Historický okamžik pro školní stravování. 200 zaměstnanců školních jídelen tleskalo vařečkami v Poslanecké sněmovně.

Do sněmovny se dostavila většina odpůrců vyhlášky, ale v publiku se našli i její příznivci. Konference se celkem účastnilo přes 200 účastníků, z toho většina byli zaměstnanci školních jídelen, zejména vedoucí. Nový spotřební koš zavádí nové kategorie komodit, ale i 27 podmínek, které omezí zejména sortiment výrobků, množství cukru a možnost nabízet slazené nápoje. Také se změní systém vykazování spotřebního koše – z „jak nakoupeno“ na „čistou hmotnost“.

Na konferenci byli pozváni i autoři vyhlášky, kteří se však neúčastnili. Eliška Selinger ze SZÚ na sociální sítě napsala, že účast na semináři nepotvrdila, stejně jako její spolupracovnice Alexandra Košťálová. „Obě dvě máme dnes jiné povinnosti a v uvedeném čase se do sněmovny nedostaneme, proto jsme také účast nikdy neslíbily. Organizátoři byli opakovaně žádání o nápravu programu, ale žádosti ignorovali a akci dál i s našimi jmény propagovali na sítích.“

Mezi hlavními řečníky byli zástupci Potravinářské komory, kteří kritizovali zejména vynechání potravinářského průmyslu z diskuze, která měla přípravě vyhlášky předcházet. Vyhláška dle jejich názoru neodpovídá možnostem tržní sítě a aktuálním poznatkům z oblasti technologie zpracování potravin.

Mezi hlavními vystupujícími, kteří reprezentovali školní jídelny byli Adam Kilberger, předseda Asociace společného stravování a ředitel VIS Plzeň a Renáta Černá, nutriční terapeutka a vedoucí školní jídelny v Dobřanech.

Adam Kilberger odcitoval korespondenci několika školních jídelen, vyzdvihl riziko zvýšeného plýtvání jídlem a růstu cen obědů. Dále vyzdvihl problematické zavádění změn do praxe ­– vyhláška si dle jeho slov odporuje a v současném termínu, kdy by měla platit od 1.9.2025 je dle ASPOS jen těžko realizovatelná. I proto ASPOS požaduje odložení její účinnosti, přepracování vyhlášky a otestování v praxi.

Renáta Černá s přítomnými sdílela své zkušenosti z pilotního testování, kdy podle jejích slov autoři nereflektovali připomínky pilotních jídelen i přes to, že tvrdí opak. Dle jejího názoru vyhláška nereflektuje realitu školního stravování a na personál jídelen klade nesmyslné nároky.

Vystoupil také Tomáš Popp, manažer Asociace kuchařů a cukrářů ČR. Upozornil, že změny obsažené v návrhu vyhlášky nelze jednoduše nařídit shora a očekávat, že se celý systém bez problémů přizpůsobí. Podle něj je nutné vést dialog s těmi, kteří změny budou v praxi realizovat.

Důležitost vyhlášky hájila poslankyně za TOP 09 Martina Ochodnická, která také vystoupila a promluvila k účastníkům. Podle Ochodnické by nová vyhláška měla oficiálně začít platit už na podzim, ale první rok by se neměla nijak vymáhat. Tvrdí, že se na tom domluvili s krajskými hygienickými stanicemi a ČŠI. Není ale zřejmé, jak by kontrolní orgány nemusely něco kontrolovat, pokud to vyhláška výslovně kontrolovaným subjektům uloží. I přes nesouhlasné reakce přítomných se Ochodnická návrhu zastávala. 

Podotkla, že kdyby byla v opozici, místo hledání překážek by raději přemýšlela, jak zákon napsat lépe. Změna je podle ní potřebná, i když samotné školní jídelny nejsou hlavní příčinou dětské obezity. Zároveň vyzvala ke zlepšení kvality obědů a omluvila se za nejasnosti týkající se financování nepedagogických zaměstnanců. 

Na poznámku Ochodnické o „hledání překážek“ reagoval Adam Kilberger z ASPOS. Připomněl, že asociace opakovaně nabízela MŠMT i autorům vyhlášky spolupráci prostřednictvím otevřených dopisů. Podle odpovědí Státního zdravotního ústavu o ni však nebyl zájem.

Celý záznam konference je v dohledání videoarchivu Poslanecké sněmovny: https://videoarchiv.psp.cz/playa.php?cast=4527