Když na začátku tohoto roku vstoupil v platnost tzv. hygienický balíček a s ním i nařízení ES 852/2004, nastal v našich hygienických předpisech zmatek. Provozoven hromadného stravování se velmi výrazně dotkl zejména fakt, že nařízení 852 a 178 upravovala některé věci jinak než naše vyhláška 137/2004. Protože nařízení mají aplikační přednost, některá ustanovení vyhlášky 137 přestala platit.
Co ale platí a co ne, vědělo skutečně jen pár zasvěcených. Tento stav nějakou dobu přetrvával a přesto, že se nakonec odborníci shodli, co by mělo být z vyhlášky 137 odstraněno, nejasností bylo stále dost. Novela vyhlášky 137 byla velmi potřebná.
Po celý podzim proskakovaly zprávy, že legislativní úpravy této vyhlášky se připravují. V říjnu vyšla oficiální tisková zpráva Ministerstvo průmyslu a obchodu, že byla vyhláška přepracována, na začátku prosince dostala naše redakce zprávu, že novelu vyhlášku podepsal ministr zdravotnictví a pak že je v legislativní radě vlády, až se na konci roku konečně objevila ve Sbírce zákonů.
Trochu legislativy
28. prosince 2006 tedy vychází ve Sbírce zákonů vyhláška č. 602/2006, která mění starší vyhlášku 137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných.
Vyhláška 602/2006 Sb. má účinnost od 1. ledna 2007.
Starší znění vyhlášky 137/2004 Sb (od 1.1.2007 neplatné) najdete zde: 1. část a 2. část.
Znění vyhlášky 602/2006 Sb. naleznete v sekci Právo.
Aktualizované znění vyhlášky 137/2004 Sb. naleznete v sekci Právo na našem portálu. Jsme rádi, že portál Jídelny.cz vám ho může nabídnout jako jeden z prvních v ČR.
Většina požadavků vyhlášky zrušena
Z vyhlášky byla odstraněna celá hlava I s paragrafy § 3 až § 14, které přílišným způsobem a nad rámec evropské legislativy upravovaly prostorové dispozice a vybavení kuchyní. Dále byly zrušeny paragrafy 15-36 s výjimkou paragrafu 25, který definuje podmínky uvádění pokrmů do oběhu. V tomto paragrafu je uvedeno, že „Teplé pokrmy se uvádějí do oběhu tak, aby se dostaly ke spotřebiteli co nejdříve, a to za teploty nejméně +60 stupňů C“. Zde je tedy změna oproti předchozímu znění, které určovalo teploty vyšší: 63 nebo 65 stupňů. Rozšířen byl § 37, který se zabývá označováním rozpracovaných pokrmů a polotovarů. V § 38, který se týká stanovení kritických bodů, jsou nově stanoveny lhůty, po které se kritické body evidují.
Dále byla odstraněna hlava IV (§40-45), která pojednávala o vybavení stánků a mobilních stravovacích zařízení. V platnosti zůstávají paragrafy 46-48, které se zabývaly podáváním pokrmů v rámci zdravotní péče a sociálních služeb
Zásady provozní a osobní hygieny
Upraveny byly zásady provozní a osobní hygieny v § 49-52. Je jich méně a nejsou předepsány tak taxativně jak v předchozím znění vyhlášky. Nepožaduje se např. nutnost odděleného prostoru pro mytí stolního nádobí, provozního nádobí, přepravních obalů apod.
Z původního znění vyhlášky byly odstraněny všechny přílohy s výjimkou přílohy 5, která stanovuje zásady pro případný odběr a uchovávání vzorků.
Závěrem
Lze říci, že pro běžné potřeby jídelen byla vyhláška zredukována na tyto paragrafy:
§ 25 – podmínky uvádění pokrmů do oběhu
§ 38 – stanovení kritických bodů a jejich evidence
§ 49 a 50 – zásady provozní a osobní hygieny
Vyhláška je celá koncipována v duchu evropské legislativy, která nepřikazuje přesně co a jak dělat. Trvá však na tom, že strávníkovi musí být podán zdravotně nezávadný pokrm. Bylo by chybou se domnívat, že jídelny mohou opět dělat vše, co jim starší hygienické předpisy výslovně zakazovaly. Zodpovědnost jídelen je nyní veliká: nikdo jim nebude říkat, jak mají pracovat. Musí však nést zodpovědnost za výsledky své práce, a to včetně případných následků. Věřím, že v této zkoušce obstojí.
Úplné aktualizované znění vyhlášky 137/2004 Sb.
Názor na novelu vyhlášky 137 můžete vyjádřit i v naší anketě na homepage.
Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz
Diskuze
Autor: hygienik
upozornění pro redakci
Dobrý den,
po přečtení článku, ve kterém uvádíte úplné aktuální znění vyhl.č. 137/2004 Sb., chci reagovat na některé nepřesnosti. Vámi zveřejněné úplné znění vykazuje formální chyby – novela člení vyhlášku na články, nikoli na části a hlavy. Dále je chyba v citaci § 50, kde je změna v první větě.
Jinak chválíme přístup redakce k hygienické problematice stravování a aktualizaci legislativy s důrazem na zodpovědnost pracovníků ve stravovacích službách.
S pozdravem
MUDr. Eva Lysá
Autor: hygienik
Re: upozornění pro redakci
MUDr. Eva Lysá, odd. hygieny dětí a dorostu, KHS Brno
Autor: zamost.
Změna vyhlášky
Vážené čtenářky,
je sice pravda, že k 1.1.2007 vyšla novbá Vyhl. č. 602/2006, která upravuje Vyhl. č. 137/2004 – ale neruší ji.
Odboraly se proto některé věci – teploty vydáv. pokrmů – teplých – může se vydávat teplý pokrm při teplotě 60st. C – nikoliv jak bylo dříve 65st. C. Dále se zrušil výdej – 4 hodiny – možnost po dovaření, ale vlastně výdej trvá tím způsobem – dle provozovny – bezprostředně po dovaření. Dále se v § 38 nové vyhlášky umožnilo, že monitorování krit. bodů lze ukládat pouze 14 dnů – nikoliv jeden měsíc – jak bylo dříve.
Ale pozor !! – Nikdro neřekl jak postupovat a stavět se k EVOROPSKÝM NAŘÍZENÍM. Ty SAMOZŘEJMĚ PLATÍ !!!
VELMIÍ DŮLEŽITÉ JSOU PROTO KAPITOLY II, , IV, VI, VIII – OSOB. HYGIENA, IX. – USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE POTRAVIN, X. – l.. BALENÍ a XII – ŠKOLENÍ – ZÁSADY OSOBNÍ HYGIENY.
A tak bych mohla pokračovat dál. Neopomenuteln0 je dodržovat zákon č. 258/2000Sb. – který pro nás je důležitý i v oblasti jak může hygienická stanice postupovat při neznalosti předpisů – odejmout zdravotní průkaz a dál za určitých podmínek provádí přezkoušení hyg. apředpisů – atd.
Proto – POZOR – Vyhl. č. 137/2004 – je sice zmírněna – upravena Vyhl. č. 602/2006 – ale řada věcí platí dál.
Zámostná P.
Autor: Radana
Re: Změna vyhlášky
No to každý ví, ne řada, ale většina věcí platí dál.
Autor: pikohygienik
A já mám názor jiný 1
Dobrý den
Můj komentář bude rozepsán do několika částí, neboť server neumožňuje delší příspěvky.
Komentář vyjadřuje moje osobní stanovisko.
Reaguji na konferenční diskusi v oblasti novelizace základního předpisu pro provozovny společného stravování a to vyh. č. 137/2004 Sb., ve znění vyh.č. 602/2006 Sb., s platností od 1.1. 2007
Po důkladném ( doporučuji všem) přečtení těch pár řádek , co z vyhlášky zbylo, jsem došel k názoru, že představa, že je cosi zrušeno, a že jde o zvolnění nároků při provozování služeb společného stravování, k odlišnému názoru.
Je pravdou, že část ustanovení byla zrušena. A to zřejmě pro to, že jde o souběh s pravidly EU. ( konkrétně nařízením EU 852/2004). Málokdo však je ochoten připustit, že „ zvolnění“ pravidel bohužel klade na provozovatele daleko větší odpovědnost při výrobě produktů, než doposud. OOVZ nebude ten, kdo bude kontrolovat, zda jsou dodržena obecná pravidla popř. požadavky nutné k výrobě pokrmů u provozovatele , ale bude s největší pravděpodobností kontrolovat, zda pravidla SVP na základech HACCP ( resp. HACCP), která musí mít jednotlivá provozovna, jsou vytvořeny, dodržovány a evidovány.
pokračování v dalším příspěvku
Autor: pikohygienik
A já mám názor jiný 2
Nelze tedy číst jen v novelizovaném § 25, že není určena doba spotřeby pro hotové pokrmy, je nutné i přečíst „ pokrmy nevydané ve lhůtě , která byla určena osobou …..na zásadách kritických bodů ( velmi nešťastná formulace, nařízení EU používá poněkud odlišnou a zcela jistě přesnější formulaci) nelze dále …………….
Ano, formulace dává legitimní právo OOVZ, aby provozovatele požádala o prokázání jak stanovil dobu spotřeby příslušného hotového pokrmu, a jak dodržuje splnění tohoto stanoveného požadavku.
Já osobně si nedovedu představit, jak jinak lze prokázat maximální dobu spotřeby pokrmu, než že provedu skladovací pokus s nákladným laboratorním vyšetřením , popř. pro ty zdatnější, využiji např. modelů prediktivní mikrobiologie. Ano, lze zřejmě použít např. hotový pokrm déle jak ( v minulé vyhlášce předepsané ) 4 hodiny, ale musím prokázat, že výsledný produkt je zdravotně nezávadný. ( domnívám se, se proto, že bývalé stanovení 4 hodin – zásluhou vedení HO RE KA – bylo pro jakéhokoliv provozovatele dostatečnou časovou lhůtou pro uvedení hotového pokrmu na trh bez jakýchkoliv skladovacích pokusů , laboratorních vyšetření, prediktivních mikrobiologií a podobně. ( zvláště pak, když za určitých podmínek můžeme regenerovat předem zchlazené pokrmy).
V této souvislosti musím zmínit současné provádění požadavků na SVP resp. HACCP, které právě novou úpravou bude ještě více sledováno.
Jak jsme svědky v provozovnách, je často SVP na principech HACCP ( jak požaduje EU) nebo „plný HACCP“ proveden z příruček, popř. ze zakoupených CD, který vůbec nepopisuje vlastní výrobu v provozovně.
Většina z těchto dokumentů je připravena bez zhodnocení rizik a často i bez jejich ovládání. Ano SVP nebo plné HACCP jsou psány jako „ prováděcí předpisy“ zrovna aktualizované vyhlášky či nařízení. Ano, předkládané HACCP nejsou HACCP psané na produkt, pokrm či potravinu ale na znění vyhlášky. pokračování v dalším příspě
Autor: pikohygienik
A já mám názor jiný 3
Zapisují se jakési teploty, nápravná opatření obvykle nejsou v psané formě k dispozici, dokumentace pochybná apod.
Je s podivem, že nikdo nepozastaví nad rozporem termínu nebezpečí – které je přesně ve všech legislativních úpravách definováno jako např. Salmonella, Enterotoxin, střep, botulotoxin- a na následné analýze nebezpečí, kde často můžeme číst jako nebezpečí např. křížení cest, sekundární kontaminace, absence vytloukárny vajec apod. HACCP po nás požaduje ovládat nebezpečí. Pak samozřejmě nebezpečí lze těžko ovládat – netuším jak lze ovládat např. vytloukárnu vajec. Lze však ovládat Salmonellu, střep i amanitin / např. tepelnou úpravou, důkladnou observací suroviny, vyloučením z výroby netržní druhy hub.. /. Pokud někdo při analýze nebezpečí postupuje výše uvedeným způsobem, pak nejen bude muset při každé změně legislativy znova celý HACCP přepsat, ale – co je daleko horší – není jistota, zda nebezpečí ovládá. Příkladů máme dost – např. : CCP nebo chcete-li kritický bod, nebo chcete-li KP, nebo chcete-li kritický kontrolní bod, ( termíny v různých legislativních úpravách) je obvykle stanoven na chladicí zařízení např. mražené balené suroviny (hranolky, krokety, apod.) a je stanovena teplota – 18 °C a nižší. Já se ptám jako OOVZ – jaké nebezpečí zde ovládám? Nedokážu si představit, že zde ovládám např. mikrobiologické nebezpečí. Vždyť ty naše malé potvůrky neumí v teplotách pod bodem mrazu obvykle žít, avšak neumírají – takže dodržení teploty – 18°C je z hlediska mikroorganismů neovládající. //připočteme –li ovládací opatření – tepelné opracování- v procesu výroby, musíme se nazvat přímo staviteli nesmyslných kritických bodů v mrazáku a zahodit naše znalosti z mikrobiloogie// Z hlediska chemického nebezpečí si také dost dobře nedovedu představit, co by se nedodržením teploty – 18 °C mohlo stát – nebo lépe jaké chemické nebezpečí zde ovládám. O fyzikálním nebezpečí nemluvě. pokrač. v dalším pří
Stránkování