Přeskočit na obsah

Kampylobakterióza

Volně navazujeme na nedávný článek o salmonelóze a zveřejňujeme další příspěvek k tématu alimentárních nákaz. Tentokrát jde o kampylobakteriózu, jejíž výskyt začíná být srovnatelný se salmonelózou.

Autor: Soňa Nečesánková

V současné době je to spolu se salmonelózou nejčastější akutní střevní infekce. Hlášena je až v posledních dekádách 20. století – od 70. let postupně mikrobiologické laboratoře běžně původce onemocnění identifikují, v posledních letech je však výrazný vzestup, který je možno považovat za důsledek změn ve stravování, především související s vyšší konzumací drůbeže.

Klinický obraz onemocnění: nejčastěji probíhá jako akutní průjmové onemocnění se zvýšenou teplotou až horečkou, případně může napodobit akutní příhodu břišní, výjimečné
jsou projevy související s postižením orgánů mimo zažívací trakt (klouby aj.)

Inkubační doba: obvykle 2 – 5 dní (1 – 10 dní)

Původcem je bakterie Campylobacter species.

Zdrojem původce nákazy pro člověka je zvíře, promořenost mezi domácími i divokými zvířaty je značná, výrazně jsou postiženy hromadné chovy drůbeže.

Uplatňují se :
– drůbež ( kuřata, krůty …)
– užitková zvířata (vepři, ovce, ryby…)
– domácí mazlíčci „pets“ (kočky, psi, ptáci)
– divocí ptáci, zvířata, hlodavci (pro člověka přímým zdrojem vzácně, mohou se však uplatnit jako zdroje pro onemocnění zvířat domácích nebo v nepřímém přenosu).

Člověk bývá zdrojem původce onemocnění vzácně, kontaktní onemocnění jsou neobvyklá. Vylučování původce onemocnění stolicí v rekonvalescenci trvá několik dní až týdnů.

Přenos původce nákazy je fekálně – orální, vstupní branou infekce jsou ústa, nemocný vylučuje mikroba ve stolici.
Naprostá většina nemocných získá infekci nepřímo prostřednictvím kontaminovaných
potravin
. Nejčastěji jde o potraviny živočišného původu (drůbež, maso, masité výrobky, mléko), které neprošly dostatečnou tepelnou úpravou, případně byly infikovány sekundárně.
Přímý přenos je vzácnější – mezi lidmi je vyjímečný, častěji se infikují děti v důsledku mazlení se zvířaty – uplatňují se koťata, štěňata a jiní domácí miláčci.

Výskyt je celosvětový, srovnání mezi jednotlivými zeměmi je obtížné – liší se nejen počet případů objektivně, ale vliv má i způsob evidence případů, hlášení, dostupnost ošetření. Zjednodušeně lze konstatovat, že příznivá je situace v rozvinutých zemích s dobrou úrovní hygieny stravování.

V České republice se postupně počet onemocnění kampylobakteriózou vyrovnal počtům onemocnění salmonelózou, v některých lokalitách se dostal až na první místo – tato skutečnost nesvědčí o optimálním stavu hygienické úrovně stravování.

Následující obrázek ilustruje počty případů střevních infekcí v Jihomoravském kraji v jednotlivých měsících roku 2003. A02 je počet případů salmonelózy, A04.5 je počet případů kampylobakteriózy (řádově jde o stovky případů)

Diagnóza se stanovuje a upřesňuje kultivačním mikrobiologickým vyšetřením stolice pacienta stejně jako u ostatních alimentárních infekcí.

Protiepidemická opatření jsou obdobná jako u salmonelózy – obě tyto alimentární nákazy mají shodné epidemiologické charakteristiky, jak vyplývá z předchozího textu.
Jedná se o zoonózy (nemoci přenosné ze zvířat).

Prevence :
• veterinární dohled v chovech drůbeže a užitkových zvířat
• osvojení a prohlubování znalostí profesionálních pracovníků v potravinářství (pravidla Světové zdravotnické organizace zejména:
– manipulace s potravinami živočišného původu – potenciální riziko infekce
– oddělování pomůcek, nářadí a náčiní v potravinářských provozech
– dodržování zásad tepelné úpravy potravin
• osvětové a výchovné působení na veřejnost

Při výskytu onemocnění :
• izolace není povinná – hospitalizace závisí na klinickém stavu nemocného
• opatření v rodině a na pracovišti se provádí u osob v epidemiologickém riziku

MUDr. Soňa Nečesánková pracuje na KHS JmK v Brně a na oddělení epidemiologie Ústavu preventivního lékařství Masarykovy univerzity Brno.

Autor: Soňa Nečesánková

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se