Přeskočit na obsah

Víc a víc dobrých zpráv o školním stravování

Zdá se, že doba, kdy se o školním stravování psalo ve sdělovacích prostředcích jen negativně, je za námi. Dobrých zpráv přibývá. Co je toho příčinou?

Autor: Ing. Pavel Ludvík

Na podzim 2015 se v diskusi portálu Jídelny.cz znovu objevil povzdech, jak negativně se ve sdělovacích prostředcích píše a mluví o školním stravování. Před několika lety bylo skutečně obtížné najít v médiích článek či rozhovor, který by popisoval školní jídelny a vše, co se v nich děje, když už ne pozitivně, tak alespoň neutrálně. Od té doby se však mnohé změnilo. Zpráv, které věrně přibližují školní stravování, přibylo a všichni, kteří se o to zasloužili, včetně nebojácných kuchařek a vedoucích, se mohou těšit z dobře odvedeného díla.

Pocit, že styl zpravodajství o školních jídelnách se změnil, musí mít dnes každý, kdo občas prosurfuje internet nebo prolistuje noviny a časopisy. Chce-li mít jistotu, může si zapnout a nastavit monitoring zpráv, který některé internetové služby dnes nabízejí, a pomocí něho sledovat, co se o školních jídelnách píše, kde a jak se o nich mluví. Stačí několik týdnů a získáte jistotu, že neutrální nebo pozitivní zpravodajství o školních jídelnách dnes převažuje.

Celostátní soutěž jídelen dává základ

Jedním z důvodů, které k tomu rozhodně přispěly, je pravidelné pořádání soutěže O nejlepší školní oběd. Finále této soutěže každoročně způsobí, že se do médií dostane obrovská porce informací o tom, jak fungují školní jídelny. Objeví se v nich také hodnocení soutěžních obědů od výživových specialistek a rozhovory o zákulisí soutěže.

To vše spolu s fotografiemi vítězných jídel, s titulky obsahující slova jako „lahůdka“ nebo „delikatesa“ upoutává pozornost čtenářů a školní stravování se alespoň pár dnů veze na vlně slávy. V internetových diskusích pod podobnými články se často objevují nevěřícné dotazy, zda suroviny na to a to jídlo se dají pořídit za limit stanovený podmínkami soutěže, a mnozí čtenáři vyjadřují jídelnám obdiv za to, že takto dokáží svým strávníkům uvařit.

Rozhlasové a televizní stanice přinášejí v období před a po soutěži rozsáhlejší vyjádření odborníků (například zde nebo zde), kteří se vyznají ve školním stravování, a posluchači jsou tak seznamováni se základními principy školního stravování, se spotřebním košem, s každodenním provozem jídelen i s tolikrát diskutovanými platy personálu.

Všichni zúčastnění mají zásluhu na pozitivních zprávách

Bylo by nespravedlivé pominout také přínos různých regionálních a místních soutěží školních jídelen, jako např. v Ostravě. Jejich výsledkem je vždy oku lahodící talíř s jídlem, což je věc, která návštěvníka soutěže či čtenáře vždy přitáhne, a může-li takový člověk i ochutnat, má určitě alespoň na pár dnů pocit, že školní jídelny vaří velmi dobře. Dosah zpráv o těchto místních akcích je podstatně menší, ale ve svém regionu také přinášejí užitek.

Poděkování a uznání proto patří všem jídelnám, které v těchto soutěžích nesou kůži na trh. I když se neprobojují do finále, vytvářejí síto, které určuje jídla nejlepší kvality, s nimiž je pak školní stravování v médiích spojováno.

Ve školních jídelnách se děje spousta věcí

Na základě dojmů z několika ročníků celostátní soutěže se novináři pravděpodobně přesvědčili, že ve školním stravování je spousta zajímavých věcí, o kterých stojí za to psát, a proto častěji než dříve školní jídelny sami vyhledávají. Jsou také již poučenější a vědí, na co se ptát. Zkušené vedoucí potvrzují, že na takovou návštěvu je potřeba se dobře připravit a zahrnout ji informacemi.

Lákavým tématem byly v létě 2015 rekonstrukce jídelen, o kterých se objevilo mnoho zpráv. Autory pochopitelně velmi často zajímalo, kolik milionů korun celá akce stála, ale neméně často popisovali důvody rekonstrukce, složitost podmínek, které příprava školních obědů vyžaduje, nebo obětavost kuchařek, které s blížícím se termínem ukončení rekonstrukce finišovaly s přípravami na zahájení provozu. Nechyběly ani informace, že se termín předání nepodařilo dodržet a za jak obtížných podmínek musely kuchařky první obědy vařit. Reportáže se někdy věnovaly i tomu, že v nových kuchyních se začíná používat nový a zdravější styl vaření. Všechny tyto zprávy navozovaly dojem, že školní stravování je složitý systém, v němž nutně musí pracovat odborně zdatní a kvalifikovaní lidé.

O dietní stravování mají média zájem

Dalším impulsem, který mimořádně přispěl ke kladnému informování o školních jídelnách, bylo zavádění systému dietního stravování. Když novináři chtěli veřejnost informovat, jak se dietní stravování rozbíhá, museli napsat, že systém nefunguje a také uvést důvody proč. Z vydaných článků získali čtenáři dojem, že obětavé kuchařky jsou na změnu připraveny, ale nemůžou, protože jim někdo připravil nesplnitelné podmínky. Školní stravování se tak dostalo do pozice slabého a utlačovaného, který se s osudem statečně pere, a čtenářská obec, která sama je přípravě diet příznivě nakloněna, mu začala fandit.

Mnohé články na toto téma popisovaly náročnost vaření dietních jídel, přinášely zmínky o nízkých platech kuchařek, které neodpovídají náročnosti jejich práce, nebo seznamovaly s tím, že v určitých jídelnách se diety kvalifikovaně a bez problémů připravují již mnoho let. Některé vedoucí jídelen v reportážích velmi nebojácně seznamovaly čtenáře s tím, jaké možnosti jídelna má, jak je na dietní jídla připravena a proč je vařit nemůže. Často neváhaly připojit ani osobní hodnocení situace.

Média si často všímala úsilí velkých měst proškolit kuchařky v přípravě dietní stravy a zavést vlastní systém přípravy dietní stravy (například Frýdek-Místek nebo Brno).

Stále je o čem psát

Svůj podíl na zvýšeném počtu článků mají i různé zájmové skupiny, které v poslední době vznikly za účelem ozdravění školního stravování a které vyvíjejí nepřehlédnutelnou mediální aktivitu, podporující image školních jídelen.

Série článků doprovázela zahájení odběrů vzorků pro studii kvality školních obědů. Čtenáři se mnohem více než dříve mají možnost dočíst, jak se ve školních jídelnách mění strava, jak sílí trendy směřující ke zdravé výživě. Opakovaně se objevují spekulace o změnách spotřebního koše, ale současně se často čtenář dozvídá, že školní jídelny na změnu normy nečekají a samy podnikají pokusy, jak stravu ozdravit. To dělá školnímu stravování velmi dobrou reklamu.

V srpnu 2015 upoutalo pozornost mnoha médií školení v Liberci, na kterém se kuchařky z jídelen učily vařit zdravá a méně oblíbená jídla. Objevují se i články, které celkově shrnují dění ve školním stravování, a jídelny z nich vůbec nevycházejí špatně.

Stranou zájmu nezůstává ani televize. Na konci letních prázdnin se zástupkyně ŠJ Horní v Brně dostaly do pořadu ČT2 Dobré ráno, obsáhle v něm referovaly o školním stravování a předváděly přípravu moderního obědu (1. vstup ve vysílání, 2. vstup ve vysílání, 3. vstup ve vysílání). Posluchači Déčka České televize byli 18. září 2015 seznámeni s projektem Zdravá školní jídelna. 

To, že se v médiích tu a tam objeví nějaké šlehnutí do školního stravování, není nic neobvyklého. Zpěváci, sportovci, politici, ale i lékaři, silničáři nebo řidiči MHD s tím mají své zkušenosti a mohli by vyprávět. Školní jídelny jsou všudypřítomné a jsou příliš snadným terčem, než aby se do nich občas někdo nepokusil trefit. Důležité však je, že zášť vůči nim a snaha znevážit jejich úsilí, které jsme před lety pravidelně pozorovali, skutečně mizí.

Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz

Autor: Ing. Pavel Ludvík

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se