Abeceda výživy

Veganství je přísnější forma vegetariánství, kdy jsou ze stravy vylučovány veškeré potraviny živočišného původu (maso, mléko, vejce, dokonce i med). Strava veganů často postrádá některé živiny, které nám dodávají právě živočišné potraviny. Při sestavování jídelníčku je třeba důsledně dbát na zařazování široké škály potravin a jejich vhodnou kombinaci. Přesto je tento typ stravování zcela nevhodný pro děti, těhotné a kojící ženy. Mezi rizikové živiny z pohledu nedostatečného příjmu patří kvalitní bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny, vitamin B₁₂, vápník, železo a zinek. Rostlinné potraviny je totiž buď neobsahují vůbec (např. vitamin B₁₂), nebo je naše tělo neumí z rostlinných zdrojů tak efektivně využít.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Vegetariánství, Vitariánství, Makrobiotika, Živiny, Bílkoviny, Vitamin B12, Vápník, Železo, Zinek

Aktualizováno: 16. září 2013

Jeden z nejstarších a nejrozšířenějších alternativních způsobů stravování, jehož základním rysem je omezení až úplné vyloučení potravin živočišného původu. Podle míry konzumace živočišných produktů rozlišujeme semivegetariánství (ze stravy se vylučují pouze tmavé druhy masa; drůbeží maso, ryby a ostatní živočišné produkty je dovoleno konzumovat), pulo-vegetariánství (z živočišných potravin se konzumuje pouze drůbeží maso), pesko-vegetariánství (povolena je konzumace ryb, korýšů a měkkýšů), laktovegetariánství (vylučují se veškeré druhy masa, ale spotřeba mléka je dovolena), ovovegetariánství (připouští se konzumace vajec), lakto-ovovegetariánství (povolena je konzumace mléka i vajec).

Společným znakem většiny vegetariánů je celkový přístup k životu. Jsou obvykle střídmí ve stravě, nekouří, vyhýbají se alkoholu a pravidelně se pohybují. Kladnou stránkou vegetariánství je vysoká konzumace ovoce a zeleniny a nízký příjem živočišných tuků. Naopak pokud není strava vyvážená a dostatečně pestrá, hrozí riziko nedostatku některé živiny.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Veganství, Vitariánství, Makrobiotika, Živiny

Aktualizováno: 16. září 2013

Vitaminy jsou organické látky, které si organismus většinou nedovede sám vytvořit, a proto je musíme přijímat potravou. Výjimkou jsou vitaminy A, D, K, niacin, biotin a kyselina pantotenová, které vznikají i z jiných látek (tzv. prekurzorů) nebo činností střevních bakterií. Na rozdíl od sacharidů, bílkovin a tuků neslouží vitaminy jako zdroje energie. Jejich význam spočívá v tom, že se účastní chemických reakcí probíhajících v našem těle. Přeměňují živiny na energii, jsou nezbytné pro správný růst a vývoj, posilují imunitní systém, ochraňují organismus před škodlivými látkami.

Každý vitamin plní svou specifickou funkci. Vitaminy dělíme podle toho, v jakém prostředí jsou schopny se rozpustit. Vitaminy rozpustné ve vodě (vitaminy skupiny B a vitamin C) se v organismu nehromadí, a tak musíme zajistit jejich neustálý příjem potravou. Naopak vitaminy rozpustné v tucích, kam patří vitamin A, D, E a K, dovede naše tělo uchovat do zásob déle, avšak ne napořád.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Živiny, Vitamin A, Beta-karoten, Vitamin D, Vitamin E, Vitamin K, Vitaminy skupiny B, Vitamin B12, Kyselina listová, Vitamin C, Avitaminóza, Hypovitaminóza, Hypervitaminóza

Aktualizováno: 16. září 2013