Abeceda výživy

Antioxidanty jsou látky, které svou aktivitou chrání lidské tělo před působením volných radikálů. Volné radikály vznikají jako odpadní látky při metabolismu jednotlivých živin. Jejich agresivní oxidační působení narušuje strukturu a funkci buněk, čímž dochází ke stárnutí organismu a vzniku některých onemocnění (onemocnění srdce a cév, porucha imunity či některá nádorová onemocnění). Mezi nejvýznamnější antioxidanty patří rostlinná barviva (isoflavony, karotenoidy – lykopen, lutein), vitamin C, vitamin E, některé minerální látky (selen, zinek, měď) a další. Boj s volnými radikály lze podpořit dostatečným příjmem antioxidantů v potravě. Nejvýznamnějšími zdroji antioxidantů jsou ovoce, zelenina, luštěniny, obiloviny, ořechy, semínka a bylinky.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Sulforafan, Lykopen, Resveratrol, Kyselina fytová, Flavonoidy, Karotenoidy, Lecitin, Zeaxantin, Lutein, Koenzym Q10, Beta-karoten, Vitamin E, Vitamin C, Selen, Zinek, Čokoláda, Čaj

Aktualizováno: 16. září 2013

Javorový sirup je přírodní sladidlo vyrobené z mízy speciálních druhů javorů. Největším výrobcem javorového sirupu na světě je Kanada. Čistý javorový sirup má plnou chuť a obsahuje cukry (hlavně sacharózu), vápník, železo, hořčík, draslík, zinek, fosfor, vitaminy skupiny B a aminokyseliny. Kvalita sirupu se označuje písmeny A-D, přičemž D je nejtmavší a nejkvalitnější. Nejvyšší obliby z hlediska svých chuťových vlastností dosáhl javorový sirup s označením C.

Využití javorového sirupu v kuchyni je široké – polévání palačinek, lívanců, toastů, rýžového nákypu, zmrzliny, bílého jogurtu, ale i na sázená vejce, opečené klobásy či vepřová žebírka. Chutím a fantazii se převážně v Americe meze nekladou. Výroba pravého javorového sirupu (bez přídavků cukru či jiných sirupů) je poměrně náročná, což se odráží i v jeho ceně. Přesto je to vhodná alternativa za bílý rafinovaný cukr.

Oblast: Potraviny

Příbuzné: Sacharóza, Vápník, Železo, Hořčík, Draslík, Zinek, Fosfor, Vitaminy skupiny B, Aminokyseliny

Aktualizováno: 16. září 2013

Kyselina fytová se přirozeně vyskytuje ve vyšším množství zejména v obilovinách, luštěninách a olejninách. Předpokládá se, že v semenech rostlin slouží jako zásobní forma fosforu a dalších minerálních látek. Kromě toho vykazuje antioxidační a protirakovinné účinky. Na druhé straně je kyselina fytová látka, která narušuje metabolismus některých minerálních látek (vápník, hořčík, fosfor, železo, zinek). Silně je váže a tyto vzniklé nerozpustné komplexy nejsou naším tělem využity. Obsah kyseliny fytové lze snížit například fermentací pečiva nebo namáčením a klíčením luštěnin. Varem se kyselina fytová neničí.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Kyselina šťavelová, Antioxidanty, Vápník, Hořčík, Fosfor, Železo, Zinek

Aktualizováno: 16. září 2013

Melasa je vedlejší produkt, který vzniká při výrobě cukru z cukrové řepy nebo cukrové třtiny. Obsahuje asi 50 % cukru, avšak pro velký obsah příměsí ho nelze běžnými prostředky získat. Vzhledově je to sirupovitá kapalina, která se natahuje jako med. Na dotek je velmi mazlavá a lepkavá. V potravinářství má široké využití – slouží pro výrobu lihu, droždí a organických kyselin. Je vhodným alternativním sladidlem pro ochucování nápojů i různých pokrmů.

Z nutričního hlediska je melasa ceněna pro významné množství vitaminů skupiny B a některých minerálních látek (draslík, vápník, hořčík, fosfor, zinek, železo). Při problémech se zácpou se doporučuje ráno nalačno vypít vlažný nápoj s melasou.

Oblast: Potraviny

Příbuzné: Med, Vitaminy skupiny B, Minerální látky, Draslík, Vápník, Hořčík, Fosfor, Zinek, Železo

Aktualizováno: 16. září 2013

Lidské tělo se skládá z prvků organických (uhlík, vodík, kyslík a dusík) a anorganických (minerální látky). Minerální látky jsou stavebními kameny různých enzymů a chemických sloučenin zajišťujících průběh reakcí v našem těle. V těle plní každá z nich svou specifickou funkci. Protože si je sami neumíme vytvořit, musíme je přijímat potravou. Podle potřeby dělíme minerální látky na dvě skupiny – minerální látky a stopové prvky. Zatímco denní potřeba minerálních látek se pohybuje řádově v miligramech, potřeba stopových prvků je menší, tj. řádově v mikrogramech. Mezi minerální látky patří vápník, fosfor, hořčík, sodík, draslík a chlor. Do skupiny stopových prvků řadíme železo, zinek, selen, jód, měď, mangan, fluor, chrom a molybden.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Živiny, Vápník, Železo, Zinek, Jód, Hořčík, Sodík, Draslík, Fosfor, Chrom, Selen

Aktualizováno: 16. září 2013

Pšenice špalda (Triticum spelta L.) je jednou z nejstarších, nešlechtěných druhů pšenice. V průběhu let její pěstování ustoupilo šlechtěné pšenici, která vykazovala vyšší výnos. V dnešní době se však stále více zemědělců (hlavně v oblasti ekologického zemědělství) vrací k této původní plodině kvůli její odolnosti vůči škůdcům, chorobám a nepříznivému počasí. Špalda je velmi významným zdrojem mnoha živin. Obsahuje vysoký podíl bílkovin, kvalitní tuky s nenasycenými mastnými kyselinami, sacharidy, vitaminy (hlavně skupiny B), minerální látky (hořčík, draslík, vápník, fosfor, zinek). Zároveň je špalda lehce stravitelná a může být použita při alergiích na potraviny. Pozor si na ni musí dát ale nemocní celiakií, jelikož obsahuje vyšší množství lepku. Ze špaldy se vyrábí vločky, mouka, těstoviny, špaldová káva, pivo, bulgur.

Oblast: Potraviny

Příbuzné: Celiakie, Lepek, Bezlepková dieta, Potravinová alergie, Bulgur, Těstoviny, Bílkoviny, Nenasycené mastné kyseliny, Sacharidy, Vitaminy skupiny B, Minerální látky, Hořčík, Draslík, Vápník, Fosfor, Zinek

Aktualizováno: 16. září 2013

Veganství je přísnější forma vegetariánství, kdy jsou ze stravy vylučovány veškeré potraviny živočišného původu (maso, mléko, vejce, dokonce i med). Strava veganů často postrádá některé živiny, které nám dodávají právě živočišné potraviny. Při sestavování jídelníčku je třeba důsledně dbát na zařazování široké škály potravin a jejich vhodnou kombinaci. Přesto je tento typ stravování zcela nevhodný pro děti, těhotné a kojící ženy. Mezi rizikové živiny z pohledu nedostatečného příjmu patří kvalitní bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny, vitamin B₁₂, vápník, železo a zinek. Rostlinné potraviny je totiž buď neobsahují vůbec (např. vitamin B₁₂), nebo je naše tělo neumí z rostlinných zdrojů tak efektivně využít.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Vegetariánství, Vitariánství, Makrobiotika, Živiny, Bílkoviny, Vitamin B12, Vápník, Železo, Zinek

Aktualizováno: 16. září 2013

Zinek je důležitou složkou receptorů, hormonů a enzymů podílejících se na metabolismu všech základních živin (bílkovin, sacharidů i tuků). Kromě toho je nezbytný pro správný růst, má vliv na naši chuť a zrak, podporuje optimální hojení ran a správné fungování imunitního systému.

Zinek se nachází v mnoha potravinách. Při pestré stravě jeho nedostatek nehrozí. Z potravin jsou na zinek bohaté mořské plody, maso, játra, vejce, mléko a mléčné výrobky, celozrnné výrobky, luštěniny, ořechy a semena. Využitelnost zinku z živočišných potravin je vyšší, protože v rostlinných potravinách se zinek váže na kyselinu fytovou a vytváří s ní hůře využitelné komplexy. Výrazný nedostatek zinku je provázen pomalým hojením ran, padáním vlasů, zhoršenou imunitou, poruchou růstu, narušením pohlavního dospívání chlapců a zbytněním prostaty u mužů.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Živiny, Minerální látky, Vápník, Železo, Jód, Hořčík, Sodík, Draslík, Fosfor, Chrom, Selen, Kyselina fytová

Aktualizováno: 16. září 2013