Z Prčice na  výstaviště G + H

První březnový týden od 4. do 6. března 2009 proběhl na brněnském výstavišti 4. mezinárodní veletrh gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování G + H.

Jen co jsem vstoupila do pavilonu A na brněnském výstavišti, točilo se u Heinekenu pivo a připravovala se krmě k pivu lahodná. Pěkný začátek. S patřičnou show se soutěžilo o Krále výčepních.
Ale já jsem byla zvědavá, co nového se děje na tomto 4. Mezinárodním veletrhu gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování. Určitě všichni vystavovatelé předvádí jen to nejlepší a chtějí ohromit. To mě v první řadě napadlo, když jsem vstoupila mezi zařízení firmy Retigo, kde skupinka žen poslouchala výklad. Byly to pracovnice školní jídelny Dětského domova z Prčice (žádné „jdeme do Prčic”, ale „do Prčice“ – na tom děvčata se zdviženým prstem trvají). Jely zdaleka za jasným cílem vyhlédnout si vytoužený konvektomat. Lehce jsem zamáčkla slzu, neboť jsem si vzpomněla na svá učňovská léta, kdy jsme se učili o konvektomatech jako o všemocném zázraku budoucnosti. Všechno je dnes jiné. Konvektomaty jsou známým pomocníkem v kuchyni a jejich možnosti jsou neuvěřitelné. Šarmantní pan kuchař firmy nám ochotně tohoto pomocníka představil. Speciální vypouklé dvojité sklo zajistí, že se obsluha nespálí. Jedinečný je dotekový ovládací displej, kde čtete, co je nastaveno, a můžete si navolit i barvu kůrčičky. To už blikaly kontrolky i mně. Není asi daleko doba, kdy na nás náš pomocník zašveholí: „Tobě to dneska, Božka, sluší!“

Služby v oblasti stravování jsou dnes na vysoké úrovni. Důkazem je nabídka vystavovaného zboží. Na příklad celkem malý stolní robot, který pomocí horního nástavce dovede ušlehat bramborovou kaši bez metliček, zmrzlinové stroje, škála nádobí a náčiní, měřící a vážící přístroje. Ve vitrínách se skvěly degustační vzorky, probíhala ochutnávka a libá vůně se linula pavilonem A.

Zaujal mě sedmdesátiletý kulaťoučký pán, který se v kuchařském oblečení točil kolem zvláštního vozíku. Jednalo se o pojízdnou pec na brambory, která ale dovede péct i pizzu a jiné výrobky. Pán tahající zlaťoučké brambory z pece začínal jako chlapec s malým vozíčkem jezdit po městě v Anglii. Svou pílí se vypracoval na majitele cateringové firmy.

V části pavilonu výstavy vín Vinex vládla skutečná pohoda. Bylo přínosné pozorovat stánky vystavovatelů, jak nápaditě přitahují oko návštěvníků. Se zaujetím jsem sledovala pěknou předváděcí akci s názvem „Snoubení vína s jídlem“. Není to nádhera, už jen ten název? Potěšilo mě, že tady vidím známou tvář z krajských konferencí pana Petra Stupku, kuchaře na volné noze, který je studnicí nápadů. K podávaným vínům nabízel „Pečenou bramboračku“ a kapra dle receptury z roku 1600.
Zajímavá byla soutěž juniorů v oboru kuchař, cukrář a číšník. Soutěžní výrobky připomínají umělecká díla.

Jen zdánlivě to nemá nic společného se školními jídelnami, přece kuchařky vycházejí ze stejných učilišť jako kolegové, kteří sbírají medaile i na světové úrovni. Podmínky jsou jistě jiné, šikovní jsou přece všichni stejně.

 Alena Stará je spolupracovnice redakce portálu Jídelny.cz