Konference Školní stravování 2014

Konference Školní stravování 2014 letos netradičně proběhla v Praze na Proseku. Sešlo se na ní asi 200 účastníků, většinou vedoucích školních jídelen, ale i dalších odborníků, věnujících se školnímu stravování. Na programu bylo několik desítek vystoupení.

Zájem ministerstev

Charakter úterního odpoledne, kdy konference již tradičně začíná, byl do značné míry předurčen návštěvou ministra školství Marcela Chládka, který měl nejen úvodní projev, v němž vyjádřil zájem o školní stravování a o jeho budoucnost, ale zúčastnil se i tiskové konference pro novináře.

Řekl: „Chceme zakázat ty potraviny a takzvané pochutiny, které na školách nemají co dělat. Navíc podpoříme školní jídelny jako takové, protože slaví padesátiletou tradici a děti díky nim mají možná jediné teplé jídlo za den.“ V podobném duchu se vyjádřil i hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta, který pozvání na konferenci rovněž přijal.

S některými dalšími informacemi ze setkání ministra s médii se čtenáři mohli seznámit na internetu, v tisku i televizi (např. Události v regionech), ovšem navzdory uspořádání akce v Praze média neprojevila o jednání na konferenci větší zájem.

Historie, současnost a budoucnost školního stravování

Program prvního dne konference se zamýšlel nad výhledy do budoucnosti – v tomto směru jsou současné aktivity ministerstva školství velmi potěšitelné, i když zatím nepřinášejí žádné výsledky. Radní hl. m. Prahy pro oblast školství a volného času Ludmila Štvánová ve svém projevu uvedla: „Přestože systém školního stravování funguje už pět desítek let, měli bychom neustále pracovat na jeho zlepšování. Mezi ty nejdůležitější kroky patří správné stravovací návyky, ke kterým bychom měli motivovat už naše nejmenší školáky. Další podstatnou kapitolou je i problém financování školního stravování, které budeme muset vyřešit.“

Další přednášející se zabývali dávnou i nedávnou historií školního stravování a jeho srovnáním se světem. Toto srovnání dopadá (jak ostatně další den konstatovala i zástupkyně slovenského ministerstva školství) zatím velmi dobře, je však potřeba neustrnout, protože problémů, které školní stravování doprovázejí je víc než dost. Jedním z nich je i široká a často nevhodná nabídka potravin, prodávaných ve školách (bufety a automaty). Tomuto tématu se přednášející také věnovali.

          

Dlouho očekávaná středa

Středeční dopolední blok byl ve znamení dietního stravování. Metodička školního stravování na MŠMT Jirka Krmíčková stručně seznámila s plány na novelizaci vyhlášky 107/2005 o školním stravování, v níž by se mělo objevit i stravování celiaků. Novela se připravuje, zatím ale není jasné, kdy vejde v účinnost. Dietnímu stravování, jeho problémům a potřebám se věnoval celý cyklus dopoledních přednášek. Chyběly však bohužel konkrétní a praktické informace, jak bude systém školního dietního stravování fungovat a co bude po školních jídelnách vyžadovat.

Nutriční specialistka FN v Praze-Motole M. Baliková seznámila obecenstvo s dietním systémem používaným v nemocnicích. Posluchači se dozvěděli o nabídce kurzů pro dietní výživu. Přednášející z Českých Budějovic referovali o zjištění, že ve městě chodí do škol 175 žáků a studentů postižených celiakií. Město proto spustilo vlastní systém přípravy dietní stravy, kterou jim rozváží. Systém byl ověřen ve dvou pilotních fázích a od března 2014 funguje dál až do konce školního roku.

Vzdělávání vedoucí jídelen

Část dopolední diskuse byla ve středu věnována vzdělávání vedoucích školních jídelen, které, jak se shodli všichni, bude pro zdárný rozjezd přípravy dietních obědů naprosto nezbytné (a nejen pro něho). Aplausem byl oceněn diskusní příspěvek jedné z účastnic, která prohlásila, že nepedagogové ve školství v podstatě nemají právo se vzdělávat. Vedoucí jídelny z Velké Bystřice řekla, že normativy na vzdělávání vedoucích jsou velmi nízké. Ing. Fürstová z ČŠI v reakci na tato vystoupení uvedla, že zaměstnavatel má povinnost vzdělávat zaměstnance podle zákoníku práce i podle školského zákona (par. 160).

Potraviny pro kvalitní výživu

Čtvrteční ranní blok přednášek byl zaměřen na potraviny (cukr, sůl, mouka, tuky). Ukazuje se, že spotřebitel, který chce dbát o své zdraví, by měl také znát potraviny, které jí. V tomto smyslu se vyjádřily i některé středeční přednášky.

Větší prostor byl věnován zejména spotřebě soli. Jak v nich bylo uvedeno, spotřeba soli se stává strašákem lékařů, protože se nepříznivě projevuje na zdravotním stavu dětí, mládeže i dospělých. Doporučení WHO na spotřebu soli pro dospělého ve výši 6 g na den se u nás několikanásobně překračuje. Ve vystoupeních některých odborníků nejen ve čtvrtek, ale i ve středu se objevily příklady toho, kolik soli obsahují některé běžně používané receptury nebo i potraviny. Věděli jste, že 100 g chleba obsahuje 1,5 g soli? Že nezanedbatelným zdroje soli je i sýr cihla, nemluvě o balkánském sýru? Že v běžném celodenním menu sníme i 16 g soli?

Řešením však není pouze to, aby školní jídelny omezily spotřebu soli. Zkušenosti z ciziny ukazují, že do snižování obsahu soli se musí zapojit všichni – výrobci potravin, výrobci pokrmů i spotřebitelé.

Výživa dětí pro pedagogy

Novinkou konference bylo její prodloužení o odpolední blok závěrečného dne. Na rozdíl od obvyklého charakteru konference byl zaměřen více na pedagogy. Výživa člověka zatím nezaujímá ve výukovém procesu místo, které by jí příslušelo, a v tomto směru bude potřeba vykonat ještě mnoho práce.

Účastníci přednášek se mohli seznámit s výživovými doporučeními pro laiky, s vysvětlením různých mýtů o výživě a byli upozorněni na alarmující nárůst obezity dětí. V programu bylo také představeno několik projektů, které mají zlepšit postavení výživy ve vyučování, a možnosti výchovy dětí ke zdravým stravovacím návykům.

Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz