Školní stravování slaví

Historie školních jídelen v kostce

První školní jídelny vznikly u nás z iniciativy obcí a škol po 2. světové válce a navázaly v oblasti stravování školních dětí na některé prvorepublikové tradice (např. Polévkový ústav v Modřanech). S rostoucí zaměstnaností žen v 50. letech rostla navíc i potřeba zajistit péči o jejich děti, a to včetně stravování.

V roce 1953 byly školní jídelny začleněny do systému školní výchovy a péčí o ně bylo pověřeno Ministerstvo školství. Byla vydána první vyhláška o školním stravování, byly stanoveny náklady na potraviny a výše úhrady za stravování. V roce 1955 působilo na území ČR asi 4 tisíce jídelen, do kterých chodilo přes 400 tisíc dětí, což představovalo 25 % tehdejšího počtu žáků.

V roce 1963 byly zveřejněny první výživové normy pro školní stravování a v okresech a krajích byla postupně zřizována síť metodických středisek a metodiků školního stravování. Cíl byl zřejmý: zajistit, aby výživa dětí měla určitou kvalitu. Jídelny však zápasily s nedostatečným a nekvalitním technickým vybavením, rovněž poplatky za stravování nestačily na dodržení optimální výživových požadavků.

Poměrně rychlý rozvoj zaznamenalo školní stravování v 70. letech 20. století, kdy s příchodem silných populačních ročníků bylo nutno postavit řadu nových jídelen. Přetrvávaly však nedostatky v technologickém vybavení a velmi problematické bylo i zásobování potravinami, o jejich kvalitě nemluvě. Postupně byly připravovány a aktualizovány nové receptury jídel pro školní stravování.

V roce 1989 bylo v ČR téměř 11 tisíc jídelen s 1,4 mil. dětských strávníků.

Po roce 1990 metodická síť řízení školních jídelen postupně zanikla a MŠMT omezilo vlastní činnost ve školním stravování na minimum. Po zániku okresů v roce 2003 se jídelny v naprosté většině staly součástí škol. Poplatky za jídlo byly upraveny tak, aby umožnily dosáhnout výživového optima, a vzrostl tak význam tzv. spotřebního koše.

Významnou metodickou pomoc poskytovala školním jídelnám po celou jejich historii Společnost pro výživu (vznikla v roce 1945), která se navíc od roku 1964 ve spolupráci se státními institucemi stává odborným garantem pro školní stravování. Společnost vydává odborné publikace a 6krát ročně také odborný časopis Výživa a potraviny, jehož součástí je Zpravodaj školního stravování.

V roce 2002 byl spuštěn internetový portál Jídelny.cz, který sehrál a stále sehrává významnou roli v informování personálu školních jídelen a v jejich vzdělávání. Vznikají i občanská sdružení na podporu školních jídelen jako např. ASPOS nebo AŠJ.

Jak si jídelny výročí připomínaly

Mnoho jídelen, obcí, měst i krajů si výročí vzniku školních jídelen připomnělo. Někde prostou formou článků v novinách, rekapitulujících historii školního stravování, jinde jako například v Přerově formou samostatných publikací o historii školních jídelen v obci či městě.

V Šenově nedaleko Ostravy proběhla beseda s pamětnicí, v Kunraticích připravili výstavu historických dokumentů a fotografií. Zajímavým nápadem si připomněly výročí brněnské školní jídelny, které připravily Týden společného vaření – první červnový týden vařily po vzoru jídelen v Římě podle společného jídelníčku.

K oslavám se připojili i ve Varnsdorfu: týdnem staročeské kuchyně v MŠ nebo výstavou zdravých potravin v jídelně v Edisonově ulici.

Na ZŠ Lupáčova v Praze na Žižkově vyhlásili výtvarnou soutěž žáků na téma Školní stravování. Oslava výročí byla také součástí Dne otevřených dveří v Červeném Kostelci, při němž jeho účastníci mohli shlédnout výstavu dobového vybavení jídelny a kuchyně, jídelních lístků a pracovního oblečení.

Jídelna základní školy ve Velkém Meziříčí nabídla ukázky dřívějších a současných úprav stolování a vybavení kuchyně. K vidění byly také archivní jídelní lístky a jeden týden zde vařili na přání žáků.

Výročí si připomněly rovněž některé instituce, jako např. Krajský úřad Plzeňského kraje, který připravil jako součást oslav setkání vedoucí školních jídelen. Vlastní připomínkové akce uspořádaly i některé obce, města nebo městské části jako např. Praha 12. Pozadu však nezůstaly ani nejmenší jídelny jako např. v mateřské škole v Praze 12, v jídelně ZŠ a MŠ Oloví u Sokolova, kde týden vařili podle starých českých receptů nebo v MŠ Malé Pole Slavičín, kde připravili výstavku minulého a současného stolování, dále nádobí, které se dříve používalo, nástěnku s dobovými fotografiemi a staršími jídelníčky a rodiče mohli ochutnat nejoblíbenější pomazánky dětí. Vše také zdokumentovali v obsáhlé fotogalerii.

Mimořádným způsobem a ve spolupráci se školním parlamentem a místním občanským sdružením KVAS si připomněli výročí školního stravování v Dolním Žandově. Připravili anketu mezi obyvateli, kteří vzpomínali na stará jídla ve školní jídelně. Kuchařky připravily menu „60. léta“, občané mohli navštívit výstavu starších kuchařských knih, dobových fotografií a ukázek přebalů potravinových výrobků z 50.-70. let.

Všechny tyto akce prohloubily povědomí veřejnosti o existenci systému školního stravování a o jeho kvalitě. Bylo by potřeba v těchto aktivitách nebo v této snaze pokračovat a rok 2015, kdy si budeme připomínat 70 let od vzniku prvních školních jídelen, nám k tomu dává dobrou příležitost.

Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz