Průzkum: Třetina jídelen hlásí pokles strávníků a více odpadu

Novela vyhlášky o školním stravování je v těchto dnech jakousi celebritou, kterou většina českých médií staví téměř na přední stránky svých novin. Je to prosté — nedávno zvolená vláda deklaruje, že si chce na novelu „posvítit”. A není sama. ASPOS celý loňský rok komunikoval na denní bázi s politiky i vysoce postavenými úředníky a apeloval na ně, aby vyhlášku v této podobě nepřijímali, protože v praxi nebude fungovat. Bohužel minulá vláda žádný z argumentů z praxe nepřijala.

Jídelny od podzimu roku 2025 mohou zkoušet, jaké dopady na své povinnosti i na spokojenost strávníků přinese vaření podle nových pravidel. Velké obavy ASPOS nyní potvrdil i unikátní průzkum, který zpracovala výzkumná společnost Ipsos mezi školními jídelnami různých typů a velikostí.

 Výsledky unikátního průzkumu mezi jídelnami

Zjištění jsou alarmující. Ke snížení počtu strávníků došlo u 37 % školních jídelen. Skoro dvě třetiny dětí častěji odhlašují některá jídla a 62 % jídelen — tedy asi 3 700 provozů — hlásí také více zbytků nebo odpadu. Hrozí i zdražování obědů, protože 34 % školních jídelen považuje své finanční limity pro nákup surovin podle nové vyhlášky za nedostatečné.

„Dopad vyhlášky o školním stravování na každodenní provoz školních jídelen je znatelný. V návaznosti na vyhlášku vzrůstá vytížení zaměstnanců školních jídelen — nyní nám 54 % jídelen hlásí, že má přetížené zaměstnance, a 41 % uvádí, že na přípravu obědů potřebují více času. Významný je i počet jídelen, které uvádějí, že děti častěji odmítají jídla a celkově jim narůstá množství odpadu a zbytků z jídel,“ dodává Jakub Malý, ředitel Ipsos.

„Moje dcera chodí do školky a patří k těm dětem, které jsou v jídle velmi opatrné. Už teď tam občas nejí úplně ideálně. A pokud se ve větším rozsahu nasadí požadavky na luštěniny a ryby, bojím se, že se prostě nenají. Rodiče chtějí, aby dítě mělo teplý oběd a ne aby chodilo domů hladové. A druhá věc je plýtvání — kuchařky to všechno navaří, děti to odmítnou a letí to rovnou do koše. To přece není dobré ani pro děti, ani pro jídelny,“ uvádí Mgr. Božena Svobodová ze Středočeského kraje (dcera 4 roky).

„Oceňujeme slib nového předsedy vlády Andreje Babiše, který po návštěvě několika školních jídelen loni na podzim řekl, že vyhlášku vláda přepracuje či rovnou zruší,“ říká Renáta Černá, předsedkyně ASPOS a dlouholetá vedoucí jídelny v základní škole v Dobřanech u Plzně. Rušení vyhlášky ale mírně krotil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který na svém instagramovém účtu uvedl, že společně s experty a zástupci jídelen se chce zaměřit na to, jakým způsobem je vyhláška realizovatelná, a dále se zabývat možnými  úpravami.

 

Školní jídelna se starším vybavením může bojovat s kvalitou během výdeje

Školní jídelny mají i zásadní sociální funkci, jak uvádí ředitelka Základní školy Neštěmická v Ústí nad Labem Marie Čápová. „Máme skvělé kuchařky, ale bojím se, jak na našem vybavení vůbec zvládnou podle nových pravidel vařit. Už nyní máme zkušenost, že v našem provozu prostě nedokážeme udržet během výdeje ryby nebo celozrnné těstoviny v dostatečné kvalitě, protože nemáme moderní vybavení. Nejsme bohatá škola ani bohatý region. Třetině našich dětí platí obědy dobročinná nadace. Je to jediné teplé jídlo, které denně dostanou. Přijde mi, že při psaní vyhlášky měli její autoři před očima ideální bohatou školu v Praze — a na to, že většina školních jídelen takto nevypadá, už se zapomnělo,“ říká Čápová. Podle ní je také jen těžko možné zavést požadavky nové vyhlášky bez dotačního titulu na obnovu a modernizaci vybavení školních jídelen.

Stále jednáme, chceme změny

ASPOS dlouhodobě navrhuje kompletní přepracování vyhlášky s důrazem na větší volnost při skladbě jídelníčku a zaměření se na efektivní omezení toho, co se do školních jídelen nehodí — například ultrazpracované potraviny nebo potraviny s vysokým obsahem cukru či soli. Tak bude zajištěno, že jídelny budou mít tolik potřebnou flexibilitu v tom, jak vařit jídla, která dětem budou skutečně chutnat, a zároveň budou zdravá a nutričně plnohodnotná.

Zároveň je nezbytné řešit i finanční ohodnocení personálu školních jídelen. „Většina kuchařek i vedoucích pracuje za minimální nebo minimální zaručený plat a to je z dlouhodobého hlediska neudržitelné, protože zaměstnání v kuchyních neláká mladé lidi a absolventy a stávající personál se postupně dostává do důchodového věku,“ dodává předsedkyně ASPOS Renáta Černá.