Návod k používání krajských normativů

Aktualizováno k 29. 5. 2021.

Stanovení krajských normativů

Tvorbou normativů jsou podle školského zákona pověřeny odbory školství krajských úřadů, které je vypracovávají podle metodických pokynů ministerstva školství v souladu s vyhl. č. 310/2018 Sb., o krajských normativech. Krajské úřady tak zajišťují zásadní přerozdělení prostředků státního rozpočtu, které jsou z MŠMT do všech krajů poskytovány jako republikové normativy na vzdělávání každého dítěte, žáka a studenta v mateřské, základní, střední a vyšší odborné škole v jednotné výši. Kraj nejprve určí svoje priority a dále postup pro stanovení jednotlivých normativů. Ty jsou závislé na počtu dětí a žáků v jednotlivých věkových kategoriích v rámci kraje.

Pro stanovení normativů pro školní jídelny vycházejí kraje z počtu strávníků zapsaných ke stravování podle zahajovacích výkazů Z 17-01, které se vyplňují za měsíc říjen. V některých krajích využívají úřady ustanovení § 4, odst. 5 vyhlášky o krajských normativech a zohledňují průměrný počet strávníků v říjnu na základě dalšího šetření. Ale např. v královéhradeckém kraji, kde se takto v minulosti postupovalo, se letos při rozpisu rozpočtu vzhledem k mimořádným okolnostem na podzim vycházelo také z počtu strávníků zapsaných ke stravování.

Co lze vyčíst z tabulek

Abychom se v tabulkách mohli dobře orientovat, musíme porozumět zkratkám, které se používají:

No – průměrný počet jednotek výkonu připadající na 1 nepedagogického pracovníka,

Po – průměrná měsíční výše platu nepedagogického pracovníka

ONIV – ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů (např. cestovné, vzdělávání, osobní ochranné pracovní pomůcky).

Jednotkou výkonu je podle vyhlášky MŠMT:

1 stravovaný, který se zároveň vzdělává v mateřské škole, 1 stravovaný, který se zároveň vzdělává v základní škole, 1 stravovaný, který se zároveň nevzdělává v mateřské ani v základní škole, pro něhož v rámci školního stravování v jednotlivých typech zařízení školního stravování

1. je poskytován oběd,
2. je poskytován oběd a alespoň 1 předcházející nebo navazující doplňkové jídlo,
3. je poskytován alespoň oběd a večeře,
4. je poskytována večeře a alespoň 1 doplňkové jídlo.

Z toho např. vyplývá, že pro děti MŠ, které odebírají jenom svačinu, není normativ stanoven. Také není zohledněno, pokud se svačina připravuje pro žáky ZŠ – ti totiž mají podle vyhlášky o školním stravování nárok pouze na oběd a svačina je tedy doplňkovou činností.

Do výkonů není započteno ani stravování zaměstnanců škol a školských zařízení. Některé kraje financují stravování dospělých z rozdílu mezi počtem přihlášených strávníků a skutečně stravovaných.

Výše normativů pro jednotlivé školní jídelny je proměnlivá a je odvozena od celkového počtu strávníků. Pro velké jídelny je dán objektivními skutečnostmi podstatně vyšší počet stravovaných žáků na 1 pracovníka, než je celostátní, popř. krajský průměr, naopak u jídelen s malou kapacitou je počet žáků na 1 pracovníka objektivně nižší. Normativy jsou stanoveny zvlášť pro MŠ, ZŠ a SŠ a ostatní. Pokud se v zařízení poskytuje stravování pro více skupin, je vytvořen složený normativ, to znamená pro každý typ zvlášť.

Vypočtený normativ se krátí, jestliže se strava na jednom pracovišti připravuje (vývařovna) a na jiném vydává (výdejna). Výši krácení také stanovuje kraj, někde je jiná pro MŠ a ZŠ, někde na typu strávníků nezáleží. Pro vývařovnu bývá počítáno 67–75 %, pro výdejnu 25– 33 %.

Výpočet počtu zaměstnanců

Pro názornost bych dále na konkrétních příkladech předvedla, jak si vedoucí může vypočítat počet zaměstnanců ve své školní jídelně. Metodiku rozpisu i tabulky normativů, které pro výpočty potřebujeme, uveřejňují na svých internetových stránkách odbory školství jednotlivých krajů. Někde se objevují i praktické kalkulačky normativů, které všechny výpočty provedou za nás.

Jídelna při MŠ

Pro modelový příklad jsem si vybrala nejprve jídelnu při dvoutřídní mateřské škole s 50 dětmi, která se nachází v Moravskoslezském kraji. Ve zdejší krajské metodice rozpisu přímých výdajů na rok 2021 se uvádí, že se finanční prostředky ze státního rozpočtu poskytují podle počtu stravovaných uvedených v tzv. zahajovacích statistických výkazech na školní rok 2020/2021. Při stanovení počtu zaměstnanců si musím nejdřív najít tabulky normativů pro ŠJ při MŠ. Podle počtu strávníků uvedeném v levém sloupci jsem si našla příslušný řádek:

Počet strávníků	Ukazatelé rozhodné pro tvorbu finančních normativů
	ONIV na 1 dítě	No	Úvazky	Průměrný plat Po
50	70	31,05	1,61	22650

No je průměrný počet jednotek výkonu připadající na 1 nepedagogického pracovníka, to znamená, že při celkovém počtu 50 zapsaných dětí připadá na 1 kuchařku 31,05 dětí. Z toho vyplývá, že na 50 dětí je normativ 1,61 pracovníků (50 : 31,05 = 1,61).

Jídelna při ZŠ

Jako další příklad si vyberu jídelnu při základní škole, která má zapsaných 200 strávníků. Toto je řádek z příslušné tabulky pro Moravskoslezský kraj:

Počet strávníků	Ukazatelé rozhodné pro tvorbu finančních normativů
	ONIV na 1 dítě	No	Úvazky	Průměrný plat Po
200	70	55,80	3,58	22650

Po výpočtu 200 : 55,80 vyjde tedy normativ 3,58 pracovníků.

Jak je vidět, výpočet normativního počtu pracovníků není nijak složitý. Než se ale do toho pustíme, je nutné se seznámit s metodikou rozpisu normativů v našem kraji. A pak už jenom na internetových stránkách krajských úřadů vyhledat mezi různými tabulkami ty správné!

Jak vypočítat celkový objem mzdových prostředků

Z uveřejněných krajských normativů lze spočítat celkový roční objem mzdových prostředků:
počet výkonů : No x Po x 12

Je-li např. při počtu výkonů 200 v jídelně základní školy No 55,80 a Po 22650,-, pak 200 : 55,80 x 22650 x 12 = 974 194,-. To jsou mzdové prostředky pro zařízení na rok, k nim se dále připočítávají odvody, příděly do FKSP a ONIV, které v souhrnu tvoří neinvestiční náklady.

Zdenka Macháčková – vedoucí ŠJ ve Všestarech