Hrozí desítkám tisíc kuchařek propuštění?

Na začátku září se v médiích objevily zprávy, že návrh státního rozpočtu na rok 2024 počítá s úsporami ve školství ve výši asi 11 miliard Kč. Média to ihned začala přepočítávat na propuštěné pracovníky a vycházelo jim někdy 34 tisíc lidí, jindy 20 tisíc, nakonec 30 tisíc, hlavně má jít o kuchařky ze školních jídelen, ale také uklízečky, školníky apod.

Ve školních jídelnách vzbudila uvedená zpráva velké znepokojení a rozhořčení. Jestliže se ale člověk důkladně seznámí s jejím pozadím, dojde k poznání, že informování o ní je názornou ukázkou, jak média zneužívají situace, zveřejňují jen část informací, problémy zveličují a hrotí. Jaká je tedy skutečnost?

Nutnost úspory 11 miliard a propuštění desítek tisíc zaměstnanců rozhodně není možné považovat za věc konečnou a schválenou. Částka představuje pouze první nástřel úspor, tak jak ho bez znalosti věci uvedlo Ministerstvo financí do první verze státního rozpočtu. Pochybují o ní jak odbory, tak poslanci, představitelé obcí a podle dostupných vyjádření jí bylo překvapeno i MŠMT. Rozsah škrtů bude postupně podléhat upřesňování, posuzování odborníků, a všichni jsou si jisti, že zcela jistě dozná velkých změn. A na závěr ji musí schválit poslanci.

Samotný ministr školství Mikuláš Bek na jednání školské tripartity řekl, že „navržené úsporné škrty ve výši 11 miliard jsou jen tzv. technické návrhy,“ a propouštění nepedagogů považuje za neproveditelné. Markéta Zajíčková, ředitelka gymnázia v Praze a poslankyně Parlamentu v pořadu Pressklub stanice Frekvence 1 (cca 10. minuta záznamu) navíc upřesnila, že navrhovaná úspora neprošla politickou debatou a že Parlamentem by ani neprošla.

Návrhy na úspory jsou mimo realitu

Odborníci v oblasti školního stravování považují takové úspory za zcela nereálné. Navrhované počty propuštěných představují v podstatě veškerý personál školních jídelen, znamenaly by naprostý rozpad celého systému školního stravování a ohrozily by i chod škol. A to si vláda nemůže dovolit, protože ve svém programovém prohlášení má školství jako nejvyšší prioritu.

Poskytování školního stravování je garantováno zákony. Kuchařky tedy není možné propustit, protože by školy nemohly dostát své povinnost poskytovat školní stravování. Bez školníků a uklízeček by nefungovaly školské budovy, bez ekonomů a účetních by školy nemohly vést řádné účetnictví. Bez nepedagogických pracovníků by prostě nebylo jak zajistit chod škol.

Je možné, že v budoucnu bude ze strany MŠMT snaha o to, aby nepedagogičtí pracovníci přešli pod zřizovatele a jimi byli placeni. Vedoucí ŠJ v Mníšku pod Brdy Marek Inderka k této variantě uvádí: „Zřizovatel ale na to musí mít nějaké prostředky. Jestliže MŠMT chce ukázat, že umí ušetřit, pak ale stát asi nic neušetří, protože bude muset tyto prostředky převést na obce, ať už přímo, nebo úpravou rozpočtového určení daní. A to zatím nevidím v žádném návrhu.“ Taková změna by si vyžádala zásadní změny řady zákonů a podle odhadu odborníků by přicházela do úvahy nejspíše v roce 2025.

Zajišťovat služby externě?

Nabízí se samozřejmě možnost zajišťovat školní stravování externě, outsourcingem. Marek Inderka ji komentuje velmi stručně: „Je to nesmysl, protože i tak by museli zřizovatelé někde prostředky získat, nehledě na to, že takto zajišťované služby pro regionální školství nejsou vůbec vhodné.“

Metodička Jarmila Střechová z Prahy 13 poukazuje na zkušenosti, které jejich městská část získala s dodáváním jídla cateringovými společnostmi v době covidu: „Ač bylo jídlo uvařené v kvalitní jídelně, převoz mnohdy kvalitu zhoršil. V mateřských školách by byl problém se zajištěním přesnídávek a svačinek. Zvýšila by se určitě cena obědů. A kdyby kuchařky měl platit zřizovatel, mohl by tyto náklady převést na rodiče, cena jídla by se mohla vyšplhat na 150 Kč a pro mnoho rodičů by tato cena byla nedostupná. Možné by bylo financování neziskovými organizacemi, podpůrnými programy, což s sebou nese další zvýšení administrativy.“

Snižování platů a úvazků

Bude-li školství muset v roce 2024 opravdu snížit rozpočet, tak jako reálnější se bohužel jeví to, že budou omezovány platy a úvazky. Je to ale ještě možné? Z personálního hlediska je situace ve školních jídelnách místy až hrozivá. Řada z nich má již nyní podstav, někdy dlouhodobý, pracovní úkoly plní s vypětím všech sil a nové pracovnice nejsou. Jana Holá, vedoucí ŠJ v ZŠ Kavčí hory v Praze skutečnost popisuje takto: „Pokud nám odejde jedna pracovnice z kolektivu a hledá se náhrada, trvá to několik měsíců a většinou mají jinou představu o mzdě a práci. Kritická situace je v MŠ, kde jsou dvě nebo tři, a pokud se někdo rozhodne odejít, tak není možná náhrada za kvalifikovaného pracovníka. Tím ovšem myslím člověka, který je schopen tuto práci vykonávat i bez výučního listu.“

Nedostatek pracovníků a dopady, které to má pro strávníky, popisuje Halka Žaludová, ředitelka ŠJ v Ivančicích: „Během minulého roku jsme se několikrát dostali do situace, kdy chyběla i polovina kuchařů. Často jsem v kuchyni skončila i já, protože nebylo nikoho, kdo by mohl vařit. Museli jsme zredukovat jídelníček pouze na jeden druh jídla, což nelibě nesli strávníci. Dále jsme přestali hledět na spotřební koš a opravdu jsme vařili tak, aby to bylo zvládnutelné v daném množství třeba s lidmi, kteří nejsou vyučeni apod.“

V případě snížení počtu pracovníků či platů si je Jana Holá jista, že „to povede k výpovědím, protože to bude neúnosné jak pracovně, tak finančně.“ Halka Žaludová ji doplňuje: „U nás jsme si to už vyzkoušeli a vím, že by to znamenalo významné snížení kvality služeb pro strávníky. Ten tlak by nevydrželi ani současní zaměstnanci a tím by došlo asi k tomu, že by tady stála luxusně vybavená školní jídelna, ale bohužel nebylo by nikoho, kdo by jídlo připravoval.“

Školské odbory jsou v ráži

Tato situace by měla být polem působnosti pro školské odbory. Bohužel jejich členy je pouze velmi malá část pracovníků školství, a tak jejich vyjednávací síla není velká. Jejich zástupci se ale zúčastnili jednání školské tripartity a do jejího programu prosadili řešení platů nepedagogických pracovníků. Předseda školských odborů František Dobšík v rozhovoru řekl, že „současný návrh rozpočtu pro školství by měl šílené dopady,“ a převedení mezd na zřizovatele v roce 2024 rozhodně nepovažuje za možné.

Podle Markéty Cermanové, předsedkyně sekce nepedagogů ve školských odborech, bude ve čtvrtek 21. září 2023 zasedat republikový výbor sekce nepedagogických pracovníků, který se celou situací bude zabývat a uvažuje o zorganizování celostátní petice.

Školní jídelny by se na možné větší snižování pracovních úvazků měly připravit. Například si odpovědět na otázku, zda mají ještě nějaké rezervy. A když ne, dokážou jejich vedoucí o snižování úvazků účinně vyjednávat s ředitelem a bránit se? Mají připraveno představení možných dopadů na kvalitu stravování? Odolají kuchařky nátlaku vedení, aby podepsaly nové a nevýhodné pracovní smlouvy? Jako vždy a všude i zde platí, že kdo je připraven, není překvapen.