Komentovat V posledních týdnech hýbala naší zemí ptačí chřipka. Alespoň do té doby, než přišla jiná, pro sdělovací prostředky atraktivnější témata. Portál Jídelny.cz nechtěl vůbec na téma ptačí chřipky reagovat. Přesto jsme však neodolali pokušení se svézt na vlně zájmu a 10.11.2005 jsme krátký text k této problematice publikovali. Jedním z důvodů byl fakt, že k obavám občanů, zda se mají bát nákazy ptačí chřipkou při konzumaci drůbežího masa a vajec, se vyjádřila vrcholná autorita v oblasti bezpečnosti potravin – Evropský úřad pro bezpečnost potravin.
Poměrně vysoký zájem čtenářů o toto krátké sdělení nás překvapil. Vždyť v novinách, televizi, na Internetu byly v poslední době zveřejněny stovky zpráv o ptačí chřipce. Asi vás unavily ty bombastické titulky, tučné nadpisy a informační obsah zpráv blížící se nule. Zkusili jsme proto zapátrat, jak se k problematice ptačí chřipky vyjadřují lidé, kteří tomu opravdu rozumějí.
Odborná stanoviska k ptačí chřipce
Ptačí chřipku způsobuje virus H5N1. Ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR Milan Malena uvádí v příspěvku zpravodajského portálu IDnes: Virus H5N1 je nebezpečný i pro člověka. Sám o sobě ale není virem, který by navodil pandemii u lidí. Dále říká: Jakékoli obavy z možnosti nakažení při požití tepelně opracovaných potravin z drůbežího masa jsou neopodstatněné, protože i pokud by byl virus přítomen, je spolehlivě likvidován už při teplotě 70 stupňů Celsia.
Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy, uvádí v diskusi na serveru IDnes ze dne 19.10.2005 tyto myšlenky:
Přenáší se prakticky, jako i normální chřipka, především kapénkovou infekcí. To znamená kontaktem s nemocnými ptáky, především drůbeží, jejich podestýlkou a kontaktem vůbec. Ne vždy se však člověk nakazí, podobně, jako i u normální „lidské“ chřipky. Zde je na místě posilovat obranyschopnost, otužovat se, mít dostatek vitamínů a třeba i popít zázvorového čaje.
V současné době je opravdu předčasné se bát. Ptačí chřipka je zatím, a doufejme, že tomu tak bude i nadále, ČR vzdálená a aktuální nebezpečí člověku hrozí z přímého kontaktu s nemocným ptákem. A ani tehdy nemusí v každém případě onemocnět. Obdobně, jako je tomu v případech „normální“ lidské chřipky. Jestli se do ČR tato nákaza dostane, lze těžko odhadnout. Před dvěma lety již byla v Evropě, Holandsku, některých přilehlých spolkových zemích Německa a v Belgii a také se nedostala dále.
Josef Duben v jiném dokumentu zveřejněném na stránkách www.svscr.cz uvádí toto:
Není na místě podléhat hysterii, zejména proto, že nelze v současné situaci očekávat přímé ohrožení lidí, i kdyby se k nám ptačí chřipka dostala. Obavy by lidé mohli mít až tehdy, došlo-li by ke zmutování chřipkového viru do podoby, kdy by byl přenosný z člověka na člověka. Dosud tomu tak není a různí odborníci prorokují – kdy a v jakém horizontu by k tomu mohlo dojít. Ano, s takovýmito hypotézami se „dobře“ pracuje.
Abychom neargumentovali pouze stanovisky Státní veterinární správy ČR nebo pouze informacemi z českého prostředí, vybrali jsme několik bodů z oznámení slovenského ministerstva zdravotnictví pro občany, které v dokumentu „Ptačí chřipka – co je třeba vědět a dělat“ situaci shrnuje v několika bodech:
1. Je to virové onemocnění, které šíří divoce žijící ptactvo. Ohrožuje především ptačí chovy a drůbež.
2. Na lidi se přenáší jen výjimečně po přímém kontaktu s infikovanými, nemocnými nebo uhynulými zvířaty. Od roku 1997 zaznamenali 116 onemocnění lidí ve světě, zejména v Asii
3. Ptačí chřipka se nepřenáší z člověka na člověka
4. Ohnisky ptačí chřipky jsou zejména krajiny jihovýchodní Asie (např. Vietnam, Kambodža, Thajsko, Indonésie, Filipíny). Rozšířila se i do Ruska, Kazachstanu, Turecka a Rumunska
5. Určité riziko, o kterém se hovoří, spočívá v tom, že virus ptačí chřipky by se mohl geneticky zkřížit s virem lidské chřipky a vyvolat pandemii. Vakcínu proti ptačí chřipce už vyvíjejí vědci v USA, Holandsku, Maďarsku, Číně, Austrálii, Kanadě i Japonsku.
Je třeba se obávat nákazy z potravin?
Aby k tomuto došlo, musela by se ptačí chřipka nejprve objevit v ČR. Dosed se tak nestalo. (Je ale pravdou, že může být drůbeží maso dovezeno ze zahraničí. O mimořádných opatřeních k tomuto viz www.svscr.cz). Dále by se nakažené maso muselo dostat do obchodů (Věřme, že veterinární správa bude mít kontroly opravdu přísné). Poslední podmínka – maso byste museli nedostatečně tepelně upravit.
Odborníci zdůrazňují, že virus ptačí chřipky se bezpečně likviduje při teplotě 70 stupňů Celsia. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) potvrzuje, že dosud není důvod se obávat přenesení viru ptačí chřipky na člověka, pokud bude docházet k přímé konzumaci drůbeže a vajec. EFSA dále potvrzuje, že pokud dojde k řádnému tepelnému zpracování a dodržení základních hygienických požadavků, není žádné riziko spojené s konzumací drůbežích produktů. Podrobněji viz článek z minulého týdne.
Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz
Diskuze