Na co se ptáte k opatřením proti koronaviru

Třetí a poslední ze série článků reagujících na časté dotazy k opatřením proti koronaviru, které přicházejí ze školních jídelen. Odpovědi na ně pro vás sepsala hygienická konzultantka Ing. Lucie Janotová, Ph.D.

Odpovědi jsou zpracovány k 5. 10. 2020.

Přejímka a vybalování zboží z obalů

Maso nám dováží dodavatel v červených přepravkách, maso je nebalené. Je třeba maso vždy přendat do našich vydesinfikovaných přepravek, nebo jak postupovat, než maso uskladníme do lednice?
Převážnou většinu potravin přijímáme v primárních obalech (např. máslo, sýry atd.). Je třeba tyto obaly desinfikovat před uložením potravin do lednice? Co mražené zboží a obaly – musí se potraviny vybalit z obalů (kartonových krabic) před vložením do mrazáku?

Pokud to lze, tak vybalení potravin ze sekundárních (přepravních) obalů po jejich příjmu, může být jedním z preventivních opatření v rámci „boje“ proti šíření koronaviru, které bude na provozu uplatňováno. Virus se potravinami nepřenáší, proto jako základní prevence platí důkladná hygiena rukou (mytí rukou před a po manipulaci) a stejně tak i hygiena pracovního oděvu.

Pokud v provozu nelze potraviny vybalovat ze sekundárních (přepravních) obalů, je důležité pamatovat na základní hygienická pravidla a pravidla správné praxe. Postup může být např. následující: po příjmu je proveden standardní přesun potravin v sekundárních (přepravních) obalech do nečistých, resp. skladových prostor – na stanovené místo; potraviny jsou skladovány v sekundárních (přepravních) obalech; na místo zpracování (do čisté části provozu) jsou potraviny přenášeny v omyvatelných, dezinfikovatelných nádobách (přepravní – sekundární obaly nejsou v žádném případě vnášeny do čistých částí provozu).

Obdobně i u potravin, které jsou přijímány přímo v primárních obalech. Potraviny v primárních obalech přenášet v omyvatelných, dezinfikovatelných nádobách jen na stanovené místo zpracování (do čisté části provozu) a vybalování z primárních obalů provádět jen na stanoveném místě (s bezprostřední sanitací, resp. dezinfekcí místa – ploch/povrchů; včetně hygieny rukou). K dalším uplatňovaným opatřením u potravin nakupovaných v primárních obalech může patřit např. místo skladování (např. lednice) před naskladněním nebo po vyskladnění omýt vhodným dezinfekčním prostředkem; dodržovat podmínky slučitelnosti při skladování; v těsné blízkosti neukládat nebalené potraviny.

Samoobslužný výdej

Dle manuálu máme upustit od samoobslužného výdeje. Jde např. podávat ovoce v uzavřených papírových sáčcích?

Předpokládám, že otázka souvisí s textem manuálu MŠMT, ten uvádí „Neumožnit samoobslužný výdej, tj. odebírání příborů z hromadných zásobníků a využívání samoobslužných bufetů (nápoje, polévky, saláty)“. Daný text je doporučením, které se aplikuje dle možností školy/školského zařízení. Není ani stanovena povinnost upustit od samoobslužného výdeje (pokud není stanoveno jinak, např. místně příslušnou krajskou hygienickou stanicí).

Výdej (podávání) ovoce v uzavřených papírových sáčcích, vzhledem k doporučení v manuálu, určitě vhodný je. Jen připomínám, že jakýkoliv „obalový“ materiál musí být vhodný pro styk s potravinami.

Pokud v provozu nelze upustit od samoobslužného výdeje, je nutné se zamyslet nad tím, jaká jiná preventivní opatření mohou být zavedena a budou tedy v praxi uplatňována. Mezi taková pravidla může patřit např. příprava jen takového množství příborů do nádob (zásobníků), kolik je strávníků v dané třídě (skupině) – každá skupina strávníků má „svůj“ zásobník (nádobu), ze které si jednotliví strávníci mohou příbory odebírat; stejný princip lze uplatnit i u výdeje nápojů (příprava jen daného počtu hrnečků/skleniček); častá dezinfekce výpustných ventilů nádob s nápoji apod.

Stravování a pitný režim dětí v MŠ

Jak zajistit pitný režim v MŠ? Můžeme použít jednorázové kelímky? Je možné zajistit pitný režim dětí ve školce na zahradě tak, že rodiče přinesou vlastní lahev, která je označena značkou dítěte?

Zajištění pitného režimu prostřednictvím jednorázových kelímků i vlastních nádob (lahev se značkou/jménem) je možné. K jednorázovým nádobám si dovoluji jen připomenout, že tato volba není moc šetrná k životnímu prostředí (potažmo pak k nákladům, které pro zařízení v souvislosti s „likvidací“ plastového odpadu vzniknou).

Řešením může být i to (v řadě provozů standartní postup uplatňovaný při pobytu ve třídě/ve vnitřních prostorách MŠ), že k pitnému režimu jsou využívány hrnečky (ať už keramické nebo nejednorázové plastové) nebo skleničky (většinou tzv. duritky), kdy po každém napití je použité nádobí tzv. odevzdáno do špinavého nádobí, tj. k umytí.

Jaký má být odstup strávníků? Pokud se děti v MŠ stravují na třídě, je nutné dodržet odstup mezi dětmi 1,5 – 2 m při konzumaci jídla? 

Usnesení vlády o přijetí krizového opatření ze dne 30. 9. 2020 č. 958 stanovuje školním jídelnám (resp. obecně provozovnám stravovacích služeb) v bodě II. 4) několik povinností. Jde o povinnost zajistit vzdálenost (odstup) 1,5 metru mezi jednotlivými stoly, zajistit max. počet 6 strávníků u jednoho stolu a zajistit, aby v prostoru jídelny nebylo více strávníků, než je míst k sezení (což znamená, že v jídelně nemohou být jiní strávníci než ti, co mají místo k sezení, tj. v jídelně nemůže stát fronta strávníků čekajících na místo u stolu). Dříve stanovené povinnosti (v rámci vydaných mimořádných opaření) a požadavky na zvýšenou hygienu platí nadále.

V MŠ máme čtyři třídy dětí. Výdej pokrmů probíhá z příruční kuchyňky. Musí kuchařka obsloužit děti, které budou sedět na místě za stolem, nebo si děti mohou chodit pro jídlo samy?

O povinnosti „roznášet“ dětem jídlo ke stolům nevím, respektive není v současné době stanovena. Děti si pro jídlo mohou chodit samy. Důležité ale je, aby byla dodržována základní preventivní a hygienická pravidla. K těmto pravidlům, kromě umytí a dezinfekce rukou před jídlem atd., patří i to, že děti nebudou vstupovat do vlastních prostor kuchyňky; výdej bude probíhat tak, aby děti před kuchyňkou nestály tzv. ve frontě těsně za sebou.

Výdej stravy v případě nemocného strávníka, cizích strávníků

Můžeme si dovolit neumožnit výdej stravy v první den onemocnění strávníka do jídlonosiče z důvodu epidemiologických opatřeni ve škole v souvislosti s COVID-19? Rodiče mají možnost si oběd do 8 hod. odhlásit.

Podle mého názoru nikoliv. Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování stanovuje, že žák základní školy (a nezletilý žák střední školy a konzervatoře) má právo denně odebrat oběd. Tato vyhláška dále říká, že první den neplánované nepřítomnosti strávníka ve škole nebo školském zařízení se pro účely této vyhlášky považuje za pobyt ve škole nebo školském zařízení. Na základě výše uvedeného, není tedy podle mě možné, aby strávníkovi propadl oběd, když si jej do 8 hod. neodhlásí.

Dovolím si osobní poznámku – do 8,00 hod., jako rodič, vůbec nemusím vědět, že dítě je/bude nemocné; může se stát, že dítě ráno odejde do školy bez jakýchkoliv obtíží a o zhoršení jeho zdravotního stavu rodiče škola informuje např. až v 11,00 hod.

Řešením by (podle mého názoru) bylo, kdyby se strávník (resp. jeho zákonný zástupce) dobrovolně vzdal možnosti odebrat oběd (za dotovanou cenu), nebo příp. automatické odhlášení oběda v první den nemoci všem nepřítomným strávníkům z důvodu onemocnění/podezření na COVID-19.

Můžeme vydávat obědy cizím strávníkům z rampy, kde probíhá přejímka zboží, a bude toto časově odděleno?

Za předpokladu nastavení a dodržování pravidel, je to možný způsob řešení. K daným hygienickým pravidlům určitě patří, že cizí strávníci nebudou vstupovat dále do prostor, než bude stanoveno; výdej bude probíhat tak, aby strávníci nestály tzv. ve frontě těsně za sebou (tj. budou upozorněni na nutnost udržování odstupu). Důležité je nezapomenout ani na správnou hygienu rukou, jak cizích strávníků (např. možnost dezinfekce), tak pracovníků stravovacího provozu.

Ing. Lucie Janotová, Ph.D.