Abeceda výživy

GDA (Guideline Daily Amount) je dobrovolné značení, které na obaly potravin uvádí řada výrobců. Na rozdíl od složení potravin, které je běžně na obalech uváděno, GDA uvádí procentuální podíl z celkové denní doporučené dávky a to pro tuky, sacharidy, sůl a energii. Díky tomuto jednoduchému značení má spotřebitel k dispozici detailní informace o obsahu energie a živin v jedné porci potraviny či nápoje a dále pak o jeho podílu na doporučeném denním množství. Denní doporučené dávky živin se liší podle pohlaví a věku, GDA uvádí doporučené hodnoty pro středně aktivní ženy, tj. 2000 kcal, 70 g tuků, 270 g sacharidů a 2,4 g sodíku.

Oblast: Potraviny

Příbuzné: Výživové doporučené dávky, Označování potravin, Joule, Kilokalorie

Aktualizováno: 16. září 2013

Glutamát sodný je sůl, která vzniká spojením kyseliny glutamové a sodíku. Samostatný glutamát sodný je bezbarvý krystalický prášek, který nemá žádnou vůni a jeho chuť je slaná. V EU je povinně uváděn na výrobcích pod kódem E 621.  Má široké uplatnění v potravinářském průmyslu, zejména jako přídatná látka ke zvýšení intenzity chuti pokrmu.

Nejvíce ho obsahují práškové polotovary (polévky, omáčky), zpracované masné výrobky, výrobky z drůbeže a mořských živočichů, bujóny, hotové omáčky, dresinky, různé slané sušenky a další. Hojně je používán v asijské kuchyni. V 60. letech byl definován tzv. syndrom čínské restaurace, což je soubor nežádoucích účinků glutamátu. Negativní reakce se může objevit po pár minutách, ale i za 48 hodin od konzumace potraviny s glutamátem. U citlivějších jedinců způsobuje bolesti hlavy, nevolnost až zvracení, ztuhlost svalů, tlak na prsou, potíže s dýcháním. Při rozsáhlých studiích však nebyl prokázán škodlivý dopad při jeho používání v potravinářství.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Sůl, Sodík, Umami

Aktualizováno: 16. září 2013

Lidské tělo se skládá z prvků organických (uhlík, vodík, kyslík a dusík) a anorganických (minerální látky). Minerální látky jsou stavebními kameny různých enzymů a chemických sloučenin zajišťujících průběh reakcí v našem těle. V těle plní každá z nich svou specifickou funkci. Protože si je sami neumíme vytvořit, musíme je přijímat potravou. Podle potřeby dělíme minerální látky na dvě skupiny – minerální látky a stopové prvky. Zatímco denní potřeba minerálních látek se pohybuje řádově v miligramech, potřeba stopových prvků je menší, tj. řádově v mikrogramech. Mezi minerální látky patří vápník, fosfor, hořčík, sodík, draslík a chlor. Do skupiny stopových prvků řadíme železo, zinek, selen, jód, měď, mangan, fluor, chrom a molybden.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Živiny, Vápník, Železo, Zinek, Jód, Hořčík, Sodík, Draslík, Fosfor, Chrom, Selen

Aktualizováno: 16. září 2013

Hlavní funkcí sodíku je udržování stálosti vnitřního prostředí v těle. Kromě toho ovlivňuje svalovou kontrakci a podporuje duševní činnost. Denní spotřeba sodíku by neměla překročit 2000 mg, což odpovídá přibližně 2-5 g kuchyňské soli. Skutečná průměrná denní spotřeba soli ve střední Evropě je však přibližně 10-18 g/osobu. Nadbytek sodíku zvyšuje krevní tlak, zatěžuje ledviny a má negativní vliv na ztrátu draslíku, který naše tělo také potřebuje. Mezi potraviny s vysokým obsahem sodíku patří uzeniny, tvrdé a tavené sýry, konzervované výrobky, instantní polévky, slané pochutiny, ale také chléb, slané pečivo a nakládaná zelenina. Naopak ovoce, čerstvá zelenina, čerstvé maso, ryby, drůbež, mléko a mléčné výrobky obsahují sodík v malém množství.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Živiny, Minerální látky, Vápník, Železo, Zinek, Jód, Hořčík, Draslík, Fosfor, Chrom, Selen, Sůl, Hypertenze

Aktualizováno: 16. září 2013

Sůl, běžně označovaná jako kuchyňská či jedlá, představuje chemickou sloučeninu sodíku (Na), chloru (Cl) a dalších příměsí, známou pod chemickým názvem chlorid sodný neboli NaCl. Sodík i chlor jsou pro život nezbytné látky, avšak jejich nedostatku se při běžné stravě obávat nemusíme. Oba prvky se vyskytují přirozeně ve všech potravinách. Jejich množství značně roste použitím kuchyňské soli při výrobě, přípravě a podávání pokrmů. Takové dávky soli jsou pro organismus nadbytečné a mohou způsobit řadu zdravotních potíží (otoky, zvýšení krevního tlaku, poškození ledvin apod.).

Mezi potraviny s vysokým množstvím soli patří uzeniny, tavené a tvrdé sýry, instantní polévky, konzervy a trvanlivé slané pečivo. Je třeba si uvědomit, že ne všechny zdroje sodíku chutnají slaně, např. prášek do pečiva, šumivé preparáty vitaminu C, acylpyrinu, vápníku, různé kořenící směsi s glutamátem sodným. Proto je nutné zorientovat se v potravinářské terminologii a především číst obaly jednotlivých potravin. Zdrojem sodíku je i pitná či minerální voda.

Navzdory veškerým známým poznatkům o nežádoucím působení nadměrného příjmu soli v současné době neexistuje žádný zákon či vyhláška, který by přesně specifikoval množství soli použité v potravinářství, tzn. již při samotné výrobě potravin. Z toho důvodu je třeba apelovat na přípravny pokrmů a domácnosti, aby omezily užívání kuchyňské soli.

Oblast: Potraviny

Příbuzné: Sodík, Hypertenze, Voda, Mineralizovaná voda

Aktualizováno: 16. září 2013