Komentovat 
Školní jídelna není jen o vydávání obědů. Je to živý organismus, ve kterém se každý den odehrává malá logistická a mezilidská bitva. Úspěch závisí nejen na kvalitě jídla, ale především na tom, jak dobře spolupracuje tým kuchařů a kuchařek, pomocníků a vedoucí. A právě stavba silného a funkčního týmu je dnes důležitější než kdy dřív.
Tým jako štít proti krizi
Poslední roky nebyly pro školní jídelny jednoduché. Peněz je málo, platy stagnují, zodpovědnost přitom roste. Vedoucí nesou na bedrech řízení provozu, hygienické požadavky, změny ve vyhláškách i každodenní krizový management. Kuchařky vaří ve vysokém tempu, často s minimálním personálním zajištěním.
A přesto – nebo právě proto – stále existují jídelny, které fungují dobře. Kde se vaří s radostí, kde se nebojí zkoušet nové věci, kde vládne klid a pohoda. Čím to je? Většinou to má jeden důvod: dobrý tým.
Jak potvrdilo mnoho vedoucích v rozhovorech pro náš portál, to, co jim dává sílu pokračovat, jsou lidé kolem nich a spokojenost strávníků.
1. Komunikace jako základní surovina
Dobrý tým nefunguje bez kvalitní komunikace. Ale komunikace neznamená jen „říkat, co je potřeba udělat“. Znamená i naslouchat, vnímat, jak se kdo cítí, a dovolit si říct, když něco nefunguje.
Tip pro praxi:
🧩 Zaveďte miniporady – třeba jednou týdně na 10 minut. Každý může říct, co se povedlo, co ho trápí, co by chtěl změnit. I krátká zastávka může předejít frustraci a napětí.
2. Vedoucí jako kapitán – ne jako dispečer
Role vedoucí školní jídelny už dávno není jen organizační. Vedoucí dnes stojí i v roli mentora, kouče a často i psychologa. Zná silné a slabé stránky týmu, pomáhá nastavovat hranice a zároveň vytváří prostředí, ve kterém se dá pracovat s chutí.
Dobrý vedoucí se nebojí přiznat chybu, dává prostor názoru ostatních a umí ocenit, když někdo přijde s nápadem. Nezavelí – ale vyslechne, vysvětlí, hledá společné řešení.
3. Motivace: víc než „jednou za rok odměna“
V prostředí, kde mzdy často neodpovídají náročnosti práce, je motivace klíčová.
Co dnes motivuje pracovníky v jídelně:
uznání (i obyčejné „děkuju“),
možnost ovlivnit některé procesy (např. návrh jídelníčku, výběr nového nádobí),
zapojení do řešení problémů (např. jak omezit plýtvání),
přátelský kolektiv, kde se lidé cítí bezpečně.
4. Technologie? Nebojte se jich
V roce 2025 není třeba se bát slov jako „Google Disk“, „Teams“, „Instagram“ nebo „digitální výdejka“. I ve školní jídelně si lze ušetřit práci a čas a také svou práci ukázat navenek.
Pár drobností, které mohou výrazně pomoci:
– účet jídelny na Instagramu, kde se pochubíte svou prací,
– komunikační skupina na mobilu pro své kolegy, kde můžet jednoduše řešit běžné věci (např. WhatsApp),
– QR kód pro dotazník spokojenosti strávníků.
Nejde o revoluci – jde o drobné evoluce, které uleví a zpřehlední běžný provoz.
5. Péče o tým = péče o zdraví celé jídelny
Pracovní nasazení v jídelnách je obrovské. Často bez vděku. Není divu, že se lidé cítí unavení, demotivovaní a někdy i vyhořelí.
Proto je potřeba vědomě pečovat nejen o strávníky, ale i o sebe a své kolegy.
Co pomáhá:
– přestávky, které nejsou jen „někde ve stoje mezi dveřmi“ (udělejte si své místo, kde se budete cítit dobře)
– pochvala, když se něco zvládne v krizi,
– společné akce mimo práci (např. jednou ročně společný výlet, i malý. Nebo setkání na nějaké kulturní akci),
– humor – protože bez něj by to nešlo.
6. Přestávky, které nejsou jen „mezi dveřmi“
O přestávkách se toho už napsalo hodně, ale realita v mnoha provozech (a to nejen v jídelnách) je stále stejná – krátké pauzy ve stoje, v předsíni nebo u hrnce s polévkou. Jenže právě kvalita odpočinku během pracovní doby rozhoduje o tom, kolik energie člověk má – a jestli se vůbec stihne nadechnout.
Zkuste se společně podívat na to, kde a jak trávíte přestávky. I když není možné vyčarovat relaxační zónu z ničeho, drobné změny mohou mít velký vliv.
Tipy pro „malou oázu“ v jídelně:
– Zútulnění denní místnosti – nový ubrus, pár polštářků, světýlka nebo květina na stole dokáží zázraky.
– Kávový nebo čajový koutek – obyčejná konvice, výběr čajů, malá dóza se sušenkami. Ideálně něco, co vypadá trochu jako doma.
– Podsedáky na židle – nejen pro pohodlí, ale i pro pocit, že na vás někdo myslí.
– Tabule na vzkazy, recepty nebo pochvaly – místo, kam si lidé mohou napsat vtip, tip nebo jen vzkaz: „Díky za dnešek.“
– Pravidlo: pauza je pauza – během ní se nesdělují připomínky, neřeší se výdej, neplánuje příští týden. Pauza je malý ostrov klidu.
🗨️ „Když jsme si společně vymalovaly denní místnost a daly tam nové prostírání, najednou jsme si tam chodily sednout rády. A ten den měl úplně jiný rytmus.“
— kuchařka z MŠ, okres Jihlava
Týmová pohoda nezačíná u výkonnosti – ale u místa, kde se lidé cítí v bezpečí. I obyčejná přestávka může být drobným rituálem, který drží tým pohromadě.
Diskuze