Abeceda výživy

Fortifikace potravin znamená řízené zvyšování obsahu vitaminů a minerálních látek v potravinách za účelem zlepšení jejich výživové hodnoty a příznivého ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva. Fortifikace může být použita také pro nahrazení živin ztracených v průběhu zpracování surovin. Z historie známe několik případů fortifikace potravin.

Častý výskyt strumy a mentálních poruch z nedostatku jódu v minulosti se podařilo snížit obohacováním soli jodem. Obohacení mléka vitaminem D zase zcela vymýtilo dětskou křivici. Podobně fortifikace margarínů vitaminy A a D na hodnoty zjištěné v másle pomohla udržet příjem těchto živin na nezměněné úrovni při přechodu používání margarínů místo másla. Pro omezení výskytu nervových poruch se v USA do mouky povinně přidává kyselina listová, v Evropě je tato fortifikace dobrovolná.

Oblast: Potraviny

Příbuzné: Vitaminy, Minerální látky, Jód, Vitamin A, Vitamin D, Kyselina listová

Aktualizováno: 16. září 2013

Jód je důležitou složkou hormonů štítné žlázy, které ovlivňují metabolismus všech živin. Zvětšení štítné žlázy (tzv. struma) poukazuje na závažný nedostatek jodu, avšak mentální poruchy mohou být pozorovány již v případech jeho mírného nedostatku. Mezi další projevy nedostatku patří zvýšená únava, spavost a zimomřivost. V těhotenství je potřeba jódu zvýšena v důsledku jeho zvýšeného vylučování močí. Těhotné ženy by proto měly na dostatečný příjem jódu dbát velmi pečlivě.

Obsah jódu v potravinách závisí zejména na obsahu jódu v půdě a na přidávání jódu do krmiva pro hospodářská zvířata. Velmi bohatým zdrojem jsou mořské ryby a další mořské produkty. Při odpovídajícím krmení zvířat jsou na jód bohatá také vejce a mléko. Jedním z hlavních zdrojů je jodidovaná sůl. Kromě nedostatečného příjmu jódu stravou může jeho deficit způsobit nadměrná konzumace potravin bohatých na tzv. strumigeny, které využitelnost jódu snižují.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Živiny, Minerální látky, Vápník, Železo, Zinek, Hořčík, Sodík, Draslík, Fosfor, Chrom, Selen, Strumigeny

Aktualizováno: 16. září 2013

Lidské tělo se skládá z prvků organických (uhlík, vodík, kyslík a dusík) a anorganických (minerální látky). Minerální látky jsou stavebními kameny různých enzymů a chemických sloučenin zajišťujících průběh reakcí v našem těle. V těle plní každá z nich svou specifickou funkci. Protože si je sami neumíme vytvořit, musíme je přijímat potravou. Podle potřeby dělíme minerální látky na dvě skupiny – minerální látky a stopové prvky. Zatímco denní potřeba minerálních látek se pohybuje řádově v miligramech, potřeba stopových prvků je menší, tj. řádově v mikrogramech. Mezi minerální látky patří vápník, fosfor, hořčík, sodík, draslík a chlor. Do skupiny stopových prvků řadíme železo, zinek, selen, jód, měď, mangan, fluor, chrom a molybden.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Živiny, Vápník, Železo, Zinek, Jód, Hořčík, Sodík, Draslík, Fosfor, Chrom, Selen

Aktualizováno: 16. září 2013

Strumigeny (goitrogeny) patří mezi skupinu antinutričních látek, což jsou látky, které snižují využitelnost živin v lidském těle. Strumigeny brání štítné žláze v hromadění a využití jódu. Následkem bývá vznik strumy, tedy zvětšení štítné žlázy. Mezi nejběžnější zdroje strumigenů patří zelí, kedlubny, růžičková kapusta, květák, sója a další. Běžná smíšená strava s obsahem výše zmíněných potravin člověka nijak neohrozí. Problém může nastat pouze v případě jednostranné diety. Během tepelné úpravy se strumigenní potenciál snižuje. Osoby, které trpí onemocněním štítné žlázy a užívají hormony štítné žlázy, by neměly potraviny s obsahem strumigenů konzumovat ve velkém množství.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Jód

Aktualizováno: 16. září 2013