Přeskočit na obsah

Týdny světové kuchyně v Uherském Brodě

Nápadů, jak zpestřit jídelníček strávníků, není nikdy dost. Představujeme vám jeden příklad hodný následování. V Uherském Brodě pořádali Týdny světové kuchyně a nezůstali jen u cizokrajných receptur.

Autor: Pavel Ludvík

Školní jídelna Na výsluní v Uherském Brodě vaří obědy pro žáky základní školy. Obvykle připravuje denně 2 jídla: první představuje klasickou českou kuchyni, druhé je bezmasé, zeleninové. V jarních měsících 2006 se pracovnice jídelny pokusily tento zaběhnutý systém poněkud oživit – uspořádaly týdny světové kuchyně. Během několika týdnů představily svým strávníkům receptury mnoha evropských i mimoevropských národů. Jde jistě o chvályhodný počin. Mnoho národních kuchyní preferuje podstatně zdravější způsob stravy než ta naše a strávníci se seznámí se stravovacími zvyklostmi dalších národů. Vzhledem k postupnému otevírání Evropy se jim to zcela jistě časem bude hodit.

Nejen jídelníček
Děti, zejména ty malé, jsou při jídle velmi konzervativní. Neznámé nebo nevyzkoušené jídlo je důvodem k jeho odmítnutí. Proto děti v této jídelně dostaly předem nejen jídelníček, ale na nástěnce byla také popsána a  charakterizována kuchyně jednotlivých národů, u jednotlivých jídel bylo uvedeno jejich složení. Malý strávník tedy neputoval do úplně cizí krajiny: věděl, co přibližně v jídle bude.

Např. v den norské kuchyně se strávníci mohli těšit na toto menu:
Polévka: krevetový krém (pravý uzený losos, krevety, krabí maso, mouka, smetana, zeleninový vývar)
Závitky s párkem a slaninou (vepřové maso, krůtí párek, anglická slanina, smetana)

K tomu si mohli strávníci přečíst tuto charakteristiku
Norská kuchyně patří do kuchyně skandinávské (Švédsko,Norsko,Finsko, Dánsko), kuchyně těchto zemí mají mnoho společných rysů. Základními potravinami jsou mořské a sladkovodní ryby. Upravují se vařené, pečené, mleté jako pudinky, nákypy nebo se z nich upravují polévky a studené pokrmy. Norský jídelníček je obohacen o sobí maso, o maso velrybí a spoustu tvrdých sýrů. Často používají  mléko a sladké pokrmy. Při slavnostních příležitostech se servíruje tzv. švédský /obložený/  stůl  s mnoha druhy studených pokrmů a lahůdek.

V den italské kuchyně si strávníci pochutnali na těchto jídlech:
Italská polévka MINESTRONE: rajčata, fazolky, kapusta, kukuřice, celer, mrkev
Sicilské makarony: kuřecí maso, slanina, cibule, kukuřice, kečup, oregano, bazalka
Pizza : rajčata, olivy, česnek, šunka na pizzu, žampiony, kukuřice, sýr mozarella, koření

Ukázka jídelníčku středoevropské kuchyně
Pro ty, kdo se chtějí seznámit se skladbou  týdenního jídelníčku, uvádíme jeden příklad z týdne od 6. do 10.3.2006

Pondělí: Maďarsko
Polévka cibulová s bramborem.a zelenou paprikou
1. Debrecínská pečeně, rýže, rajský salát
2. Langoše s kečupem a sýrem
Džus-čaj

Úterý: Německo
Polévka mrkvová se smetanou
1. Karbenátky s tuňákem, bramborová kaše, zelný salát
2. Vařený chřest s osmaženou houskou, sýrová omáčka, brambory
Šípkový čaj

Středa: Rakousko
Polévka rakouská slepičí
1. Vídeňská roštěná, vídeňský knedlík
2. Vepřová játra po tyrolsku, rýže
Bylinkový čaj

Čtvrtek: Rusko
Polévka ruská Ucha
1. Kuřecí prsíčka po petrohradsku, brambory
2. Těftěli  ze skopového masa v omáčce, těstovina
Pirožek s marmeládou, ovocný čaj

Pátek: Slovensko
Polévka kyselica s klobásou
1. Lokše s mákem–perníkem-tvarohem
2. Brynzové halušky, mléko
Jablko-hruška, čaj s citrónem

Komunikace se zákazníkem
Pozoruhodné na této akci však bylo, jak se vedení jídelny snažilo o komunikaci se strávníky: tedy ne „tady máš, sněz to a běž“, ale „pochutnal sis, jak to hodnotíš?“ I v tom tkví výchova strávníka. Jak nám napsala paní Trtková, vedoucí jídelny, děti byly vybízeny k písemnému hodnocení. Předem dostaly pokyny, jak bude hodnocení probíhat a kde si mohou vyzvednout hlasovací lístky. „Můžu říct, že máme převahu jedniček s hvězdičkami,“ uvádí paní vedoucí. Nejvíce ji potěšil lísteček od žáka 9. třídy: „Chválit tyhle jídla je zbytečné. V téhle jídelně je jak dobrý personál, tak i výborná kuchyně. Dávám všem jídlům *****.“

Strávníky jistě potěšil slib vedení, že nejúspěšnější jídla se budou na jídelníčku objevovat opakovaně. Děti oceňovaly, že se kuchařky nebojí experimentovat, některé dokonce prozradily, že podobná jídla se snaží doma připravit i jejich maminky.

Občas se při hodnocení neobjevovala zrovna kultivovaná a společensky znějící vyjádření. Jak dokáží mluvit osmáci a deváťáci, vědí ostatně vedoucí jídelen velmi dobře. A tak se na nástěnce u jídelny v Uherském Brodě objevilo také toto sdělení:
Žáci,  potěšilo nás, že jste se zapojili do hodnocení akce  školní jídelny „mezinárodní kuchyně“ a hlavně to, že vám téměř všem tato nová jídla chutnají, ba dokonce chválíte paní kuchařky za jejich mimořádnou práci. Dostali jsme však také lístečky se záporným ohlasem, mrzí nás to, ale to už tak je, že každé jídlo všem stejně nechutná. Chci však upozornit žáky, kteří spokojeni nejsou, aby své vyjádření psali slušnými slovy a  způsoby a neporušovali tak školní řád.

Opět další forma příkladné komunikace, navíc s  humorem mezi řádky.

Přes kuchyň na zeměpis
Dalším vynikajícím nápadem bylo propojení celé akce s výukou zeměpisu. Regionální týdeník UherskoBodska se na tento aspekt dotázal učitele zeměpisu.

„Co na to jako zeměpisec říkám? Je to fantastická věc, protože děti se takto alespoň velmi příjemnou formou seznámí s jídelníčkem celé planety a navíc nám to pak usnadní výuku,“ svěřil se učitel Jaromír Láska, a jako názorný příklad provázanosti geografie s kuchyní uvedl Indii. „Jakmile se budeme o tomto asijském státu učit, stačí jen, aby si žáci zavzpomínali co typicky indického měli v jídelně k obědu, no a hned si pak z toho mohou odvodit, jaké že plodiny jsou pro tamní oblast nejtypičtější,“ okomentoval nápad se „světovými obědy“ pedagog.

A co na to říkají Jídelny.cz? K realizaci takové akce je jistě potřeba snaha pracovnic školní jídelny, ale také ochota, dobré srdce, vysoká odbornost, společná řeč s vedením školy a manažerské i marketingové úsilí hodné mistrů. Portál Jídelny.cz tleská provedení tohoto projektu a nabízí ho jako příklad hodný následování.

Ing. Pavel Ludvík, vedoucí redakce zpravodajství

Autor: Pavel Ludvík

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se
  • Autor: Věrka

    já říkám „hurá“ část l.
    Vážené kolegyně a kolegové,
    přečetla jsem si reakce na článek o paní Trtkové a její aktivitě s přípravou měsíční akce o mezinárodní kuchyni. A já říkám „hurá“, konečně o sobě dal zase někdo vědět.
    Copak vážení kolegové, neuvědomujete si, že školní jídelny jsou někde na chvostu školství a je zapotřebí se zviditelnit. Pro koho je tato akce samozdřejmostí a dělá mnohem víc, pište o sobě – dávejte nápady a zkušenosti druhým. Závist není na pravém místě. Je nutné se přece dostat do podvědomí společnosti a pod kůži úředníkům na ministerstvech.
    Když byli naši dědečkové říkalo se „sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná najdou tě“, za komunistů se už říkalo „sedávej panenko v koutě, zůstaneš kádrová rezerva“ a dnes se nevím co říká, ale kdo sedí v koutě ten tam i zůstane.
    Proto z kouta ven. Kdo se o nás zmíní při věcech rozhodování, čím obhájíme zvýšení platů, čím dáte vědět o své zodpovědnosti. Ano bereme na sebe odpovědnost za zdraví stovek dětí , za staticíce korun v ročním rozpočtu a s každou vyhláškou nad naší hlavou visí Damoklův meč a přece každou další odpovědnost přebíráme bez řečí.Který z Vašich nadřízených zná naši práci. Jen podvědomě tuší, co by se stalo, kdyby jsme dlouhodobě onemocněli. Odpovědí zůstává – začněte z té strany stolu, na které je větší hromadu nevyřízených záležitostí. Tímto nechci narážet na posty ředitelů – jsou to lidé uznalí a většina problémů na školách pramení z mezilidských vztahů. Mířím výš. Je nás hodně schopných a určitě bychom dokázali zpracovat zajímavá témata, získat grandy – finance z evropských fondů na vzdělávácí programy…., ale musí se o nás vědět, že dokážeme víc než sedět za pracovním stolem a zvládat bohatou agendu každodenní reality školní jídelny.

  • Autor: Věrka

    já říkám hurá část II.
    Věřte milí kolegové,že dnes není úkolem školní jídelny jen to, aby se děti najedli, ale také aby se naučily jíst a až příjdou do restaurace, aby věděly co je azu po tatarsku nebo mexické fazole…..Naše práce má dnes jiný smysl, než za dob nedostatku a dlouhých front na jižní ovoce.
    A vy rodiče, kteří nejste spokojeni se školní jídelnou – udělejte si čas, příjďte se podívat, ochutnat, jsou to Vaše děti a jsou to Vaše peníze. Rádi Vás přivítáme.
    A k osobnosti paní Trtkové. Já jí blahopřeju. Byla aktivní , když se v její jídelně stravovalo 1100 dětí a je aktivní i dnes. Neznám široko daleko nikoho, kdo zorganizoval tolik zájezdů, kdo dnes ve svém volném čase je na schůzích odborů, aby za nás mluvil. A hlavně tím, že dala o sobě vědět, neukázala jen na sebe, ale i na kolektiv kuchařek, které jejímu nápadu dokáží vyjít bez řecí vstříc. Neměli bychom smeknout?
    Tak tedy dámy a pánové, nenechávejme si své aktivity jen pro sebe, zviditelňujme se. Nemusí být plné noviny jen výstřelků z parlamentu, ať mají novináři pořádnou práci.

  • Autor: Monča

    věrné kamarádky
    Věrko, Věrko, jak dlouho jste to dávaly dohromady
    než vznikly tyto bláboly? Neoblbujte slušné lidi. My
    ve Zlínském kraji ji známe a myslíme si své. Vy jste známé duo z UB a tak se zastáváte jedna druhé. S tím se nedá nic dělat, někdo musí být středem pozornosti….

    • Autor: Irena

      Re: věrné kamarádky
      to

    • Autor: Irena

      Re: věrné kamarádky
      Kdo je to my? Pochlub se raději ty, co jsi dokázala ve školním stravování pro děti? Kritizovat umí každý. Zavání to spíš závistí, že?

  • Autor: Jitka

    Já říkám,,JEN DO TOHO“!!!!!!
    Velmi mě zaujal článek p.Věrky.Je vidět,že v Uh.Brodě se nespí.Velmi rádá brouzdám po internetu a hledám inspiraci o všem co se týká stravování.Sama dobře vím jak je složité vymyslet jídla pro pár strávníku(máme raestauraci),natož tak pro děti,kterým máloco chutná!!!!!Oceňuji zájem o vše nové.Ono je velmi jednoduché napsat na jídelníček vepřo,knedlo,zelo,ale spousta lidí neocení vaši snahu o něco jiného,umí jen a jen kritizovat.Nad tím se ale vždy Věrko musíte povznést a s takovýchto lidí si nic nedělat.Vždyť naše děti nemusí jíst jen to vepřo,knedlo,zelo,ale každé dítko si jistě najde co má rádo a co mu chutná.

  • Autor: Ivana

    Jsem znechucena.
    Příspěvek od Zdeňka a Monči je ubohý a plný závisti. Když už s něčím nesouhlasím, tak nebudu alespoń pomlouvat.Jedné doporučuji ať si zajde na jídlo do bufetu za 60 kč bez pití a polévky a druhé ať se pochválí svým jídelníčkem.