V pracovním životě každé z nás není den, kdy bychom neslyšely o finanční normě. Ať už z pozice vedoucí školní jídelny, ekonomky či kontrolorky. Pojem finanční norma, normativ či finanční limit je základním ekonomickým kamenem fungování školní jídelny, který nám velmi jasně vymezuje mantinely pro nákup potravin. Umíte si ale zkontrolovat, že ji máte správně nastavenou? Víte kdy a jak zdražit? Jste připraveni na případnou kontrolu?
Co je finanční norma?
Finanční norma je stanovený limit na nákup potravin na jednu porci v dané kategorii strávníků.
Konkrétní pojem finanční norma (normativ) vymezuje vyhláška č. 107/2005 Sb. o školním stravování, a to konkrétně větou: Školní stravování se řídí výživovými normami stanovenými v příloze č. 1 vyhlášky a rozpětím finančních limitů na nákup potravin stanovených v příloze č. 2 vyhlášky. Tím je řečeno vše důležité a jsou stanovena pravidla pro realizaci školního stravování – je třeba dodržovat spotřební koš a finanční normu v rozpětí vyhlášky. Nezbývá než se zeptat, je to opravdu vše, co potřebujeme o tomto pojmu vědět?
Jak stanovit finanční normu?
Finanční norma se určuje vnitřním předpisem dané organizace. Při jejím vymezení se obvykle neřídíme výpočtem, ale výsledky finanční bilance, a především zkušeností vedoucí školního stravování v oblasti cenotvorby, znalosti trhu a zboží a také výsledky spotřebního koše, složením jídelníčku.
Při určování konkrétní hodnoty je třeba se zamyslet, v jakém režimu se konkrétní skupina strávníků stravuje.
Nejčastější skupinou jsou žáci a studenti v rámci školního stravování. V rámci tohoto režimu je třeba dodržet rozpětí finanční normy, která je popsána příloze č. 2 k vyhlášce č. 107/2005 Sb. o školním stravování.
Dalším velmi důležitým pravidlem, které tato vyhláška stanovuje je to, že žáci platí z celé kalkulace jen cenu potravin, tedy hodnotu finanční normy. Zde tedy nacházíme první kontrolní bod, který je nutné ověřit na Vaší organizaci – odpovídají finanční normy nastavené ve Vaší organizaci pro školním stravování rozpětí v příloze 2 k vyhlášce č. 107/2005 Sb. o školním stravování?
Hodnotu finanční normy musíme stanovit i u ostatních skupin strávníků – tedy u závodního stravování a doplňkové činnosti. A to proto, abychom uhlídali prostředky stanovené v kalkulaci na potraviny. Velmi častou chybou je přesvědčení, že limity vyhlášky jsou závazné i pro tyto skupiny. Zaměstnancům a cizím strávníkům, ale třeba i svačinkám v doplňkové činnosti na základní škole, můžeme stanovit finanční normu libovolně, je však nutné myslet na to, aby prostředky byly dostatečné a pokryly náklady na stravování těchto strávníků. Vyhláška č. 296/2022 Sb. (Vyhláška o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích), která se týká závodního stravování v příspěvkových organizacích také určuje to, že pokud má organizace vlastní stravovací provoz, zaměstnanci také platí pouze náklady na potraviny, případně ponížené o dotaci FKSP. U doplňkové činnosti je finanční norma nedílnou součástí celkové kalkulace. Finanční norma tedy nemá vliv jen na vnitřní výpočty programů, ale také přímo ovlivňuje konečnou cenu pro strávníka.
Kdy a jak zdražovat?
Při stanovení finanční normy se nedá omezovat jen ekonomickým hlediskem a slepě koukat na finanční bilanci. Je to pojem, který má vliv na celou řadu dalších vnitřních procesů ve školní jídelně. I když máme hospodaření vyrovnané, stejně můžeme najít důvody pro navýšení finanční normy. Je třeba mít dostatek prostředků na plnění již zmiňovaného spotřebního koše a také na realizaci vyváženého a pro strávníky přitažlivého jídelníčku. Zdražení může přicházet i ve chvíli, kdy všechny předchozí body plníme, ale očekáváme zdražení surovin, tak abychom měli dostatek prostředků na následující období.
Ve chvíli, kdy přistupujeme ke zdražování, či jiné úpravě finanční normy, vstupuje do celé problematiky ještě jedno hledisko, a to je velikost porce strávníka. V mnoha jídelnách se pravidelně zdražuje o stejnou částku všem skupinám, a to se děje stále dokola někdy i desítky let. Výsledkem je to, že některé skupiny v poměru velikosti porce bezdůvodně platí více než jiní strávníci. A toto zjištění bohužel často konstatují i kontroly zřizovatele či ČŠI.
Vztah mezi velikostí porce a finanční normou
Ke zvyšování finanční normy bychom měli přistupovat tak, že stanovíme největší finanční normu pro dospělého strávníka a s pomocí koeficientů velikosti porce, pak propočítáváme cenu pro menší porce. Pokud si nejsme jistí, s jakým koeficientem velikostí porce pracovat, snadno jej zjistíme při normování. Tam se tímto pojmem denně setkáváme.
Příklad č. 1 – Stanovení finanční normy
Dospělý strávník s porcí 1,0 má stanovenou finanční normu na 40 Kč. Potřebujeme zjistit, jakou finanční normu použijeme pro dítě s velikostí porce 0,5.
40 Kč x 0,5 = 20 Kč
Dítěti v MŠ by mělo za oběd být účtováno 20 Kč.
Stejným způsobem se ověřují i ostatní skupiny strávníků.
Příklad č. 2 – Ověření velikosti porce
Problém s navyšováním finanční normy jsme si již nastínili. Zkusme si na následujícím příkladu ověřit vývoj tohoto poměru v následující letech.
Pro lepší znázornění v této modelové situaci zvolíme větší zdražování, které na školní jídelně probíhá v rámci dlouhých let.
Školní jídelna pravidelně navyšuje finančním normu všem strávníkům o 5 Kč.
Spočítanou velikost porce zjistíme jednoduchých výpočtem. Hodnotu finanční normy, kterou ověřujeme, vydělíme hodnotou finanční normy u porce 1,0. Např.
20 Kč / 40 Kč = 0,5
| Dospělý Finanční norma | Velikost porce | Dítě Finanční norma | Skutečná velikost porce | Spočítaná velikost porce |
| 40 Kč | 1,0 | 20 Kč | 0,5 | 0,5 |
| 45 Kč | 1,0 | 25 Kč | 0,5 | 0,555 |
| 50 Kč | 1,0 | 30 Kč | 0,5 | 0,6 |
| 55 Kč | 1,0 | 35 Kč | 0,5 | 0,636 |
| 60 Kč | 1,0 | 40 Kč | 0,5 | 0,666 |
V tabulce můžeme vidět, že i když dítě stále dostává stejnou porci platí v poměru s dospělými mnohem více.
Pokud výsledek po letech zdražování ověříme metodou z Příkladu č. 1, zjistíme správnou cenu dětského strávníka na konci tabulky.
60 Kč x 0,5 = 30 Kč
Příklad č. 3 – a jak to máte vy?
Pokuste se ověřit výpočtem poměr finanční normy a velikosti porce u všech skupin na Vaší školní jídelně. Odpovídají finanční normy poměru velikostí porcí? Pokud tomu tak není, umíte vysvětlit případné kontrole důvod?
Konkrétní ukázky ze školních jídelen
Abychom si lépe demonstrovali celou problematiku, připravili jsme názorné ukázky z konkrétních školních jídelen.
Příklad č. 4 – Když děti dotují dospělé – častá chyba na jídelnách
Vybraná data jsou zapůjčena ze skutečné základní školy. Daná organizace při posledním zdražování zvýšila všem skupinám finanční normu o 1 Kč. Nepostupovala tedy v souladu s poměrem velikosti porcí a lze předpokládat, že se tento postup se aplikoval opakovaně. Výpočtem tento předpoklad ověříme v tabulce níže.
Bylo ověřeno, že velikost porce, je skutečně ta, která je strávníkům normována. Organizace má jednu výdejku a strávníci dostávají všichni stejné jídlo s různou velikostí porce.
| Skupina | Finanční norma | Velikost porce | Výpočet | Spočítaná velikost porce |
| 7-10 let | 33 Kč | 0,7 | 33 / 37 = | 0,891 |
| 11-14 let | 35 Kč | 0,8 | 35/ 37 = | 0,946 |
| 15 a více, dosp. | 37 Kč | 1,0 | 37 / 37 = | 1,0 |
Po výpočtu můžeme konstatovat, že zatímco dospělí strávníci dostávají velikost porce 1,0, kterou si skutečně zaplatí, nejmenší děti dostávají velikost porce 0,7, ale platí v poměru k dospělým strávníkům 0,891, tedy mnohem víc, než by bylo spravedlivé.
Dalším údajem, který musíme zmínit je velmi nízká cena pro dospělého strávníka. Vzhledem k tomu, že celková bilance této školní jídelny je pravděpodobně vyrovnaná, je možné, že organizace vůbec nepociťuje problém s nastavením cen a necítí potřebu dospělým zdražit. Je to důsledkem právě nevyrovnaných poměrů finančních norem mezi jednotlivými skupinami, protože děti platí mnohem více, „dotují“ dospělé strávníky. A to je právě důvod, proč se kontroly na tuto problematiku zaměřují.
Abychom příklad dokončili, představme si, že jsme na místě paní vedoucí a musíme stanovit finanční normy v poměru velikosti porcí. Pomůžeme si následující tabulkou.
| Skupina | Finanční norma | Velikost porce | Výpočet | Spočítaná finanční norma |
| 7-10 let | 33 Kč | 0,7 | 37 x 0,7 = | 25,9 Kč |
| 11-14 let | 35 Kč | 0,8 | 37 x 0,8 = | 29,6 Kč |
| 15 a více, dosp. | 37 Kč | 1,0 | 37 x 1,0 = | 37 Kč |
Předpokládejme zachování ceny pro dospělého strávníka 37 Kč, výpočtem ověříme, jakou finanční normu by měli mít strávníci s ostatními velikostmi porcí. Ve sloupci spočítaná finanční norma je jasně vidět, že dětští strávníci platí mnohem více než by v poměru k dospělým měli.
V tomto případě lze předpokládat při případné kontrole výtku směrem k organizaci.
Příklad č. 5 – Mateřská škola a co u ní musíme zohlednit
V následujícím příkladu se jedná o mateřskou školu. Byly ověřeny vstupní údaje včetně toho, že se vydává jednotnou výdejkou pro všechny skupiny strávníků.
| Skupina | Finanční norma | Velikost porce | Výpočet | Spočítaná velikost porce |
| 3-6 let | 30 Kč | 0,5 | 30 / 45 = | 0,666 |
| 7 let | 32 Kč | 0,6 | 32/ 45 = | 0,711 |
| dospělí | 45 Kč | 1,0 | 45 / 45 = | 1,0 |
I zde můžeme konstatovat určitý rozpor mezi velikostí porce skutečnou a spočítanou. Je třeba zjistit více informací z provozu, např. u dětí může být účtován navíc pitný režim (a program umí započítat suroviny pro pitný režim jen dětem).
A zpětně také můžeme ověřit, jak by vypadaly finanční normy dětí, pokud by byly v poměru k dospělým strávníkům.
| Skupina | Finanční norma | Velikost porce | Výpočet | Spočítaná finanční norma |
| 3-6 let | 30 Kč | 0,5 | 45 x 0,5 = | 22,5 Kč |
| 7 let | 32 Kč | 0,6 | 45 x 0,6 = | 27 Kč |
| dospělí | 45 Kč | 1,0 | 45 x 1,0 = | 45 Kč |
V tomto případu může být nastavení finančních norem správné, je třeba ale hledat důvod, a tedy i možnou argumentaci pro případnou kontrolu.
Příklad č. 6 – Když velikost porce odpovídá
I v posledním příkladu bylo ověřeno na skutečné škole, že vstupní informace odpovídají, tedy normují uvedenou velikostí porce a pro obědy používají jednu výdejku.
| Skupina | Finanční norma | Velikost porce | Výpočet | Spočítaná velikost porce |
| 3-6 let | 23 Kč | 0,5 | 23 / 41 = | 0,561 |
| 7 let | 27 Kč | 0,6 | 27 / 41 = | 0,659 |
| 7-10 let | 27 Kč | 0,6 | 27 / 41 = | 0,659 |
| 11-14 let | 30 Kč | 0,7 | 30 / 41 = | 0,732 |
| dospělí | 41 Kč | 1,0 | 41 / 41 = | 1,0 |
Po kontrolním výpočtu velikosti porce zjišťujeme, že koeficienty odpovídají těm skutečným. V rámci výpočtu vždy vznikne drobné zaokrouhlení, a to je zde vidět.
Samozřejmě pro úplnost ověříme finanční normy i výpočtem podle velikosti porce.
| Skupina | Finanční norma | Velikost porce | Výpočet | Spočítaná finanční norma |
| 3-6 let | 23 Kč | 0,5 | 41 x 0,5 = | 20,50 Kč |
| 7 let | 27 Kč | 0,6 | 41 x 0,6 = | 24,60 Kč |
| 7-10 let | 27 Kč | 0,6 | 41 x 0,6 = | 24,60 Kč |
| 11-14 let | 30 Kč | 0,7 | 41 x 0,7 = | 28,70 Kč |
| dospělí | 41 Kč | 1,0 | 41 x 1,0 = | 41 Kč |
Praktické tipy ke zdražování
Ke změnám finanční normy a zdražování obecně je třeba přistupovat systematicky. Zdražovat je vhodné častěji o malé částky, tak strávníci tyto změny snášejí lépe, než když se zdražuje jednou za dlouhé období skokově.
Jestliže nacházíte jakékoliv sporné věci, doporučujeme toto stanovit vnitřním předpisem. Konkrétně se může jednat například o to, že některá skupina platí více v poměru velikosti porce než jiná. Důvodů může být hned několik. Jedním z těch častých je to, že skupiny nedostávají stejné jídlo (mají oddělené výdejky, např. děti dostávají ovoce, ale strávníci v závodním stravování a cizí strávníci v doplňkové činnosti ne). Úplně nejčastějším důvodem je rozdílná, respektive nepravidelná docházka konkrétní skupiny strávníků. Některá skupina strávníků chodí z velké většiny jen na dražší jídla (například masové pokrmy), ale levná jídla neodebírají (sladká jídla, luštěniny). U ostatních skupin takové výkyvy v objednávkách nezaznamenáme. V takovém případě je nutné, aby skupina, která odebírá z častěji dražší jídla, měla v porovnání s ostatními vyšší finanční normu. Důvodem je to, že na tuto skupinu je průměrně vyšší náklad než na ostatní skupiny, které se stravují pravidelněji. A platí to i za předpokladu, že mají společnou výdejku a dostávají zcela totožná jídla, často mají i stejnou velikost porce.
Tím ale vzniká sporné nastavení, na které se Vás může kontrola dotázat. Takovou situaci snadno vyřešíte popsáním problematiky, případně i doložením uzávěrkových výstupů z Vašeho programu sledujícího finanční bilanci. Poslední radou dnešního povídání tedy je mít vhodně nastavení skupiny sledování hospodaření s potravinami a finanční normou.
Mým dnešním cílem bylo především to, abychom si tuto problematiku popsali, zjistili, zda nám poměr finančních norem odpovídá a pokud ne, tak abychom se připravili na otázku, proč tomu tak je. Závěrem bych Vám ráda popřála, aby Vám tyto informace pomohly připravit se na budoucí kontrolu a prošly jste jí hladce a s vědomím, že jste dobře připraveni.
Článek pro Vás sepsala Lucie Šmídová, specialistka na ekonomické poradenství a bezpečnost informačních systémů, VIS Plzeň
Diskuze
Autor: Marcela Kobylková
To, co zde uvádíte může být jakýsi typ kontrolního mechanismu tvorby cen, ale legislativně tato přepočítávání ceny dle koeficientu nejsou nikde stanovené. Žák 7-10 dostane jedno jablko stejně jako žák 15+. Totéž třeba mléčné výrobky, saláty, nápoje a jiné. Nebo snad někdo toto striktně rozvažuje dle velikosti porcí a už vůbec ne tam, kde si žáci jídlo nabírají sami formou bufetu. Z toho vyplývá, že dítě s koeficientem 0,5 nemůže mít přesně poloviční cenu žáka 15+. U dospělých to funguje taky jinak. Dospělí ovoce, moučníky, mléčné výrobky atd. dostat nemusí, zde není nic dáno spotřebním košem a vyhláškou. Výdejky se pro ně dělají zpravidla zvlášť, tudíž je zde kontrola korunou. To by se pak musela dělat výdejka pro každou věkovou kategorii zvlášť a sledovat provařenost dle kategorií. Navíc dva i tři výběry jídel cenově nikdy nejsou totožné, tudíž bychom museli sledovat provařenost ještě dle výběru jídla? A takto bychom mohli stravu rozebrat dál a dál. Ty kontroly už totiž neví, co by kontrolovaly. Ale vyhláška je naštěstí jen jedna. Každá jídelna si může určit cenu vrámci rozpětí cen vyhl.107/2005.