Zkušenosti ze školení k vyhlášce 17/2015

Vzkazy, informace i souvislejší sdělení, které nám do redakce každodenně chodí, se v posledních týdnech často týkají dietního stravování. Vyjadřují nespokojenost s novelou vyhlášky o školním stravování, s prací státních orgánů, s podivným postupem přípravy metodického pokynu.

Minulý týden začala školení, jejichž organizátor přímo uvádí, že obsahem školení bude metodický pokyn k vyhlášce 17/2015 a že obsah školení je schválen MŠMT ČR a MZ ČR. Tyto semináře jsou pochopitelně pod vaším drobnohledem, zejména proto, že metodický pokyn zatím nebyl zveřejněn, a neváháte se k nim vyjadřovat. S reakcemi na tato školení se můžete seznámit v diskusi nebo v reakcích pod článkem Váhání s metodickým pokynem nahrává spekulacím.

Podle dostupných informací školení nejsou zlá, trpí však nevyrovnaností lektorů v různých městech. Účastníci neví, na jakého lektora narazí, lektoři často neznají praxi školního stravování. Opakovaně se naráží na to, že metodický pokyn, který se má školit, neexistuje.

Dostali jsme však i jedno delší sdělení, které vyjadřuje osobní zkušenosti se školením v Plzni. Může být subjektivní, ale podle našich poznatků dost odpovídá průběhu školení.

Předpokládala jsem, že školení k dietám a alergenům, jehož obsah je schválen MŠMT ČR a MZ ČR bude to správné, které mi ozřejmí, jak to tedy vlastně všechno mám udělat, aby to bylo opravdu správně. Přihlásila jsem se na první termín tohoto školení do Plzně, zaplatila 370 Kč a těšila se, že už mi konečně někdo vnese do značení alergenů a přípravy diet ve školní jídelně jasno.

Školení začalo tématem potravinových alergií. To, co mě nejvíce zajímalo, tedy jak mám správně značit alergeny, k tomu jsem se moc informací nedověděla. Působilo to na mě tak, že lektorka si sama v této oblasti nebyla moc jistá. O alergenech mluvila pěkně, u značení jen četla, co bylo promítáno na plátno.

Pro mě nová informace je, že prý je pevné pořadí alergenů, které musíme písemně značit, a nestačí u nebalených potravin, že strávníky budeme informovat na jejich žádost. Takže další lektor a další výklad o správnosti značení alergenů. Naštěstí jsem členkou Asposu, obrátila jsem se na něj a od Ing. Janotové jsem se dozvěděla, jak to tedy je správně. Mohu si způsob značení zvolit, jaký chci (tedy i pořadí čísel, nebo mohu používat i písmena či jiné značky) a je i možné informovat písemně obecnou formou, že pokrmy mohou obsahovat alergeny a že jsou na vyžádání u výdeje či v kanceláři vedoucí.

Čekala bych od lektorky firmy, která má schválené školení ministerstvy, že kromě znalostí o alergiích bude i správně informovat ohledně značení alergenů. Informace o správném značení alergenů jsou pro moji práci nejpodstatnější.

Na to nejdůležitější, jak vařit dietní jídla přišla řada po krátké přestávce. Lektorka v úvodu řekla, že pracuje 25 let ve stravování a bylo vidět, že ohledně sestavování diet znalosti má, ale v problematice školního stravování si není moc jistá. Také když došlo na otázky, přiznala, že již delší dobu ve stravování nepůsobí. Informovala nás, že nejdůležitější je, abychom si sehnali garanta z jejich sekce nutričních terapeutů, kteří jsou proškoleni na problematiku školního stravování a kteří nás prý naučí sestavovat správně dietní jídla, proškolí personál a také prověří provoz a sestaví dietní variantu k jídelníčkům, které vaříme.

Bez garanta bychom prý dietní stravování neměli dělat, protože diety jsou práce nutričního terapeuta, který je odborník, kdežto my ne, protože se jedná o tzv. zdravotní stravování. Na otázku jedné z účastnic, zda může být i jiný nutriční terapeut, tak prý ano, ale pak nemáme tu garanci. Prý máme navrhnout našemu nutričnímu terapeutovi, aby se k nim do sekce zaregistroval, aby mohl být garantem. Prý garant je proto, aby byl jednotný postup a jednotný názor, jak má dietní stravování vypadat. Jenže i když budeme mít garanta, tak si za správnost ručíme stejně sami. Odpovědnost je na nás, přestože prý práce garanta bude provoz stát několik desítek tisíc korun (a kde na to má školní jídelna vzít?).

Na další otázku, jak máme dodržet finanční normu, když děláme jednu bezlepkovou dietu ve školce, kde je 30 dětí, se lektorka vyjádřila, že se to v tom množství dražších surovin pro jedno dítě schová. Naštěstí byla na školení i naše metodička, která upřesnila, že u dietního stravování dle vyhlášky není potřeba dodržet finanční normu a ani spotřební koš. Ještě více mě překvapilo, že teď je sice dietní stravování dobrovolné, ale údajně od roku 2017 proběhne novela vyhlášky a dietní stravování bude povinné!

Paní lektorka se několikrát opírala o informace z metodického pokynu. Když se někdo z účastníků zeptal, kde tento metodický pokyn seženeme, tak prý to jsou materiály a informace, které nám lektorka předala teď na této přednášce. Materiály, které jsme dostali, však obsahovaly kopii přednášky promítanou po celou dobu školení. Další překvapivá informace byla, že pokud chceme dělat dietní stravování, tak se musíme domluvit se zřizovatelem, protože pouze on může dietní stavování povolit. Kontrolovat dietní stravování bude ČŠI a hygieničky a prý i nejméně 1x za 3 měsíce garantující nutriční terapeut. Na informace, kdo práci s dietami zaplatí kuchařkám, ani nemělo cenu se ptát.

Školení skončilo, já jsem otrávená, že to, co jsem potřebovala vědět nejvíce, jsem se nedozvěděla a že šlo o zbytečný čas a vyhozené peníze. Abych byla férová, tak pár informací bylo zajímavých, pro praxi použitelných již méně, a jak jsem si následně ověřila u Asposu, tak některé byly mylné a zavádějící. Snad na ostatních školeních (i v Plzni bude ještě jedno školení) budete mít štěstí na lepší lektory. Hlavně se držte a neklesejte na mysli, na mnohdy nedomyšlené předpisy už jsme si za ta léta praxe zvykli a vždy jsme to nějak zvládli. Problém je, že ti, co by nám měli pomáhat. nám nejenže nepomáhají, ale ještě mnohdy škodí, snad neúmyslně.

Co vy na tento příspěvek? Jaké máte zkušenosti s těmito školeními? Probíhala u vás podobně?  Mnohé z vás byly už na těchto akcích v Praze, Plzni, Ostravě… Co vám školení přinesla? Vyjádřete prosím své názory v diskusi pod článkem.