Přeskočit na obsah

Co víme o změnách spotřebního koše

Autor: Redakce Jídelny.cz
Co víme o změnách spotřebního koše

Debaty, které se vedou kolem změn ve školním stravování je mnoho. Ať už se týkají kvality nabízených pokrmů, personálního obsazení, žalostných platů nebo nutné úpravy spotřebního koše. Právě poslední zmiňované téma je dnes na pomyslné první příčce všech diskuzí.

Je to pravda, že se po 30 letech změní zařazování potravin do spotřebního koše? Týká se nás tato novinka už tento rok? Co všechno se změní?

Zmapovali jsme pro vás informace, které jsou k reformě spotřebního koše aktuálně dostupné.

Kdo a jak pracuje na úpravách spotřebního koše?

Za účelem koordinace a zlepšení kvality stravování ve veřejných a soukromých institucích, jako jsou školy, nemocnice a další zařízení, byla vládou České republiky zřízena Meziresortní pracovní skupina pro institucionální stravování (dále jen MPS) vedená Státním zdravotním ústavem.

Mezi členy skupiny patří odborníci na výživu a školní stravování, hygienu nebo zástupci školních jídelen, zástupci samospráv, pacientské organizace nebo zástupci jednotlivých ministerstev.

Jak se Meziresortní skupině daří naplňovat své cíle můžete průběžně sledovat na webových stránkách – ZDE.

Proč ke změně dochází?

Důvodů je hned několik. Za ty přední můžeme označit následující: omezení plýtvání potravin, praktičtější vydefinování skupin spotřebního koše, upravení norem pro některé věkové skupiny dětí. Ale samozřejmě je to také potřeba přizpůsobit se současným výživovým trendům a potřebám české populace.

Sama členka MPS Alexandra Košťálová se k úpravám spotřebního koše vyjádřila následovně:

„Spotřební koš bude dobrou pomůckou, ale nestačí v něm udělat jen kosmetické změny. Dlouhodobou spoluprací se školními jídelnami, na základě studií, které SZÚ v minulosti uskutečnilo a také díky zkušenosti při tvorbě metodik ke správnému vedení spotřebního koše, které vznikly v rámci projektu Zdravá školní jídelna, máme dostatek validních informací, jak spotřební koš upravit, aby reflektoval výživové potřeby, ale také, aby se v rámci jeho využití méně plýtvalo potravinami a aby obsahoval potraviny, které do dětského jídelníčku pravidelně patří,“

Jaké skupiny spotřebního koše budou upraveny?

Z posledního zápisu (listopad 2023) z jednání MPS se v tuto chvíli pracuje na sloučení skupin Zelenina a ovoce, Mléko a mléčné výrobky. Dále na snížení požadovaného množství masa, zvýšení požadovaného množství ryb, vytvoření nových skupin – Celozrnné obiloviny a pseudoobiloviny, Ořechy a olejnatá semena.

Zároveň se MPS zamýšlí i nad tím, jak do spotřebního koše dostat i požadavky na potraviny tak, aby došlo k minimalizaci využívání vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Zároveň ale ve své zprávě uvádí, že tlak na kvalitu surovin, správnou kulinářskou úpravu však do značné míry zvyšuje i požadavky na personál, který není adekvátně oceněn.

Kdy bude vyhláška aktualizována a od kdy se bude nový spotřební koš týkat všech školních jídelen?

Na tuto otázku není snadné odpovědět. V tuto chvíli se dle dostupných informací pracuje na vytvoření nástrojů, pravidel a doporučení, která by jasně popsala, jak má být nový spotřební koš využíván v praxi. Než se ale vše oficiálně zveřejní, bude docházet k testování na pilotních školách v celé ČR. Teprve po řádném zkušebním provozu bude možné zhodnotit, co funguje, co bude třeba upravit, jakým způsobem  a hlavně kdy bude celá změna prezentována. 

Autor: Redakce Jídelny.cz

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se
  • Autor: Marie Kobourková

    Dobrý den, zvýšení množství rybího masa ve spotřebním koši nepovažuji za příliš šťastný nápad. U nás v jídelně děti ryby skoro vůbec nejedly. Jediné co ještě trochu jedly byla ryba smažená. A ta se brala jako předsmažený polotovar. Pokud byla ryba zapečená se sýrem a šlehačkou nebo se zeleninou, nebo na přírodno končila z 90% v koši pochopitelně odpadkovém. Další věc je obsah vody v mražené rybě ,pokud se zapékala plavala v takovém množství vody ,že to vypadalo, jako když plave v moři. Takže se platí za vodu, masa zůstalo na plechu jako strace na ocas. Z toho samého důvodu jsme mraženou rybu ani neobalovali a raději vzali mražený polotovar. Z chlazené ryby jsem preferovala tmavou tresku, mimochodem velmi dobrá ryba a lososa. Obalovaná treska neměla chybu a losos se dělal na másle. Z finančních důvodů jsem mohla zařadit málokdy a losos i tak končil v odpadu. Sloučení mléka a mléčných výrobků mi přijde jako dobrý nápad. Rozdělit ovoce a zeleninu ne. Celozrnné obiloviny a olejnatá semena zaplní pouze odpadkové koše. Bohužel, děti na tato jídla nejsou zvyklé z domova a ještě pořád je doba blahobytu.

  • Autor: Marta Mia Rubáčová

    Tak z toho mám opravdu velkou radost! Ještě by mohli snížit spotřebu cukru! Jinak celozrnné obiloviny a pseudoobiloviny za mne TOP! Stejně tak ořechy. Je přece známo, že ořechy pomáhají lepšímu soustředění a ochraňují svým složením mozek… divím se, že se na to nepřišlo dříve, že by to v tom spotřebním koši mělo být. Celozrnné obiloviny na lepší trávení, paráda. Doufám, že ty změny přijdou co nejrychleji…
    Jinak u nás se sní ryba všechna. Už teď kupujeme např. červenou rýži, tříbarevnou rýži a nebo bulgur – a jasně že na to děcka chvíli koukají ale prostě ať si zvykají. Ono je totiž dost pravděpodobné, že v dospělosti už se tak dobře nenají, jako tady ve školce!!! Dokud můžeme nějak přispět k dobrým stravovacím návykům, tak směle do toho. Jen se člověk musí obrnit trpělivostí a vlastním přesvědčením, být vedoucí školního stravování je totiž jako sednout si na prázdné hřiště s terčem na zádech…

  • Autor: Marie Kobourková

    Quinou, bulgur, tříbarevnou rýži jsem používala v jídelně už před 12.roky,bohužel nová ředitelka byla proti těmto potravinám, takže na její nátlak jsem je přestala vařit. To, že u nás v jídelně děti jídlem plýtvají, je bohužel má zkušenost za 37let ve školním stravování. Tiše vám závidím, že máte tak skvělé strávníky.

    • Autor: Marta Mia Rubáčová

      Paní Kobourková, někdy nemám. Jen jsme se domluvili s kuchyní a vedením, že budeme nárazově začleňovat a zkoušet. A zatím to prochází. Jsem v MŠ necelé 2 roky, tak mám asi ještě sílu to „táhnout“ dopředu. Ale popravdě, jsou dny, kdy si říkám, že ve fabrice bych dělala za více peněz a s čistou hlavou. Nátlaky jsou na denní bázi – např. i od rodičů. Teď např. mají všichni problém s pomazánkami. Chtějí samé cereálie a sladkosti. Nejhorší na tom je, že starý spotřební koš má teď (v mých očích) obrovskou benevolenci co se týče spotřeby cukru. Pamatuji si, že jako děti jsme nesměli denně mít něco sladkého, že s tím rodiče nesouhlasili. Teď je asi zase jiná doba – striktně se dodržuje např. to, že děti nemají mít slazené čaje, pijí jen vodu – ale pak po nás chtějí plněné krosánky s čokoládou ke snídani, tak tomu nerozumím? Řešíte také?

  • Autor: Marie Kobourková

    Marto, vy jste ještě mladá holka já jsem to měla podobně. Za své působení v jídelně jsem zažila 5 ředitelů. Snažím se vařit zdravě, Polévky a omáčky z pytlíku, sušená cibule, nebo česnek u nás nemají co dělat. Bohužel, ne vždy pro to bylo ze strany učitelů a vedení pochopení. S cukrem byl také problém. Jelikož pokud jsem to málo osladila, děti jídlo nejedly a pití nepily, takže paní ředitelka ze školky běžela za ředitelkou, která zasáhla. Dokonce jsem musela do školky koupit sladký sirup do vody, samotnou vodu nikdo nepil. Rodiče požadovali ke svačinám místo pomazánek koblihy a jiné sladké pečivo, prý se děti nenají, tak jim bylo vyhověno. Takže to máme podobné. Vy máte alespoň podporu ve vedení.