Jak se vaří v Polsku aneb Týden polské kuchyně

Jelikož naše městečko se nachází nedaleko Polska a máme několik společných projektů se školou v polském Strumieni, zařadili jsme letos pro zpestření opět do podzimního jídelníčku týden polské kuchyně.
Tato kuchyně se vyznačuje pokrmy z různých druhů mas, doplněných často zelím a uzeninami. Hojně jsou používány také brambory, houby, červená řepa, okurky a z koření kopr, majoránka, česnek a kmín. Také jsou pokrmy zjemněny smetanou nebo mlékem anebo jsou v receptu použity mléčné výrobky. Typická jsou jídla tzv. z jednoho hrnce – příkladem je snad nejznámější polská polévka -bigos. Rovněž se zde připravují polévky studené ze zeleniny nebo ovoce. Oblíbená je také polévka z chlebového kvásku – žurek. Vzhledem k tomu, že Polsko je přímořským státem a nachází se zde i spousta jezer, často se zde připravují také ryby.

Snažili jsme se sestavit pestrý a lákavý jídelníček z tradičních jídel našich sousedů a nakonec byly zvoleny následující pokrmy.

Co se jí u našich sousedů

Pondělí
Polévka: Chlebová s česnekem
Oběd 1: Kopýtka (bramborové knedlíky) se sýrem, červená řepa s jablky a zakysanou smetanou
Oběd 2: Havířův hrnec (zapečené brambory s masem a zeleninou)

Úterý
Polévka: Bigos polský (hustá polévka s masem a zelím)
Oběd 1: Romantická treska na másle (zapečená s česnekem a petrželkou), brambor, zeleninový salát

Středa
Polévka: Krupnik (polévka ze zeleniny s kroupami, fazolemi a rajčaty)
Oběd 1: Palačinky zapečené s tvarohem
Oběd 2: Pulpeciki (kuličky z mletého masa přelité omáčkou s čerstvým koprem), brambory

Čtvrtek
Polévka: Polský boršč (hovězí vývar se zeleninou a červenou řepou)
Oběd 1: Polské zrazy (pečené válečky z mletého masa se slaninou přelité paprikovou šťávou), brambory, salát z kysaného zelí s mrkví
Oběd 2: Kuře ve smetaně, rýže

Pátek
Polévka: Parzybroda – kozí brada (z hlávkového zelí s bramborem)
Oběd 1: Vepřové karé na čerstvé paprice, rýže

Pro nás v polském pohraničí je běžné, že spousta těchto jídel se používá i v domácnostech, naše kuchařky je znají, a tak se při přípravě jídel nestřetly s žádnými neobvyklými technologickými postupy.

Jak polské pokrmy přijímaly děti

Seznámím vás nyní s jednotlivými pokrmy a také s reakcí strávníků na ně.

Chlebovou polévku jsme nepřipravovali poprvé. Jedná se o zeleninový vývar s česnekem a kmínem podávaný s chlebovými krutony a troškou osmažené slaniny. Takto se v domácnostech zužitkoval starší chléb. Kupodivu děti tuto jednoduchou polévku mají velmi rády a děláme ji opakovaně.

Kopýtka jsou knedlíčky z bramborového těsta s přídavkem sýra ve tvaru kopýtek. Z válečků připraveného těsta nasekáme malé šišky a po uvaření podáváme s osmaženou cibulkou. Jako přílohu jsme zvolili dušenou červenou řepu s jablky, která její chuť zjemní. I tento pokrm je dětmi přijímán docela dobře.

Havířův hrnek (garnuszek górniczy) je pokrm, zapsaný jako tradiční polské jídlo na listině tradičních pokrmů z EU (Wojvodstvo Śląskie). Připravoval se na svátek patronky horníků sv. Barbory. Jelikož je to vydatné jídlo, takže po konzumaci již mohli horníci slavit. Jedná se o zapečené brambory se dvěma druhy masa, zelenými fazolky a okurkou ochucené tymiánem a majoránkou. Vzhledem k některým u dětí méně oblíbeným ingrediencím bylo zvoleno jako jídlo 2.

Bigos – typická velmi vydatná polévka z různých druhů mas, hlávkového i kysaného zelí, může obsahovat houby a v Polsku je do ní použita také klobása (tu jsme ovšem vzhledem k nutričním doporučením vynechali). Chutná polévka, kterou strávníci z našeho regionu znají, neboť se často v domácnostech také vařila.

,,Romantická“ treska na másle byla zvolena jako lehký doplněk vydatné polévky. Filé z tresky je posypáno krájeným česnekem a petrželkou, podlito mlékem a zapečeno na másle. Jídlo je chutné a dětmi je přijímáno jako každá jiná přírodně připravená ryba.

Krupnik je obdobou naší hrstkové polévky. Obsahuje kořenovou zeleninu, řapíkatý celer, kroupy, fazole, krájená rajčata, kopr a případně i houby. Polévka nás velmi příjemně překvapila svou chutí, ač jsme na začátku nad kombinací všech těchto surovin trošku váhali. Ve výsledku se jednalo o velmi chutnou a zajímavou polévku, kterou určitě zařadíme znovu do jídelníčku.

Palačinky zapečené s tvarohem jsou tvarohem naplněné palačinky zapečené po zalití mlékem s rozšlehanými vajíčky. Sladké pokrmy děti mají rády, pouze s tvarohem bývá trochu problém.

Pulpeciki jsou malé kuličky z mletého masa uvařené ve vodě. Takto vzniklý vývar je zjemněn kysanou smetanou a ochucen koprem a přelévají se jím hotové knedlíčky. Pro strávníky, kteří nemají v oblibě sladké pokrmy, je to zajímavá alternativa.

Polský boršč představuje klasický vývar z hovězího masa, ve kterém je kromě kořenové zeleniny vyvařená i červená řepa, což polévce dodá krásnou červenou barvu. Některé zdroje uvádějí i smetanu, ale my jsme vzhledem k výběru ostatních polévek v tomto týdnu čirou variantu s kousky krájeného masa. Přijímána je celkem bez problémů.

Zrazy je další z typických pokrmů sousední kuchyně. Válečky z mletého masa s červenou paprikou jsou podobné našim vepřenkám, které jsou u dětí oblíbené. Jelikož v receptu je použita i slanina, bylo pro odlehčení zvoleno králičí maso. Pokrm byl doplněn salátem z kysaného zelí s mrkví. Pokrmy z mletého masa jsou oblíbené.

Kuře ve smetaně je klasické pečené kuře před dopečením zalité kysanou smetanou. Kdo si zvolil dvojku, byl také spokojen.

Parzybroda neboli kozí brada je dalším regionálním pokrmem zapsaným na listině tradičních pokrmů z EU, tentokrát z regionu czenstochowského. Polévka z hlávkového zelí s bramborem je prostou venkovskou polévkou ze surovin dostupných i v chudších rodinách. Jemná chuť hlávkového zelí je u strávníků, kteří mají rádi polévky, velmi dobře přijímána.

Vepřové karé jsou plátky masa z vepřové kotlety posypané sladkou paprikou a ochucené česnekem, které se zapečou na barevných paprikách a rajčatech. Libové maso a tolik oblíbená „červená“ šťáva s kousky barevných paprik krásně vypadá na talíři společně s bílou rýží. Jídla z rajčat většinou dětí snědí bez problémů.

Pulpeciki – kuličky z mletého masa

(Rozpis na 10 porcí)

Vepřová plec 600 g, hovězí přední 200 g, cibule 100 g, česnek 10 g, petrželová nať 2 g, strouhanka 80 g, vejce 40 g, pepř celý 1 g, sůl 20 g, smetana sladká 400 ml, smetana zakysaná 70 g, mouka hladká 30, kopr čerstvý 20 g.

Maso umeleme s cibulí a česnekem, přidáme petrželovou nať, strouhanku, vejce, okořeníme a propracujeme. Necháme cca 10-15 minut odstát v chladu. Poté vytvarujeme malé kuličky, které vložíme do vroucího bujónu a vaříme 10-12 minut na středně velkém ohni. Vytáhneme z vývaru. Rozmícháme kysanou smetanu s trochou vývaru (nebo vody) a moukou a přilijeme do vývaru. Nakonec přilijeme smetanu na vaření a přidáme čerstvý kopr. Omáčka by měla být světlá a mírně zahuštěná. Do hotové omáčky vložíme masové kuličky. Podáváme s bramborem.

Snažíme se o pestrý jídelníček

Nebylo jednoduché složit týdenní jídelníček pouze z polských pokrmů, protože v tradičních receptech je hodně surovin, které pro školní stravování nejsou nejvhodnější. Snad se nám to podařilo ke spokojenosti strávníků. Alespoň takto jsme vnímali ohlas na celou akci.

Věřím, že ve vašich kuchyních také používáte nové recepty, aby jídelníčky byly pestré a strávníci se naučili přijímat i pokrmy, které neznají.

Přeji vám k tomu odvahu i pochopení kuchařek a srdečně vás všechny zdravím za kolektiv školní jídelny v Šenově.

Marie Kučerová, vedoucí ŠJ v Šenově