kcal) při značení energetické hodnoty potravin.

Přepočet mezi těmito jednotkami je následující:

kJ = kcal x 4,1868 (jednu kilokalorii obsahuje 4,2 kilojoulu)

kcal = kJ x 0,2388 (jeden kilojoule obsahuje 0,24 kilokalorie)

Zdrojem energie jsou hlavní živiny (sacharidy, tuky, bílkoviny) a alkohol, které z jednoho gramu poskytnou různé množství energie (1 g sacharidů poskytne 4 kcal = 17 kJ, 1 g bílkovin poskytne 4 kcal = 17 kJ, 1 g tuků poskytne 9 kcal = 37 kJ, 1g čistého alkoholu poskytne 7 kcal = 29 kJ). Energetickou hodnotu potravin lze zjistit z energetických tabulek potravin, z obalů potravin či z internetových databází.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Energie, Energetická hodnota, Kilokalorie, Metabolismus, Bazální metabolismus, Živiny, Alkohol

Aktualizováno: 16. září 2013

Kalorie (cal) je jednotka energie. Vzhledem k tomu, že je hodnota kalorie velmi malá, používá se její tisícinásobek, tedy kilokalorie (kcal). V praxi se s touto jednotkou setkáme hlavně u vyjadřování energetické hodnoty potravin, i když v dnešní době byla nahrazena jednotkou kilojoule (kJ).

Přepočet mezi těmito jednotkami je následující:

kJ = kcal x 4,1868 (jednu kilokalorii obsahuje 4,2 kilojoulu)

kcal = kJ x 0,2388 (jeden kilojoule obsahuje 0,24 kilokalorie)

Zdrojem energie jsou hlavní živiny (sacharidy, tuky, bílkoviny) a alkohol, které z jednoho gramu poskytnou různé množství energie (1 g sacharidů poskytne 4 kcal = 17 kJ, 1 g bílkovin poskytne 4 kcal = 17 kJ, 1 g tuků poskytne 9 kcal = 37 kJ, 1g čistého alkoholu poskytne 7 kcal = 29 kJ). Energetickou hodnotu potravin lze zjistit z energetických tabulek potravin, z obalů potravin či z internetových databází.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Energie, Energetická hodnota, Joule, Metabolismus, Bazální metabolismus, Živiny, Alkohol

Aktualizováno: 16. září 2013

Lipidy (tuky) patří mezi základní živiny a tvoří nezbytnou složku potravy. Skládají se z mastných kyselin a glycerolu. Jsou nejvydatnějším zdrojem energie pro lidský organismus, konkrétně jeden gram tuku dodá 38 kJ (9 kcal).

V těle plní řadu funkcí. Jsou základní složkou buněk v těle, umožňují vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích, tvoří se z nich některé hormony a další důležité látky, zajišťují mechanickou i tepelnou ochranu organismu. Tuky by neměly tvořit více než 30 % z celkového energetického příjmu. Při výběru potravin je vhodné dávat pozor na skryté tuky, které sice na první pohled nevidíme, ale mohou představovat podstatnou část denního příjmu energie. Skryté tuky se vyskytují v uzeninách, sladkostech (zmrzliny, čokoláda, zákusky), v sýrech, plnotučném mléce a v jiných tučných mléčných výrobcích.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Nasycené mastné kyseliny, Nenasycené mastné kyseliny, Trans-mastné kyseliny, Esenciální mastné kyseliny, Cholesterol, Ztužování tuků, Žluknutí tuků, Energie, Vitaminy

Aktualizováno: 16. září 2013

Metabolismus je soubor všech chemických procesů, zajišťujících chod celého lidského organismu. Existují dva směry metabolických drah – anabolické a katabolické. Anabolické děje jsou výstavbové, při kterých se tvoří nové látky a budují se nové struktury buněk a tkání. Jako příklad lze uvést zvyšování tělesné hmotnosti v důsledku budování tukové nebo svalové tkáně, růst vlasů či nehtů apod. Oproti tomu při katabolických dějích se rozkládají již existující struktury. Příkladem může být nežádoucí odbourávání svalové tkáně při nesprávné redukční dietě. Metabolické děje probíhají s pomocí enzymů a jsou regulovány hormony a nervovým. Výchozí látkou pro metabolické reakce jsou živiny z potravy. Kromě získávání energie a tvorby potřebných látek se metabolismus podílí na udržování stálé tělesné teploty.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Energie, Energetická hodnota, Joule, Kilokalorie, Bazální metabolismus

Aktualizováno: 16. září 2013

Bílkoviny patří mezi základní živiny. Jsou tvořeny aminokyselinami, jejichž složení určuje kvalitu bílkovin. Existuje osm tzv. esenciálních aminokyselin, které si tělo neumí vyrobit a musí být přijímány potravou. Podle zastoupení jednotlivých esenciálních aminokyselin a jejich vzájemného poměru dělíme bílkoviny na plnohodnotné a neplnohodnotné. Neplnohodnotné bílkoviny obsahují některé esenciální aminokyseliny v nedostatečném množství. Mezi neplnohodnotné bílkoviny řadíme rostlinné zdroje bílkovin jako luštěniny a obiloviny.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Bílkoviny, Aminokyseliny, Esenciální aminokyseliny, Plnohodnotné bílkoviny, Bílkoviny kravského mléka

Aktualizováno: 16. září 2013

Bílkoviny patří mezi základní živiny. Jsou tvořeny aminokyselinami, jejichž složení určuje kvalitu bílkovin. Existuje osm tzv. esenciálních aminokyselin, které si tělo neumí vyrobit a musí být přijímány potravou. Podle zastoupení jednotlivých esenciálních aminokyselin a jejich vzájemného poměru dělíme bílkoviny na plnohodnotné a neplnohodnotné. Mezi plnohodnotné bílkoviny patří vaječné a mléčné bílkoviny, které obsahují všechny esenciální aminokyseliny v množství potřebném pro výživu člověka. Rozeznáváme také bílkoviny téměř plnohodnotné, jejichž zdrojem jsou bílkoviny masa.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Bílkoviny, Aminokyseliny, Esenciální aminokyseliny, Neplnohodnotné bílkoviny, Bílkoviny kravského mléka

Aktualizováno: 16. září 2013

Veganství je přísnější forma vegetariánství, kdy jsou ze stravy vylučovány veškeré potraviny živočišného původu (maso, mléko, vejce, dokonce i med). Strava veganů často postrádá některé živiny, které nám dodávají právě živočišné potraviny. Při sestavování jídelníčku je třeba důsledně dbát na zařazování široké škály potravin a jejich vhodnou kombinaci. Přesto je tento typ stravování zcela nevhodný pro děti, těhotné a kojící ženy. Mezi rizikové živiny z pohledu nedostatečného příjmu patří kvalitní bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny, vitamin B₁₂, vápník, železo a zinek. Rostlinné potraviny je totiž buď neobsahují vůbec (např. vitamin B₁₂), nebo je naše tělo neumí z rostlinných zdrojů tak efektivně využít.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Vegetariánství, Vitariánství, Makrobiotika, Živiny, Bílkoviny, Vitamin B12, Vápník, Železo, Zinek

Aktualizováno: 16. září 2013

Jeden z nejstarších a nejrozšířenějších alternativních způsobů stravování, jehož základním rysem je omezení až úplné vyloučení potravin živočišného původu. Podle míry konzumace živočišných produktů rozlišujeme semivegetariánství (ze stravy se vylučují pouze tmavé druhy masa; drůbeží maso, ryby a ostatní živočišné produkty je dovoleno konzumovat), pulo-vegetariánství (z živočišných potravin se konzumuje pouze drůbeží maso), pesko-vegetariánství (povolena je konzumace ryb, korýšů a měkkýšů), laktovegetariánství (vylučují se veškeré druhy masa, ale spotřeba mléka je dovolena), ovovegetariánství (připouští se konzumace vajec), lakto-ovovegetariánství (povolena je konzumace mléka i vajec).

Společným znakem většiny vegetariánů je celkový přístup k životu. Jsou obvykle střídmí ve stravě, nekouří, vyhýbají se alkoholu a pravidelně se pohybují. Kladnou stránkou vegetariánství je vysoká konzumace ovoce a zeleniny a nízký příjem živočišných tuků. Naopak pokud není strava vyvážená a dostatečně pestrá, hrozí riziko nedostatku některé živiny.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Veganství, Vitariánství, Makrobiotika, Živiny

Aktualizováno: 16. září 2013

Vitaminy jsou organické látky, které si organismus většinou nedovede sám vytvořit, a proto je musíme přijímat potravou. Výjimkou jsou vitaminy A, D, K, niacin, biotin a kyselina pantotenová, které vznikají i z jiných látek (tzv. prekurzorů) nebo činností střevních bakterií. Na rozdíl od sacharidů, bílkovin a tuků neslouží vitaminy jako zdroje energie. Jejich význam spočívá v tom, že se účastní chemických reakcí probíhajících v našem těle. Přeměňují živiny na energii, jsou nezbytné pro správný růst a vývoj, posilují imunitní systém, ochraňují organismus před škodlivými látkami.

Každý vitamin plní svou specifickou funkci. Vitaminy dělíme podle toho, v jakém prostředí jsou schopny se rozpustit. Vitaminy rozpustné ve vodě (vitaminy skupiny B a vitamin C) se v organismu nehromadí, a tak musíme zajistit jejich neustálý příjem potravou. Naopak vitaminy rozpustné v tucích, kam patří vitamin A, D, E a K, dovede naše tělo uchovat do zásob déle, avšak ne napořád.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Živiny, Vitamin A, Beta-karoten, Vitamin D, Vitamin E, Vitamin K, Vitaminy skupiny B, Vitamin B12, Kyselina listová, Vitamin C, Avitaminóza, Hypovitaminóza, Hypervitaminóza

Aktualizováno: 16. září 2013

Potraviny obsahují látky zvané živiny (nutrienty), které jsou nezbytně nutné k výživě lidského organismu. Živiny dělíme do dvou skupin – makroživiny a mikroživiny. Mezi makroživiny (hlavní živiny) patří bílkoviny, sacharidy a tuky. Tělu poskytují energii nezbytnou k zajištění základních životních funkcí. Druhou skupinu tvoří mikroživiny (vedlejší živiny), kam řadíme vitaminy a minerální látky. Mikroživiny jsou v potravě zastoupeny méně než makroživiny a organismu nedodávají energii. Přesto jsou mikroživiny nepostradatelné, neboť se v těle účastní základních fyziologických procesů a tělo si je nedokáže vytvořit. 
 

Oblast: Výživa

Příbuzné: Bílkoviny, Sacharidy, Lipidy, Vitaminy, Minerální látky, Energie

Aktualizováno: 16. září 2013