Přeskočit na obsah

Jen udržovaný systém HACCP zabezpečuje bezpečnost pokrmů

Systém HACCP, který jídelny již delší dobu používají, je třeba udržovat, pravidelně kontrolovat a provádět jeho audit. O tom, jak na to, byla jedna z přednášek na konferenci Školní stravování 2006.

Autor: Pavel Otoupal

U vedoucích pracovníků zařízení, která poskytují stravovací služby, včetně školního stravování, se staly kritické body již známým pojmem. Letošního roku se však provozovny, ale i kontrolní pracovníci orgánů ochrany veřejného zdraví nacházejí z hlediska platné legislativy v určitém přechodném období. Od 1. ledna 2006 především vstoupilo v platnost nařízení ES č. 852/2004 o hygieně potravin a jsou připravovány úpravy dosud platných ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcího předpisu (vyhlášky č. 137/2004 Sb.). Snad nebude na škodu v této souvislosti znovu připomenout, že stravovací služby, tedy i školní jídelny, patří podle zásad evropského potravinového práva mezi potravinářské podniky či provozovny. Podobně jako při výrobě potravin by mělo být významnou pomocí vydání příručky správné hygienické a výrobní praxe (SHVP) pro poskytování stravovacích služeb. Měla by být k dispozici počátkem druhé poloviny roku 2006 pod názvem Zásady správné praxe, vnitrostátní pokyny. Zůstává však jisté, že i nadále budou ve školních jídelnách k zajištění bezpečnosti pokrmů, jejich zdravotní nezávadnosti dlouhodobě uplatňovány zásady HACCP, které známe z naší legislativy jako požadavek na stanovení kritických bodů. Požadavky na uplatňování zásad HACCP se vedle zásady plné odpovědnosti provozovatelů potravinářských podniků za bezpečnost vyráběných potravin, kde tento obecný pojem zahrnuje i pokrmy, staly jedním z rozhodujících pilířů evropského potravinového práva.

Přestože v době, kdy je koncipován tento příspěvek, nejsou o příručce SHVP známy bližší podrobnosti, lze se s velkou pravděpodobností domnívat, že v některých provozovnách bude možno systém HACCP výrazně upravit, pokud bude respektovat zásady obsažené v příručce. Mimo to se předpokládá, že bude možno zjednodušit i vedenou dokumentaci a že u kritického bodu nebude muset mít kritický limit vždy číselnou hodnotu. Každý poskytovatel stravovací služby bude muset i nadále splňovat většinu z dosud platných hygienických požadavků. Nikoliv protože mu to bude ukládat jako dosud zákon a vyhláška (č. 137/2004 Sb.), ale proto, aby podle zásad HACCP čelil riziku – uplatnění biologického, fyzikálního nebo chemického nebezpečí a zajistil bezpečnost připravovaných a expedovaných pokrmů. V každém případě zůstává na každém provozovateli nebo na vedoucí školní jídelny, zaměstnanecké nebo nemocniční kuchyně i vedoucím restaurace, aby prokázal, že vyhodnotil ve svém provozu všechna reálná rizika – prováděl analýzu nebezpečí a proti případnému ohrožení zdravotní nezávadnosti pokrmů stanovil účinná preventivní opatření.

Nedílnou součástí provozování či používání systému HACCP je jeho udržování. K udržování systému patří ověřování metod v kritických bodech, ověřování funkce systému a pravidelné provádění vnitřního auditu. Zavedení systému a zpracování popisné dokumentace (příručky HACCP) a dalších souvisejících dokumentů není jednorázovou záležitostí a pro jeho nutnost ověřování jsou zejména tyto důvody:

  • poměrně často se vyskytuje situace, že systém kritických bodů je sice zaveden, ale pracovníci nejsou s jeho požadavky seznámeni nebo je nerespektují,
  • jsou porušovány některé zásady správné praxe, případně záznamy jsou vedeny formálně a neodráží skutečný stav,
  • v průběhu roku se může změnit rozsah a charakter výroby (počty obědů, nově zařazované pokrmy, pokrmy vyráběné mimo předmět hlavní činnosti), způsob výdeje pokrmů, jejich rozvoz, zavádějí se nové typy pokrmů,
  • ve školní jídelně dochází k personálním změnám a dochází ke změně odpovědnosti za jednotlivé operace a důležité úkony,
  • dochází ke změnám v uspořádání provozních místností ŠJ a mění se technologické vybavení provozovny,
  • je nezbytné se přesvědčit, zda např. zjišťované teplotní hodnoty jsou zjišťovány správným způsobem a zda teploměry jsou funkční a dostatečně přesné a vhodné pro používaný účel,
  • upravuje se sanitační režim, používají se jiné postupy a prostředky,
  • vytvářejí se nové podmínky pro SHVP.

Potřeba a povinnost vnitřního auditu

Možnosti, aby se vedoucí provozovny podíval na situaci ve vlastní provozovně kriticky, jsou omezené a proto je v rámci závazného postupu při provozování a udržování systému HACCP stanovena závazná povinnost jeho ověřování.

Povinnost provádění vnitřního auditu vychází z požadavku nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 852/2004 o hygieně potravin, které požaduje pravidelné ověřování, jak jsou dodržovány zásady HACCP a na jejich základě přijatá opatření (kapitola II, článek 5, odst. 1, písm. f. V národní legislativě je požadavek zakotven v § 24, odst. 1, písmeno c) zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v platném znění a vyhlášce č. 137/2004 Sb., příloha 4, část 1 a, odstavce 6 a 7.

Jaký je rozdíl mezi vnitřním auditem a certifikací?

Vnitřní audit je nezávislé hodnocení úrovně systému kritických bodů a jeho souladu s plánem systému kritických bodů prováděné pracovníky, kteří nejsou za vytvořený systém kritických bodů v konkrétním stravovacím provozu přímo odpovědni. Jde o pravidelnou, zpravidla jednou za rok, prováděnou revizi systému kritických bodů zaměřenou na dodržování správné výrobní praxe a hygienické úrovně celého systému HACCP vlastními nebo externími auditory. Četnost provádění auditu není v legislativě stanovena, ale v odborných podkladech se doporučuje, aby byla prováděna jedenkrát, ale i dvakrát ročně. Je nezbytné, aby odborně erudovaný pracovník posoudil situaci včetně dokumentů. Písemnou formou pak auditující osoba stvrzuje, že vedoucí ŠJ si je vědom případných rizik a dělá potřebné kroky k tomu, aby snížil možnost uplatnění konkrétních nebezpečí a tím i zdravotního ohrožení strávníků ŠJ.

Vnitřní audit nelze zaměňovat s certifikací. Certifikace systému kritických bodů (HACCP) je činnost nezávislé akreditované fyzické nebo právnické osoby (certifikační organizace), která vydáním certifikátu osvědčí, že systém kritických bodů (HACCP) je funkční a je v souladu s požadavky na systém.

Kdo může provést vnitřní audit?

Mohou jej provést i vlastní odborně připravení zaměstnanci, kteří nejsou přímo odpovědni za systém kritických bodů, jehož plán a funkce jsou ověřovány, musí však být se zásadami systému HACCP plně obeznámeni (neměl by to být člen týmu, který plán kritických bodů vypracoval).
U malých provozoven se doporučuje využít externího auditora:

  • auditor musí být kompetentní (odborně připravený) a nezávislý,
  • vnitřní audit musí být prováděn pravidelně – jak často, si stanoví provozovatel, doporučuje se minimálně 1 – 2 x ročně,
  • o průběhu, výsledku auditu a doporučeních musí být vyhotoven auditorem řádný dokument.

Jaké dokumenty připravíme pro vnitřní audit v naší ŠJ?

  • Pro konkrétní školní jídelnu vypracovanou příručku kritických bodů,
  • podklady z analýzy nebezpečí, ověřený popis výroby za provozu, případně přepravy a regenerace pokrmů – jak má vše probíhat – kdo, kdy a co má provést,
  • záznam o stanovení kritického bodu, určení znaků, kritických mezí, frekvence sledování, nápravná opatření a ověření metody v kritickém bodě,
  • záznamy o sledování v kritickém bodě.

Jaké další dokumenty bude auditor potřebovat?

  • Seznam dodavatelů, a/nebo popis způsobu vlastního nákupu potravin a přepravy,
  • záznamy o proškolení pracovníků ze znalostí k vykonávání činností epidemiologicky závažných – „hygienické minimum“ (potvrzení o účasti, kdy, kdo školil, co bylo předmětem školení), nezapomínat na ty, kteří nebyli přítomni,
  • sanitační řád a sanitační plán, záznamy o významných sanitačních úkonech,
  • záznamy o kontrolách provedených pracovníky hygienické stanice (KHS).

Jak by měl audit probíhat?

  • Pracovník, který provádí vnitřní audit, musí mít připravenou metodiku včetně souboru kontrolních otázek zaměřených na podmínky a reálný stav užívání SHVP,
  • průběh auditu závisí na rozsahu a charakteru poskytované stravovací služby,
  • měl by být předem určen jeho rozsah, náplň – zda jde o audit úplný, dílčí nebo následný,
  • dohodnout datum a požadavky na přípravu,
  • v průběhu auditu by měli být přítomni vždy pracovníci, kterých bude třeba k zodpovězení otázek auditora.

Vnitřní audit musí vždy končit zápisem (protokolem), který je projednán s provozovatelem.

Zpráva z auditu musí obsahovat:

  • rozsah a druh auditu, kdo, kdy jej provedl,
  • charakter a rozsah stravovacích služeb,
  • jak jsou splněny požadavky na příručku, analýzu nebezpečí, stanovení kritického bodu, jeho sledování, nápravná opatření při nesouladu požadavků v kritickém bodě, stanovení ověřovacích postupů,
  • stav evidence, sanitační plán, školení,
  • v závěru z auditu musí být vždy uvedeno, zda je systém kritických bodů funkční – kritické body jsou stanoveny na základě řádně provedené analýzy nebezpečí, systém je využíván a poskytuje požadovanou ochranu,
  • pokud jsou zjištěny nedostatky, klasifikují se jako neshody, pokud jde neplnění předepsaných požadavků, limitů i nedodržení stanovených podmínek,
  • v dokumentu musí být stanoveno, v jakém termínu bude realizováno nápravné opatření s uvedením odpovědné osoby,
  • ve zprávě lze uvést také doporučení, pokud jde o nedostatek, který není možné klasifikovat jako neshodu – není porušením legislativy, podnikové normy.

Pravděpodobně v každé školní jídelně již v současné době bude pracovníkovi vykonávajícímu státní zdravotní dozor, „hygienickou kontrolu“, předložena dokumentace, která více či méně vyhovuje vyhlášce (vyhláška č. 137/2004 Sb.). Jiná situace nastává v případech, když je porovnávána úplnost předkládané dokumentace a porovnáván soulad zpracovaného plánu kritických bodů se skutečnou situací. Ať již byl zaveden systém HACCP (kritických bodů) jakýmkoliv postupem – nákupem služby, svépomocí nebo kombinací obou způsobů, musí vedoucí školní jídelny přesvědčivým způsobem dokázat, že zavedený systém a vypracovaný plán je udržován a je funkční. To znamená, že odpovídá aktuálnímu rozsahu a charakteru stravovací služby, kritické body byly stanoveny na základě řádného posouzení reálných nepříznivých situací (analýzou nebezpečí) a kritické body jsou průběžně monitorovány a výsledky sledování jsou zaznamenávány. K tomu má posloužit i požadovaný vnitřní audit HACCP a celé ověřování funkčnosti systému.

MVDr. Pavel Otoupal, CSc., Společnost pro výživu, Praha

Autor: Pavel Otoupal

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se
  • Autor: Leonardo

    Úskalí volby auditora HCCP
    Audit systému kritických bodů může provést firma, nebo pracovník vlastní organizace. Pokud je to jen trochu možné, přimlouval bych se za pracovníka vlastní organizace, třeba bezpečnostního technika.
    Firmy nabízí audit za cca Kč 5000,-, což není položka zanedbatelná. Vypracují ho dejme tomu dobře. V organizaci samé se ale předpisy nemusí nikdo nijak podrobně zabývat ani je umět nějak zvlášť aplikovat. Provádí-li audit pracovník vlastní organizace, musí problematiku zvládnout, lépe se mu navazuje na souvislosti a umí tvořivě aplikovat. Je to však můj soukromý názor.