Přeskočit na obsah

GDPR a zákulisní informace z MŠMT na celostátní konferenci v Pardubicích

Školní stravování bývá představováno jen jako záležitost výživy dětí. Na co ale musí brát vedoucí jídelen ohled, to ví jen málokdo. Bylo to vidět i na nedávné konferenci školních jídelen v Pardubicích. Seznamte se s některými informacemi.

Autor: Ing. Pavel Ludvík

V Pardubicích proběhla celostátní konference Školní stravování 2018. Její účastníci si mohli vyslechnout kolem dvaceti přednášek, převážně o potravinách, výživě, zdraví, dietním stravování apod. Sdělovací prostředky často redukují školní stravování pouze na oblast potravin a výživy. Ovšem úvodní blok přednášek na konferenci jasně ukázal, z kolika různých pohledů lze na školní stravování nahlížet, jak důležité nebo omezující tyto pohledy jsou a že často nemají s výživou a potravinami téměř nic společného.

Konferenci zahájil předseda Společnosti pro výživu (SPV) Petr Tláskal vzpomínkou na Evu Šulcovou, první metodičku školního stravování na MŠMT, která se výrazně podílela na formování československého systému školního stravování. Stála u zrodu metodické pomoci jídelnám, podílela se na prvních vzdělávacích akcích a ještě po roce 2000 byla mezi těmi, kteří hledali cesty, jak napravit pošramocený obraz školních jídelen v médiích. Eva Šulcová zemřela v roce 2017. Zkušení odborníci ze školního stravování pomalu odcházejí a noví přicházejí těžko. I nad tím bychom se měli zamýšlet.

Pohled ministerstva

V úvodní přednášce přinesl Vít Krčál některé informace z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Uvedl, že se nepřipravuje žádná novela vyhlášky o školním stravování, a připomněl nejnovější stanovisko ministerstva k minimální spotřebě tuků a cukrů. Informoval o přípravě rozsáhlých změn pamlskové vyhlášky, která změkčí pravidla pro prodej potravin ve školních bufetech. Upozornil na loňskou novelu Katalogu prací, díky níž se objevila profese Provozář v třídě 9, určené pro vedoucí jídelen společných pro ZŠ a MŠ, a profese Kuchař ve třídě 8, určené pro kuchařky připravující dietní stravu. Jak ovšem okamžitě reagovaly posluchačky, tato platová zařazení se v praxi nedodržují.

K dalšímu zvyšování platů Vít Krčál řekl, že je snaha v roce 2019 zvýšit tarify o cca o 10 %, ale že výše platů je především otázkou politického jednání na úrovni vlády. Jako perličku na závěr uvedl, že již delší dobu se v Evropské komisi projednává stížnost na financování českého školního stravování, které má podle autora stížnosti rysy nedovolené veřejné podpory. O osudu stížnosti zatím komise nerozhodla.

Rozhodnout je těžké, to všichni známe. Snad komise rozhodně dříve, než bude rozhodnuto o omluvě českého prezidenta Ferdinandu Peroutkovi nebo o vině Davida Ratha.

Čísla, čísla, čísla

Renata Skutková v dalším vystoupení přiblížila obecenstvu, jaký pohled na školní stravování má Česká školní inspekce (ČŠI). Přednášející seznámila všechny přítomné se závěry kontrolní činnosti a průzkumu z roku 2017, v němž inspekce za pomoci elektronických dotazníků sbírala data na téměř 1000 školách.

Uvedla například, že inspekce při kontrolách sleduje dodržování horní hranice spotřeby tuků a cukrů a spodní hranice spotřeby ovoce a zeleniny. Tím v podstatě potvrdila informaci, která koluje již delší dobu, že ČŠI dolní hranici cukrů a tuků nekontroluje – kvůli jejich problematičnosti.

O tom, jaké anarchie dosahuje v některých jídelnách stav evidence, svědčí poznatek z některých jídelen, že ke spotřebnímu koši tam neexistují žádné podklady, podle nichž by se výsledky daly zkontrolovat.

V další části vystoupení se Renata Skutková omezila na reprodukování obecně dostupných informací z průzkumu, například:

  • Dost velká část jídelen má problémy s nevhodným nábytkem ke stolování.
  • 10–25 % jídelen (podle druhu) připravuje dietní stravu. Většímu rozšíření nebrání platy, či vybavení jídelen, ale nezájem strávníků.
  • 15 % žáků ve školách není přihlášeno k obědům a 19 % žáků je přihlášeno, ale na obědy nechodí.
  • 40 % školních jídelen nemá osobní příplatky.
  • Vzrůstá počet rodin, které si nemohou dovolit dětem zaplatit obědy.

Česká školní inspekce často představuje školní stravování jen v číslech. Je otázkou, zda takový pohled je na konferencích vhodné prezentovat, zejména když tato čísla jsou snadno dostupná jinde.

Zabezpečení dat nově

O tom, že školní stravování není jen o výživě dětí, ale také o zabezpečení jejich osobních údajů, byl vrchol úvodního bloku prvního dne konference – přednáška Pavla Fencla o GDPR.

V úvodu poutavého vystoupení plného praktických příkladů přednášející řekl, že o GDPR existuje mnoho mýtů a že se v této záležitosti šíří zbytečná panika. Doporučil jídelnám tomuto trendu nepodléhat, zbavit se veškerých osobních dat, které jídelny ke své práci nepotřebují, a u zbylých popsat ve směrnici, jaký je jejich stav a jak se používají.

Při rozhodování, jak při zpracování dat postupovat, by si jídelna měla položit tyto otázky:

  • Jsou data o strávnících v evidenci jídelny osobními údaji? Osobní údaje jsou takové, které umožňují identifikaci konkrétního člověka.
  • Zpracovává jídelna tato data? Zpracování má obvykle rysy systematické evidence, na papíru nebo v digitální podobě.
  • Pro jaký účel jídelna data zpracovává? Pokud jídelna nemá důvod, neměla by je vůbec zpracovávat.
  • Je ke zpracování třeba souhlas příslušného subjektu? Souhlas není třeba pro plnění smlouvy, pro plnění zákonem stanovené povinnosti a z důvodu oprávněných zájmů některé ze stran. Takových případů je ve školní jídelně mnoho a souhlas pro ně není potřeba. V podstatě jediná zatím známá situace, kdy školní jídelna souhlas strávníka potřebuje, je evidence zdravotního stavu dětí, které odebírají dietní stravu.

V závěru Pavel Fencl doporučil, aby si jídelny uvědomovaly povinnosti správce dat a pokud data předávají dále (např. externím zpracovatelům – účetním apod.), aby s nimi měly uzavřenou písemnou smlouvu. Doporučil také data náležitým způsobem chránit, zamykat, počítače opatřit heslem apod.

Hygiena ano, ale jak?

Poslední pohled na školní stravování prezentovala Svatava Navrátilová ze středočeské KHS, která seznámila přítomné se systémem HACCP ve školní jídelně, se všemi jeho fázemi a požadavky. Hygiena je jistě důležitá, vyrobit zdravotně závadné jídlo si nepřeje žádná kuchařka a každá také ví, jak ji hygienické předpisy při přípravě některých jídel omezují. Ovšem způsob, jakým byl HACCP v této přednášce prezentován, jakoby pocházel z doby před 15 lety, kdy systém u nás začínal.

Je zřejmé, že opakované prezentace teorie HACCP (ale také třeba spotřebního koše nebo GDPR) již nepřináší jídelnám potřebný užitek. Je třeba přinášet řešení konkrétních situací, které se při aplikaci těchto systémů objevují.

Všechna tato vystoupení ukázala, že za školními obědy není možné vidět jen potraviny a jejich účinky na zdraví dětí. Školní stravování je oblast daleko složitější, kde se střetává mnoho různých oblastí. A v prvé řadě je v něm potřeba vidět lidi – ať kuchařky, nebo strávníky.

Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz

Autor: Ing. Pavel Ludvík

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se
  • Autor: Zdenouš

    konference
    Tak to je dobře, že inspekce ví ,že 40% jídelen nemá osobní příplatky.Kdy konečně se tím začne ale také zabývat?