Krabičky, nové finanční kategorie a co s tím? Přinášíme jasné směrnice pro jídelny

Z praxe se už nyní ukazuje několik nejasností, proto jsme k nim požádali o vyjádření Mgr. Jiřího Plzáka, odborníka na školní stravování.

Donáška vlastních pokrmů

Prvním bodem je povinnost umožnit konzumaci jídel, která si děti přinesou z domova ve vlastních krabičkách, a to v souladu s § 4 odst. 10 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování.

Mezi vedoucími i kuchařkami se objevuje řada praktických otázek, například:

• Pokud má dítě odhlášený oběd a přinese si vlastní krabičku, má zároveň nárok na nápoj nebo salát ze salátového baru/polévku?
V případě, že strávník nemá v daný den zaplacené jídlo, nemá nárok na nápoj ani salát. Pokud by si vlastník krabičky přesto něco vzal, jednalo by se o neoprávněné odebrání pokrmu. Domnívám se, že tvůrci nedomysleli skutečnost, že školní jídelny běžně kalkulují oběd (předkrm či polévku, hlavní chod, zákusek nebo salát) jako jednu částku. Nedovedu si proto představit, že by jídelna rozpočítávala jednotlivé komponenty oběda tak, aby si strávník mohl ke své krabičce zakoupit pouze nápoj, salát či polévku.

Jako možné řešení by se mohlo jevit, aby si strávník zakoupil celý oběd, snědl jen to, co může nebo chce, a zbytek si odnesl domů. Ale ani to není legální. I zde narážíme na vyhlášku, která stanovuje, že s výjimkou prvního dne nemoci strávník konzumuje jídlo v provozovnách školního stravování (vyhláška č. 107/2005 Sb., v platném znění, § 2 odst. 9).

• Jak správně zapracovat možnost konzumace donesené stravy do systému HACCP?
Za donesenou stravu školní jídelna nenese odpovědnost. Nejde o poskytování pokrmů, na něž by se vztahovaly hygienické předpisy školní jídelny. Je pravda, že strávník svou krabičku sní přímo v jídelně, a pokud ji bude celý den nosit v aktovce, lze jen těžko předpokládat, že pokrm zůstane zdravotně nezávadný. To však není odpovědnost školní jídelny, ale rodičů daného strávníka.

Problém vidím spíše v tom, aby donesená strava, která může být zdravotně závadná, nebyla zdrojem kontaminace i pro další strávníky (například pokud by se majitel krabičky rozdělil o svůj pokrm s kamarády u stolu). Věřím ale, že v takovém případě by dozorové orgány dokázaly odhalit původce. A také spoléhám na selský rozum rodičů, kteří svému dítěti raději donesou jídlo těsně před obědem, aby mělo k dispozici kvalitní domácí a zdravotně nezávadnou stravu.

• Musím mít kapacity pro skladování a ohřívání donesených pokrmů?
Nemusíte. Legislativně je jasně stanoveno, že školní jídelna musí strávníkovi umožnit konzumaci vlastního jídla a poskytnout nezbytnou pomoc při jeho konzumaci, pokud ji strávník potřebuje (vyhláška č. 107/2005 Sb., v platném znění, § 4 odst. 10). Nic víc dělat nemusíte. To však neznamená, že nesmíte. Pokud máte kapacity a možnosti a jste ochotní vyjít strávníkovi vstříc, můžete klidně pořídit lednici či zařízení pro ohřev pokrmů.

• Pokud si dítě nosí krabičku z důvodu zdravotní diety, platí pro skladování a ohřev jiné povinnosti?
Princip je stejný i u dietního stravování – platí tedy stejná pravidla. Přiznám se, že mě to samotného zarazilo, protože dříve vyšlo stanovisko, které umožňovalo tzv. krabičkovou dietu. Školní jídelny si tehdy vnitřním předpisem stanovovaly, jak s takovými „krabičkami“ nakládají. Není tomu dlouho, co vyšla obsáhlá metodika k dietnímu stravování od stejného týmu autorů, který připravil i novelu vyhlášky. Tato metodika, pokud si dobře pamatuji, doporučovala stanovit si vnitřním předpisem odpovědnost za uchovávání diet a jejich ohřev ve školní jídelně.

Novela vyhlášky však nerozlišuje, zda jde o krabičky dítěte, které něco „nepapá“, nebo o stravu donesenou ze zdravotních důvodů. Proto bych rád poprosil, aby jídelny, které krabičkové diety doposud umožňují, tuto možnost u dietních omezení zachovaly a nevracely se zpět. Jsou totiž strávníci, kteří ze zdravotních důvodů nemají jinou možnost. Zároveň ale musím zopakovat: není povinností jídelny starat se o donesenou stravu v krabičkách. Pokud to dělají, jde o službu strávníkům nad rámec jejich legislativních povinností.

• Zkušenosti z provozu ukazují, že tento bod vyvolává i širší diskuzi: proč máme sledovat spotřební koš, když část dětí bude jíst jídlo z domova? Nevede to k tomu, že místo zdravé luštěninové polévky nebo ryby dostanou pizzu v krabičce? Kam až se tato praxe může posunout a jaký bude mít vliv na docházku na školní obědy?
Ano, to je pravda. Jaká bude motivace strávníků konzumovat méně oblíbené suroviny, když vedle nich bude sedět spolužák s pizzou? A možná si ji objedná jen proto, že může a chce se odlišit. Obávám se také, aby se jídelna nezměnila ve „společenskou místnost“, kde budou všichni „baštit“ vlastní jídlo z krabiček.

Ze své praxe znám několik soukromých provozů, které povolují donášku jídel již delší dobu, a je zajímavé sledovat, že většina těchto donesených obědů se skládá z těstovin s kečupem, suchých těstovin nebo rýže. Když se pak ptám personálu, zda děti v jiné dny nosí i jiná jídla, většinou odpovídají, že takto se stravují po většinu docházky.

Pak se nutně nabízí otázka: kde je v tom zdravé stravování a vedení dětí ke správným návykům? Doufám, že k takovému jevu nedojde a že donesené krabičky zůstanou vyhrazené jen pro tu skupinu strávníků, která ze závažných důvodů nemůže konzumovat pokrmy připravené školní jídelnou.

Nové finanční kategorie strávníků

Druhou povinností účinnou od 1. září 2025 je ustanovení nových finančních kategorií strávníků:
2–3 roky
4–6 let

• V tomto bodě je nejasné především to, zda opravdu jídelny musí zavádět ve svých systémech nové kategorie.
Zde je nešťastné, že i pro přechodnou dobu, kdy mohu vařit podle starého spotřebního koše (označení „starý spotřební koš“ je dnes už na místě), musím dodržet finanční limity, které mají smysl až když začnu využívat nový spotřební koš. Nicméně k tomuto problému vydalo MŠMT informaci, ze které je jasně patrné, že pokud dokážou jídelny zajistit stejnou cenu strávníkům 2–3 i 4–6 let, pak není třeba nic dalšího řešit a mohou je vykazovat dle starého koše v kategorii 3–6 let. Jedině kdy by bylo třeba zavádět novou kategorii, je v případě, že nedokážou sjednotit cenu pro kategorii 2–3 a 4–6 let, anebo chtějí již teď vařit podle nového spotřebního koše.

---

Vzhledem k tomu, že se k oběma tématům často vracejí stejné otázky a nejasnosti, připravili jsme pro vás dvě vzorové směrnice – jednak k problematice donášky a konzumace vlastních pokrmů, jednak k zavedení nových finančních kategorií strávníků. Oba dokumenty můžete okamžitě využít ve svých provozech a přizpůsobit je konkrétním podmínkám vaší jídelny.

Pokud však ve směrnicích nenajdete odpověď na svou konkrétní otázku, nebo vás zajímá širší pohled na to, jak novela vyhlášky ovlivní školní stravování, zveme vás na náš webinář 10. září, kde se těmto tématům budeme věnovat.

Ukazkové směrnice pro vaše využití ve školních jídelnách: