Spotřební koš byl polidštěn

Spotřební koš nemusí být jen strašákem, který na nás zírá při měsíční uzávěrce. Jeho podstatu a význam známe všichni dost dobře, ale důležité je, aby to věděli i strávníci a široká veřejnost. Šikovně na to šla paní vedoucí školní jídelny ZŠ Dlouhá v Pohořelicích Marta Mandincová. Zapojila do opěvování zdravé výživy všechny včetně babiček, rybářů a Městského úřadu. I ty hasiče a místní policii. Děti a pracovníci školy ve všech profesích jsou samozřejmostí.
Uspořádala Týden zdravé výživy, jehož smyslem bylo informovat, proč jsou zdravé suroviny sledované, a že se dají upravovat chutně a vtipně. Do pěti dnů bylo rozděleno téma Spotřebního koše: den mléčný, zeleninový, rybí, ovocný a den luštěninový. Jídelníček můžete vidět na internetu (datum 13.10. – 17.10.2008).

Vyjmenovat všechna jídla by bylo hodně zdlouhavé. Uvedu jen, co mne zaujalo na první čtení: Krupicové knedlíky s borůvkovým žahourem – fakt mňamůtka. Myslím, že by vedoucí jídelen uvítaly všeobecně, kdyby mohly na jídelních lístcích vystavených na internetu rozkliknout u daného názvu jídla jeho složení jako inspiraci. Zřejmě by tato služba byla vhodná i pro strávníky samotné, protože za názvy, byť lákavými, lze těžko někdy odhadnout charakter jídla.
Počátek všeho byl samozřejmě v nápadu a výzvě ke spolupráci i na rodičovských schůzkách. Výsledkem bylo neuvěřitelné nadšení a ukázka šikovnosti ve všech směrech. Paní učitelka Iva Poprachová je krásná a milá, vložila do akce celé své „já“, a tak to taky potom vypadalo. Škola byla vyzdobena pracemi žáků z hodin výtvarné výchovy. Na schodišti se pnuly fazole z papíru, na zdi bujela kukuřice, v Mléčné dráze kroužily vystřižené mléčné produkty, luštěninoví panáčci skotačili na okně a my jsme žasli, co všechno se dá ztvárnit, a jak krásně lze spotřební koš objasnit. Kdyby jenom to! Na hodinách literatury skládali žáci básničky a psali slohové práce na téma: zdravá strava. Když jsem četla básničku s názvem „Fazole na kole“, nemohla jsem se dočkat, jaká bude pointa. Byla, a pěkná! Proč by budoucí umělci nemohli začínat u jídla, když se vlastně kolem něj všechno točí? Došlo i na počítačové zpracování, žáci tvořili vtipné a zajímavé jídelní lístky, učili se, jak se pracuje s normou a recepturami. Učitel tělocviku navíc veškeré dění zaznamenával na DVD, to aby byl v pohybu i on.

Děti nosily z domu osvědčené rodinné recepty, které doma projednávali rodiče, babičky… o dědečcích jsem neslyšela, ale v Pohořelicích je možné všechno. Na jídelním lístku bylo u jídla uvedeno jméno poskytovatele, nic anonymního, hrdě se každý hlásil ke své práci a počinu. Dokonce Tomáš Holec z 5. A donesl na každý den několik receptů, které jsou doma prověřené, žádná teorie. U oběda nás čekala výstavka s ochutnávkou jídel, které děti vlastnoručně přichystaly a nazdobily pod vedením kuchařek, které musely stihnout ještě poradit i pochválit. A jak jim chutnalo! Nejhezčí bylo, když děti na přiložených papírech hodnotily jídlo daného dne. Stály ve frontě, nakukovaly přes rameno tomu, co se zápalem psal jedničku s hvězdičkou přes půl stránky. Pomáhal si ovšem jazykem, jinak by byla ta jednička víc šišatá.

Proběhlo vyhodnocení a patřičné ocenění pomocí sponzorských darů. Největší ovšem je radost celého kolektivu kuchyně a všech kdo pomáhali.
Kdyby všechno klapalo, tak jako pod křídly pana ředitele Mgr. Stanislava Poláka, bylo by nám na světě veseleji. Ovšem marně by roztahoval svoje křídla a natřásal jimi, kdyby neměl k sobě ta správná, obětavá a pracovitá kuřátka.
Shrnuto, podtrženo: Spotřební koš byl polidštěn.

 Alena Stará je spolupracovnice redakce portálu Jídelny.cz